SKYPE

Vrcholným, maximálním blahem, největšího štěstí pro Lindušku je komunikace přes Skype. Ani nemusím otvírat noťas... najednou si vzpomene na My a Mi chichi a začne otravovat halo-halo mi chichichi-my ... jakmile se spojíme s My, mívám obavy, že přijdu o pičítač... sahá, líbá obrazovku, leze na stůl, chce duž my-jád /držet My, má ho ráda/. Dělá, že mu sebrala nos, dává mu čichat ocas tygra... klepe se radostí ... a chatuje... mlátí do kláves. V poslední době, si po sobě musím číst, co napíšu, protože mi chybí dost písmen ve větě... nóóó a teď při skajpování, jak ryká naše Ly.:/:/:/ , nadšeně fotí... Linduščiny záběry z minulýho skajpování :/:/:/ Na záběru My s bleskem...je krááásně vidět, zapatlanej monitor od prstíčků... Jinak fotografování se stalo Lindušce, velkým koníčkem, jak může, ukradne foťák a fotí.

Včera jsme dokonce mohli šmírovat, tedy být on-line, My nás hezky propojil do kuchyně a my jsme se mohli dívat, jak se makají v kuchyni a teta Mišička lítá po place. Se na Váááás táááááááááák těšííím!!!!

Takže až budeme slavit druhý narozeniny, nechám on-line webku, aby jste viděli, jak oslavička probíhá a mohli jsme být spolu. Minulej rok mě to dost mrzelo, že mi TODLÉ napadlo až po oslavičce prvního roku Li.





Dnešní odpoledne na námku... ještě máme to náměstí:/:/ sice bá Pé pravil, že to je poprvé a naposledy, co tam s náma byl...kdo tam nebyl, nepochopí. Náměstí, v tyto krásný a slunečný dny, bývá narvaný jako před lety...tedy asi tak jako dřív na Prvního máje. Je narvaný malýma dětma jako je Li., takže je opravdu vidět, že ona se narodila, ve velmi silném ročníku. Já mám, v tomdlé období ráda námko, do parku se ještě nedá chodit, všechno je takový syrový, d. hřiště jsou rozmáchaný a plný psích hoven..noo a na námku, jsou akorát kikáni... a ti, co sedávají vedle nás mě, náááhodou baví...vždycky když jsem tam sama, je poslouchám a dost se bavím...a ty hnusný kikáni...tak těch, je tam jen pár a jsou zalezlý v jednom zapadlým rohu:/:/:/
Dneska dorazila i Ly., neviděli jsme se skoro měsíc, byla nemocná ... Li. byla šťastná, Ly. s ní musela lítat od kašny ke kašně, nechala se nosit... noo a my jsme se s tatínkem kochali pohledem na naší úúúžasnou holčičku, předháněli se v hledání superlativ, naší nééééééjjjjjjj holčičky...

Jarní náladičky

Tagžééé jsem opět nastydlá ... vlastně úúúplně nachcípaná ...už chápu, proč jsem byla podrážděná a unavená... jsem si nejdřív namlouvala, že to bude jarní alegoryje, ale omyl... nejhorší je to, že opět nakazím Lindu a na přeočkování se asi ani nedostaneme ...a to mě minulý, vlastně už předminulý týden, pěkně vytočila sestra od Mudry ...prej, že mám přijít zaplatit vakcínu /1 700,-/, že jí musí Dr. uhradit dodavatelům, jako vakcínu píchlou nemáme a platit máme dopředu ..asi by mě to jinak nevytočila, kdybych naposledy opět nebyla s Li. na zástupu...
Tagžééé moje nálada je absolutně na bodu mrazu, ani mě z toho nedostává, rozhodnutí F. prodat chalupu a hospodu a postavit novej barák... tady u nás Pod kopcem, mají ještě volný 3 pozemky...je zvláštní, jak stejně uvažujeme a rozhodujeme se, aniž by jsme to řekli druhýmu... jsem byla na 100% rozhodnutá prodat byt... a koupit větší. Tedy rozhodnutá jsem stále...vím, že tu nezůstanu bydlet... pak jsem opět na govno vostříhaná, voškubanánakraťase...nesnáším to, a pak jsem neskutečně vztekláááááá.... vypadám jako pinda. Bílá, tlustá a stará pinda. Do toho všeho odjel Peťulka ...
Náladu mi nezvedla ani orchidej ... prej, že z lásky... myslím, darovaná z lásky...kdo se má, v tom F. vyznat... musím uznat, že F. je frajer, co se týče nošení kytek ...jen nesmí být vánoce nebo jeho narozeniny... :/:/:/

