PŘÍPRAVA

TVOŘENÍÍÍČKO

...ráno Lindušku pohltila horečka. Naštěstí jen cestovní! :D Stačilo, že jsem vytahla tašku, ve který jsem už Li v červnu vezla věci na Mallorku a Li začala  d o s l o v a    š í í í l e t!
Najednou přilítla s nůžka, lepidlem a papírky... mušim udělat Lůce a Mildovi dárečky!
... tvořila a tvořila a tvořila. Já měla snad dvě hodiny klid.

DOVOLENÁÁÁ

... tak už skoro měsíc hlídám dovolenou. Na Mallorku. Ceny neskutečný! Napálený... Týden s polopenzí, do našeho oblíbeného hotelu za padesát. To je jako dost... slevili jsme i z nároku, jet do hotelu Helios. Vezme třeba Javu. I přes mou původní nechuť cestovat odjinud než z Norimberku, jsem nakonec hlídala dovolený z Mnichova. Nakonec tu půlhodinu navíc v autě, se Li nezblázní. Norimberku se nedaly sehnat slušný časy letu. Mnichovská nabídka je dalekoširší, logicky.

Hotel Java jsem si prohlédla letos v červnu, zašla jsem se tam podívat. Prolezla jsem halu, jídelnu, projela se výtahem a nakoukla do pokoje, mrkla jsem se k bazénu. Samozřejmě, že to není žádnej podřadnej hotel, ale ve vybavenosti neporovnatelný s hotelem Helios. To je Helios o hvězdičku výš.
Takže vezmeme eventuelně Javu, ale nic jinýho... pak všechno je daleko od Miloše nebo hotel nevyhovující našim požadavkům.
Prostě nabídka zoufalá, pokud se občas nějaký termín uvolnil, cena šílená... druhým kritériem, byly časy odletů. Jak nejsou vhodný časy, tak aby nám to vyhovovalo, neletím! Nikam a nikdy... A termín nejdéle do 20. září... aby jsme si zase nezažili pršeníčko...
F. furt navrhoval, Turecko... já bych ho taky klíďo vyzkoušela, docela by se mi to líbilo, ale děsí mě představa těch dlouhých dní, sami a spolu. To by jsme náš vztah mohli taky ukončit... já se všude nudím během tří dnů a co pak někde v Resortu, kde se to zachvíli okouká... navíc F. není extra hlídací typ. Vlastně není vůbec hlídací typ, takže Li budu mít furt na hrbu, bez oddechu.

1. následně jsem F. vysvětlila, že kromě časů odletů, je dalším a nejdůležitějším kritériem délka transferu.
2. nejedu nikam, kam je transfer déle než 30 minut...
3. moře u pláže, nehodlám se někde trmácet kyvadlovou dopravou nebo slejzat do moře po schůdkách ...apd cesta k moři z uváděných 400m, se stane půlhodinovou procházkou...
4. Turecko jedině 5hvězd Resort, nejlépe apartmán v přízemí
5. pokud poletíme jinam než do Turecka, mám na mysli Řecko, Kypr, Malta... pak stačí jen 4hvězdy - vše ostatní platí
6. bylo hodně zajímavých nabídek do těchto destinací, za slušnou cenu, rozhodně skoro stejnou jako na Mallorcu na deset dní
7. JENŽE!
8. znáááme, dobrá cena = neuvedený čas letu nebo dlouhý transfer nebo vždycky se něco najde, co mě UŽ nehodlám překonávat, snad až bude Li větší.

