Mariánské Lázně

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně - léto, srpen

Mariánské Lázně Fontána

GYMNASTIKA, stále krásné počáskooo

Linduška je stále pohlcena gymnastikou. Minulý týden jsem se vetřela do tělocvičny, abych zdokumentovala Linduščiny začátky.

Linduška

Linduška

Linduška

 Jinak teplotní rekordy stááále padajííííííííííííííííííí.... ve čtvrtek bylo skoro 20°C. Tedy opravdu musím říct, že je stále krááásné počasí, teploučko.

konec října, pařáky

Blíží se konec října a teploty jsou letní. Ještě teď v sedm je skoro 18ºC. Vlastně skoro celý říjen bylo krásně.  I předminulý víkend byl také letní.
NÉÉÉÉ,  jako minulý rok, kdy už napadl sníh,  byla fujavice...
Nooo a já jsem dnes sklidila kytky. Bylo mi jich líto, měly ještě spoustu květů a poupat.  Ale bála jsem se, aby mi neulítly... Protože teplé slunečné dny, provází neskutečně silný vítr.

Narozeniny, gymnastika... ohňostroj...ZÁŘÍ

Další rok utekl...
Slavím další narozeniny.  Moooc děkuji za všechny dárečky.  Nejvíc se na oslavy těší Linduška. Opět jsem dostala od Ly spoustu dárků a to mi ještě chudák táhla těžkou tašku lahůdek a pití. Mami, děkuji. Moooooc! Vždycky toho od tebe dostanu!
Peťulko, tobě taky DĚKUJI!!! Fefikovi neděkuji, protože blog nečte.

Li začala od září chodit na gymnastiku. Jsem ráda,  že jí úplně pohltila. Li se nemůže dospat úterka a čtvrtka.  Navíc jsem přešťastná, že nebrečí, ale naopak mě vyhazuje, zakazuje pozorovat, čekat v šatně.  Nesmím být v dohledu. Spadl mi obrovský, ale skutečně, obrovský kámen ze srdce. K tomu jsem šťastná,  že Li je posedlá gymnastikou a cvičením.  Zrovna jsem si říkala,  že dát mě, naši na gymnastiku,  tak se tam asi zblázním.  Tedy, že bych z toho výběru byla velmi nešťastná. Rozhodně vybrat naši gymnastiku pro mě,  utrápila bych se. Tělocvik jsem vzdycky stejně nenáviděla jako matiku. Tedy néééé, že bych nerada sportovala, ale rozhodně jsem vždy tíhla k malování,  čtení a klidu. A nééé nějakému poskakování a překonávání vlastního já. Hlavně udělat přemet, bych se dost bála a nikdy neudělala.
 Li teď místo čistých a perfektních kotrmelců, švihá v posteli spíše přemety. Mám radost,  jak je šikovná.

Dnes večer jsme se vypravili na ohňostroj.  Moc se mi nechtělo,  cítila jsem se
 na  jsem se na brzký odjezd do postele... nevýhoda starých rodičů. Pohodlnost.
Ale šla jsem. Tedy i tatínek.  Na zahájení festivalu jsme tedy byli po delší době,  protože jsme většinou byli na dovolený. Padla na mě nostalgie ... radši bych se válela u moře. Ale tatínka holt bolí ramena,  má zánět šlach,  takže letos nic.

Agricola

Už asi 14 dní plánuji,  že si pojedeme zaplavat.  Včera od rána pršelo,  tak si říkám jestli pojedeme do Jáchymova nebo do Varů,  do Arény.  Tam jsem ještě nebyla. Mrkla jsem na YouTube,  abych viděla,  jak to tam vypadá.  Nakonec jsme se rozhodly pro Jáchymov.  Překvapilo mě,  že si to Li vůbec nepamatovala. Myslím to krásný okolí Agricoly.
Super jsme si zaplavaly, i když mě Li lehce vysírala celou dobu. Pak už v závěru,  při odchodu mi ujely nervy a lehce jsem jí pleskla po tlamičce, aby už sklapla. Stále má nějaký připomínky.  Stále se jí něco nelíbilo... nejdřív, že se nebude sama svlékat,  nebude si sama skládat věci, neumí si sama svlíct triko...
Protože jí samozřejmě víc zajímaly skříňky a zámečky... NÉÉÉÉ,  aby mákla a sama se svíkla a nafoukla rukávy.  To ještě protestovala, že se neosprchuje, to jsem s ní u sprchy cloumala a rvala jí tam...Li šílela a já ještě víc. A jak jsem jí ve finále pleskla, tak to bylo za to, že nejdřív jde na záchod,  ten jsem jí tedy umyla, protože mi před tím zavelala, abych umyla prkýnko, že jí nestačí obložení papírem. Přitom záchody čistý,  krásný ... ona ho viděla a hned: co to je jako za záchod,  nějakééj divnej? (byl vysoký)... tam nejdu. JÁ: dělej,  já pak s tebou nikam za pár minut nejdu a chytla jsem jí a vysadila na mísu. Li záchvat nasranosti, tak už jednu měla... to hned spustila, že jí to bolelo a že mě hned taky pleskne a kopne... a hodně.  To jsem jí nepleskla přes tlamičku nějak hodně,  jen jsem jí třepla.
Ale jinak super plavání. Doma jsem přemýšlela, proč jsme minulý rok nejezdily vůbec plavat. Pamatovala jsem si, že to bylo kvůli tomu, aby se Li nenastydla, protože otec byl minulý rok furt dost nemocnej, že málem skončil v nemocnici. Že jsem se bála, abych neprostydla Li a ona to od něj nechytla. Ale už jsem si nepamatovala,  proč jsme nejezdily na podzim? Mrkla jsem na blog a hned jsem to věděla. 27.10. začal padat sníh a být hnusně!!! Až do 11.9.jsme se jezdili koupat na Michala,  jak bylo nááádherné počasí,  pak jsme 28 letěli do Turecka na 15 dní... sotva jsme se vrátili, tak začal padat sníh.  Je mi jasný,  že v této době by mi ani koupání v lázních nebavilo.

