...šem se žaše šlíkla... ŽÍÍ je nachytaná na spinkání, akorát problém je v tom, že se mi už asi po 6-tý svlíkla
a radostí pak lítá hataná po bytě... hejééé šém hatanáááááá...nechytiš

Kdo je na malý fotce, kterou líbá Linduška?

26.7. pondělí... ráno jsme si volaly s Ly a Mišičkou... Linduška si chvíli povídala s Mišičkou a najednou odběhla a něco žmoulá v ručičce. Někde vyštrachala fotku Míši a začala jí líbat. Měla velkou radost, že slyšela Mišku.

Během týdne bylo docela hezký počasí. A jak jsem správně předpokládala na koupák se už nedá chodit. Celý dny fouká silnej vítr. Ale stále jsou teplý noci, normálně se mi nechce věřit, že je i 21°C ve 23h. U nááás!!!??? Tak to si tedy dlouho nepamatuju. V bytě je stále 26°C.
Každý dopoledne vyrážíme něco nakoupit a hlavně vždycky zajedeme na náměstí. Linduška teď chce pořád jezdit na motorce. Dokonce jsme šli do Sportu, podívat se na nějaký ty kolo-odrážedlo, ale ŽÍÍ se na něm ještě bála. Nooo, já jsem hlavně říkala F., kterej je přesvědčenej, že ŽÍÍ nasedne a hezky v klidu za ním pojede po "lenince"... nééé, že by to nezvládla, ale jaxi natrénovat musí na trvavnatým terénu. Nééé, na betoně, že?:D Myslím, že úúplně bude stačit, když kolo-odstrkávadlo dostane až ke třetím narozeninám...tedy, už vidím, jak s ní každej den klušu dopoledne- odpoledne do parku, aby se projela:D.

V týdnu jsem si šla vyzvednout náušnice, který jsem měla v opravě asi rok, jelikož jsem si nebyla schopná dojít si pro ně. Dorazily jsme k zlatnici Romče a já se ptám ŽÍÍ jesli jde se mnou...ona vůůůbec nechtěla, počkam v autě ... asi pětkrát jsem se ŽÍÍ přeptala jestli nebude v autě brečet, bát se... nééé, di uš, řekla mi. Zdržela jsem se asi 10min., nemohla jsem ze zlatnictví odejít bez nového kousku. Koupila jsem si nááádhernej náramek. Přecházím k autu, už z dálky vidím, kmitající ručičky a nožičky ve vzduchu. Čím jsem blíž, slyším: maminko...Štěpááánkoóóó, de si ?... pomóóc maminkóóóóó Štěpáááááánkoooo... Linda byla uřvaná, oteklá, urvala sluneční clonu, sundala si boty...a řvala... měla úplně hysterickej záchat. Jsem si k ní, miláčíčkovi rychle vlezla a utěšovala jí snad další čtvrt hodiny. Bylo mi jí tááák líto. A to jsem jí vlastně po roce vyfotila u mě v autě, jako bych něco tušila...:D


pátek 27.8 ... dopoledne jedeme opět na motorku a nakoupit, a říkám Linduško, pojď já tě vyfotím pro bráchu Péťu , aby viděl jakou máš novou, krááásnou kabelku na tygra a dudlíka a Linduška zapózovala...

P.S. už vůbec, tedy i normálně bych neměla nic sprostýho před Lindou říkat... ještě než vyrazíme na motorku, chci zavolat Marcele, aby naklusala za náma, dlouho jsem jí neviděla, akorát se se Standou vrátili ze Spojených Emirátů JUGOSLÁFSKÝCH :D  a navíc sotva se vrátili, Standa je v nemocnici, zkolaboval a našli mu cukrovku. Tak říkám, jak se normálně a z lásky oslovujeme : Linduško eště zavolám kjávě:) a ŽÍÍ : Miluš, viť ?
Takhle krásně se nedávno F. vyjadřoval o svý sestře, že tu krávu Miluš už nemusí zase  dlouho vidět :) ... s F. jsme se bavili před 14dny! o Miluš. Linda prostě vnímá všechno.