Jediný, co mi zvedlo náladu je to, že jsme zabookovali dovolenou na 12dní v červnu. Zítra jí jde F. zaplatit. Odlet je ve 4.35h, tak to snad Linda zvládne. Původně jsme chtěli letět minimálně na 14dní, ale pak jsme si říkali, aby to nebylo na Lindu moc... tedy spíš na mě, abych po dvou nocech, nebyla odmordovaná na chcípnutí... nooo, prášky na spaní to jistíííííííííííí...


Popíjím ranní kávičku... Linda je klasická kafařka.. od mala...

Linduščino dopoledne...včera odpadla už v 10h, já jsem při jejím dopoledně-poledním spánku stačila udělat jahodový knedlíčky, brokolicovej krém a rizotko... Jahoďáčky jsme pak dovezly tátovi na chalupu, kde to furt vypadá jako na Božáku...úúúděsnýýýý... jaro tam asi přijde, až v červenci...

Páteční, dopolední oblíkání ... Linduška se už umí skoro sama oblíknout, musím se smát když si narazí čepici a natáhne kalhoty obráceně a je šťastná jako blecha... protože bylo dopoledne kráásně, vyrážíme malovat na náměstí a myslíme na bá Pé...Linda je děsně naštvaná když jí řeknu, že brácha odjel pryč, k móóři, za Miškou a Mildou... je vždycky děsně rozčílená a říká nééé, pééé, pič, mó...néééé a kdykoliv slyší nějaký pohyb na chodbě, volá Pééééé ... nebo když se vzbudí, volá Petříka... protože tu vždycky byl když se vzbudila...

Vyrážíme malovat a jezdit na motorce na námku...tam jsem se pravděpodobně nastydla, protože občas zafičel studený vítr a mě fááágt byla zima... nóóóó a když jsem v pátek dorazily malovat, to bych nebyla snad ani já, kdyby nešla okolo starší baba a nepronesla směrem ke mně... se divím, že ty mámy dovolí dětem, takhle čmárat ...kdo se má na to dívat.... blablabla... musím říct, že po nás, zas až táááák velký, výtvarný díla nezůstavají. Pár kytiček, srdíček, domečků apd. Jenže bába, to musí nasolit mně... asi tuší, že jsem se svojí povahou, na poznámky tohoto typu, úúúúplně imunní :/:/:/

NÓÓÓ a v pátek večer...poprvé! Linda parádně slítla z postele, tedy ve spánku...mateřská intuice i polštářový barikády na posteli, selhaly! Slyšela jsem, jak se Li. v posteli mrská...v duchu si říkám...skočím se tam mrknout...ale moc se mi nechtělo, protože docela dlouho usínala a dělala scény, jakmile mě viděla, abych šla do postele a já, jak jsem už nebyla nebyla ve svý kůži, jsem byla z těch unavená a otrávená a říkám si smrade, tak tam ječ...stejně k tobě nepůjdu, ty vyděračko... noo a za půl hodinky slyším ránu, Linda přelítla až k rohu radiátoru, byla zaháklá v žaluziích...tagžééé...boule byla veliká jako celá Afrika. Pak dokonce, tak vyváděla, že chce do postýlky, aby špa-ne , nespadla... že jsem byla přesvědčená, že tam fagt bude spát...chvíli se v postýlce převalovala ...ale pak začala ječet, jak šílenáááááááááááá....taky se byla podívat na místo, kde přistála...

