SETKÁNÍ

Zítra nás čeká velký den. Linduška už jde skutečně do školky, ten čas neskutečně letíííííííííííííííííííííí. Musím říct, že jsem naprosto v klidu, nemám žádný stres. Myslím si, že to Linduška zvládne, dokonce chtěla připravit i pyžámko, že bude ve školce spát. Těší už moooc, snad jí to brzy nepřejde.

Dopoledne jsme si udělaly rychlovku, červenou čočku s volským okem. Li mě překvapila, jak jí čočka chutnala. I tatínek si na ní musel pochutnat, jelikož neočekávaně přijel v poledne a nic jinýho nebylo. :D
Pak jsme zajely s Li jen do Tesca, jestli by neměli nějaký zlevněný legíny. Nakonec jsem si odnesla úúúžasný bundo kabátek pro Li. Za stovku. Padnu. Z 500,-Kč zlevněno na 100. Jsem byla šťastná jako blecha, mám vyřešenou bundu do školky na zahradu. Procházely jsme s Li mezi regály, vezmu do ruky Piknik a nabídnu ho Li. Ta ho na jeden zátah vycucne, nemohla jsem jí ho vyrvat od pusinky. To jsem ani nečekala.... tagžééé ochutnala poprvé a naposledy.

Na odpoledne jsme si původně s Li naplánovaly procházku mezi Borecké rybníky. Ale tím, že tatínek přijel, k tomu se zatáhlo a fičel vítr. Byla změna. Mrkli jsme na staráku na nějaký brýle, chtěli si dát u Bachury zmrzku a kávičku, ale bylo narváno. Rozhodli jsme se pro zmrzlinu v Mekáči... polemizovali jsme jestli bude nejdřív zmrzlina v Mekáči nebo drobný nákup v Globu. Ještě, že jsme nejdřív jeli do G.

... dorazíme do Mekáče... a zahlídnu povědomou tvář muže, jdu se mrknout, jestli je to ten, koho myslím. Anoooo, nemýlím se. Setkali jsme se Martinou a jejím mužem. Byli taky na kávičce.
Marti, jsem mooooc ráda, že jsme se zase viděli, pokecali. Mooooc!!! Paráááda! Jsem fáááákt moooooc ráááda, že jsem Vás zase viděla. Takže až budeš plánovat kávu v Mekáči, napiš a já dorazííím. A ráda. Bude se zase těšit, až se uvidíme. Jinak samozřejmě, zastav se kdykoli.

... teta Martinka si kráásně povídala s Li a hlavně Li byla šťastná jako blecha, protože hodná teta Martinka ještě navíc krááásně malovala. A to jako opravdu beze srandy. Akorát teď přemýšlím, proč jsem opět, tak málo fotila?
Jóóó a Marti, fakt mám radost, že se ti blog líbí a ráda sem chodíš. Děkujůůůůůůů!

Předškolkovská Linduška

Celá nervózní, jsem se dneska vydala s Linduškou do školičky. Minulý týden jsme se tam hnaly

...a byla dovolená. Zase jsem se zmítala ve výčitkách, že všechno nechávám na poslední chvíli, že ještě ani nevím, do jaký třídy bude Li chodit...

Ale moje liknavost se vyplatila. Ani jsem netušila, jak se nám vydaří první pořádné seznámení se školkou.

Linduška bude mít stejnou paní učitelku jako měl Péťa, tedy to jsem tak neskutečně šťastná, že se to nedá ani popsat. Lepší učitelku si Li nemohla ani přát, musím říct, že mi spadl kámen ze srdce a budu jí posílat naprosto v klidu do školky a nebude se bát, že by se jí mohlo něco špatnýho dít.
Pak mě napadlo, že se zeptám paní ředitelky jestli se můžeme podívat do šatničky a do třídy... šla s námi další paní učitelka a všechno Li ukazovala... kde jsou šatničky, kde jsou kočárky, kuchyňka... ovšem u Li triumfovaly záchůdky a umývárnička, ale i postýlky na polední spaní. Dokonce se akorát vrátily dětičky ze zahrady, Li se mohla dívat, jak si myjí ručičky a jdou se vyčůrat. Pak Li s obrovským zaujetím sledovala, jak dětičky obědvají. Rozloučily jsme se a šly jsme si ještě pohrát na zahradu. Vlastně až doma mě došlo, že i těmito dětičkami bude Li chodit do třídy. :D