Lhota u Dobřan - OSADA ÚDOLÍ SLUNCE

... tak nějak jsem delší dobu přemýšlela, jak setavím, setřídím VŠE /myslím jako FŠE, néé jakože vysoká ekonomická:)/ o nás a naší rodině.
 TO, co bych chtěla. Pokud budu postupně vkládat fotky svých pra... rodiny... nepodaří se mi zachovat posloupnost toho, co chci. Takže nedá se nic dělat, bude to asi všechno rozkouskovaný, ikdyž možná néééééé, jelikož Blogger najel na novou verzi a musím říct, že mooožná budu moct přispívat postupně, do tohoto záznamu.
Tagžééé první pokus... začííínám...

Jak začít?
Snad tím, jak jsem se vždycky ráda přehrabovala v otrhaný krabici fotek. Máme spoustu úžasných a krásných, uměleckých fotek, dnes už mých praprarodičů a příbuzných... proto jsem včera vložila možnost přispívat komentáři, aby "každý, kdo si na něco vzpomene, napíše"... tedy hlavně se spoléhám na Ly. Protože nejvíc fotek je stejně z jejich rodiny.

...tak takhle si už chatu pamatuju, jen nééé takovou opuštěnou, pamatuju si šeřík u chaty a takovou tu špajz v zemi, která mě vždycky fascinovala...

Než to nějak spáchám, jako první vložím chatu. Myslím, že je hodně spojená, nejen s naším dětstvím. Vlastně kromě víkendů, jsme na ní trávili skoro celý prázdniny. Hlavně potom, co se rozdělila mezi Ly a Svobodu a každej si přistavěl svojí půlku. A samozřejmě chata, jako taková ...je spojená, více než pravděpodobně s dětstvím Ly a Svobody, ale taky s dětstvím Petříčka.
Celou tu dobu přemýšlím, kdy vlastně začal děda chatu stavět?

Začnu tím, jak chata vznikla a pak budu postupně přispívat tím, na co si vzpomenu, co jsme hlavně s My zažili... jako třeba střelba lukem :D a skoro vystřelený oko...néééé... třeba Švejk a Vesna...úchyláci. Vypleněný jahody na cizí zahradě:). Pak mě napadají ... naše lampičky nad postelema, ještě pamatující Jáchymov /už v nový chatě/, postele z paland. Vyřezávanej lustr od Pepíka a taková ta, závěsná skříň-ka, co vyráběl táta. Rybářský pruty, vlasce, háčky, podběráky, navijáky. Výrobu návnad pro ryby. Propíchlej indiánskej kajak a Studentská pečeť...letící Ly ze schodů po prdeli a pak její zelenomodrou prdel... taky si pamatuju, jak jsem nesnášela podzimní, páteční podvečery na chatě. Vždycky mi byla v noci děsná zima a nemohla jsem se zahřát. A My se, se mnou nechtěl vůbec bavit, protože lehl a spal. Pak jsem taky nesnášela štěkajícího kareláka Míšu. Zelená snad původně cukřenka plná desetníků, Ly a Svoboda mastí karty... spousty třešní....
... nebo totem , pumpy a potok v osadě, osadka a třeba taky Před Pikolou za Pikolou...
Řeka Radbuza... myslím, že ta se už nikdy nevymaže. Její molo, houpačka nad řekou a Pleso...
Jez... a jeho most, na kterej jsme nikdy nesměli, koupání u jezu, srpnová Bengálská noc nebo to snad byla Benátská? Fakt se mi to motá. Ale myslím, že Benátská noc. Dopolední hry a soutěže pro děti... a závist, že už nejsem velká a večer o této vyjímečné noci, nemůžu pařit:) ... nebo lovení škeblí z řeky u jezu.
Konzum! /kde se stály předlouhý fronty na všechno, směsici vůně kávy, chleba, prostě všeho, co se prodávalo, prosklený pult s cigaretami, kde se dávaly dopisy a pohledy pro místní rekreanty, mimochodem šmíráctví mě vždycky bavilo, BT a Ivany Clea:)/, malou prodavačku Růženu, jejich domek ve vsi, v zatáčce cestou do konzumu, kde jsem jednou ztratila 50,-Kč a za to se fakt nakoupilo na víkend a já cestou zpět jsem jí našla. Mléčný výrobky v pondělí a čtvrtek, maso ve středu a ve druhým vchodu konzumu. Mlíko ve flašce, milovala jsem ten tuk u hrdla a hlavně u nás v O., se už mlíko v lahvích neprodávalo, jen v smradlavých pytlících.