ODJEZD

Můůůj úúúžasnej Petříček mi dneska odjíždí... ani jsem si neuvědomila, jak to všechno uteklo. Ale úplně přesně vím, jak mi bude zase chybět, jak mi bude smutno, neskutečně smutno. O to smutněji mi je, když vím, že ho nemám nablízku... prostě je mi smutno z toho, jak dlouho budeme bez úúúžasnýho, dospělýho bráchy. Bez srandiček, bez našich dlouhých debat ... debat, který se svým, inteligentním synem miluju, ... debat, kde si vážím rovnocennýho partnera, který rád zasmečuje svým břitkým humorem.

Ani dopoledne, na náměstí jsem si neuvědomila, že už jede pryč. Ani pořádnej oběd jsem neuvařila, jen jsem uhňácala smažák... Petříček nám přinesl na rozloučenou dárečky, Peťulko, móóóc ti děkujeme, móóóc. Fááágt. Vždyť víš, že jsem stěží zamáčkla slzy, přestože vím, jak nesnášíš sentiment...ale nedá se nic dělat, vždyť mě znáš!:/:/:/
Tak doufám, že čas rychle poletí, aby jsme mohli zase spolu, v klídku debatit. Na dovče, v červnu, kdy se chystáme... na to asi nebude čas... ale už se tááák těšíííííím. A snad už budeš mít i háro! Petříček se totiž před odjezdem nechal ostříhat dohola, z úsporných důvodů a praktických :/:/:/... Když ho viděla Linduška byla dóóóst překvapená, chvílema jsem si myslela, že bude brečet, jak se tvářila... myslím, že chyběl kousííííček a brečela by... ještě druhý den byla rozčílená, že pé va do má /že má Péťa vlasy dole/...moc se jí v tom nelíbil.


Ráno bylo doma podezřelý ticho ... Linduška se šla podívat jestli mám korunky v kapse, na tůtůtů...autíčko... no a 5Kč jsem jí musela nechat, jinak by se asi zbláznila a já taky !

Pondělí a beruška

PONDĚLÍ ... od mala nesnáším pondělí ... nevím proč? Proč, vlastně nesnáším pondělí? Asi, že vždycky pondělkem končí pohoda a začíná stres. Přitom jsem do školy chodila ráda. Prostě pondělí nemám ráda...ani dneska, přitom od rána pohodička... dopoledne jsme si s Linduškou zajely nakoupit do Rossmanna. Tam Li. nenápadně ukradla bonbóny Haribo, tedy Linduška si sama nabrala do pusy a kapes... co se vlastně divím? Vždyť Haribo nabízí volný prodej... najednou vidím, jak má Li. plnou pusinku a ptám se, jí co to má? ŽEJ MAM ...žvejkačku mám. Tak jsem jí vysvětlila, že se to nemůže a ona se pak bála jít za tetkama prodavačkama:/:/:
Pak jsem opět zajely na námko, bylo nááádherně slunečno, bezvětří, teploučko ...prostě parááádička... ani jsem si neuvědomila, že je pondělí :/:/:/ Lindušce jsem koupila barevný křídy a malovaly jsme, pak za námi dorazil Petříček a tatínek.

BERUŠKA ... po obědě jsem s Linduškou prožila ÓÓÓBROFSKÉ dráááma... Linduška miluje malilinkou keramickou berušku... všude si jí nosí, spí s ní občas pod polštářem, prostě jí miluje od malička... a vždycky jsem si říkala, že se divím, že je beruška ještě celá, po tolika pádech... slyším, že něco spadlo na dlažbě v chodbě, slyším, jak to Linduška zvedne... si říkám, tak to beruška nebyla, to by Li. určo přilítla celá rozčílená, že se něco stalo... jdeme do obýváku, Linduška má berušku v ručičce... něco spadne na zem...a je to jedna půlka berušky... Linda vyjeveně kouká na jeden díl v ruce a jeden na koberci ... najednou spustí srdceryvnej a usedavej pláč,úplně se zalyká neštěstím... tečou jí slzy jako hrachy a nudle má až na zem. Je mi jí tak neskutečně líto, že kašlu na slunnou prochajdu a hledám lepidlo, aby jsem vše napravila a Linduška přestala plakat. Ale už mi bylo jasný, že má Linduška zkaženej den, že bude protivná a mrzutá.... brečela asi 20minut! Taky, že jsem se nespletla... byla pěkně rozladěná celou prochajdu...
Co se vlastně divím, když je to blbý pondělí?...
Večer když jsem si šla lehnout... nemohla jsem neodolat a vrátila se pro foťák... chci si lehnout, zhasnout lampičku a co nevidím v posteli??? Ani jsem nevěděla, že si Li. berušku vzala do postele...určitě s ní usnula a měla jí v ručičce... a ta se jí pak vykutálela...