Načež jsem se sáhodlouze rozmluvila o tom, jak si takovou dovolenou představuje? Jak tam budeme sami dva mezi Rusákama... stejně Li žádnej komfort all inclusive nevyužije, nevyužije ani žádnou zábavu v Resortu, protože je moc malinká...blablabla... dlouhej transfer, kde Li bude okamžitě zvracet...co jako tam s ní, až se pobleje...nebo se jí bude chtít kakat, to jakože jooo...že z toho mám tedy hrůzu...  Néé, že by se mi do Turecka nechtělo, hlavně odmítám někde se trmácet transferem, to jako sbohem cestování. Zajímavý by možná bylo to, že vím kolik Varskejch pracháčů a podnikatelů, tak jezdí pro značkový nejen hadry:D Joo a dokonce jsem byla v cestovce pro katalogy, abych se líp seznámila s konkrétními nabídkami.
Druhej den F. praví: ...tak jsem o tom přemejšlel a do Turecka nepojedme, ani až bude Li deset. Já prostě tyhle země nemám rád.
A to mu fakt jako věřím, protože např. do Egypta... on už nikdy nepojede, snad ani kdyby se znova zamiloval...

Tagžééé, náááhodou jsme na poslední chvíli sehnali Helios na deset dní, odlet z Mnichova... počasí má být krááásnýýýý...už jsem samože byla navštívit stránky o počasí... a fakt se tááák těšíme!!!

Na to že je celosvětová krize, mám pocit, že snad za ty prachy letíme do Emirátů. Teda nebyla to zase taková darda, ale mě to přijde drahý dost.
Navíc nechápu, proč??? už skoro čtrnáct dní byla nabídka v Can Pastilla, vyprodaná??? Totálně vyprodaná.
Taky nám to všechno, zkomplikovalo  nachlazení Li, jelikož ještě min. pátek hlásila, že jí bolí ucho! 

P.S. SÉÉÉÉ TÁÁÁK FŠICHNIIII TĚŠÍÍÍÍÍME!!! ZA DVA DNY SMÉÉÉ TÁÁÁM!!!

Tato sobota se opět vyvedla. Bylo neskutečně náádherný počásko. Opravdu letně. Linduška ani nešla po obědě spinkat, přišel dospělý bratr a Li se opět táák rozdováděla! Radostí se vždycky může zbláznit, pak je zcela neovladatelná.  My jsme pak radši okolo 14h vyrazily ven. Měly jsme opět namířeno na kávičku k Bachurovi, ale tam bylo narváááno, že jsem odmítla i vystát frontu na zmrzlinu a pokračovaly jsme směrem do parku. Zachvilku slyšíme s Li hlasitou hudbu. Na Letní scéně MDDM probíhala soutěž - Národní kolo mažoretek.
Linduška byla uchvácená...hudbou, kostýmy... soutěžními prvky. Poseděly jsme snad dvě hodiny, Li se ani nehnula a zaujatě pozorovala. Já jsem musela zgonstatovat, že nechápu, jak jsou dneska, ty malý holky a pak už skoro dospívající, nemožně tlustý.
Místy mi to přišlo až směšný, jak ty nalíčený soudky, poskakujících sádélniček, narvaný do silonek a těsných kostýmů, neobratně a toporně, poskakují, pochodují ...soutěží.
Roztomilý mi přišly maximálně holčičky do šesti let... pak už ...nechci být tak kritická, holt aspoň holky něco dělají... ale jedno vím, z Li mažoretka fakt nebude (mažoretky jsou ostrovská chlouba a velká historie).

Pak jsem nevěděla, jak dostat Li od mažoretek. Nakecala jsem jí, že v parku nikdo nebude a ona bude mít sama pro sebe klouzačky a houpajdy. Nakonec se ukázalo, že jsem vůůůbec nekecala, protože v parku nikdo nebyl, asi všichni zůstali na mažoretím soutěžení. A my si tááák úúúžííílýýýý zbytek nádhernýho dne v Zámeckým parku.

vaříme

...stále vaříme, Li si dokonce každý den dělá chuťovky - vykrajuje si z toustového chleba motýlky a kytičky a dává si na ně oblíbený lovečák... opravdu velmi vhodná svačinka pro tříletý dítě... ale já jí dávám max. 4 plátečky.

V neděli byl pařák, ale neskutečnej. Takyžééééé opět padaly teplotní rekordy...