Za starý chaty si pamatuju, velký okno v obytný místnosti, /možná, ale já jsem přesvědčená/ zelenou verandu, tu jsem milovala když pršelo a její dvířka - zavírání na pant... pak tu toaletku, co mi rozřízla nohu, kolnu, kde jsem to chtěla prozkoumávat, ale nemohla; ... lékárničku:), záchod a později vylepený ftipy z Dikobrazu např. medvěd Brtník... zápatku k zamykání dveří na záchodě, co vyrobil Milan Císař?
Kuchyň a nevím proč, pořád si pamatuju, jak v ní Ly mlátila vařečkou My, ty jsi uhejbal a ona ti jí chtěla vlepit přes tvářičku... a strefila rukou do kliky:)...tááák to máš za to Ly:)... nebo třeba E45? Lada 1600... Svobodova Volha a dlouhý přední sedadlo, kde nás občas všechny děti nechal sedět...najednou mě napadá: ...ohniště, septik a zajímavá akce vybírání septiku:).

Chatu děda postavil ve Lhotě ... a třeba se píše...

Z počátku 20. století pochází také jediná ve Lhotě dochovaná kaple Panny Marie Sedmibolestné na návsi.

V roce 1919 byla otevřena v čp.29 česká škola, která byla v roce 1958 rekonstruována.
V roce 1929 byla v nově postavené budově čp. 68 otevřena mateřská škola.
V roce 1929 byla založena ve lhotecké „Sviňské rokli“ osada „Kansas“ a v roce 1932 založením spojené osady „Údolí slunce“ byl položen základ pozdějšímu růstu chatové rekreační výstavby ve Lhotě...

...začíná se stavět...

...už stojí...

Děda Láďa, babička Miluš, Jirka a Ly... myslím, že všechno je dost známý, jako v pozadí chata Kurmanů

 

... nedávno jsem vyhrabala tuhle fotku, tak jí sem přidávám...nejvíc se líbí Lindulce. Ly nepoznává a nechce, aby to byla babi...vždycky ukáže, kde je Lindulka, maminka a nevim kdo to je, pšeci...to neni babi Libuška.  Na fotce ukáže na Miloše a řekne to je Lindulka, dyš byla malá a maminka dyš byla malá... a opravdu ukáže na mě :D:D:D. Fotka se jí tak líbí, že s ní usíná a přes den vozí v taštičce na kočárku. (..přidávám 25.2.11)

 

...to pšeci není maminka, co hulí, ...to hulí ňákej kluk, asi?

 

Černoch

...zatím se v klidu houpu...

Na dnešní sobotu jsem se mooc těšila, hlavně protože měla být teplá. Takže jsme možná, po 3týdnech vyrazily s ŽÍÍ na koupák. Všechno jsem měla s sebou kráásně nachystané a čekala jsem až se ŽÍÍ vzbudí.  Předtím než vyrazíme, zavírám noťas a ŽÍÍ  je samože rychlejší, opět vyrve paměťovku ze slotu a radostí jí ždíme v ruce... zase na ní zaječím, jestli si náááhodou? nepamatuje, kam dala tu kartu "předtouhle" (a důrazně jí mávám paměťovkou před očima)... do toho Linda na mě vyjede: nežviiiiiiiiiiiii, šem se lekla!!!:)
Nóóó, můžu se na ní zlobit? Mezitím jí z ruky vytrhnu kartu a dám do foťáku. Foťák jsem i nechala nabít, abych mohla pořádně zdokumentovat naše skoroposlední možná, že i poslední koupání. Šoupnu kartu do foťáku ...chci ŽÍÍ vycvaknout, jak se narvala do mých plavek a nejde to. Na displey je :karta je chráněná. Mám vztek...přehazuji kartu ve fo. a zase to samý. Co s tím zase ta Linda udělala? Nebo já? Nejsem si jistá jestli jsem jí náhodou omylem nechránila sama:) Takže fotím na interní pamět a moc snímků nemám...