Odpolení procházka




Při cestě domů, skládám kočár do auta a Li. si to užííívááááá ... tatínek už vůbec neprotestuje, nenapomíná, že Li. skáče v autě...tedy v mým autě...v jeho, to by se posral.... a to teď nemyslím v novým autě... už se vůbec neudivuje, že mi neva zapatlaný okna od ručiček... pro Lindušku je to od malička děsnej zážitek ...pak jí nemůžu dostat z auta ven...

Jarní sobotka

Tááág je to tady...JARO... dnes začalo astronomické jaro, přesně v 18:32h.
... No a my jsme si s Linduškou a bá Petříčkem udělali úúúžasnou sobotu. Lindušce jsem od včera říkala, že se pojedeme koupat až z toho byla, tááák nervózní, že málem v poledne neusnula a jsem jí musela okolo 14h vzbudit, aby jsme se zavčasu vyhrabali... a přesně TADY jsme si úúúúžííívali...
Musím říct, že když jsme prošli turniketem a vstoupili do moderního centra vodních radovánek... zůstala jsem v zcela šoku! Ale totál... před náma se v šatně - převlíkárně, producírovali polonahý návštěvníci... tedy nejdřív jsem se lekla, kam jsme to vlezli, chlapi ve slipech, plavkách, ženský si v klidu, ve spodních kalhotkách fénovaly vlasy... mokrá podlaha / přezůfki jsem nechala v autě/, takže jsem hned měla zmáchaný ponožky a stále tápala, jestli jsem tam, kde jsem chtěla být... lidi okolo mně se chovali zcela normálně, jen já jsem měla panickej výraz ve tváři a hlavně, jsem chtěla jít zpátky, ven...přešla mě chuť na vodní radovánky... to je snad jediný, řekněme - nedořešený. Jinak vybrat si jiný den, tedy samozřejmě, mě bylo jasný, že v sobotu po 15h a ještě deštivé, zcela nejarní sobotě, bude plno... by mi snad převlíkárna nevadila... takhle mi to přišlo úchylácký, tolik nalepených, polonahých těl na sobě.
Nooooo...hlavně se líbilo Lindušce vodomilce a i Petříčkovi, který stále plaval...jenže Li. ho stále hledala, kde je... pak jsme šli na kávičku a musím říct, že po dlouhý době jsem měla tak super sobotu...Absolutně, maximálně pohodovej den.
Zpětně jsem si uvědomila, že jsme oslavili, vlastně úúúplně nevědomky, Linduščiny třiadvacátiny!



Výprava na výlet a odpočinek s Petříčkem, po výletě ...

Ať žije Josef!

Ať žije Josef!... ano, i dnes byl náádherný den. Takhle krásně se slavil Josef na Malorce :/:/ ...