Svinský rajčata, svinský holky, sviňáci... nejen tyto tři slova provázela dnešní nádhernou neděli, ale skoro všechno bylo "ňákým" způsobem nádherně svinský.
Ano, udělali jsme si výlet do Svinné. Plánovaný výlet, jelikož se plánovaně do S. k tetě a strejdovi sjelo několik tet, strejdů, bratranců, sestřenic Pepy a samozřejmě jejich dětí.  Mezi vyprávěním, tedy spíše různým vzpomínáním, se právě často ozývala slova jako svinská tancovačka a svinský holkííí- klucííí, svinský louky, kaple... ale spojení svinský holky, zní přímo děsivě.
Dokonce z vedlejší vesnice, přes svinský pole a louky, přicválal bratranec P. na koni. Taky sviňák.
Prý, slíbil přeci sviňákům, že se v neděli zastaví. Nevím proč, ale tentokrát i mně přišli koně obrovský. Ani se nedivím, že se jich Li bála a pozorovala je z povzdálí. Největší zážitek měla Linduška z toho, co kůň nadělil do svinský trávy.
Linduška byla opět neskutečně hodná, ikdyž je pravda, že se jí skoro všechny přítomné tety maximálně věnovaly. Dokonce si s námi všemi, dala svinskou kávičku. :D Samozřejmě, svinský kávičce předcházel výtečný svinský oběd. Jinak to teta snad ani neumí.
Musím říct, že všechny tety Pepy, jsou neskutečně milé, příjemné, pohodové... opět jsme zažili zase další úúúžasnou, pohodovou neděli ve Svinné.
Jóóó a odvezli jsme si plnou tašku vynikajících svinských rajčat, svinský koláč...

...konec prázdnin

Večer v obýváku nám Linduška suše oznámila: ...jdu rodyt! Dospělý bratr vyvalil oči a zeptal se: ...kam deš, prosim tě rodit? Li: ...do ložnice. A odběhla do postele. Na to suše, ale s úsměvem oznámil dospělý bratr:... tak já už radši půjdu. Kam na to, prosím tě, ta Linda chodí? Snažila jsem se mu vysvětlit, že nechápu.
Už tak před 3/4 rokem si Li sáhne na břicho a řekne tátovi:... mam tam miminko, víš? Kope mi tam. Což tohle téma není moje práce, ona je taková. Už to má tak nastavený. Předčasný mateřství. Má neskutečně silně vyvinutou touhu, o někoho se starat, tedy jako o miminko. Každá moje kamarádka s malou holčičkou nebo hoodně jemným chlapečkem, se stavá vhodným objektem na ukojení jejích mateřských pudů. Je šťastná když může, malý ještě skoro mimino opečovávat, vychovávat, napomínat, hlídat, líbat, ňuchat... teď pár dní byla v sedmým nebi. Chodila s námi na koupák Mrc s malou Kačkou. Ještě že Kačenka je ignorantka, která si nechá všechno líbit a nedá se udolat. Protože Li jí byla stále v patách a ani na vteřinu jí nenechala v klidu. To bylo stále: ...Kačí nechot tam, Kačí nedelej to, Kačí počem, Kačí na hami, Kačí... Stále Kačku někam tahala, držela, aby nemohla odejít...blokovala každej její pohyb. Na to jí vzápětí začala muchlovat, líbat, mačkat.  Myslím si, že je to další adeptka na brzký těhotenství.
Péťa odešel, nemyslím tedy, že by byl z toho nějakým způsobem rozhozen, je docela zvyklej, co Li umí a jaký má řeci... a že se Li předvádí. Pomalu by radostí skákala z okna když Péťa přijde. Taky, že sotva bratr otevře dveře, radostí spustí palbu všech sprostých slov, co zná. A občas k tomu přidá svlíkání. Plejádu všech kravin, co vymyslí a začne dělat ani nebudu vypisovat. V podstatě dělá všechno, co ví, že se nemá a nesmí.
Jdu za Li do ložnice, leží na posteli na zádech, s vytaženým tričkem na prsou a holým břichem, za který se drží, svíjí se a říká au. Už jsem zapomněla, že odešla rodit... Š: tebe bolí bříško? Li je jako hluchá, jen se svíjí a občas hekne. 3x se zeptám a nic. Zahučím vztekle na ní, jestli mě slyší, jestli nááááhou nechce zvracet. Bych se ani nedivila, kdyby se poblila, když po skoro celý lahvi mlíka, snědla ještě párek s kečupem. Jsem lehce nervozní. Znám Li, jak blbě snáší tláskání... znám Li, jak umí kráásně blejt do peřin.
Li heká: slyšim ty Jajko, neny mi blbě, rodym pšeci! Málem odpadnu a matně tápu, kdy mohla vidět rodící ženu, aby to tak hezky zahrála.

