Poprvé na koupáku

Tak dneska jsme měly premiéééru na koupáku. Nebyl přímo pařák, ale krásně už tu jééé... voda byla chladnější 19°C, občas pod mráááčkem, ale jinak přííímo úúúúžo pičásko. Ofšééém nejvěčíííí úúúžo bylo to, když jsem po příchodu zjistila, že u dětskýho bazénku jsme samy dvě a samy dvě i na rozsáhlý louce u d. bazénů.

Od rána jsem přemejšlela jestli máme s ŽÍÍ vyrazit... ještě jí trochu teče z nosánku, ale jen občas... pak jsem si říkala, že voda bude 100% studená, jestli mám nervy na ty její hysterický scény, až jí budu rvát z vody ven... aby pak nenastydla. Ale pak při představě, jak se ploužím schvácená vyprahlým městem, někam na písek, jsem se rozhodla, že jdeme... buď Lindu na koupáku dorazím a bude nemocná nebo vydrží:):):)

Po poledním spinkání, když ŽÍÍ viděla pobalenou tašku na koupák, byla táááák rozčílená, že ani nechtěla obědvat.

Máme pobaleno a vyrááážíme, Linduška si statečně vyšlápla i ten krpál na koupák, jsem si původně říkala, jestli nemám jet autem, ale to už je fáágt vode mě trapnýýýý... jsem si říkala, že než všechno vyvláčím z auta vč. ŽÍÍ, budu na místě rychleji pěšky.

Ve velkým jsme udělaly jen pár temp, voda byla ledová, tak tolik jsem zase ŽÍÍ, dorazit nechtěla:):)

Vydržely jsme do 18h, pak k nám ještě přišla Ly. a ŽÍÍ byla šťastná jako blecha.

Dokonce letos město zainvestovalo a zřídilo i dvě nový houpajdy :):):) ... samozřejmě, že při odchodu z vody ŽÍÍ ječela, jak pominutá. Co ječela, řvala, jak na lesy...takže když jsem jí v křeči a modrou vzteky táhla na deku, jsem si v duchu říkala, že já nemůžu mít nic v klidu...bá Pé bych takhle táhla v křeči do vody, aby se vůbec vykoupal a u ŽÍÍ zase naopak:):):) Ale zase na druhou stranu, jak úúúžasný je mít, tááák hodný dítě, jak byl bá Pé...nezdrhal, poslouchal, fakt jsem si s ním všude odpočinula. S ŽÍÍ pořád někde poklusávám, postávám... přesvědčuji, uplácím. Jen, aby byla chvíli v klidu a já jí hned svým přáním, nevytočila a nebyla hned vzteklá a protivná:):):)

Každoranní hygiena, ŽÍÍ prostě musí do vany, jinak by se snad zbláznila ... na fotkách říká "sýýýr":):):) a drzej pohled jako My. Děsně mi ho připomíná:):):).

P.S. ...jsem úúúplně zapomněla... ŽÍÍ nebyla včera na koupáku příšerná, úplně to tak to vypadá. Jak jsem napsala, že ječela když jsem jí táhla ven z vody. Naopak. Kromě odporu jít z vody ven, byla neskutečně hodná a já si odpočinula.

Protože byla studená voda i na ŽÍÍ, tak se jenom procházela v bazénu, nosila ven v kropáčku vodu a zalejvala kytičky u plotu. Občas ručičkama zastříkala... nebo se procházela okolo bazénu. Nejroztomilejší byla když se chtěla opalovat na dlažbě. Když se uložila, tak si odechla úúúúf, dala si ruce pod hlavu a tvářila se, že se opaluje:):):)

Na dece pak popadla tygra a nosila ho... chodila a ukazovala mu koupák:):):) Roztomilá a dojemný je, jak se snaží mu vyprávět...

Příprava na koupák

Stále jsem měla obavy, co vlastně budu, stále psát na blog??? Prostě měla jsem takový obavy, abych se stále trapně neopakovala, měla jsem pocit, že u nás vůůbec nic novýho neděje, že si stále žijeme ve svým stereotypu. Ale najednou jsem si uvědomila, jak málo stačí k tomu, uvědomit si, že se něco děje...
Obzvlášť když je s Vámi malý dítě... předevčírem jsem si zalistovala blogem a jsem fakt ráda, že jsem se rozhodla, psát blog. Protože bych si nemohla uvědomit, kolik krásných chvilek, obohacujících pocitů štěstí, prožíváme s Lindou.