Teplotní rekordy padaly v Česku během dne jeden za druhým

Zřejmě poslední tropický den letošního roku přinesl teplotní rekordy. Statistickou řadu bude po neděli přepisovat i pražské Klementinum, kde se měří teplota od roku 1775. Rtuť teploměru tam odpoledne překonala o 0,3 stupně rekord z roku 1948 ve výši 28,3 stupně Celsia. Rekordy padají i na řadě dalších míst v Česku. V brzkém odpoledni hlásila překonání historických maxim 43 procent ze stanic se statistickými řadami staršími 30 let. Nejtepleji bylo v jižních Čechách a na Javornicku, kde teplota přesahovala tropických 30 stupňů Celsia. Jako první zaznamenal nový rekord Javorník, kde byl po 10:00 překonán rekord z roku 1982, který činil 25,6 stupně," uvádějí meteorologové na svém webu.

Rekordní teplotu naměřili i v Klementinu, kde se měří teplota už od roku 1775. Pro dnešní den má rekord hodnotu 28,3 stupně a pochází z roku 1948 a odpoledne se teplota na tuto hodnotu dostala a pak ji i o tři desetiny překonala.

Rekord v Klementinu zřejmě naroste víc než jen o několik desetin. "Maximum se bude odečítat ve 22:00 a bude vyšší, protože teplota ještě roste," řekl mluvčí ústavu Petr Dvořák.

Hodnoty dosavadních rekordů pocházejí nejčastěji z roku 1970, ale také například z let 2008, 1999, 1982, 1947 nebo 1948.   



                                               

Linduška otravovala, že jdeme na koupák... ale to jsem si tedy netroufla, bála bych se, že se nastydne ještě víc. Stále totiž pokašlává. A já se celou neděli svíjela v křeči, jak jsme si mohly naposledy užívat sluníčka, kdyby Li neomarodila. Nakonec jsme s Li vyrazily až k večeru, poučena sobotním slušným pařáčkem. Nechtěla jsem, aby Li bylo blbě. V sobotu jsme si udělaly pořádnou prochajdu... na zmrzlinku a kávičku k Bachurovi, do Zámeckýho parku, Kláštera a Ekocentra... musím říct, že jsem se potila jako prase, bolela mě neskutečně hlava... počasí letní, vyhledávaly jsme stín.

Nooo, nakonec mně, aby něco nebylóóó... měla jsem toho vedra plný brejle a večer byla ráda, že si sednu. Ale sobota byla nááádhernáááá...dokonce v Kláštěře byla výstava Karla Zemana, Lindušce se Klášter moc líbil a ani se nebála. Tedy myslím těch obrovských prostor.

Jóó a jinak jsem se dnes dozvěděla toto, samože myšleno na Lindu a její nástup do školky:
...pokud Ti dítě na emoční stres reaguje akutní nemocí a ještě k tomu s vysokou horečkou, máš jistotu, že jde o hodně zdravý dítě! Slabší jedinci si stres převedou třeba do deprese, nebo apatie.


P.S. ráno byla pro změnu Li skoro bez kašle, ale dvakrát mi řekla, že jí bolí ucho...tak nevím, jestli nááhodou nekecela, protože ráno jsme hodně odsávaly, vysvětlovala jsem jí, proč se musí všechny smrkánky odsát ...se jí dostanou do ucha a bude jí bolet nebo na průdušky a bude hoodně kašlat.
K večeru přišel dospělý bratříček. TO, co Linduše radostí předváděla, ani nebudu popisovat. Nezapomněla mu hezky kousnout do mobilu, ještě se přeptala, kde má bejle? Měl štěstí, že se naučil všechno dávat z dosahu Li, jelikož si myslím, že mu chtěla bejle sebrat. Na 100%  měla v úmyslu, s nimi udělat. Nemohla najít dudlík a tygra... myslela, že jí to schoval bratříček a hned se sháněla po bejlích...
Šamý naškvály mi dělá ten Péťa, je to stejně jenom chlap. Řekla malá feministka.