Ano, i dnes myslíme na tátu ... vzpomínám si, když jsem byla malá, jak se na Josefa masivně všude slavilo, skoro mi to vždycky přišlo jako MDŽ, ale v mužský podobě:/:/fááákt :/:/:/
... vzpomínám si, kolik tátovi chodilo pohledů k svátku... vzpomínám si, jak jsme na Josefa, jezdili k babičce a dědovi ... taky Josefovi... vzpomínám na mlčenlivýho Pepíka ... Věru, Věrku, Libora, Lidku, Mlíka, Petra, Danku, Luboše, Jirku, Dáju, Kamila, Ditu, králíky a slepice, boudu s palandama, s fašistickýma helmama a SS kabáty, ve kterých jsme si úúúžili s Milošem a Liborem, spoustu partyzánskýho odboje, na lískový keř. Na rána, kdy nás probouzelo kokrhání kohoutů, na vůni babiččiny čisťounký ložnice, na obrovskou duchnu, která mi furt padala na zem.  Na měkký otoman, na obrovský obraz Panny Marie nad manželským ložem, na krabici se spoustou fotek, ve kterých jsem se věčně hrabala a prohlížela. Na šperkovnici a různý voňavky, který děsně smrděly, na tátovu vojenskou uniformu, na svatební fotku babičky a dědy v kuchyni - centru veškerýho pohybu celý rodiny, na piliňáky, zimu v koupelně a záchodě...od tý doby nenávidím studený prkýnko na záchodě:/:/:/, vybavuji si směsici vůní, která se táhla z almary v předsíni... je toho strašně moc... vzpomínám, jak hluboce vryt v paměti mi zůstal tento den...
Jak hluboko vryty mi zůstaly vzpomínky na Voletiny ... kus dětství a zážitků, který se asi nikdy nesmažou. .
..snad se mi podaří ...tedy plánuji sepsat trochu vzpomínek na to, jak jsem byla malá, co jsme zažívali a prožívali s Milošem...
A dodnes je mi záhadou, jak se tátovi nebo komu, podařilo babičku s dědou vyfotit... / teď teprve si při rozkliknutí fotky prarodičů uvědomuji, jak Miloš není vůůbec podobou naší matky, ale dědyDisevysrat:/:/:/...tedy, kdyby si vzal nějaký hóóódně parádnický sluneční brejle:/:/ ...

Už vím, kdo fotil dědu s babičkou... tohle mi na Skype napsal Milda : ...jinak jsem to fotil já, foťákem Pionýr, co jsem dostal od Ekštajnů, tak proto ta kvalita snímku.

...nóóóó a já jsem i najednou vybavila a úúplně živě viděla Mildu, jak lítá s foťákem na krku a všechno fotí... najednou jsem si vybavila 2 dodnes, ležící foťáky Pionýr na lednici, na chatě.

Takžééé nejenom tátovi, který by slavil narozeniny a dnes svůj svátek, ale našemu Josefovi neboli Fefíkovi, fšéééchnoooo nejjjj!!!

Dopoledne jsme s Linduškou trochu uklízely zimní oblečení, pak jsem šla ven z okna pověsit prádlo a Linduška se ohákla, aby se nenastydla...vždycky jí ženu pro čepici, aby nenastydla. Teď si přibrala i mojí šálu.
Dopolene jsme ještě rychle vyrazily ven, malovaly křídama na náměstí a odpoledne taky, Linduška je vždycky všude nejhodnější dítě... včera navíc byla pěkně v šoku, když jsme celý odpoledne strávily s 5-ti páry dvojčat :/:/...nejdřív mi vlastně ani nedošlo, proč si tak vyjeveně děti prohlíží a zkoumá... a večer jsme si krááásně úúúžily s bá Pé...

nooo a jak na mně padla nostalgie, vytáhla jsem první botičky, bačkůrky Petříka a Linda samože nelenila a hned si je natáhla na nožičky... a bá Pé musel zavazovat...

18.3. Jaro

S dnešním narozeninovým dnem, přišlo JARO! Nejkrásnější dárek jaký, kdy mohl tatínek dostat. Myslím, že z toho slunce a tepla měl největší radost... Ráno jsme s Linduškou trochu vymalovaly přáníčko, Linduška nadšená z malování vodovkama ... ještě jsme nemalovaly, tedy nemalovaly vodovkama ... chtěla jsem je schovat Li. k narozeninám, protože je mi jasný, že TOHLE! je to, z čeho bude mít neeeej ... radost. Jenže tátovi jsme potřebovaly udělat otisk na přáníčko a navíc k narozkám Li. dostane prstíkový barvičky.
Po výtvarný akci, jsme jely koupit kytku, náádhernou fialovou, velkou gerberu ...dozdobení z trávy, ve tvaru srdce...nááádhera.... jenže jsem nestačila vyfotit...
Po vyspinkání jsme tátovi popřály, a já jsem navíc intenzivně myslela na našeho tátu, který by měl narozeniny před dvěma dny... takže tak trochu, jsme to přání vymalovaly a poslaly i jemu...