Včera jsem neodolala a koupila ŽÍÍ plavečky, neodolala jsem ceně ve slevě 34,-Kč růžový a 48,- Kč puntíkatý... noóó, nekup to! A ŽÍÍ je fáágt pravá ženská, dopledne si je zkoušela snad hodinu, až měla fialový rty zimou. Když se do těch plaveček navlíkla, musela jsem jí zlíbat.

... šéém béé ... co říkáš Linduško??? Žíí je béé ... já ti nerozumím, brečíš? Néééé a letí k ke stěně a letí zase ke mě a v ručičce svírá berušku. Jsem dojatá... ona fakt už přemejšlí, ale já jsem o tom, že plavky jsou puntíkatý jako beruška, jsem neřekla ani slovo.

Po zkoušce plavek jsme vyrazily ven, dneska se mi do MC nechtělo, nějak mám plný zuby uječených dětí a ignorujících matek. Pak jsem si říkala, že je stejně ŽÍÍ po virózce a pak by zase mohla něco chytnout, zrovna tu řádí angíny. Tak jsem byla ráda, když teta Lenka napsala, že taky nejdou. Nóóó a my jsme si dnešní dopoledne s ŽÍÍ užily venku. Jako správná ženská, nikdy nezapomene kabelku viz. fotky nahoře. To už stála připravená na odchod a hodila po mně boty, abych šla :/:/:/

... Linduška v plavkách před rokem tady.

P.S. pondělí jsme si volali s bá Pé, ŽÍÍ s ním chvíli mluvila do telefonu. Zachvíli po skončení hovoru, zarachotí klíče od bytu. Přišel táta. ŽÍÍ letí ke dveřím a volá jéééééé Pééé dééé... a já nééé, nejde Péťa, to je táta, Péťa je pryč. A slyším ..ahoooj milááčku, ty jsi už vzhůru... a ŽÍÍ ... kop táta... A táta: noo to je hezký přivítání...kop táta - zase ŽÍÍ. Byla zklamaná, že Pé nepišel a její zklamání odnesl táta.

Týden po dovče

Dnes právě před týdnem, jsme se právě mordovali v autě, na cestě domů. Už jsem se domů těšila, ale po týdnu doma, musím zkonstatovat, že nechápu, proč jsem se těšila domů, když mi na dovolený vůůůbec nic nechybělo.

Když si to tak zpětně uvědomím, jsem vlastně sama proti sobě, že mě nebaví nebo nechci jezdit na dovolený. Okrádám se tak, o neskutečný pohodlí a nic nedělání, ikdyž to je vždycky ten prapůvod všeho, proč se těším domů.

Musím říct, že jsem si opravdu odpočinula, a těším se na další dovolenou... určitě nebude kratší než 14 dní. Teprve dnes jsem si uvědomila, jak nám to s ŽÍÍ a tatínkem klapalo. Tím, že jsme tak hezky pravidelně chodily s ŽÍÍ na pokoj, aby se vyspinkala, já jsem měla šanci si odpočinout, taky je pravda, že odpočinutá jsem byla a spokojená ještě víc.

Jinak jsme opravdu nemocný, v noci mě děsně škrábalo v krku, měla jsem obavy, abych se ráno neprobudila a neměla anglínu pectoris apd.:/:/: ŽÍÍ naštěstí vypadá, že se na ní podepsala jen změna klima. Docela mě překvapilo, že je doma táááág zmrzlá. Má furt ledový ruce a nos, přitom máme v bytě 24°C. To už jsem si říkala v pátek, že to snad ani není možný, že by jí tady v Čechách, byla taková zima.

Dopoledne si ŽÍÍ krásně malovala, ale pořád mě otravovala, že chce podávat pastelky, já jsem nebyla moc ochotná, jelikož jsem potřebovala uvařit, tak si pomohla sama. Viz. první obrázek.