A štejně mi bolí ucho. Š vyplašeně: .. a kde prosím tě? Li značně podrážděně a uštěpačně odpoví a strčí si prst do červenýho ucha: Kde asi? Tady, jak mam ten bubínek.
Tak jsem jí radši preventivně vykápla ucho.
Jóó a stále vaříme, příště doplním nějaký foto a video.

Kašel

Od včerejška Linda hnusně kašle. Když zakašle, je to jako když zatroubí trumpeta. Nesnáším tyhle kašle, okamžitě se svíjím v obavách, co z něj asi bude. Jakmile Li začne kašlat, je mi jasný, že se kašle hned tak nezbaví a bude furt nemocná. S takovým kašlem bych jí ani nemohla dát do školky. Pochybuji, že by mi p.u. uvěřily, že je Li úplně zdravá. Stačí, že jsme dopoledne trochu tancovaly a zpívaly a Li se málem udusila kašlem...

Rychle jsem vyrazila Li koupit nějaký léky, tedy konkrétně kapky, sirup, co Li vždy dostává na kašel... pojišťovna je stejně neproplácí, takže není co řešit. Nemá cenu se hnát k Dr, tam vždycky ještě chytne, to co nemá.

Naštěstí Linduška tvrdí, že když zakašle, nebolí jí nikde, ani nepálí. Ale jestli bude takhle dál kašlat, nezbyde mi nic jinýho, než stejně vyrazit k Dr. Myslím, že se hlavně rozkašlala kvůli sychravému počasí.

Ráno mě TO nedalo. Radši jsem šla s Linduškou k Dr. Zdá se, že rýma ustupuje, je bez smrkání a kašle. Ráno dokonce vstávala až v 9h. Jenže má stále takový zastřený a hrubý hlas. Říkala jsem si, že by jí mohla skolit angína.   ...přišlo mi, že má zarudlý mandle. Tomu by odpovídaly i ty vysoký teploty v sobotu . Kdy k večeru, se jí vyšplhaly až ke 40°C(dobře si pamatuji na Dr. ORL, která mě upozorňovala na fakt, že náhlý teploty okolo 40°C, bývají předzvěstí angíny).
Takže jsem jí pro jistotu udělala zábal, protože ani Paralen nezabíral... po zábalu se jí ulevilo a osvěžena zábalem, opět poletovala po bytě, jak smyslů zbavená. Musím říct, že jsem jí měla plný zuby...lehce.

V neděli měla celý den zvýšenou teplotu, ale vypadala o hoodně líp. Rozhodně jí teploty neubraly na temperamentu.  Na jednu stranu jsem ráda, na druhou stranu si představuji, jak jí během chvilky zakroutím, tím její maličkým krčííííčkem. Nebo lehounce přidusííím polštářem. Hlavně večer a v noci.
Je hodná, ale musí stále něco dělat, ale nééé sama. Musí být stále zabavená.

Myslím, že největším spouštěčem Li náhlého onemocnění, byla školka. Tedy přesněji řečeno - STRES. Nervičky... A pak už stačilo málo a nepřekonala chlad na koupáku a bylo hotovo.

Dr. říkala, že má zvětšený uzliny, že by mohla pak mít klidně angínu, že si kolikrát ani děti nestěžují na bolest v krku apd. Tagžééé gdyby se mi Li nezdála, tak máme zase naklusat.

P.S. ...jááák krááásně jsem si malovala ta dopolední volníčka bez Li, hned kávičku jsem si domluvila...