A jelikož jsem si si zde zavedla i meteorologické okénko, nedá mi, nepodělit se o to, jak je, bylo a bude. Asi před čtrnácti dny jsem četla, že je u nás asi po 29 letech nejstudenější léto. Tak nějak mi to přijde přehnaný. Tohle léto sice nebyly extra pařáky, ale taky nemůžu říct, že by mi přišlo, že bylo hnusně. Zvláštní je, že žádný statistiky nikde neuvádějí podrobnější rozpis teplot.
Takže si myslím, že mohlo být, pár dní o čtvrtinu stupně chladněji a už je z toho senzace
nejstudenějšího léta skoro po třiceti letech. Naopak, letos byly stále teplé noci. Skoro pořád min. 15°C. A přes den sice nebylo 30°C, ale bylo skoro pořád okolo 22-5°C.
Ofšéééém tendléééé tejden, to bylo maso! Bylo to přesně takhle:

Česko prožívá nejteplejší den letošního roku. Teplotní rekordy naměřili meteorologové prakticky ve všech krajích. V Příbrami padl rekord starý 112 let. Nejtepleji bylo na jihovýchodě Moravy, a to kolem 36 stupňů. Po vedru se ale ochladí, od soboty se hlavně a Moravě očekávají silné bouřky.   

Ačkoli jsou lidé už z předchozích dnů na velká vedra zvyklí, pátek má zřejmě překonat všechny rekordy. Nová maxima meteorologové hlásí z 55 stanic, které měří déle než třicet let.Padaly rekordy většinou z roku 1992.

Tropické teploty panovaly ale i ve zbytku střední Evropy. V Maďarsku v těchto dnech naměřili dokonce 39 stupňů. 

Nezvyklá vlna veder, která zasáhla Česko na konci prázdnin, skončí v sobotu, do začátku nového týdne se ochladí na 23 stupňů Celsia. Teploty kolem dvacítky se udrží i na začátku školního roku, doplní je polojasné nebe s občasnými přeháňkami.  

A taky se dneska ochladilo, včera bylo 28,3°C ještě ve 21h. Dnes celý den pršelo a bylo 13°C. Síííííla. Ovšem na druhý polovině republiky, jak jinak... tam bylo 26°C a v Karviné padl rekord 33,1°C.
Tedy musím říct, že týden na koupališti v extrémních vedrech je záhul, dokonce i já teplomil, jsem s Li z koupáku odcházela okolo 17h, a to jsme s Li převážně trávily čas ve vodě. Musím říct, že jsem měla všeho plný brejle... a byla jsem ráda, že už jdu domů... nejvíc mě ovšem ničí Li spánek...myslím, že budu muset připsat k mým příspěvkům i štítky Spánek.
Protože o spánku Li jsem toho napsala fakt hodně a jsou to samý moje breky. Tím jsem odbočila... Li spánek je prostě hroznej, hroznej, hroznej... nejsem založením spáč, ale co mám Li, se MŮJ spánek dostal na přední příčky v oblíbenosti a závisloti. Já totálně vycucaná z koupáku, Li nabuzená, chodí spát okolo 22h... ale do těch 22h vytrapuje, fakt mám někdy chuť, jí strašně ztřískat, někam zavřít...nechat vyřvat v ložnici, nenechat se vytočit.  Nooo a když usne a já vidím tu andělskou, našpulenou hubičku... svíjím se ve výčitkách, jak hnusný myšlenky mám. Že bych měla nad sebou trochu zapřemýšlet... ale tohle její nespaní je příííšerný!!! Přííííšerný, příšerný, příšerný!