Předtím ovšem chtěla udělat chuťovky, musím se vždycky smát, když jí je dělám v poměru jeden rohlík a dvě kolečka Poličanu:/:/:/

V jedenáct dopoledne ŽÍÍ ječí OLÁÁÁÁ, OLÁÁÁÁÁ...to teď řve pořád a všude, OLÁÁÁ ŽÍÍ FÍÍ... jdu do ložnice a ŽÍÍ leží v mojí posteli... pak říká, že čí polí, papat čéé ŽÍÍ / cítí polívku a ještě bude papat/

Joo a už jí sama a suverénně se nakrmí. Dnes měla cuketový krémíček s opečeným rohlíčkem. A tatínkovi jsme udělaly grilovaný brambory na žunce a cibulce.
P.S. koupila jsem si nový, bombový hrnce... máám radost, stejně tak ze sušky, fááágt nemusím žehlit. Když jsme se vrátili, tak jsem měla během 4 hodin vše vypráno a sklizeno ve skříních. Luxusní zááležitost, každá žena ví, v čem tví ta radost. Chlap nevěřícně kroutí hlavou, nad radostí z takový blbosti:/:/:/...

Výlet

... protože nám to cestování nestačilo, v neděli jsme se vydali podívat na tetu se strejdou, do Svinné. Pouze jsem se obávala, aby nebyly lijáky, protože ŽÍÍ se těžko udrží zavřená v chaloupce. Naštěstí slejváky nebyly, ale zase na nás něco leze, tedy myslím mě a ŽÍÍ. Už v pátek jsem si říkala, že je ŽÍÍ nějaká silně protivná, že to nebude přetažením, ale spíš, aby nebyla nemocná. Taky žejoóóóó... já mám rýmu, pálí mě v nose a krku, ŽÍÍ bude mít pravděpodobně to samý. Tak doufám, že rychle rýmičku překonáme.

ŽÍÍ ve Svinné byla naprosto úžasná, hodná, nekňučela, jezdila na motorce, a byla šťastná jako blecha, jak rychle motorka jezdí z kopce. Pak jsme hráli fotbal, to měla záchvaty smíchu. A přesně v 17h řekla, že žíí če fí ademe /Linda chce spát, jedeme/. Rychle jsme pobalili a ještě rychleji vyrazili, aby ŽÍÍ nepřetáhla a neječela nám pak celou cestu... po cestě mi F. řekl, že když viděl, jak Linda krásně zvládla spinkání na dovolený, že by jsme tam mohli příště přespat...tagžéé jsem mu vysvětlila, že JÁÁÁ jsem na dovolený pěkně zvládla finkání Žíí...tagžéé rozhodně se přespávat nikde nechystám.





Linduška večer usíná... když jsme samy, tak ŽÍÍ vždycky usíná šama na ke /sama na křesle/. Většinou jí pak za půl hodinky přenesu a spí až do rána. Dneska ráno už byla unavená v 9h, dokonce si přinesla na křeslo polštář od Pé, aby se jí hezky hajalo. Tagžéé, rýmu má, kejchá a teče jí z nosu.
Dokonce jsem jí už dopoledne uložila k polednímu spaní v 10h, ale než usnula, koukám z okna a jde k nám Ly. tak jí říkám, že jsme dala Lindě Panadol, že usíná... jenže před barákem byl ještě Bo., tak spolu kecali a ŽÍÍ se zase probrala, tak jsem zase letěla k oknu s ŽÍÍ, aby si babi domů...
Ale Linduška byla fakt unavená, vydržela být čerstvá jen půl hodinky a pak začala usínat...

SVINNÁ, VÝLET V DUBNU

Mallorca 2010

... to snad ani není možný, jak fšéééckóó letí, jak dovolená utekla... a přitom těch skoro 14dní mi přišlo, jakoby jsme byli u móóře nejméně měsíc.

Musím říct, že naše první dovolená s ŽÍÍ, byla naprosto skvělá. Skvělá, jelikož ŽÍÍ byla opravdu skvělá, pohodová, hodná. Tedy rozhodně není zdaleka, tak hodná jako by byl Pé, ale na její netrpělivou povahu byla ÚÚÚÚŽÁSNÁ!!!