Agricola
/2010/11/Agricola
Agricola /2010/11
PS. sotva jsme nabraly směr Jáchymov a po cestě před námi vystupovaly  kopce a lesy, (mě takový pohled neskutečně uklidňuje, už od dětství) Li prohlásila,  že když vidí ty lesy, tak jí je úplně blbě. Hned si prý vzpomene na houby.  Houbařka z ní fakt asi nebude.
Jooooo a taky se mě zeptala,  jestli se nedá do Agricoly jet jinou cestou!!! A to jsem několik let litovala a zároveň těšila,  jak  vyrazím na houby. Ta představa,  jak jsem v lese mě vždy,  neskutečně pozitivně naladila. Ale bohužel opak je pravdou.

gymnastika

Huráá!
První velká výhra!  Linda dnes poprvé byla sama, tedy bez pláče šla sama do tělocvičny a bez pláče cvičila.  Před tím horor! Moje noční můra. V úterý při  zápisu na gymnastiku, nervičky. Li začala brečet, zavelela: jdeme domů! Já na ní zavrčela: sklapni, nikam nejdeme. Li mi opět připomněla mého bratra. Ten byl vždycky jako beran. Když něco nechtěl,  tak i kdyby ho naši zabili, nikdy ho nezlomili, aby bylo po jejich. Li je stejná. Můžu se vztekat, rozčilovat,  přesvědčovat, vyhrožovat,  uplácet... nic. Nic nezabere. A to se mnou cloumá vztek, že bych dokázala zakroutit, tíím malým krčkem.
Li mi vždycky svým  zarputilým chováním vrací do vzpomínek dětství.  Li tedy dost zarputile plakala, že nikam chodit nebude. Jsou tu divný lidi maminko! Já :jaký lidi?... co to kecáš? A Li měla fakt pravdu. Všichni okolo se mračí,  všichni okolo mrazivý výraz ve tváři.  Vlastně se jí ani nedivím. Taky by se mi asi nechtělo chodit někam,  kde mi všichni přijdou divní. Pomalu jsem začala vzdávat další kroužek a zmítala se v strašných výčitkách, jak to s tou Li blbě vedu.
Včera na baletu... další deprééése! Opět smyky, řev.  Sebrala jsem se a šly jsme domů. Já o sobě přemýšlela,  co jako budu dělat až zítra Li na gymnastice ztropí scénu a učitelka jí pošle pryč. Samozřejmě, že Li občas dopoledne zaječela, že s ní na gymnastice budu v tělocvičně... tam je kámen úrazu.  Li bude chodit všude a ráda,  ale jen se mnou, jen když budu v dohledu a to jaxi není možný a já to samozřejmě nechci. S ohledem na to, že jde příští rok do školy.  Obavy,  aby nebyla jako můj bratr:-/. Který prý první školní den ve třídě brečel a schovával se pod lavici :-/.
Ale!!! Li dnes překvapila,  nejdřív brekla... ale pak šla SAMA a vesele do tělocvičny a cvičila beze mne. Byla nadšená a šťastná.
Supééér!

Poprvé ve škole, srpen...

První zářijový týden jsme s Li a Ly odpoledne, vyrazily do Ly školy.  Tedy zcela přesně,  do Ly třídy . Linduška byla zaražená, nesvá. Chvíli se tvářila nepřítomně. Pak z ní napětí spadlo a začala malovat na tabuli.

...nooo a první zářijový týden,  přiletěl Miloš s Lu. Byli na výletech taky nám z těch výletů přivezli dárečky. Medovinku a Li  andělíčka, vonný bylinný polštářek.  Li na ničem jiném ani neusne.... děkujemééé!

...zrovna minule jsem si pročítala blog, většinou se dívám, co jsme dělaly s Li minulý rok a většinou mě zajímá,  jaké bylo pičasí.  Minulý rok 12.srpna byla Li nemocná a dost. Letos taky.
21.8 se vracela Ly z Mallorky a Li v noci začalo bolet v krku, přidaly se opět vysoké teploty a kašel.  Takže jsme vlastně ukončily letní sezónu a úplně skončily s koupákem, opalovaním a plaváním.  Ani poslední teplé srpnové dny jsme se nevydaly za koupáním.  Bála jsem se, aby to Li pořádně neodmarodila. Protože tatínek dostal zánět průdušek a bral ATB, byla jsem v křeči a jako vždy nasraná čekala,  že to od něj Li chytí. Naštěstí nechytila.
Babi nám dovezla také spousty dárečků, to se nikdy nezmění,  přestože babi říkáme,  aby nic nekupovala, šetřila si peníze.  Babi nikdy neposlechne a dovalí tašky dárků. Navíc Lindušku zahrnuje dárky  každodenně. Li si klidně babi zavolá, zaškemrá a babi přilítne s dárkem. ..