Voda byla študená, tygr měl pravdu:), ale zaplavaly jsme si pořáádně. ŽÍÍ si dokonce pořádně úúúžila houpaček, vydržela na nich snad hodinu. Vydržela by i dýl kdybych já sama nestáhla pryč... Zrovna jsem jí fotila na houpačkách a :

HEJÉÉÉÉÉ!

Linda najednou: HEJÉÉÉÉÉ, MAMINKO ČERNOCH ! Vydyš černoch? Hejééé černoch nejez tam, štejně neumiš, šišíš černoch? Nééé, černoch, nehoupééééj šééé!

Linda ječela jako pominutá, já jsem myslela, že mě šlehne...lidi čuměli...sice mi bliklo v hlavně NĚCO jako jestli mám říct, že je to Vietnamec. No, zaváhala jsem, netušila jsem, že ŽÍÍ bude takhle povykovat. Navíc se vietnamec zastavil a koukal na Lindu, co se děje.

Vůbec nechápu, kde na černocha přišla, dokonce bych si troufla tvrdit, že slovo černoch ani nezná.

hejééé, černoch

P.S. Karta - tak celá naštvaná i zoufalá z toho, co je s kartou. Karta stále byla chráněná....dala jsem jí do noťasu a zkoušela nastavení. Zoufalá z toho, že já furt budu vyhazovat prachy oknem, jelikož si zase můžu koupit novou kartu... Naposledy! vyndavám kartu a všimnu si, že má pojistku proti přepsání! HUJÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ ... takže zase Linda! Všimla si dřív než já, že je na kartě parádní přepínátko :) Jsem jí to ukázala a ona hned říká...nóóó??...čak (cvak).

Předposlední prázdninový týden

pátek po spinkání - vyrážíme na písek, ale předtím se Linduška muší taki namajovat, aby byja kásná...popadne mojí konturu, uteče pryč a maluje se a říká... to bude Jonáš koukat, maminko! A eště si beju čepici né, čepec /vlk si nasadil na hlavu babičky čepec/... táta jí řekl, vezmi si čepec, ŽÍÍ si zaťukala na čelo a řekla ...ééééééé, nééé čepec...čepici, čiltofku tatínku.

V pátek má Linduška pidi narozeniny:), dopoledne jsme vyrazily na nákupy, ještě malá úprava před zrcadlem a jdeme...tedy do tý doby, než milá ŽÍÍ zalehla na podlahu, protože jsem jí nenechala odemknout dvežě...a nykam nepudu, dy šama.

Nakonec jsem ŽÍÍ přemluvila, aby vstala, protože jsem jí řekla, že odpoledne nepůjde na písek za Jonáškem a Haničkou, že bude doma když zlobí... ŽÍÍ vyskočila, že uš nežlobí žíí, maminko, deme.

Před dvěma lety ... milujůůůůůůůůůůůůůůů!!!

Radošov, botky, 28 měsíců

Musím říct, že Linduška stááále a vytrvale trvá na dvou nezbytných věcech. Tygru a dudlíku. Bez nich neudělá ani ránu, nejen že by neusnula, ale i na procházku nebo jen dolů do pekárny, musím ŽÍÍ vzít tygra a dudlíka. Samozřejmě i na písek, prostě všude. Nevím jestli je to zlozvyk nebo závislost. Jakmile někde dosedne /smí dudat jen v posteli nebo když sedí, nesmí mít dudlíka v puse celej den/, dožaduje se tygra a dudlíka.
Stále vytrvale čuchá k ocásku tygra. To jsme zrovna vyjeli z O-Vary. Takže trasa krátká, ale tygra a dudlík nesmím NIKDY!!! zapomenout. Dokonce musím, vybírat dudlík tvaru motýlka, tam jí nejlíp drží ocásek. Nooo a doma neexistuje, že bych z ložnice, před ŽÍÍ spaním odešla, aniž bych ho mázla eukalyptovou mastí:).

Dneska mám velmi dobrou náladu, protože jsme se po delší době slyšeli s bráchou Petříkem. Tedy pro mě ta dlouhá doba je už víc než týden. Lindulka lítala po bytě jako pominutá, jakou měla radost, že mluví s Péťou.