Musím se smát, jak podobná je svému otci. Nejen svojí vizáží, ale právě i povahou. Jak stejně nesnesitelně dává najevo své nepohodlí, jak stejně je netrpělivá a jak stejně dokáže být nesnesitelně protivná. Ale i přes tuto její vlastnost byla u móře úúúžasná.
Ikdyž nechápu, proč neustále rozebírám to, že je ŽÍÍ občasně příšerná, protože závada je asi u mě. Já si pod pojmem hodné dítě na dovolené představuji:
... např. matka jde dopoledne s malým dítě k bazénu, v klidu a pomalu dítě vede za ruku, dítě jde způsobně, ...nekouká, kde co lítá... nezatěžuje matku otázkami či různými, jinými rozptylujícími vjemy. Jelikož matka mlčí, dítě správně vytuší, že chce mít klid a mlčí taky. Matka se u bazénu položí na lehátko, nemá chuť jít na slunce a do bazénu, dítě opět správně vytuší, že matka je unavená či bez nálady a dítě mlčí taky, ...neprotestuje když je uloženo na lehátko, do stínu. Dítě z lehátka dívá na ostatní děti dovádějící v bazénu, trpělivě čeká až matku přestane bavit povalování na lehátku a ještě trpělivěji čeká až matka dovolí, že se může zvednout... takže asi tak si představuji hodné dítě. DOBRÁ UTOPIE, CO??? Takový představy o hodném dítěti, stárnoucí a infantilní matky by nesplnil, ani ten nejlepčííí robot na světě...
Nejvíc se ŽÍÍ líbilo u bazénu, kam za námi chodil i bá Pé. Nebo i večer na pokoj, kde vždycky ŽÍÍ rozparádil, že usínala v půl dvanáctý. První noc ŽÍÍ brečela, bylo jí vedro, klimatizaci jsem při spaní nepouštěla, aby ŽÍÍ neomarodila. Jenže já opatrná matka, jsem ŽÍÍ důkladně oblíkla do overalu, aby asi neprochladla, když fí nepřikrytá. Takže jsem jí nakonec svlíkla a ŽÍÍ finkala až do rána.

Jinak ještě jednou děkujeme MY za vynikající a špičkové, luxusní jídlo a stálé pohoštění. Těžko se mi bude zase zvykat na zdejší plytké, nudné domácí cmuchtění. Prostě, ty jsi špičkovej profík a momentálně neumím najít pravý slova, jak umíš kouzlit v kuchyni.

Děkujeme i za velmi časný, ranní odvoz na letiště... DĚKUJEMÉÉÉÉÉ A MOÓÓC!!!!

Mišičce děkujeme za krásné dárečky. Kittynku, do který se ŽÍÍ zamilovala, stále jí pusinkuje...ale srandovní je, jak asi vycítila, že Kittynka je taková kočičí holčička a K. vůbec nemastí, nemorduje jako tygry.



Norimberk, 03h právě jsme dorazili na letiště, cestou cestu lilo jako z konve. Mimochodem jako obvykle, když jedeme na letiště. Leje prostě vždycky, když někam jedeme na dovolenou.
Linduška byla celou cestu naprosto skvělá, pospávala, neprotestovala a v klidu seděla. Já jsem se dokonce vzadu natáhla a pospávala, Li. se na mě koukala a poslouchala rozhovor F a Bo. Ještě před odjezdem jsem obavy, aby vůbec cestu na letiště ŽÍÍ vydržela, tedy v takovou blbou dobu. Budila jsem jí před půlnocí, dost protestovala a chtěla spát, takže jsem jí oblíkala a přenášela do auta ve spaní. Nooo a samože jsem trnula hrůzou, jak bude ŽÍÍ vyvádět... ale překvapila, byla úúúúžo.

Na letišti se jí moooc líbilo, obzvlášť medvědi Teddy. Dokonce si pohrála s dětmi v d. koutku. Pak pozorovala letadla a koukala, co se bude dít. Let proběhl bezvadně. Klidně i bez lízátka:/:/:/.





Přílet na Malorku cca 7h, na hotel jsme si vzali taxi. Dokonce jsme na hotelu dostali okamžitě pokoj... tak trochu jsem se obávala tý rychlosti, aby jsme nevyfásli blbej pokoj. Ubytování super s výhledem na bazén a móře. Celou dobu jsem přemýšlela, jakej asi bude pokoj, jestli dostaneme d. postýlku, jak si pak s ŽÍÍ užijeme spaní ve třech na manželských postelích. Byla jsem překvapená, ŽÍÍ taky svojí postel, tedy tatínek. My jsme s ŽÍÍ finkaly na manželských jako doma. Tatínek byl nad míru spokojenej a vyhrožoval, že až se vrátíme domů, že se nastěhuje zpátky do ložnice, když se nám tak hezky spí ve třech na dovolený. Naštěstí svůj slib nesplnil.

Tak jsme trochu vybalili, já vyfotila momentky a mazali za My a Mi. A poprvé k móři. Poprvé písek v očích, poprvé strach z vln...





Po snídani jsme s ŽÍÍ vyrazily na houpajdy a klouzačku.Táta zatím připravil lehátka u bazénu. Pak jsme vyráželi za My a spol. na kávičku a ŽÍÍ na jogurt.