Linduška si pochutnává na chlebíííčku :/:/:/a jde zavolat My a chichichi Mi ...jinak pár dní jsme měli parádní blicí večery...Li. má ještě občasný kašel a z toho zahlenění, je pak výše zmíněný výsledek...

Víkend

Přestože Linduška neustále kašle, na dobrý náladě jí to neubírá... pokud není vysloveně unavená na padnutí, vyvádí. Dokonce na dnešek, spala bez zakašlání celou noc!!!
Včera doma našla na zemi 5,-Kč a hned spustila ko-tůtů-čííí-žídí-tůtů /pojedeme na autíčka, budu řídit, vezmu korunky.../ stejně jsem se chtěla podívat na nějaký hadééérky. Oblíkla jsem Li a jelo se do Sparu. Jenže!... Lindušku to v autíčku moc nebavilo, vytáhla jsem po delší době Zappíka a Li. se chtěla vozit v kočárku...a byla táááák hodná...v klidu jsem si prolezla všechny butiky a i na kávu jsem mohla zajít, jááák byla hodná. Ale nechtěla jsem zase zbytečně přetáhnout spaní a jelo se domů.
Musím říct, že mě velmi překvapilo, jak Li. ráda jezdí na motorce... ona je takovej spíš kreativní typ:/:/:/...tatínek si sice myslel a stále myslí, že bude velká sportoffkýýně, ale ona je taková nemotora ...zakopne, letí vzduchem a rozplácne se, že se bojím podívat se na ní...jestli je jako celá, bez zlomenin apd.
Jooo a taky jsem dostala opět od tatínka květiny.... proč asi?







Delší dobu jsem nevkládala fotky Lindušky - jaká byla před rokem. Jedna koláž fotek z ledna, února a března 2009

A zase kašel

V neděli začala Linduška pokašlávat. Moc se mi v pondělí k Dr. nechtělo, sice občas ráno zakašlala, ale nebylo to zase tak tragický...nechtělo se mi ... představa narvaný čekárny...riskla jsem to, že jsem nešla ... blbě, ale!
Večer v pondělí začala Li. kašlat velmi silně i přes Prothazin a navíc s teplotou 38,7°C. Chrčela, sice asi ?...dokážu odhadnout chrčení na zápal plic nebo zánět průdušek... ale taky nikdy nezapomenu, jak jsem chudáka bá Pé, poslala do školy s oboustranným zápalem plic, protože jsem si prostě zvykla, že stále kašle ... a zrovna mi nepřišlo, že by kašlal až táááák děsivě. Nechtěla chybu opakovat a večer mrkla na net - na mapy, kde má Dr. vlastně v tom Hroznětíně ordinaci...jelikož v úterý a čtvrtek naše Dr. ordinuje v Hroznětíně...jsem otrávená, vytočená... když jsem se zaregistrovala u Dr. netušila jsem, že takto ordinuje. A následný problém s neustále narvanou čekárnou v O.
Ráno bylo -11°C, Linda se silným kašlem a já vzteky bez sebe, že bude ve vymrzlým autě... ještě, že mě napadlo, že jsou jarní prázdniny a zkusila zavolat jestli se ordinuje...nikdo to nebral, takže zase! jsem musela vyhledat zastupujícího lékaře...momentálně jsem rozhodnutá změnit Dr., protože kdykoliv jí potřebujeme, nemám šanci, aby Li. vyšetřila a když už se trefíme, že ordinuje, před 11h mají zamčeno, aby se dovnitř nikdo další nedostal...vždycky si odsedíme 3h!



Dorazily jsme k zastupující Dr. Linduška byla neskutečně hodná, Dr. jí nepřestávala chválit. Chválit, jak neskutečně je hodnááá a šikovná...Li. sedí, zaujatě poslouchá, způsobně dýchá, automaticky otvírá na Dr. pusinku a dělá ááááááá.... pak Li. čeká CPR... sestra odvádí dvě starší děti pryč - čekají na očkování a má strach, že bude Li. při odběru vyvádět...tak, aby je nevyděsila.
Jenže! Linduška sedí, drží prstíček na vpich, v klidu pozoruje odběr ... sestra skoro omdlívááááááá úžasem:/:/já tedy taky /myslela jsem, že bude plakat/...prý snad takhle malý, hodný dítě U NICH nemajíííí:/:/:/ tagžééé a jednoduše ...moje Linduška je nejúúúžasnějšííííí ...až na ten spánek:/:/:/

CPR má 8mg/ml ... tedy bez ATB /nemá v těle zánět/, dostala sirup na vykašlávání k odhlenění z průdušek. Jooo a Dr. mě upozornila, že při první a druhý dávce, bude neklidná...rozrušená...taky, že byla... skákala radostí v peřinách, ťukala na čelo postele a ječela ďááááááááááál bábo... ještě v jedenáct.