Nemoc

Skvělý, Linduška je fakt nemocná. Celý den má přes 38,5°C i přes podání paralenu. K tomu se přidal kašel, takovej ten hnusnej průduškovej. Z nosu jí tečou proudy. Tak doufám, že jí teploty klesnou, aby neměla i zánět průdušek, protože i hlas má takovej ochraptělej a kašel sílí.. Celou noc slušně vyváděla, brečela... pak zase z toho řevu zvracela. Výživná noc. Ráno jsem jí hned preventivně stříkala Bioparox. To jsem rozpoutala dvouhodinouvý peklo, v podobě jejího řevu, vzteku a nadávání. Ona od narození dá svoje nepohodlí řádně najevo.
... si živě vybavuju ty dlouhý měsíce od jejího narození, měsíce vyčerpáni z jejího celodenního řevu, řevu a řevu... a co potom, když jí fakt něco je!?
Zrovna 1.září jsem si pročítala, jak jsme slavili Li svátky a četla jsem, jak byla Li , před rokem 3.9. 2010 už nemocná, zamyslela jsem se říkala si, jak je super, že nebyla Li tááák dlouho nemocná. Snad od března ani ťuk. Tedy smrk. A šup... hned tu máme nemoc... večer si párkrát kejchne a ráno totálně nemocný dítě.

Takže Li zavolala babi, aby přišla... to se jí hned zvedne nálada, babi ještě navíc donese i dárečky... hraje si s Linduškou, vypráví... a kdyby to nedělala, tak jí Li stejně miluje.

A když k večeru odchází... slyším, jak Ly něco říká a konec je :... protože mám velkou prdel. Li: ...a pjoč máš velkou pedel? Ly: Protože hodně jím. Li: A ty jíš pedelí?

P.S. a já už taky kýchám a fest... víc než nemoc mi drásá nervy, krááááásný počasí! JE NÁÁÁHERNĚ, LETNĚ, KRÁÁÁSNĚ... A ZÍTRA MÁ TAKY, S 29°C .... noo, je todléééé normální? místo toho, aby pořádně pršelo?
Tak říkám Ly, jestli by náááhodou zítra nehlídala Li, že bych šla na koupák. Noo, nehlídala by. Má hodně práce... ve čtvrtek odlítá, tedy už ve středu, tak si musí zabalit, uklidit, vyprat, převlíct peřiny, vyžehlit... a uvařit, to je jasný. Jednou když by se mi hodilo hlídání... jooo, ještě máme bratříčka... tak du volat... Péto, pšipjaf se! Vzkazuje Li.

Ráno jsme odvezli Lindušku do školky, v pohodě bez pláče a jakýkéhokoli odmítání. F. mě hodil domů. Poklidila jsem a užívala si klidu, doslova nasávala ticho. Během hodinky jsem všechno uklidila, stačila vypít tři kávy. V klidu a sedu samozřejmě. Pak si říkám, že zajedu nakoupit a nenápadně mrknu do zahrady ve školce... ani jsem nečekala, že už bude Linduška na zahradě. Zaparkovala jsem zezadu zahrady, nechtěla jsem, aby mě Li viděla a já jsem tím všechno zkazila...
Malý dětičky byly samy na zahradě a moje malá beruška, stála sama u tabule a malovala.... bylo mi to líto, jak tam sama stojí, ale pořád jsem byla v klidu, jak to hezky zvládá.... taková ta fialová čárka u černýho čtverečku, je moje kreslící Li! :D
Joo a neměla ani bumdičku, jen flessovou mikinu, měla jsem samože a okamžitě vztek, že jí bude zima...sice na zahradu už svítilo sluníčko, ale já bych jí určitě navlíkla i do bundy...