LÉTO
...je skoro konec prázdnin.  Neudělala jsem ani ťuk do blogu. A tolik toho uteklo ...a tolik jsme toho prožili.
Byli jsem na Mallorce,  zažili si tropická vedra... zvládli spoustu výletů.  Libuše nám mezi tímto  odlétá na Mallorcu a najdou se zase vrací...

Léto bylo překrásný,  překrásný. Možná až moc velký pařáky .
Chodily jsme s Li stále a neúnavně na koupák. I letos byla voda neskutečně ledová. Ale Li udělala velký pokrok v komunikaci s dětmi.  Začala s nimi zcela spontánně blbnout, sama je začala podbízet ke hře, hlavně k blbostem. Ještě minulý rok byla před dětmi ve střehu, nechtěla s nimi, sama nikam chodit. Komunikovala, ale nevzdalovala se ode mně.  Letos neskutečný obrat.  Což jsem byla, tedy jsem šťastná. Původně jsem si na začátku prázdnin říkala, že budeme jezdit na Michala nebo do Klášterce.  Ale když jsem viděla, jak se začala Li kamarádit a vyhledávat děti a jak se nudila, když neměla děti, tak jsem ihned tyto nápady zavrhla. To bych musela být blázen někam se trmácet a pak Li bude bez dětí a budeme mě otravovat a zlobit.
 Otec trávil léto na chalupě.  Byla jsem přešťastná. Občas jsme se navštívili, občas otec přijel, přespal a já se zase těšila až odjede.  Krásné a ideální léto. Neskutečně jsem si odpočinula. A na chalupu mě nikdo nedostal ani za zlatý prase.  Stejně když jsme se vracely z koupáku, byla Li tak utahaná, že sotva jsem jí osprchovala, během pár minut byla tuhá a spala třeba od 17h až do rána.
Takže plán,  že večer skočím do auta a vyrazíme na chalupu, byl neuskutečnitelný. To spíš jsme vykecávaly s babi na Skype. Takže nám ani nepřišlo,  že je tak dlouho pryč. A když jsme nevykecávaly, tak jsme si posílaly fotky a namlouvaly na Wha.

LINDA

Léto se překulilo a máme 1.září ... svátek slaví Linda.
 Linduška si dnes svůj sváteční den krásně oslavila. Dostala tolik dárečků,  že jsem myslela, že přišel Ježíšek.   Tatínek se asi zbláznil a zcela neočekávaně nakoupil spousty dárků.  Taneční hru Twister, golfový hole...dalo by se říct,  že z nich měla Li největší radost, dostala krásnou orchidej, sladkosti, sedačku na kolo pro panenku. Babi přinesla tašku dárků,  ostatně jako vždy.  Vytouženou lékařskou knihu se stetoskopem, modelínu, tvarovacího panáčka, žvýkačky, bloček s beruškami,  samozřejmě kytičku, golfové hole :-D
Děkujeme moooc.  Jooooo a já jsem dostala krásnou bazalku a ještě krááásný květináč k tomu...héheč!
Přes léto Li zhubla o kilo... protáhl se jí obličej.  Musím říct,  že je to moooc šikovná holčička.  Chytrá.  Hezky mluví, dokáže vyprávět souvislý text, má stále nepřeberné množství nápadů.  Hezky maluje, opravdu hezky. Výstřihuje, tancuje. Stále je miloučká, jemňoučká. Taková křehoučká holčička,  která má stále dobrouuuuu náladu.  Na kraviny jako dělaná. Ráno se probudí a směje se. A NAVÍC JE NESKUTEČNĚ MAZLIVÁ. Stále by se pusinkovala, mazlila. JSEM TAK ŠŤASTNÁ, ŽE SE TO NEDÁ ANI POPSAT.


Včera jsme byly na kávičce v cukrárně,  Li měla velkou chuť na Paříž.

Taky jsme byly s babi ve čtvrtek a pátek na houbách. Linduška byla poprvé.  Nikdo se mnou totiž doposud nešel. Já se sama bojím, aby mě neštípla vosa. To bych měla dost starostí sama se sebou a co ještě s Li???

 Li nezklamala a opět potvrdila, že je skutečně dcerou svého otce. Sotva jsme vyrazily k lesu spustila hysteráky, že nesnáší les, les je hnusnej, chci do auta, maminkooooo nepouštěj měě! Dej mi ruku nebo spadnu... brečela a brečela a brečela. Naštěstí to babi všechno ignorovala, měla jsem obavy, aby nebyla babi otrávená.  Nebyla a odpoledne jsme ještě vyrazily do města a druhý den znovu na houby. To už bylo lepší,  les se zdál méně strašidelný, poklepávala si na čelo,  že jsem blázen,  že by nás mohli klidně v lese, někde neroztrhat medvědi. 

Milovnice sbírání hub fakt nebude. Ani nebude mít tu vášeň. Asi nikdy ani nepozná to napětí,  před výpravou do lesa, co bude za úlovky. 

Nejšťastnější byla Li, že jsme jely Twingem. Jízdu si užívala a z auta nechtěla ani vylézt.  V lese občas zakvílela, že chce do auta a počká v něm na nás. 

Otec doma, vážným hlasem pravil, že les je nebezpečnéj ...proč to řekl, to fakt  nevím.  Ale v tomto směru, co říká... bývám vždy v silně rozpolcené mysli.

20.8.13

Poslední koupákový den, poté za tři dny Li opět skolily čtyřicítky.  Takže pro nás léto, tedy koupání skončilo.  Protože Li má dodnes kašel.