...takhle často Linduška telefonuje babi...
Ale fčééééra!!! Ve dni, kdy padaly teplotní rekordy, místní koupák narvanej k prasknutí, tedy jsem ráda, že ho máme za zadkem a já se nemusím nikam trmácet... jsme s Li odešly před 17h. Okolo 17h Li padla a spala non-stop až do 7h ráno!!! Asi třikrát jsem jí šla zkontrolovat, jestli nemá horečku, je živá apd. Okolo 23h jsem nevydržela a šla jí dát vyčůrat, abych se přesvědčila, že je OK,  že jí nic není! :D
Klasika, to bych nebyla ani já! Místo, abych byla ráda, že spí...jsem nervózní, z toho, že spí. A mám tendence jí budit.
P.S. ale ten klííídek, kdy hezky odpadla, jsem si fááááákt užííívala a tajně myslela na to, že by to mohla zopakovat víckrát v týdnu. To by bylo doost idejální, jak by řekla Linda.

  

Radošov

...helééééééé, jak mam dlouhý vlasy...helééééé, letym na dovolenou...

Na neděli jsem si naplánovala koupák... jenže dopoledne zavolal Vašek Krondl a jeli jsme do Radošova. Li samožžejmě :D ječela, že nikam ke krondlákům nepojede... vyrazili jsme nejdřív do kempu k Milošovi. Mimochodem, kemp přímo u řeky Ohře... krásný okolí...vodáci, chatičky, plápolající oheň ...vůně dřeva... Miluju to prostředí... neskutečně mě to uklidňuje, ráda jezdím na kafe, posezení a procházky do kempu  Na Špici .
Li nadále nezklamala a prostě brečela, že nikam nejde... Vašek s Evou byli vevnitř na kávě, chtěla jsem je pozdravit a říct jim, že jsme dorazili...jenže Linduše si postavila hlavu... bála jsem se jí nechat samotnou v kempu a zaběhnout pozdravit.
Nakonec se dala přemluvit na trampolínu, my si dali venku kafe... poseděli a prošli se okolo řeky... směr ke K.

Linduška se dětmi dooost rozparádila už po cestě. Další překvápko jí  čekalo u nich na zahradě :D Bazén a nový prolejzačky. Li neodolala a bazén vyhrál.

V neděli byl ofšéém pařák neskutečnej, docela jsem litovala, že jsme nešly s Li na koupák... ale Li se hezky vykoupala, vyhoupala a ještě vytančila...vyváděla s dětma, jak smyslů zbavená. A  to jakožéééé dětičky K. jsou dětičky přímo energetickýýýýýý náboje.

                                         

 

V pondělí jsme se vydali něco málo nakoupit a nemíme zapomenout na mekáč... Linduška nadšeně a veledůůůležitě tátovi představovala mekáč, aby věděl, jak to v něm vypadá a kam vlastně jezdíme :D

akční sobotka

...přestože jsme začátkem týdne plánovaly koupák, dle Předpovědi počasí :D... vydaly jsme se Li mrknout na hadérky... dopoledne přijel otec, nebavilo ho to na chalupě, noo a my jsme po jeho odjezdu, nelenily a vyrazily.
Šééééém si koupila úúúžasný džíny Pepkáče, tríčo a mikino- svetr TH... heléééé, za ty prachy... vždyckííí s novými hadry si připadám o deset kilo lehčí a o patnáct mladší...

OfšéééémLinduška, je ještě víííc úžasnější než může být... trpělivě na mě čeká, až si všechno vyzkouším, přehrabuje se v hadrech, nosí mi kousky, co se jí líbí, abych je vyzkoušela.... a pak většinou řekne: kdyš šem tak hodná, tak bych si taki zašloužila nový hadry, že jo???? Noo a to jsem si vzpomněla, že jsem si ještě v týdnu koupila další parádní džíny... noo a právě Lindušce taky, rozdrbaný slimky...byla šťastná jako blecha. Každýmu říkala: ...heléé, koukej še... jaký mam nový pepkáče...
Po nákupu dostala Li chuť na pizzu... že jóóóó???... je to jako na Mallorce, že jóóóóó? Pojedeme zase za Milošem k moži, na picu?