Pozorovala jsem Li půl hodiny a byla spokojená, jak se paní učitelky věnují dětem. Odjela jsem nakoupit. Byla to jen rychlovka, ani mě to bez Li nebavilo. Chtěla jsem jet domů, ale nedalo mi to. Jela jsem zase ke školce pro změnu z druhý strany. Linduška byla stále u tabule, občas se rozběhla za nějakým dítětem... stojím pozorujíc a jede okolo teta Lenka, která taky odložila Tomíka, podruhé do školy a vracela se drbů.:D
Takže jsme kecaly, všechno probíraly a já pozorovala celou dobu Li...přišla mi v klidu. Pak šla okolo další kamarádka, číhající přes plot školky na svýho synka :D, že je prej Linduška teď, na tý klouzačce na kopci :D ... pokračovaly jsme ...i mé kamarádky se podivovaly nad tím, jak školku Linduška perfektně zvládá. Stály jsme a drbaly do té doby, než začaly děti odcházet na oběd. Viděla jsem, jak p.učitelka vede Li za ručičku po schodech... stále jsem v klidu a spokojená, jak kráááááááásně TO všechno zvládááááááá! (doma mi Linduška říkala: žikala šem paní učitelce jestli by mě do schodů neponesla, abych nešpadla, ale nechtěla)
Během půlhodinky si vyzvedávám Li... sedí mezi holčičkami a pláče, je celá ubrečená. Paní učitelka mi říká, že ve třídě to Li zvládla perfektně, ale na zahradě to začalo, tam měla KRIZI, celou dobu PROPLAKALA... celou dobu, co byla na zahradě, jsem tam "byla" a nepřišlo mi, že by byla nesvá, natož  plačíčcí.... KAM SE PODĚL MŮJ MATEŘSKÝ INSTINKT???

Linduška si ještě navíc, při obědě spálila patro, takže brečela a brečela... ani chudinka nespala po obědě.... sbalila jsem tašku a šly jsme na koupák... u malýho jen my dvě a u velkýho pár lidí...

Voda byla samože studená, ale i já si zaplavala, prozřetelně jsem si vzala plavky na převlečení. Po 16h se zatáhlo (zase Němci s předpovědí, nekecali) a šly jsme domů...
Mimochodem, Li se pěkně rozkejchala, takže se asi na koupáku nastydla... nooo, mám obavy, že bude mít rýmu. Spíš bych řekla, že už jí má. To je jasný, dneska byla na koupáku víc modrá než mokrá.

 K večeru se ještě zastavil bratr Petr a přinesl Lindušce dárečky k svátku...  Peťulko, děkujeméééé! Jsi móóc hodnej!

P.S. v poslední době, na mě padla nostalgie, tak proto vkládám tolik videí... jooo a to mám krásnej nick na YouTube?  Co??? Sám mi byl nabídnut... nesnáším všemožný registrace, vytáčí mě to, ...už ani nevím, proč jsem vlezla na YouTube, kvůli čemu jsem se tam registrovala... nemám nikdy nápad, jakej si dát novej nick?, když je ten můj obsazenej...joo a ke svému nicku jsem si přidala pouze :D pár aaa.... předpokládala jsem, že ho NIKDY! nebudu používat...a heléééé, jak von to má gůgl fšechno pospárovaný... nejsem toho žádnej nadšenec, ale na druhou stranu musím říct, že je to značně pohodlné...

Velký den

Linduška už od 16h tvrdě spí. Má za sebou svůj první náročný den. Byla poprvé ve školce a poprvé sama víc než dvě hodiny. Vlastně ještě nikdy nebyla beze mě v cizím prostředí. Myslím, že školku zvládla super. Ráno nás provázel zvláštní pocit, Linduška nebyla vůbec nebyla nesvá, akorát když jsme se loučili ve třídě, tak na ní tatínek vysílal srdcervoucí pohledy, se slovy a plačtivým tónem: Lindíííííííííí, ahóój!!! Lindí nezvedla ani hlavičku, tak tatínek neustával v loučení.
Lindí si všimla. Až jsem se lekla, aby nezačala brečet... nemám ráda tyhle scény, nechtěla jsem jí rozesmutnit a odejít. Nechat samotnou, poprat se s pocity osamění, který by jsme v ní, zdlouhavým loučením vyvolali. Tátu jsem chytla za ruku a vyrvala ho ze třídy, táta ještě stačil vletu, zamáčknout slzu...
Linduška svůj velký den zvládla skvěle. Co skvěle, výýýýborně, výborně, výborně!
Paní učitelka jí chválila, neplakala vůůbec, snažila se zapojit, spolupracovat a krásně papala... je prostě celá snaživá po mamince, tak hlavně, aby jí to do budoucna k něčemu bylo.
Plakat začala až při odchodu v poledne, když se ke třídě navalili rodiče dětí a děti ve třídě začaly brečet... to muselo asi blbě vypadat... zástup hlav cizích rodičů mezi úzkými dveřmi, volající různá jména... Zmatek s neutichajícím řevem dětí a my dva nikde...
Linduška nás v tom zmatku, neviděla a začala ve třídě šíleně plakat... jsem se k ní prorvala zástupem rodičů, popadla jí, otočila a skorobrečící otec mi jí vzápětí vyrval ruky, aby jí ještě víc zachránil. Chtěla jsem si jí vyrvat zpět, protože jsem měla pocit, že jí zachráním nejlíííp jáááá, ale táta můj záměr pochopil a utekl mi, s Li v náručí do bezpečí.
Byla jsem vybavená tygrem v kabelce, ten Li dost zklidnil a fakt, že jí doma čeká velký překvápko... LINDUŠKA NAVÍC SLAVÍ SVŮJ SVÁÁÁTEK!