Po večeři jsme se chodili trochu projít když měl bá Pé volno, šel s námi a pak na pokoj. ŽÍÍ byla pokaždý neskutečně rozdováděná, že pak ani nemohla usnout. Lítala po pokoji, ječela radostí... vymýšlel různý blbosti a provokovala Pé.

... pak jsme dorazili do KFC, bá Pé měl hlad a ŽÍÍ si poprvý pochutnávala na hranolkách a ochutnala Cola-Colu. U jídla jsme se trochu rozdováděli i my, důvodem byly ŽÍÍ zuby a po kom je vlastně má:/:/:/a proto ty některý ftipný fotky.

Ráno u bazénu,

bazén se otvíral až v 10h, tak jsme si ráno trochu ráchaly nohy. Linda je vodomilka, takže ta se pak nedala urvat zpátky.

Polední finkání. Linduška ráno vstávala okolo 7.30h, většinou jsme se snažila, aby už ve 12h spala, protože byla neskutečně unavená. Spinkala pokaždý skoro dvě hodinky, pak jsme šli na bazén, kde na nás čekal táta a Pé. Hodinku jsme plavčili a šli k My na oběd.

Na pizze a špagetách u My. ŽÍÍ si dávala taky pizzu, ale nejvíc jí chutnala pizza s 4dr. sýra.

Večerní posezení s My, Mišičkou, Andreou a elitním cyklistou Zdeňkem.

.. a to by bylo, aby jsme se nešešli i s VA

Předvečerní finkání - odpočinek a trochu mučeníčka. Po obědě jsme ještě chodili k bazénu, snažila jsem se ŽÍÍ uložit do 18h, protože se potřebovala ještě dospat. Takže jsem jí hezky vykoupala, to už ŽÍÍ bývala přetažená a ječela, sotva jsem jí utřela, tak padla a tvrdě spinkala hodinku a půl.

Hotelová večeře a pokračování u My. ŽÍÍ moc nevečeřela, vždycky si zakousla jen trochu melounu nebo pečených brambor. Jejím prioritním jídlem, bylo mlíko s kaší od Nestlé, ty denně vypila 3, takže denně to bylo 750ml sytýho mlíka. Docela slušná porce.

Dopolední klouačka, na který ŽÍÍ prošoupala skoro fšechny legíny ze fšech stran, ŽÍÍ si užívá v bazánu a dokonce se opaluje :/:/:

Na pizze u My a snídaně v hotelu s tatínkem. Kromě kompotu, ŽÍÍ papala ještě s chutí kuličky z toustovýho chleba, který jí poctivě vyráběl tatínek. Samozřejmě až po akci výroby a balení sendvičů:/:/:/, tak to byla vždycky Akcéééé...

Večerní posezení u My

Linduška opět mate svojí únavou. My jsme vždycky rychle mazali na pokoj, aby ŽÍÍ nepřetáhla, nepřetáhla... na pokoji obživla a usínala k půlnoci. Na pokoji si sedla na můj kufr, vzala sluchátko a byla schopná půl hodiny ječet do sluchátka: ... halo-halo dydy, deste /haló-haló, děti, kde jste/

Ranní kávičkování u My a ŽÍÍ dokonce pomáhá vařit v kuchyni s bá Pé, ale není vidět, je schovaná za Pé. Stála na židli a pomáhala válet pizzu...

ŽÍÍ s kamarádkou Amálkou 18m, Linduška měla dokonce novou společnici a povozila se i v jejím kočárku. Holčičky byly moooc roztomilý, nejvíc když si dávaly pusinky.

Sourozenci, Petřík Lindušce vytrvale kupoval žvejkačky, ŽÍÍ šťastná jako blecha

Se strejdou My

Momentky z kuchyně... docela jsem měla strach, aby ŽÍÍ neslítla ze židle, na který stála, pak jsem měla strach když se vyndavali pizzy z trouby, aby se nespálila...ŽÍÍ byla ofšéééém hodná, ani se nehnula. Dokonce až tak, že se jí chtělo kakat... ale držela a držela až se připočůrala a když jsme šly na záchod, dokonce měla kalhotkách bobek:/:/:/ Jinak celou dobu byla bez plen! Ani jednou se nepřipočůrala...