Marianské Lázně

...nooo a taky jsme byli na Mallorce ... výletovali... všechno dopíši... doplním.

Břicho

....taky jsem nepsala na blog, protože se mi nechtělo. Nejen kvůli videím, která nešla vkládat, ale protože jsme v pondělí měli jet s Li na kliniku do Plzně.
Nakonec jsme nejeli. Dr.mě docela naštvala svým přístupem. Tedy jsem naštvaná s odstupem času. Na pětileté prohlídce jsem se zmínila o bolestech bříška, co má Li. Samozřejmě, že už nejsou intenzivní jako v prosinci. To bych to, tak dlouho nenechala. Dr.mi navrhla ještě udělat další krevní testy. Na lepek apd. Je mi jasný, že bolesti břicha se u Li váží na příjem potravy, tedy mají nejpravděpodobnější příčinu bolesti.
Li se zdála Dr.podvyživená??? S nízkým BMI. 13,2. Nízké BMI jsem měla do doby než jsem otěhotněla a byla jsem s ním, víc než spokojená.
Taaakžee by to mohl být příznak celiakie. Blbost jsem si myslela. A dobře. Žádnou celiakii Li nemá. Nemá průjmy, zácpy, teploty, zvracení...jen jí prostě trápí nadýmaní. Espumisan vždy zabere.
Jooooo jinak Li váží 16,2 a měří 108 cm. No a co? Já jsem taky byla celou školní docházku, třetí nejmenší ze třídy. A ty dvě menší holky než já, měly navíc těžké srdeční vady. Taaakžee?  :-)
Li vyšly testy pozitivní  nějakou autoimunitní záležitost. Takže směr do Plzně na další vyšetření.  Dr.mi zavolala, aby jsme si připravily věci na hospitalizaci. Jó a že s Li nebudu být moc přes noc, abych si sehnala ubytování. Já hned krev v hlavě. I z toho, proč jako hospitalizace? Proč to s námi Dr. blíže neprobrala? A to, že nás možná na víkend pustí! Tak já vytočená, volám Dr. že s tím nesouhlasím, že nevidím důvod proč dělat Li vytření endoskopicky atd. Navíc bez možnosti mé přítomnosti přes noc. Přestože na to mám ze zákona nárok. Úplně mi bylo jasný, když staniční z Plzně naší Dr.upozornila na to, že nebude možnost mého pobytu, z důvodu nedostatku lůžek. Úplně je mi jasný... no jooooo, blbečkové z vesnice, ať si ňák poradí, ty se tu nemusí válet a zabírat místo. Známe.
Dr.jsem zavolala, že ať kliniku zruší, že jsme se dohodly na rozšířených krevních testech, sonu, popř. rentgenu. Ale rozhodně neee, na endoskopii, kolonoskopii a nebo gastroendoskopii. Vše pod narkózou. To tedy neee.

NEJSEM blázen, abych toto vyšetření nechala Li dělat.  Nakonec, stejně se na nic nepřijde a ve finále až jí na podzim opět skolí koliky, tak bude veškeré vyšetření absolvovat znovu.
Na Dr. jsem byla spíš naštvaná, že Li jí  půl roku nezajímá,  bolesti  břicha má v podstatě od narození.  Naštvala mě i tím,  že nebyla schopná mi v zimě poradit nebo napsat nějaký lék proti bolesti. Když jsem jí volala, co mám s  Li dělat, když má opět ty zachvatovité bolesti. A bolestí brečí.  Nenapsala mi nic, ani ten Buscopan,  co je na předpis. Pak mě štvalo,  ze jsem nešla zpátky do nemocnice,  aby mi poradili, co jako mám dělat? ??
Samozřejmě,  že jsem chtěla brnknout svojí doktorce,  ať mi to napíše,  ale nechci zase obcházet dětskou Dr.

počasí

DNES v parku... to jsem si stáhla... nefotila.

fotky

Tak přesně, čeho jsem se obávala celou dobu, se mi splnilo. Že si smažu fotky. Tak to se mi povedlo, dneska. Hezky jsem je odeslala na Rajče.  Bohužel nezkontrolovala. Neodeslala jsem je a pak sedla aktivně k mobilu a všechno růčo smázla. Až mi z toho bolela ruka a hezky jsem se v duchu pochválila, jak jsem to zmákla. Tedy, jak jsem dobrá a koukla na Rajče ... a málem hrůzou omdlela. Fotky nikde. Teď jsem si v duševním zachvatu hysterie uvědomila, že jsem smazala i páté narozeniny Lindy. Naštěstí jsem byla aktivní na blogu. VŠE zaznamenala.

narozeniny

NOOOOO,  a taky jsme stihli oslavit Libušiny narozeniny. Nevím, jak si to zařídila, ale byl krásný a slunečný den. Snad poslední od té doby.

Květen 2013

Samozřejmě bylo i pár krátkých dní hezky.  Na kávičku jsme to s Li stihly jen jednou.

Tatínek si taky koupil nové auto.... aspoň nemá tolik času,  soustředit se  na můj vůz

spánek 26.11.11 ... Stále stejně platí

SPÁNEK, MOJE VELMI OBLÍBENÉ TÉMA! SPÁNEK A LINDA... Opravdu nevím, ale naše Linda chodí spát ve 22h. Přes den už ani nespí, tedy spí maximálně hodinku, standardně 45min. Pokud usne okolo 19.45h, probouzí se okolo 21h a usíná před půlnocí. Ráno jí občas budím, okolo 8h. Aby nebyla holčička moc odpočatá.