V neděli jsme zajeli ke Krondlům. Zábava byla super. Děti úúúžasný. To jsou jediný moje nejoblíbenější děti, u kterých mi fakt nic nevadí. Mám je fakt mooc ráda. ŽÍÍ se trochu bála malýho Tadíka, pořád pobíhal, byl správně rozdováděnej, ale pořád veselej, nezkrotnej ...baví mě... a Linduška stála na trávě a vidí, jak k ní letí Tadík...zvedla ukazováček a říká mu vystrašeným hláskem: nežlóób, nééé, nežlóób...jasně? A Tadík se k ní skloní, tedy před tím zabrzdí v letu, před ŽÍÍ a odpovídá pokorným hláskem, jako by byl pokárán vlastní matkou: nebóój, já nezlobím, já jsem hodnej! Musela jsem se smát.
Jinak Linda skvěle komunikuje s dětma, myslím slovně. Mluví jako čtyřletý dítě. Dokáže komunikovat. Ptát se, odpovídat ve větách a skloňuje...
Dopoledne jsem si byla pro výsledky u Dr. a Dr. nechtěla věřit, jak krásně mluví...HÉÉHEČ!!! Pochvalu sklidila už v čekárně, když začala zpívat, povídat, kde co vidí a paní se mi ptá, kolik jí je? A ŽÍÍ : da a paní, kdy se narodila a ŽÍÍ: v dubnu... odpovídala na všechno za mě:)... např. Linda: ... hejé podývej, holčička má ve vasech šponku, je to srdíčko, vidyš maminko Šepánko?
A když jí naštvu, řekne mi: štará mámo! To štará si spojila se zlou, starou ježibabou z Perníkový chaloupky a protože ví, že se to neříká, jako např. Ly štará bábo:), tak nešetří ani tatínka - štarej táto!:)...
Nebo:) ... sedí v předsíni na zemi a s něčím si zaujatě hraje... nevnímám to... slyším, jak někdo na chodbě jde a silně dupe ... vzteklým hlasem říkám: kdo to zase na tý chodbě klape? Linduška: kokoti, viť? Šou to!
Ale jinak přidala trochu síly při vztekání... zjistila, že dost zabírá když NAHLAS JEČÍ ... ale ta umí ječet, až mi z toho píchá v uších...


Parádnice, s novými botičkami... zkoušet, přezouvat, nazouvat nový boty... s tím si dokáže vyhrát dvě hodiny... Lindušce teď rychle vyrostla nožička/už má 22/, takže jsem musela nakoupit nějaký botky. Jako pravá ženská je šťastná, že má tolik bot.



... nesmím zapomenout vložit fotku Petříka. V době, kdy byli s Linduškou navlas staří..tedy oba mají 28 měsíců ( P. focen VI./91)

Frantovky II., chalupa

čtvrtek 12.8

Jelikož se nám v neděli líbilo na koupání, řekli jsme si, že v týdnu opět vyrazíme. Podle počasí, nejlépe když bude pršet. Od pondělí bylo celkem, snad dalo by se i říct, krásný počásko. Původně jsem si pohrávala s myšlenkou chodit na koupák, ale představa ledový vody ... nechtělo se mi, tedy spíš, aby ŽÍÍ nenastydla.

Do Frantovek jsme vyrazili ve čtvrtek... první den, co pršelo, ikdyž kousek od nás, se zápasí s obrovskými záplavami. Ve Frantovkách mě čekaly 3 zjištění, který mě značně rozladily. První bylo to, že bylo totálně narváno a F. mi sdělil, že jsme minule zapomněli, tedy ON zapomněl plovací pěnovej kruh za 350,-Kč. Druhý zjištění bylo to, že nebylo volný ani jedno lehátko... mám chuť jet domů, fakt. Hlavně kvůli tomu, že F. si tu klidně zapomene kruh. Točí mě to, že všechno musím dělat já. I myslet za oba.

Nóóó a do třetice fšeho nejlepčííího, paní fííča Kačena, se šplouchá naproti nám. Ani nevím, kdo komu víc zklazil náladu:):) Museli přijet těsně před náma, takže jsme se hezky celý dvě hodinky, vzájemně užili. Já navíc měla radost z její rozkydlý, pihovatý, vytahaný fikůůry :D s mega prdelí a rozcapený holčičky, ze který byla těžce na nervy. Dělala jí parádní scény a paní fíča neměla situejšn pod kontrolou.

