...nejen povídání pro známé, kamarády a "priscuzné" :-) ...
a zároveň
...PEVNĚ VĚŘÍM, ŽE NÁS NIKDY NEOPUSTÍ HUMOR, NEMUSÍME SE PŘÍMO VÁLET SMÍCHY, ALE ÚPLNĚ STAČÍ, KDYŽ SE BUDEME MÍT ČEMU SMÁT!
Asi před týdnem se Linduška naučila sama psát čísla pět a sedm. Před tím už uměla 3, 1, 4, 2, 0.
Celý dny chodí s blokem nebo papírem a zapisuje si naše telefonní čísla. Pozná všechny číslovky do deseti. Takže když chce zavolat babi, tak jí diktuji čísla a ona je vyťukává. Tedy pokud telefonní číslo znám zpaměti.
Baví ji psát, naučila se i pár písmen a samozřejmostí je, že se umí podepsat. Jooooo a taky se naučila hezky, tedy naučila se tah- správný směr vlnovek, smyček.
O víkendu napadlo neskutečný množství sněhu. Romantický, ale byla jsem ráda, že byla letos zima bez sněhu a velkých mrazů. Ale Linduška si sníh úúúžila.
...oslavily jsme Valentýna, ikdyž ho nikdy neslavíme.
Linduška dokonce dostala od dospělého bratříčka přívěsek. Srdíčko z růžového skla. A já velkou čokoládu Milku. Děkujeme móóóc.
Od Ly jsem dostala narcisky a Li panenku. Taky děkujeme.
P.S kromě toho, že Linduška úúúžasně zpívá, tak mi včera pravděpodobně bezdomovci ukradli titanovou pánev s rizotem, který jsem měla připravený obědu. Plechový pekáč se sekanou jim nechutnal, ten nechali pod oknem. Poklice od titanový pánve-pekáče zůstala pod oknem. Nejvíc mi štve, že nový kousek stojí okolo 4 tisíc. A o pocitu, že na mě v noci někdo čuměl? STRAŠNÉÉ ... je to normální? Jako jsem velmi, velmi nasr*ná, protože jsem si už kolikrát říkala, že asi jednou budu čumět až nebude nic, za oknem... a splnilo se mi to. Jen jsem nečekala, že mi zrovna ukradnou nejdražší kus nádobí. A to jsem si tak říkala, když jsem dávala ten pekáč s rizotem za okno, že bych to jídlo měla dát radši do sklenic, protože má být mráz, tak abych pak dlouho nečekala než mi to rozmrzne. Nečekala jsem. F. říkal, že to museli být dva, že se vynesli na ramena, tzn. že fakt čuměli dovnitř. Blééééé... už zatahuji žaluzie. Jooooo a že tohle je ta Klausova amnestie. Samej propuštěnej hajzl. Je jasný, že za námi jsou zahrádky, takže zloději táhli tímto směrem, pokračovat škodit dál. Což je úplně jasný. Vykradení zahrádek, tedy jejich chatek a nikdo nic neudělá. A pánev skončila určitě někde ve sběru nebo v ohništi na vaření. Dneska jsem chtěla jít do Sběrny, ale byla taková zima, že jsem ani neměla chuť něco, někde hledat.
... tak si tady píši jaké je nebo jaké bude počasí ...a ZÁSADNÍ VĚC NENAPÍŠI!
Linduška už přes týden čistě vyslovuje R. Minulý týden bylo čisté R, tedy znělo čistě na konci slov s R.
A tento týden vyslovuje čistě slova obsahující písmeno R, všude.
čtvrtek 7. února 2013
Tak jsem si tak brouzdala blogem, hlavně mě zajímalo, jak asi bylo před rokem a jak se rýsovalo jaro. Tedy jarní počasí. Mrkla jsem na zápisky z 24. března. A překvapení překrásný... hned mám sluneční náladu.
Zrovna dnes jsme se vracely z procházky (tedy jely jsme na autobusem do Lidlu), ale zpět jsme šly pěšky a stihlo nás neskutečný sněžení. Takže jsme se šly k babi usušit. Babi byla samozřejmě s námi. Linduška je vždycky šťastná, že odpoledne zůstáváme skoro pravidelně u babičky. Dáme si kávičku, pokecáme a dnes jsme si daly medovinku.
Linduška dlouho toužila po balerínkách. Stejně dlouho jsem odolávala. Před 14 dny jsem jí koupila zlatý lakovky s kamínkem a takový lehký džínový. Linduška jim říká slupky od banánu a má přitom těžký záchvaty smíchu. Jen mě strašně mrzí, že jsem si vymazala videa, jak jsem natáčela její první tanec šílenství v nových balerínkách.
Linduška mě včera zase překecala a já jí koupila ještě jedny balerínky. Pro změnu fialové lakovky. Opětovně se svíjela v šíleném tanci štěstí. Vykopávala nožičkami do stran, kopala do stěn, skákala na špičkách, kmitala nožičkami ve vzduchu, aby viděla, jak jí balerínky sluší. Samozřejmě jsem to štěstí sdílela s ní a úplně jsem viděla samu sebe, jak tančím před zrcadlem... jak jsem šťastná...