Musím říct, že ona opravdu nespí od malička. Už  jsem kdysi psala, že plně věřím tomu, že průběh těhotenství ovlivňuje život nenarozeného dítěte ...sentim... opravdu, celý těhotenství jsem byla plná nevyčerpatelnéenergie, trpěla nespavostí. Noci jsem vesměs probděla... a Linda mi teď vrací. Musím říct, že nevím, kde se stala chyba... rezignovala jsem a nehodlám se nervovat, jaký má Li spánkový režim.

20.4.10

... všimla jsem si, že Linda už umí několik týdnů rozeznat základní barvy. Červenou, žlutou, zelenou a modrou. Počítá do pěti a zvládne to ukázat na prstíčkách.

Linduško, jak se jmenuješ: ŽÍ, PEPE - TÁTA JÉÉÉÉŠ /Linda jako táta Pepa - Le.../.

Kde bydlíš? ŠTrÓÓÓ / v Ostrově/

Jaký máme číslo telefonu? NULA NULA PET

Kolik je ti roků? ČÍ ...NÉÉÉÉ...DA a chcechtá se

Zrovna tak je
 srandovní, že už začla přemýšlet :/:/, tak doufám, že se mi to podaří popsat, aby to bylo pochopitelné:/:/:/ Dneska jsem dala nový t. mýdlo do koupelny a říkala, že je číís /čistý/, tak se jí ptám...ty myslíš, že je to nový mýdlo? ŇÓÓ nov ...znamenalo to, nóó je novej...

A-HÓÓÓJ KJÁÁÁSKOOO!!! 20.9.10

... a-hóój kjááásko!!! a malá hlavička se natahuje směrem ke mně. Ano, moje úúúžasná holčička mi teď začala říkat a-hóój kjááásko! S nadšeným výrazem a v jejích očích vidím, že za tohle oslovení, jsem víc než ochotna plnit, veškerá přání mojí sladký holčičky.
A-hóój kjáásko, mi teď Linduška říká všude. A protože to říká nahlas, vždycky se někde nachází někdo cizí, kdo nenápadným pohledem hledá, a- hóój kjááásku. :D
Musím se smát, jak po mně intonuje, opakuje... co má, slyší ráda. Ví, že mě tím, vždycky obměkčí a já udělám, co chce... např. trochu upadne, nechci jí litovat a utěšovat. Vidím, že se jí nic nestalo, chci to přejít, abych jí svojí přehnanou péčí, spíš neubližovala... upadne, ale spíš snad poklekne... /vím, že chce nosit/ ... vztáhne ke mně ruce a řekne: ...póóójť ke mjěěěěěěěěěěěěě, hojčičko žlatá ... dělám, že neslyším a neodbytná Linduška opět: ... no tááááááááák, póójť ke mjěěěěěěě, hojčičko mojéééééééé, milujuuuuuuuuuu...
Samozřejmě, že neodolám a zvednu Lindu a ona: a-hóóóój kjááááááásko... zlíííbám jí.

26.2.12 uloženo v konceptech

MÁÁÁÁM RADOST!
Koupila jsem úúúúžovíííčkovej nebo-li úúúžasnej hrneček.Krááásnej. Měla jsem na něj zálusk asi dva roky. Nevím, proč jsem si ho nekoupila. Mám ráda velký hrnky. Malý hrnečky mi nic neříkají. Mám ráda žlutou barvu. Nebo oranžovou. Hrnek je krááánej. Nejen barvou, ale i velkostí.

UÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ.

Jsééém tááák spokojená. Kromě toho jsem si koupila krááásnou košili v barvě antracit a Li parádní bundu. Všechno Benetton.

Vlastně bych měla mít pořád radost a nééé být votrávená.

Poslední měsíc jsem si velmi doplnila šatník. Spíš nadupala šatník překráásným oblečením. A to jsem si dala v Nové roce předsevzetí, že letos nebudu podléhat slevám.
Koupila jsem si překrásný stříbrný kabát s nádhernou kožešinou na límci, exkluzivní. Koupila jsem si bílý sportovní 3/4 kabát. Koupila jsem několik TH triček, tunik a hlavně džínečkůůůů.... kožený, stříbrný, modrý... jsem tááák vybavená. Samozřejmě, že fšééé od Tommyho. :D:D Nezapomněla jsem si koupit i překrásnou Pepe J. kabelu :D... stejně jako jsem nezapomněla nakoupit TH chlapečkovi a cholčičce. Sehnala jsem pro ní překráásnou košili, ale tu dostane až k narozeninám. Spolu s další košilí její oblíbené značky Benetton.

Noooo, není to parááádička??? A do toho se mrknu na Mallorcu, tedy myslím na webkameru a vidím slunce, lidi na pláži... pár i ve vodě. Vidím, jak si jiní užííívají kávičku venku na zahrááádce. Noooo??? Není to kráásný???

KVĚTEN 2012, měla jsem uloženo v konceptech

A máme červen. Než jsem se rozhoupala naklepnout pár řádek, květen mi nějak proklouzl.  Hned zpočátku měsíce jsme byli na Klášterních slavnostech. V kostele Zvěstování Panny Marie probíhala vernisáž Historie čokolády.

V areálu bylo spoustu stánků, atrakcí. Lindušce se splnil velký sen, nechat si potetovat ručičku a namalovat obrázek na obličej.