Podvečerní finkání a volání s LY

Dopolední cárání

Předposlední večer, bá Pé s námi jel dokonce mašinkou do Arenalu a zpět. Lindušce koupil nááádhernej polštář s tygrem, obrovskej...ŽÍÍ se na něm válí jako zběsilá. Od Mišičky jsme taky dostaly dárečky, Linduška Kittynku, tu pořád líbá, příbor s H.Kitty a já tanga:/:/ s H.K.

Jooo a malá fotečka ŽÍÍ s polštářem od Petříčka... každej večer volé Pé a hladí a líbá polštář.

Mišičko, ještě jednou děkuji!!!!!!!!!!!!!! Peťánku, tobě samože taky!!!

Odlet z Palma Mallorca

Odlet jsme měli v 7.30h, ráno nás odvezl na letiště My a bá Pé, byli jsme fakt mooc rádi...Linda nechtěla vstávat, brečela, F. byl hysterickej, ostatně jako vždy...chudák dítě, chudinka, takový trápení...blablabla...takže jsme hned poránu byli v sobě. Tedy hned jsem zkraje zaútočila, aby si to svoje sejčkování nechal na chalupu, tady to nikoho nezajímá... na Li zabralo jedině, že pijede Pé, to zmkla a nechala se oblíct a naložit do kočáru.

Po odbavení, jsme šli na gate... nekonečný bludiště... jsem vždycky ráda když dorazím na místo odletu, protože se nám už kolikrát stalo, že se nakonec odlítalo z jinýho gate a pak lítat někde s kočárem, to se mi fakt nechtělo. F. byl furt zralej na pěst. Linda usnula v kočáru... zpoždění letu o 1,5h, nooo...byla jsem nasraná, ale nééé tolik, protože se Li aspoň prospala. Najednou koukám, jaký přistavili letadlo? Se mi zdá nějaký velký... samože joo...byl to Airbus A330, stejně velkej jako Boing 747, se kterým jsme letěli do Dominiky. Odbavení trvalo docelo dlouho, než nalezli všichni pasažéři, navíc chtěli vidět pasy. Nakonec jsem byla šťastná, že už sedíme letadle. To jsem ovšem nevěděla, že si tam posedím skoro 2,5h. Pakááárna...Linda byla pořád protivnější, já našponovaná... chtěla kakat, takže jsme 3x absolvovaly cestu na záchod, já na záchodě v hysterický křeči, aby na nic nesahala...obložila jsem prkýnko papírem...posadila ŽÍÍ a nic. Pak už Li začla brečet, že nechce vzzzzzzz...letět...boí vzzzzz... let byl rychlej, pohodovej, bez turbolencí a různýho klepání, za hodinku 20min. jsme byli v Německu.

Pak F., pravil, že to je jeho poslední dovolená... jsem hned vystartovala, že já s ním tedy taky letím naposledy, nemohli jsme moc pohádat, protože za náma seděli Češi ...a vedle mě jejich syn. F. říkal, že to tak nemyslel, že jako se mnou letí naposledy:/:/:/...nooo a já jsem mu řekla, že na rozdíl od něj, jsem to myslela smrtelně vážně a na dovolený s ním, fakt seru. Že ty jeho psychopatický nálady nehodlám snášet ...atmosféra byla tedy naprosto skvělá, podtržená ječením ŽÍÍ a pohledem na ženu před námi, který bylo v letadle fest zle a pořád se jí chtělo zvracet...

Pak se mi zase honily myšlenky, že nás asi čeká další hodina čekání než dostaneme kufry...naštěstí během 20min. byly venku.

Cesta autem domů, nebyla úplně šílená, ale Linda už byla hoodně unavená, chvíli se prospala, ale pak furt pobrekávala, že jí bo-bi... takže jsem jí za jízdy nechala kadit na nočníku, když se vykadila, tak se trochu zklidnila, v Marktedwidz jsem se stavili něco nakoupit v Aldi, taky aby se ŽÍÍ trochu protáhla a nabrala sílu. Chtěla jsem jí koupit něco k jídlu, tedy jako housku a pití, protože jsem se obávala, aby neblinkala v autě, nedala jsem jí ráno mlíko, proto taky ječela. V letadle se dokonce najedla! Bagety se salámem, ale fakt trochu, protože mi bylo jasný, že bude zvracet. Nakonec stejně blinkala, ale spíš z hladu a jen šťávy ze žaludku... pak si dala Haribo a byla v klidu a pohodě. Dneska 3 den po návratu a vlastně druhou noc, spinkala od 18.30-8h ráno!!!!