Když jsme odevzdali Li do sociálního zařízení, zajeli jsme vybrat dárek pro Lindušku a na kávičku. Chtěla jsem to všechno připravit, než se s Linduškou vrátíme. Linduška měla neskutečnou radost, věděla jsem, že další kočárek a další mimino, bude to, co Lindušku nejvíc obšťastní. A taky, že jooooo!
Než přišla babi, stačila zavolat všem, co jí přáli k svátku, mezitím, co byla ve školce. Děkujeme Lucince, Mildovi, Petříčkovi, tetě Andy, Regině, Marcelce...prostě VŠÉÉÉM, CO LINDUŠCE PŘÁLI.

Babi Ly přinesla novou čepičku, Kittynkový puzzle, razítka...ideááálníííí dárek :D, tedy Li byla přešťastná, Kitty překvápko... tučňáčka baterčičku, panenkovský nádobíčko od Svobodů.
Dali jsme si kávičku a přežrali se Marlenkou, protože Li vyžadovala dort!

... a protože jsem rozhozená školkou, musím sem nasázet hned několik videí.

P.S. MYSLÍM, ŽE SE LI VE ŠKOLCE LÍBILO!!! Po mnou několikrát zopakovaný otázce, s různými tóny hlasu, největší důraz jsem kladla na tón plačtivý: Lindulko, opravdu půjdeš zítra do školkíííí??? Li mi s klidem odpovídala: ano, žejtra du a jáda maminko...akrorát si žikala, že budeš hlídat na žahjadě a nebyla ši tam!!!? Š plačtivě: ale jooo, byla sem tam, fakt! Li: nebyla, nevydela šem tě ! Takže jsem řekla, že jsem byla schovaná :D, ale hlídala jsem!
Akorát budu muset zítra p. učitelku upozornit na to, že se Li uhodila do pusinky na kolotoči, tam tedy brečela, to se bála- žikala Li., takže bych byla nerada, aby si někde vyrazila zuby, holt budu zase matka kráva, ale já si tohle prostě neumím odpustit. Už tak na mě ráno nevěřícně p. učitelka zírala, když jí žádala, aby na Li dohlédla, až půjdou dolů na zahradu, z těch strmých schodů, aby Li nespadla....
Jóó a taky šem nejdela ten chleba maminko, víš. Byl še šýrem, ten jsem vyplivla. :D

Nóóó a Li všechno tak zmohlo, že po 16h padla a až teď se probudila. Takže už vidím, že usne po 23h.

ZÁVĚR: ... překvapilo mě, jak všechno Li zvládla. Opravdu. Původně jsem myslela, jak budu celou dobu, co bude Li ve školce, hlídkovat za plotem školky, připravená jí vysvobodit ze spáru zla. Ale po předání Li, jsem spokojeně nasedla s tátou do auta a s klidným srdcem odfrčela. No, možná to byl i ten fakt, že jsem pro Li neměla nic k svátku a musela jsem něco pochystat...

sváteček 2010 a sváteček 2009

P.S. počásko bylo letní, přímo na koupák!