Stejně na ní působil i Prothazin... sice utlumil kašel, ale děsně jí nabudil, vždycky vyváděla, jak šíílenáááá...tak jsem na TO zeptala Dr...jelikož si pamatuju, že Petříček dostal Prothazin a spal jako zabitej. Nooo a Dr. mi odpověděla, že když sloužila v nemocnici a viděla, co po Prothazinu dělají některý děti, že nevěřila svým očím:/:/:/ ...noooo a na Li. právě působí tak, že jí paráádně nabije ještě nevybitou energijíííííííííííííííííííí!!!!!!

... dnes se už kašel strhl... Linda kašle jako zaloužilej tuberák, ale už nevypadá nemocně...je veselá, vymýšlí blbosti, dělá naschvály... jóóóó a stáále chce vidět a volat My a chichichi Mi. Má je jááááád...říká.

Sobota

lSobotní den si Linduška kráásně úúúžila... s Ly. K večeru ještě dorazil bá Pé., tak měla Li. sobotu přímo perfektní.
Navíc Linda je neskutečně šťastná když přijde Ly. Protože Ly nikdy nezapomene donést dárečky v podobě žvejkaček, hraček, oblečení ...K. školky. Přestože babička mě občas velmi točí, obzvlášť když si vzpomenu na její poslední kousek viz. zamčení blogu. Musím uznat, že Ly. je a vždycky byla velmi štědrá ...nikdy se nestalo, že by nic nedonesla. I když vůbec nemusí a několikrát jsem jí opakovala, ať nic nenosí ...jenže Ly nosí stále. Samozřejmě, že i Pé vždy nosila stále...
Kromě toho, že Ly nikdy nezapomene přinést nějaký to překvápko... dělá s Linduškou, to co si ona přeje...plazí se po zemi, maluje, zpívá, dělá mnou zakázaný věci:/:/:/ ...jednoduše dělá TO, co Li chce.
Musím říct, že když přijde Ly neskutečně si odpočinu a zrelaxuju ...tedy když Ly nepospíchá domů.



Musela jsem se smát když jsem si všimla, jak se nám Ly s Li barevně sladily... nedalo mi to nevyfotit je. O to víc je úsměvný, když si vzpomenu, že už se takhle "vohákly" poněkolikátý.
Joooo, kolikrát jsem chtěla napsat, že kromě toho, jak mááám úúúžasnou holčičku ...mě v poslední týdny štve s tím, že neustále štípe, škrábe, občas kousne... ať má radost nebo se vzteká...prostě sekne ručičkou do obličeje, škrábne... mít doma kočku, řeknu, že po ní kopíruje veškerý projevy chování kočičího světa...zvláštní je na tom, TO ...že chce být stále začarovaná za kočku, miluje všechno, kde jsou kočky. Je to moje malá kočičí princezna... ale tygři stáále vítězí!

První březnový týden

První březnový týden jsem fakt očekávala jaro... když néééé přímo JARO, tak aspoň předjaří. Ale dnes ráno bylo -8°C, od večera nasněženo. A to zítra ráno mají klesnout teploty až k -15°C!!! Ráno vysvitlo sluníčko, ale foukal silnej vítr.Tak jsem přemýšlela, co budeme dělat. Ven na procházku se mi moc nechtělo, měla jsem obavy, aby Li. neprochladla. Včera jsem procházkování asi přepískla... občas večer kašlala i přes Prothazin. Vyrazily jsme tedy radši autem na nákupy. To Li. miluje...