Když jsme vycházely ze Sparu, uvědomila jsem si, že jsme ještě nebyly podívat na dětské hřiště u Meandru... hodila jsem tašku do auta a šly jsme. Udělalo se krásně, bylo dusno...
Linduška byla unešenáááááá...nevěděla, co má vyzkoušet dřív... tedy byla jsem taky mile překvapená... co překvapená, přímo jsem koukala jako divá...perfektní... lezecká stěna, skluzavky, lanová dráha a pyramida, pískoviště, houpadla na pružině, velký altán, kam se dá schovat před deštěm i sluníčkem. Akorát jsem se dost bála o Li, aby se mi nepřizabila, jak byla rozjásaná a lítala od jednoho k druhýmu, lezla všude. Nejvíc se jí líbily lanový dráhy...a pak šejkr.
 Jsem samozřejmě nestíhala fotit... Asi po hodině lítání v písku na jehlách, mě jaxi bolely nohy... si chci sednout... a sednu si na vosu, píchne mě do stehna...PANIKA... PANIKA...PANIKA... hlavou mi letí... paráda, co budu teď dělat...ještě, že jsem si dala auto kousek od hřiště i přes zákaz vjezdu... ihned do sebe sypu Prednisol a Dithiaden a letím k autu... ani nevím, jak za mnou letěla Li... PANIKA...PANIKA... srdeční tep mám asi 1000pulsů/min... ještě, že jsem si dala do kabelky ty prášky...v týdnu, injekci nemám... To jsem si říkala, že bych prášky mohla nosit s sebou, hlavně když jsem všude s Li a pak vím, jak má ta alergická reakce rychlej průběh.
Začínám se pozorovat jestli se dostavují první příznaky alergie, v hlavě mi hučí slova Dr., že příští reakce bude rychlejší a silnější... PANIKA, PANIKA, PANIKA... co s Li??? Začíná mě svědit kůže na hlavě a trnout.... PANIKA... CO MÁM DĚLAT???  Rozhodně stihnu zajet od Sparu do nemocnice na kapačku... otékání na sobě poznám.... koukám na sebe do zrcátka jestli se mi nedělají nějaký fleky na obličeji...hubu mám rudou, spařenou jako rak... takže bych stejně nic nepoznala... kromě toho slabého svědění a trnutí kůže na hlavě, nepozoruji nic, svědění nemá zesilující tendenci.... zklidňuji se... panika opadá... jedu směr O. a pokud by mi začalo být nějak jinak, než má být, hodím Li k Péťovi a budu pokračovat do nemocnice.
TAGŽÉÉÉ, žádná reakce se nekonala... ale abych se uklidnila, to néééé...pořád budu panikařit až mě něco bodne... tenkrát to bylo táák rychlý, že kdyby mi to někdo vyprávěl, stejně bych vůbec nevěřila a myslela bych si svý...něco jako blbosti, hysterii apd.

ZOO Plzeň

Dopoledne jsme se s Li chystaly na nákupy a v tom zvoní telefon. Myslela jsem, že volá Ly a Li ječí: néééé, to je táta... spíš ve mně vždycky hrkne, jestli se nááhodou něco nestalo. Táta zjišťoval jestli jsme doma, že by jsme mohli vyrazit do ZOO.

Linduška ovšem začala natahovat spíš pobrekávat, že nikam nejede, do žádný zologickííííííí už vůůůůbec, neexistuje.
Nikam vůůbec nepojedu, bojím se žvížat, šmrdí. To ti žikam, že budu doma.
Jelikož se Linduška neustále ujišťovala, že návštěva ZOO nebude, musela jsem jí zalhat, že neexistuje, že do ZOO nejedeme, že pojedem za babi. Li zazářila. Štěstím a radostí. Rychle začala vytáčet babi, aby jí zavolala, co se děje... byla táááák rozčílená. Ještě se s radostí provezla - pohoupla na všech dveřích. To má tatínek opět radost... takovýhle věci, jsou přesně to, co nesnáší.