Linduška perlila taky... celou dobu se mnou chtěla plavat v bazénu pro "plavce"- dráhy. Takže mi nasedla bez rukávků na záda a plavaly jsme... myslím, že paní fíííča to nebude moc dlouho rozdejchat /sama neumí plavat, "plave jen tam, kde vystačí". Pořád po nás nenápadně čuměla. Toť vše z Ostrofského bulvárního okénka.
FRANTIŠKOVY LÁZNĚ II.

13.8.pátek
Ráno jsme vyrazily s ŽÍÍ na odběry. Moje. Pak směr Lidl a Tesco. ŽÍÍ miluje nákupy. Byly jsme rychle hotový, pospíchaly jsme, Ly měla přijít po půl devátý. Musí se ještě s Ly úúúžít, zase jí neuvidíme 2měsíce. Jede si užíívat na Mallorcu...ZÁÁÁÁÁVIST... tak snad ještě dorazíme v září. Záleží jen, abych sehnala dobrý odlety.
Jóóó a stáhla jsem si fotky Ly foťáku ... chata

14.8. sobota
Vyrazily jsme s ŽÍÍ asi po roce na chalupu. Asi bych tam asi ani nejela, ale jednomu známýmu se narodila holčička, tedy už jí budou /teď/ 21.8. dva roky. Spíš mě to zajímalo, z toho důvodu, že To, že se mu narodila dcera, se dozvěděl snad půl roku, snad i možná po roce, po jejím narození. Tomu prostě říkám život :). Sice mu přišla SMS, když se narodila, ale nedal si to do souvislosti...
Klárinka je fakt moc roztomilá a hezká holčička. Super si s Lindou vyhrály. Linduška byla opět neskutečně hodná, těžko se mi pak přesvědčuje, jaká je normálně živá a nezkrotná:) Dost mě to překvapilo, jak si tak malý holčičky dokázaly samy hrát a néé se prát:). Domů jsme dorazily po 19h, ŽÍÍ mě v osm zatáhla do postele, žíí se čéé muklovat a mučit... nóó a nespala ještě ve 21.30...

Na chalupě před rokem

...tak komu je vlastně ten kluk podobnej?

... stejně mladí, jedna narozeninová a jedna svatební. Tátovi je na fotce o rok víc. Ta podoba je neuvěřitelná. Hlas máš téměř identickej jako táta, máš jeho chůzi ... akorát to háro se mi teď blbě hledalo.

a tak trochu my ...  (a Lybuna  je nejkráásnějšííí)

Plzeň, kávička a Frantovky

8.srpna, neděle Frantovky
V neděli dopoledne jela ŽÍÍ s tatínkem nakoupit a přivezli mi opět náádhernou kytičku. Jen tak a já byla zase naladěná...???? kdo mě zná, ví:). Po jedenáctý hodině, jsme se vydali zaplavat do Frantovek. Byli jsme tam naposledy asi před rokem, jelikož se z ŽÍÍ tou dobou stala, absolutně celoucestu řvoucí tyran. Navštívili jsme i venkovní bazén, akorát nesvítilo sluníčko, tak jsem měla strach, aby rozpařená ŽÍÍ, venku nenastydla. Protože voda ve Frantovkách je opravdu kafe, má 31°C. To tedy Jáchymov, je pěkně studenej. Musím říct, že jsme si koupáníčko fááágt úúúžili. Po vykoupání jsme ještě ochutnaly s ŽÍÍ Císařský pramen, který je hodně slaný, Linduška byla nadšená, přímo zářila štěstím a ještě si hodila kounku pro ŠTĚSTÍ do vody. Gomentovat svojí fikúúúru nebudu, jelikož ještě teď, skoro v deset večer žeru Lipíčka a předtím jsme smlsla ke kávičce Kinder Bueno White... Navíc jsem svojí fotku jaxi vložila malou i po rozkliku koláže :)
http://stepaa.blogspot.com/2009_09_01_archive.html