K večeru přišel brácha Pé, Li. nachvíli zdrhla do pokojíku a byla podezřele zticha... nenápadně ukradla rybí mast a takhle jsme jí nachytali.... Jóó a bá Pé se mě dnes zeptal jestli jsem TO četla ... o těch malých tyranech :/:/:/ ... nevím, co tím jako naznačoval :/:/:/



Nóóó a z dnešních nákupů jsme přivezly motorčičku, Linda z ní vůbec nehodlala slézt, už v Tescu se s ní proháněla a já jí ani nemohla zaplatit. Jediný, co jsem nedomyslela byl polední spánek BEZ motorky...Li. vyváděla, řvala, několikrát na ní přijela z ložnice a nakonec jsem musela motorku dát spát do postýlky... a k večeru Li. říkala, že jí boí-ža /bolí zadek/ a na motorku si dávala polštárek. Jenže to na motorku ani nevylezla a hned spadla, takže se spokojila jen s dekou...
Jooo a úúplně bych zapomněla...už se nebojí vysavače ...tedy pohledu na vysavač. Dnes ho dokonce chytila a dělala, že vysává.... to jsou teda pokroky... už nemá záchvat při pohledu, byť jen na obrázek, znázorňující vysavač...



Takhle u nás vypadá každý ráno a dopoledne, když nejdeme ven ...musím Li. vytáhnout do obýváku stoleček a židli, aby se mohla dívat na Kouzelnou školku a přitom si malovat a zároveň prohlížet i časopis KŠ, co dostává od Ly.
Ly. dokonce chodí za Li. i dopoledne, aby jí rozptýlila a Li. je samozřejmě šťastná jako blecha. Prostě Ly. zbožňuje.

Cestovatelka

Musím říct, že z Lindušky se stala naprosto skvělá cestovatelka...a protože jsem neměla s sebou foťák, nezbylo mi nic jinýho, než fotit na mobil. To, by celkem ani nevadilo, ale nemá stabilizátor, takže fotky jsou mázlý, ale pro mně mají neskutečnou hodnotu...protože když se za sebe otočím a vidím Lindušku s brejličkama na očích, který si sama nasadí, aby jí šu sví-nééé /sluníčko nesvítilo do očí/...chce se mi brečet... dojetím. Brejličky si samože, sama doma vezme a já jsem o tom ani nevěděla...prostě dojímá mě to, že tak malý dítě si strčí do kapsy brejle, kdyby nááhodou svítilo slunce, aby jí netekly slzičky... takže Linduška si tajně nasadí brejle a stočí hlavičku, aby nebyla oslňována a trpělivě čeká až dorazíme na místo...
Protože je Li. bez teplot, má sice kašel, ale občasný...vyrazili jsme na autíčka, aby se Li. odreagovala...samozřejmě hned v Globusu tasila brejle a vzala si malej nákupní vozíček... byla kouzelnááá...

Minule jsem zapomněla vzít brejličky, takže mám v autě náhradní, moje...kdybych někdy zapomněla a hodily se Li. Když nesvítilo sluníčko, stáhla si je na stranu, aby lépe viděla ... fakt neskutečně dojemný...

P.S....v pondělí mi to nedalo a radši jsem šla k Dr., Li. prokašlala snad po minutě 4h v kuse/22-03h/, tak jsem nakonec měla obavy, aby neměla zánět průdušek ...sice nechrčela, ale večer měla teplotu... takže to by pak mohl být zánět průdušek jako vyšitej... hlavně jsem byla celá nervózní, že nemůžu pomoct Li. od kašle. Dr. nám aspoň dala Prothazin, protože bez něj by fakt neusnula... ale to jsem si o něj vysloveně řekla... se prej táák malým dětem nic, kromě kapiček x kašli, nic jinýho nedává...???? Tak to bych chtěla vidět v nemocnici... jak dětem nic nedají...!?

...jooo a na tý fotce z autíčka se zvedlým prstíčkem...tak to néééé..nikdo mi do auta nevleze...se přiblížilo nějaký dítě a Li. byla celá nervní. Mimochodem dětí se bojí pořád stejně. Je úplně šílená, když se k ní nějaký dítě postaví a stačí, že si jí prohlíží. To začne néé pič boííí nééé ...