Cesta probíhala jen s jedním blinkáním, já jsem byla velmi pohotová, takže žádná nehoda se nekonala. Ještě, že jsem si vzala blicí pytlíky z letadla.... noo a byli jsme u ZOO... Li ještě trochu nadávala, že nikam nejde, že na nás počká v autě, .... klidněěěěěě tu budu v autě šedět, klidněěěěě....
Parkoviště bylo napráskaný, parkovali jsme skoro na konci ZOO... cestou ke vchodu, na nás z pokukovala divoká prasata - africká a ta Li dostala, ze zvědavosti zapomněla na strach a hned nás navigovala ke vchodu.
Tak myslím si, že z ní žádná milovnice zvířat nebude... holt i tohle se dědí, tedy F. se nikdy nepřiznal, že se bojí zvířat, ale nemá je rád... z toho usuzuju, že se jich bojí, neuměl si k nim vytvořit vztah. A Li to asi bude mít po něm. Li se zvířat bojí od malička. Proto mě to ani nenutilo vyhledávat ZOO, na povyk a záchvaty strachu nám zcela dostačuje místní Ekocentrum.
Nedůvěřivě si zvířata prohlížela, s dostatečným odstupem. Jediný co se jí vysloveně líbilo, byli tučňáci. K nim se i nakláněla, aby je líp viděla.
Celou Zoo jsme samozřejmě neprošli, jelikož Li byla taková spíš nesvá než nadšená... prostě celou dobu ve střehu, aby na ní někde z rohu nečekaně nevystartovalo zvíře. Myslím, že je i dost složitý popsat situaci, co dělá...tedy, jak se chová když se okolo nás ochomýtne holub nebo stačí i vrabčák. Lekne se až sebou trhne a ztuhne.... pak se začne klepat a vykřikuje, ať toho holuba odeženu. Dříve když byla menší, okamžitě propukala v nezřízený řev.
Celou dobu jsem na Lindušce viděla tu její křeč. Když jsem se jí ptala, jak se jí v Zoo líbilo a jestli tam ještě pojedeme, tak souhlasila. A s podivem se jí líbilo. Tak jsme si o tom povídaly... že podruhý už se nebude bát, protože bude vědět, kam jedeme a jak to v Zoo vypadá...bude znát zvířátka... zvířátka se na Lindušku budou těšit až zase přijede... Li kývala hlavičkou a brblala nad mými větami: to jašný, to určitě, ještli ty mi žase nekecáš....štějně ty žížata štjašně a hnušně šmrděli, chtěla šem z toho blejt a dost...

Myslím, že nejhezčí zážitek měla z návštěvy Ly na chajdě... hned babi táhla na půdu... Jooo, u babi by byla Linduška celý dny... to jooo, to miluje...tedy naší Lybunu miluje... pořád se ptá, když s Ly telefonuje: ši už pšijela babi?
Ani nevím, v kolik jsme k Ly přijeli? Ly udělala bram. salát a řízky... děkujeméééé...jsi se nemusela škválně kvůli nám honit... Kdyby nebylo pořád takový zvláštní počasí...tedy deštivo, měly jsme s Li v plánu zajet na chatu... tedy na dva, tři dny... aby si to Li úúúžila, ale abych pravdu řekla, taghlééé se mi moc nechce. No, uvidíme.

Tak tady !!! TO táta úúúplně zkazil... a to jsme byli teprve na začátku, celá ZOO před námi.

Uviděl od tučňáků dravce a táhl nás sem, k nim...tedy dravcům. Asi se mu zdálo, že zbytečně dlouho pozoruje a zdržujeme se na jednom místě. Tučňáci jsou ovšem jediná zvířátka, který v Li zbavují pocitu strachu ze zvířat. Jinak jí ani jiná zvířata nezaujala. Linduška sotva uviděla ty obrovský ptáky, zhuhla. Ani nedýchala, jak se bála...ale překonávala se. Cítila jsem z ní neskutečný napětí. Ovšem náš tatínek, jak jinak... opět nezklamal a šel správným příkladem. I přes všude upozorňující cedule, které oznamují, aby návštěvnící nikam nesahali...otec na tohoto dravce zaklepal, tedy néééé přímo na něj, ale plot. Pak to zdůvodnil tím, tím že chtěl, aby se pták na mě otočil, když jsme ho natáčela... LOGIKA, hodná slušného titulu.