Počasí se naštěstí vyvedlo, stejně jako bylo krásně po celý měsíc. Několikrát jsme se také vyrazili vykoupat do Františkových lázní.


Oslavili Ly narozeniny, stačily chodit do cukrárny, do parku...

Zajeli se podívat do Svinné za tetou a strejdou. Jela s námi i Ly.

... úvaha, vytáhla jsem tento příspěvek z nepublikovaných příspěvků

Stále přemýšlím o tom, proč se tak idiotsky vždycky tvářím na fotkách? Proč mám tak debilní a hlavně kyselý a otrávený výraz? A když nemám tento idiotský výraz, tak se zase dementně usmívám s hubou roztaženou od ucha k uchu? Proč nemůžu nikde vypadat normálně?

Vyšívání

Už skoro měsíc nějak zlobil blogger.  Tedy nemohla jsem vkládat videa. Dneska sedím a říkám si, že přeci už musím něco napsat, že se na to nemůžu vykašlat  kvůli tomu, že nejdou vkládat videa, že psát musím.  Byla by škoda skončit.  Že joooooooo?

muškáty a chalupa

KONEČNĚ je krásně.  Včera jsem  nasázela muškáty a taky koupila 6 párů bot. Slušný úlovek.

 A protože se udělalo překrásný počasí. Vyrazily jsme  s Li  na chalupu. Ve Varech jsme se stavily pro jídlo, pařák neskutečný.  OVŠEM na chalupě zataženo a 17ºC.
Tatínek nám umyl auto a my jsme se najedly. Musela jsem se smát,  protože ještě doma  jsme se namazaly 50 faktorem, aby jsme se nespálily.

P.S Li zlobí jako prase ... skoro každý den mě vytočí nejméně 10x, jak neustále provokuje.

♡♡♡ 5 narozeniny♡♡♡

Linduška oslavila včera své páté narozeniny. Od rána byla natěšená, nervózní a hlavně byla neskutečně protivná. Protože je od středy nemocná. Tak jsem byla už dopředu lehce otrávená. V duchu jsem si říkala, snad Li do soboty neskolí průdušky. Naštěstí jí průdušky neskolily. Ale viróza, v sobotu skolila mě.

Oslavovat jsme začali hned po obědě! Ani jsme nečekali na babi a a začali.  Hlavně kvůli zachování mého duševního zdraví.  Li předtím brečela,  brečela,  že chce dárečky, dostávala záchvaty vzteky, třískala dveřmi,  nadávala a zase brečela.  Dokonce i potom, co dostala předčasně dárečky od Péti.

 Babi přišla po rozbalení dárků,  babička nezklamala. Linduška dostala krásnou panenku, boty Nike a samozřejmě přáníčko.  Jinak samozřejmě Li od babi dostává nějaký  dáreček téměř každý den, takže Li má s babi narozeniny denně. Když babi odešla,  Li dostala opět záchvat, třískla dveřmi od pokojíku, práskla sebou na válendu a byla ve vteřině mrtvá.

Velikonoce

Velikonoční kytičky od Ly, děkujeme!

Svátky jara jsou chladnější než Vánoce! Pravil meteorolog. A byla kalamita.
U nás sice nepadal sníh,  ale bylo hnusně. Bez slunce a mínus.Navíc se do mě zakousla šílená únava a aby toho nebylo málo...   tak ve tři ráno slyším rámus za oknem, celkem dlouho... bála jsem se podívat do okna, abych neviděla přes žaluzie obličej,  vlítla jsem do obýváku, abych otevřela okno a zařvala na tu zlodějskou svini,  co si zase přišla pro hrnec s jídlem. Ale pak jsem si to rychle rozmyslela, abych nevyděsila Lindušku. Odporný pocit, strašný. Co říct?

Včera jsme s Li malovaly vajíčka voskem,  ještě že jsme to udělaly,  protože dnes ráno u nás byli koledníci.  To jse, skoro vůbec nepředpokládala. Ještě, že jsme upekly velikonoční strúdl. Mazanec jsme doslova sežrali.  Nevím,  proč stále řeším, že jsem tlustá. Že,  joooooooo? ?

Tak už ho mám

... auto mám zaplacený skoro měsíc, ale stálo v autosalónu, protože je stále hnusně. Tedy ani by snad nevadilo, že je hnusně, ale že ještě minulý týden teploty klesly na -14. Kdyby nebyl v pondělí svátek, tak bych si dnes svého Megana ještě nevyzvedla. Tedy ráno sněžit, tak bych ho nechala v autosalónu až do úterka.

ČTVEREJŠEK

OD ČTVERA JSEM NA TEBE NAŠTVANÁ. OD ČTVEREJŠKA!

Úplně bych toto zapomněla zaznamenat.  Linduška prostě nikdy neřekne včera.  Vždycky řekne, že je to od ČTVEREJŠKA.

Jooooo Ly mi opět přinesla úúúžasnýýý tulipánky.  Krááásnou  barvičku. Ale jaro nikde.

V sobotu padaly , teplotní rekordy. Padly na 46 místech. U nás bylo -14ºC. A výhled do 2.4.?