6. a 7. červenec, pátek-sobotaV pátek jsme s ŽÍÍ vyrazily do Tesca, do kavárničky a hracím koutkem. Měly jsme spicha s Reginou a její měsíční holčičkou Adélkou. Adélka je fakt kráásnáááá... jsem si nostalgicky zavzpomínala na to, jak byla Linduška krásná panenka. Ale jsem šťastná, že už je tak velká. Ze dne na den mě fascinuje tím, jak mluví a myslí. Opravdu se krásně a čistě rozmluvila. ŽÍÍ si v koutku hezky hrála a já si pokecala. Pak se samože začala předvádět a dělat takový kousky, že jsem se musela radši sbalit, aby si něco neudělala...válela se po zemi, dělala kotrmelce, bílý kalhoty měla úúplně černý:), skákala po sedačkách, pokřikovala na lidi a servírky...hejéééé paní, čo jéééé??? Kam déééš??? Či eštééé mrzlinkůůů... utíkala mi pryč a řehtala se, že jsem jí nechytila. Pak mi vyrvala foťák z tašky a fotila a fotila, takže mám náš sedánek zdokumentovanej.
V pátek taky dorazila Ly, ale jaxi se jí...naštěstí u Lidlu v Ostrově posralo auto, tak jsme se viděly až v sobotu. ŽÍÍ byla šťastná, že přišla Ly a radostí nevěděla, co má dělat. Večer když šla spát, narvala si na hlavičku kojeneckou /ale jinak velmi pružnou/ čepičku a vytáhla pletený capáčky, co dostala k narození od Maruš Radik. a vydala se spát. ZLÍÍÍBALA BYCH JÍÍÍÍÍÍÍ, JAK JE ROZTOMILÁÁÁÁÁÁ, ÚÚŽASNÁ, K SEŽRÁNÍÍÍÍÍ!!!
Jóó a úplně bych zapomněla napsat, že při každým koupání se na sebe musí ve vaně dívat do zrcátka, jak jí plavou vlasy... řádně si ten pohled užívá, vždycky si hodí nožku přes nožku a vydržela by se na sebe dívat hodinu.

Nóó a dneska k večeři si vytáhla tátovu tatranku, snědla jí 3/4! Takže už budu muset schovávat i ty tatranky, aby je neviděla.



3. srpna, úterý
Vyrážíme do Plzně. Chtěla jsem si něco málo koupit v Plaze. A kdyby se počásko povedlo, uvažovali jsme, že se mrknem do ZOO nebo na chatu. Ale pak jsme se si řekli, že do ZOO pojedeme extra, aby nebyla ŽÍÍ utahaná. Mělo být polojasno, takže naprostej ideááál na cestování. Teda cesta do Plzně není žádná extra cestování, ale s naší ŽÍÍ je vzdálenost větší než 50km, velkýýýý cestování :).
Nakonec jsme se rozhodli, že po Plaze vyrazíme na chatu. Ještě než jsme vylezli z Plazy, začalo příšerně pršet. Na chajdě ŽÍÍ vyfasovala gumáky po Pé a dostala panenku od strejdy Jirky a tety Věry. Když jsme přijížděli, Svoboda nás šel přivítat. Svým hurónským hlasem: ... jéééé,hele Věro, to je celá Štěpina... a Linda, jak ho uslyšela spustila řev. Sice hned dostala panenku, ale stejně byla ve střehu. Musím říct, že celou dobu na chatě byla moooc hodná. Navštívila s Ly i Maruš, ta jí půjčila kočárek po Klárce a ŽÍÍ byla v sedmým nebi.


ŽÍÍ na chatě srpen 2008 a 10, a dvě fotky na zmrzlince u Bachury




Linduška v Plaze v srpnu 2008 a srpen 2010



P.S. dneska mi tam nešel vložit přímo odkaz na Frantovky před rokem a taky píšu příspěvky obráceně, tedy vzestupně, jelikož je to pro mě pohodlnější. Mám je hezky rozepsaný přes týden a pak to pro mě není tak pracný. Prostě shrnu týden, klik a vložím nový příspěvek:) bez toho, aby se mi rozházely již vložený fotky a odstavce příspěvků. To pak nastává úpravná, klikací pakárnička...
... a jelikož koláž nejde opět zvětšit
FRANTIŠKOVY LÁZNĚ - FOTKY ZDE