Dravec roztáhl křídla a poplašeně za silného křiku a ještě silnějšího zvuku roztahujících - vzlétajících se křídel, vzlétl. Li se mohla zbláznit, strachy. Začala okamžitě brečet, lidi okolo se otáčeli, co se děje. Nemůžu říct, že bych se nestyděla....  Vyděšená Li, poté, co se trochu zklidnila, začala tátu bombardovat vyčítající otázkami, proč tam sahal, když je to zakázaný, když viděl tu ceduli... že se to nedělá. Nemít chuť totálně zkazit celej výlet a následnou atmosféru, vydusila bych milého tatínka, že by jsme spolu dlouuuuho nikam nejeli. Tedy on, by se mi pak pomstil, :D že by se mnou nikam nejel! :D Nechtěla jsem Li zkazit naší první návštěvu ZOO, pořádnou naší hádkou a následným mlčením.

...ale vlastně, ... mě to ani nepřekvapuje.... nepřekvapuje mě, zážitek s orly, to by jsme snad ani nebyli my, aby jsme to tak neměli... na omluvu otce, musím dodat, že zbytek výletu v ZOO se PŘEKONÁÁÁÁVAL!!!

Svinná

sobota 6.8.

...pokud mi záleží na tom, abych přesně věděla, jaký bude skutečně počasí, zásadně se dívám na Předpověď počasí na ZDF. :D  Když v pátek hlásili, že v sobotu bude 29°C, v duchu jsem nad tím kroutila hlavou a pomyslela si, že v předpovědích se brzy budou Němci asi přibližovat nám. Počasí bude vždy jinak než předpověď. :D

Jenže v sobotu bylo skutečně vedro a dusno. Po 15h jsme se vydaly s Li na koupák... předtím jsem opět!!! chodila od okna k oknu... a intenzivně přemýšlela, jestli mám jít nebo nééé???  Vpředu na západ, teploměr ukazoval 30°C, vzadu 26,8°C a já měla stále dilema... mám jít? Nemám jít? Mám sbalit tašku a vláčet se přežraná do kopce. Do kopce na koupák, nebo mám jít radši na písek... Chtěla jsem si trochu odpočinout, večer jsem měla domluvenou oslavu narozenin kámošky, Petřík hlííídal... Mé věčné téma... stále nevím, co mám dělat. Hlavně jsem sobecky myslela na to, abych si náležitě odpočinula, což na koupáku nehrozí a zase mi bylo líto smrdět doma, když je tak krááásně...

Tak jsem se nakonec překecala... Lindušky nemá cenu se ptát, její odpověď je jasná. Jedině koupák.

Na koupáku jsme byly jen my dvě a dva kluci u velkýho bazénu na togogánu. Neskutečný, co???  Sice asi po dvaceti minutách, co jsme dorazily, začalo pršet, ale to jsem dlouho nezažila. Kombinaci sluníčka, vedra a docela intenzivního deště... deštěm nadšená Li lítala v bazénku. I voda ve velkým byla celkem teplá, takže jsme si super zaplavčily a zablbly.

Koupák  ...I ZDE ...nóó´a taky tady

Okolo 18h jsme se sbalily a šly domů, abych jí hezky uložila a Li usnula a nezlobila Petříka... Nooo, plán se samože nepovedl, Li se prospala do 19.30h a když jsem na kontrolu okolo 23h volala, jestli Li nezlobí, Petřík se smál: nééé, Linda nespí, skáče tu...  tagžéééée, jsem se radši v rychlosti s holkama rozloučila a mazala domů...protože jsem měla obavy, aby drahá Li neponocovala třeba do jedný.

Ale mejdan jsem si fáákt úúúžila, byla jsem naprosto v klidu, že hlídá Petřík... úúúplně! Dospělý bratr to s Li skvěle umí, ona ho přímo zbožňuje... je schopná se dokolečka ptát: ... a máš mě vůbec rád???