Nedělní ráno bylo extrémně mrazivé, rekordy padly na většině stanic

24. března 2013  8:00

Tuhé březnové mrazy pokračují. Meteorologové v neděli ráno naměřili teplotní minima pro 24. březen na zhruba třech čtvrtinách stanic. Padla i řada letitých rekordů. Nejchladněji bylo v Karlově Studánce v Jeseníkách, kde rtuť teploměru klesla na -19,1 stupňů

Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/mraz-prekonaval-rekordy-08j-/domaci.aspx?c=A130324_080120_domaci_jj

Narozeniny a zase zima

Včera jsem se rozepsala o počasí.  Dnes kouknu na předpověď a nechce se mi věřit vlastním očím. Venku je opravdu regulérní zima.

Včera jsme slavili tátovy narozeniny. Můj by je oslavil 16.3. a bylo by mu 82.♥
Oslava se povedla, F.se snažil,  překonával! Nejvíc ovšem narozeniny prožívala Linduška. Od rána byla natěšená, radostí skákala.

počasí

Musím udělat okénko...počasí.

Pročítám blog a zjistila jsem, jak bylo loni a předloni  od začátku března krááásně. Letos ani ťuk.  Stále jsou mrazy. Minulý týden bylo stále ráno -11 až -14. Sluníčko svítí zcela výjimečně a navíc fouká vítr.
 A předpověď hlásí, celý týden  ranní mrazíky od -1 do -8. Samozřejmě bez slunce a se sněžením.

V sobotu jsme s Ly a Li dámskou jízdu.  Vyrazily jsme do Varyady.  Probíhaly tam 8 narozeniny otevření.  Byl koncert M. Ztracenýho, soutěže, módní přehlídka.  Linduška byla nadšená, líbila se jí hlasitá hudba a přelidněno. Akce začínala ve 14h, my jsme dorazily po 16h, M.Z. měl mít koncert  od 14h,  začal až okolo 17.45h. Klasika. Poslechly jsme si pár písniček, Lindušce se stejně nejvíc líbily nafukovací balonky, ze kterých klauni tvořili různé figurky. Li si nechala udělat kytičku a pak ještě berušku a zááářila štěstím ještě v neděli. Dokonce byla i Promo akce Nikonu, jedna slečna si vybrala Li a vyfotila jí.  Li tu fotku ani nechtěla dát tátovi.  Vůůbec.

Ř

Pizza

Linduška má stále chuť na pizzu. Tak jsem si říkala,  proč nééé? Proč jí tedy neudělat? Nikdy se mi moc nepovedla, těsto jsem měla suché nebo zase buchtovité, takže se mi do ní fakt nechtělo. Ale musíme se Li pochválit,  v poslední  době,  máme pizzičky jako z pizzerie.

Když zadělávám těsto,  tak přidávám ještě o 2 lžíce víc oleje a do rajčatové omáčky dávám také asi 2 plné lžíce oleje. A myslím,  že jsem to vychytala a těsto nemám suché a ani nepřipomíná kynutou českou buchtu.
P.S. počasí dnes -10, 8ºC...

Telefon

.

... hamižnost mi zavelela: ,,Kup si ho!" A rozum zdůvodnil: ,, co když se něco stane s mým novým telefonem, ve kterém mi pokaždé když fotím nebo přehrávám video - praskne, lupne? Co když ho budu muset reklamovat?" S cenou 300,-Kč vč. kreditu 150+ 50,-Kč.  Nooooo,  nekup to. Jsem nemohla výprodeji odolat.
Slíbila jsem ho Li. To jsem neměla dělat.  Li je jako ... spíš šííílenáá, že má telefon. Dala jsem jí do něj svojí SIM kartu, aby mohla volat s babi zadarmo... jenže, tím by chudák babi utrápila. Jak by stále volala.

Nakonec to všechno dopadlo tak, že Li opět poskakovala v kuchyni... tel. jí vypadl z ruky na dlažbu.  Rozdělil se na 3 části. Baterka a zadní kryt skončil pod lednicí. F. že jako, ať zapomenu, že bude vytahovat lednici, že se zase urve ta vzpěra skříňky nad lednicí... nakonec jsme šli vypáčit lednici, jenže ten zadní kryt jsme táhli se spodkem lednice a nemohli ho dostat ven. F. : vyndej všechno z lednice a já ji sklopím... nakonec jsme vytáhli ten kryt i baterii. LINDUŠKA se celou dobu chovala,  jakože jí se ta akce netýká, že to pod lednici zalítlo asi mně nebo tátovi. Tááákže nemusíme tolik vychylovat a za hodinku, když naše emoce utichly, otázala se mě, kdy jí laskavě vrátím její telefon. Telefon byl pro Li ideální do té doby, než zjistila, že nemá foťák,  neumí natáčet videa a nepřehrává MP3. Nenápadně rozhodila sítě u táty jestli by ho s ní nevyměnil, když stejně nefotí a neposlouchá hudbu. Je tááák chytrá, že si  hned uvědomila vážnost svého požadavku a nespustila na tátu, své oblíbené: stejně na tom telefonu nic neumíš, tak bys mi mohl dát.

Táta

narozeninky... a taky sluníčko

Ve čtvrtek oslavil dospělý bratr 24 narozeniny. Už ani nemá cenu psát,  jak všechno neskutečně letí. Nemám slov.
Takže Petříčku, přejeme ti všechno nejlepší.  Jsi stále úžasný,  pozorný, hodný... Linduška namalovala obrázek neoholeného Peťulky... musela jsem to podepsat a zabalila dárek. Těšila se na oslavičku. Ale tu si uděláme později.

Dnes ráno Linduška pomáhala připravit sekanou a přitom si vykecávala s  babi. Mimo jiné Libuše vypráví svůj sen.