Byla jsem naprosto v klidu, že nebude vyvádět, řvát nebo přímo šílet... protože to ona umí, ale jakmile jí hlídá brácha, nic takovýho se nekoná. Ráno mi hned hlásila: a víš, že byla bitva? S Pétou? A požádná. Šme se štrašně mlátili.

V neděli jsme si udělali výlet. Do Svinné... za tetou a strejdou. Už kolikrát jsem psala, jak neskutečně ráda tam jezdím...tedy všichni rádi jezdíme. Jak neskutečně nádherná voňavá, čisťounká chaloupka, panenská příroda a dva milí, pohostinní stařečkové, kteří nás vždycky srdečně přivítají. Pohostí, obskakují...  Ani se mi nechce věřit, co všechno, ve svém pokročilém věku zastanou.
Neuvěřitelný, tedy spíše neuvěřitelně obdivudhodný, jak jsou soběstační. Teta vždycky něco výtečného uvaří, upeče, takže si hodujeme.... neustále něco nosí na stůl... Vždycky se úplně stydím.



Linduška mezi kytičkami

Linduška s babičkou Anežkou

P.S. ráno předtím, než jsme se rozhodli, že vyrazíme... rozhodujeme se vždy podle počasí, aby nepršelo... mi přišla SMS od Martiny, že jedou do Čech. Marti, děkuji ti... rozhodně si další setkání nenechám ujít, mrzelo mě to.  Ale akorát krylo s tetou ze Svinný. Ale tím, že se tetou vídáme víceméně jen v létě, tedy když se přesunou na chalupu, je to většinou déle plánovaná cesta. Tak příště, se těším. Ale je možný, že za 14dní zase vyrazíme do Svinné, jelikož Pepa tam má celý příbuzenstvo, má pro změnu přijet další teta...další sestra jeho táty. Bylo jich 10 sourozenců...takže P. je samá teta a strejda. :D A vždycky je všechny vidět když se schází. Jinak vše o Svinné viz. štítky....

pozdrav ze Lhoty

Včera přišel Lindušce balíček od babi. Babi Lindušce uháčkovala krááásný čepičky a přibalila oblíbená DVD. Jooo a napsala taky dopis. Linduška byla mooc šťastnáááááááááááááááááááá.

Děkujemééééé, čepičky jsou nááádhernýýýýý!

koupák

...tak jsme dneska opět vyrazily na koupák. Máme v plánu koupaliště ještě zítra... jelikož další dny, má zase být hnusně a pršet. Bléééé... minulý týden jsme byly s Linduškou na koupáku jen ve čtvrtek. Na skok, odpoledne a vymrzly jsme pěkně. Tedy vymrzly doslova néééé, to néééé...prostě kombinace studený vody a polojasně-větrnýho počasí, dělala své.
Voda byla dneska extra ledová, měla 16°C. Chtěla jsem si zaplavat, ale fakt jsem TO nedala. Hlavně z obavy, abych se v příštích dnech vůbec pohnula... jelikož mi zase prostydly zádový svaly a tři dny jsem se léčila... takže jsem neměla v úmyslu, ve vodě se dorazit. Včera v lékárně, mi dala lékárnice nějaký super prášky na uvolnění... i proti štrešu... jsem asi vypadala vyšťavená :D:D:D ... prej jestli jsem spavec nebo nespavec, abych po nich neusínala za chůze... jsem nahlásila, že nespavec... tudíž bez obav si můžu brát doporučený množství... na noc jsem si vzala dva a těšila se, jak se po nich prospím... bohužel. Celou noc jsem se budila a nemohla spát...noo, je todlééééé normální?
Linduška je na koupáku neskutečně hodná, tedy nejen na koupáku. Musím říct, že teď je to s ní všude naprostá pohoda. Úžasnýýýýýýýýýýýý... já si tááák užííívááám....

P.S. včera jsem neodolala a koupila Lindušce nový plavky s podprdou...tedy vždycky mě to přišlo děsně ujetý... myslím jako podprda na malých holčičkách, ale když jsem viděla, jak jí zazářily oči když plavky vyhrabala... neodolala jsem. Musím říct, že Linduška je v nich totálně k sežráááááánííííí....... podprsenčička je o málo větší než kolíček na prádlo.