Jinak dnes po dlouhé době svítilo sluníčko. Asi jedenáctý den za celé zimní období. Spočítali to v televizi. Než jsme se vyhrabali ven, byly 4h. Ale na sluníčku bylo opravdu krásně. Li chtěla koloběžku,  ale nakonec jsem na ní jezdila já. Li se bala, že upadne. Tedy moc jsme to s koloběžkou nedomyslela, protože po celém městě je posypáno kamínkovou drtí.  Takže jsem vlastně byla ráda,  že se Li bojí.

...

tulipánky od Ly... pracující Li

Asi před týdnem se Linduška naučila sama psát čísla pět a sedm. Před tím už uměla 3, 1, 4, 2, 0.
Celý dny chodí s blokem nebo papírem a zapisuje si naše telefonní čísla.  Pozná všechny číslovky do deseti. Takže když chce zavolat babi, tak jí diktuji čísla a ona je vyťukává. Tedy pokud telefonní číslo znám  zpaměti.
Baví ji psát,  naučila se i pár písmen a samozřejmostí je, že se umí podepsat. Jooooo a taky se naučila hezky, tedy naučila se tah- správný směr vlnovek, smyček.

Sníh

O víkendu napadlo neskutečný množství sněhu.  Romantický,  ale byla jsem ráda,  že byla letos zima bez sněhu a velkých mrazů. Ale Linduška si sníh úúúžila.

Zamilovaný hračky, samože od Ly

Valentýn u Ly

...oslavily jsme Valentýna, ikdyž ho nikdy neslavíme.
Linduška dokonce dostala od dospělého bratříčka přívěsek. Srdíčko z růžového skla. A já velkou čokoládu Milku. Děkujeme móóóc.
Od Ly jsem dostala narcisky a Li panenku. Taky děkujeme.

zpěv

P.S kromě toho, že Linduška úúúžasně zpívá, tak mi včera pravděpodobně bezdomovci ukradli titanovou  pánev s rizotem, který jsem měla připravený obědu. Plechový pekáč se sekanou jim nechutnal, ten nechali pod oknem.  Poklice od titanový pánve-pekáče zůstala pod oknem. Nejvíc mi štve,  že nový kousek stojí okolo 4 tisíc.  A o pocitu, že na mě v noci někdo čuměl? STRAŠNÉÉ ... je to normální? Jako jsem velmi, velmi nasr*ná, protože jsem si už kolikrát říkala, že asi jednou budu čumět až nebude nic, za oknem... a splnilo se mi to. Jen jsem nečekala,  že mi zrovna ukradnou nejdražší kus nádobí. A to jsem si tak říkala,  když jsem dávala ten pekáč s rizotem za okno, že bych to jídlo měla dát radši do sklenic, protože má být mráz,  tak abych pak dlouho nečekala než mi to rozmrzne. Nečekala jsem. F. říkal, že to museli být dva, že se vynesli na ramena, tzn. že fakt čuměli dovnitř.  Blééééé... už zatahuji žaluzie. Jooooo a že tohle je ta Klausova amnestie. Samej propuštěnej hajzl. Je jasný,  že za námi jsou zahrádky, takže zloději táhli tímto směrem, pokračovat  škodit dál.  Což je úplně jasný.  Vykradení zahrádek, tedy jejich chatek a nikdo nic neudělá. A pánev skončila určitě někde ve sběru  nebo v ohništi na vaření.  Dneska jsem chtěla jít do Sběrny, ale byla taková zima, že jsem ani neměla chuť něco, někde hledat. 

R

... tak si tady píši jaké je nebo jaké bude počasí ...a ZÁSADNÍ VĚC NENAPÍŠI!
Linduška už přes týden čistě vyslovuje R. Minulý týden bylo čisté R, tedy znělo čistě na konci slov s R.
 A tento týden vyslovuje čistě slova obsahující písmeno R, všude.

Tak jsem si tak brouzdala blogem, hlavně mě zajímalo,  jak asi bylo před rokem a jak se rýsovalo jaro. Tedy jarní počasí.  Mrkla jsem na zápisky z 24. března.  A překvapení překrásný... hned mám sluneční náladu.
Zrovna dnes jsme se vracely z procházky (tedy jely jsme na autobusem do Lidlu), ale zpět jsme šly pěšky a stihlo nás neskutečný sněžení. Takže jsme se šly k babi usušit.  Babi byla samozřejmě s námi.  Linduška je vždycky šťastná,  že odpoledne zůstáváme skoro pravidelně u babičky.  Dáme si kávičku,  pokecáme a dnes jsme si daly medovinku.

Baleríny

Linduška dlouho toužila po balerínkách. Stejně dlouho jsem odolávala. Před 14 dny jsem jí koupila zlatý lakovky s kamínkem a takový lehký džínový. Linduška jim říká slupky od banánu a má přitom těžký záchvaty smíchu. Jen mě strašně mrzí,  že jsem si vymazala videa, jak jsem natáčela její první tanec šílenství v nových balerínkách.
Linduška mě včera zase překecala a já jí koupila ještě jedny balerínky. Pro změnu fialové lakovky. Opětovně se svíjela v šíleném tanci štěstí. Vykopávala nožičkami do stran, kopala do stěn,  skákala na špičkách,  kmitala nožičkami ve vzduchu, aby viděla, jak jí balerínky sluší. Samozřejmě jsem to štěstí sdílela s ní a úplně jsem viděla samu sebe,  jak tančím před zrcadlem... jak jsem šťastná...