VŠECHNO NEJLEPŠÍ!

Dneskáááááá máááá Petříííček nááározeninýýýýýýýýýýýýýýýýý!!! HODNĚ ŠTĚSTÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ, ZDRAVÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ... MILÝ PÉŤO, HODNĚ ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ!

Milý Petříčku, přejeme ti všechno nejlepší! Hlavně hoodně zdravíčka a splnění všech přání! Doufám, že ti dárečky udělaly radost. Je mi jasný, že JÓÓ!

Jen tak mimochodem, dneska bylo úplně stejný počasí, jako tenkrát když jsem jela do porodnice. Počasí si pamatuju úplně přesně. Ano, bylo přesně takový, jako nemáš rád. Zamračeno s občasným mrholením, ale celkem teplo.
Jóóó a taky bylo úterý, stejně jako dneska. :D

Mallorca

Jooooo, vlastně mám dobrou náladu! Výýbornou náladičku! 20.6. letíme na Mallorcu! Hurááááá! Máme absolutně super časy obou letů. Absolutně luxusní časy. Nejvíc se ovšem těší Linduška. O ničem jiném nemluví. Tedy během roku stále mluví o Mallorce. Myslím, že předpokládá, že když je léto, tak se lítá za Milošem. :D

vystřihování, kadeřnice

Kromě ztráty času s vypisováním věcí, tedy soupiskou poškozených věcí ve sklepě, se děje zajímavého pouze to, že polevily mrazy. A není u nás žádná kalamita, jak je tomu skoro v celé ČR. Ale na druhou stranu musím říct, že   i přes mrazivý počasí, svítilo nááádherně  sluníčko a my jsme byly skoro pořád venku.
Ani slunečné dny, mi náladu moc nezlepšily, protože jsem totálně otrávená z představy, jak vlastně uklidím sklep? A kolik vůbec dostanu od pojišťovny? Jak ho uklidím, to jaxi představu mám... ale jinak jsem z toho úplně bez nálady.

Tento týden byly jarní prázdniny, Ly dopoledne chodila za Li, takže Li byla šťastná jako blecha. Poslední době se skoro každý den zastavíme u Ly z procházky. Li si s Ly pohraje. Většinou se vybarvuje a vystřihuje, já si dám kávičku a jdeme domů...
Taky jsem zjistila, že v poslední době, nejenže málo píšu na blog, tak i málo fotím. Na blog se mi moc nechce psát, protože Li straší skoro každý večer do 22.30h. Většinou samože déle. A fakt mi poletující Li v obýváku, bere chuť otevřít blog a napsat pár řádek.

Včera jsem vzala s sebou Lindušku ke kadeřnici. Vždycky jí beru, ale když se chystám na melír, jsem radši když je doma... Šly jsme spolu... Li byla u kadeřnice úúúžasnááá, hooodnáááá.... potom samozřejmě rozdováděná. Začala se předvádět, přeříkávat pleádu všech sprostých slov, které zná. A válela se po zemi v záchvatech smíchu. Slečna kadeřnice byla tááák hodná, že půjčila Li dvě česací hlavy, aby si mohla vyzkoušet natáčet a kadeřit vlasy.

Mrazy, a tak trochu požár

Už týden nás svírají mrazy.
ŠÍLENĚ ODPORNÝ MRAZY. Bez sněhu. To je pro mě nejhorší, nemám ráda tyto holomrazy. Mám ráda sníh. V půlce týdne bylo k ránu  -19,7°C a přes den i přes stálé vyjasnění -10 až -15°C. Fakt se těším na jaro. Tedy spíš na teplo. Hlavně na teplo. Ráno mrknu na webku, abych věděla, jak je na tom Mallorca...vždycky nasávám atmosféru a pohodu ze záznamu snímků moře, sluníčka ...vzpomínek na dovolenou.  Docela jsem dost čuměla a poprvé asi viděla zasněženou pláž. Rozhodně jsem poprvý v životě viděla zasněžený, námi oblíbený hotel . Ikdyž teta Andy včera poslala na FCB, fotky zasněžený Mallorky. Prý takové počasí bylo naposledy před 65 lety.

... Nóóó a kromě mrazů, nás potkal v pátek parádní zážitek. Jeden chytrý soused, ve sklepě nabíjel autobaterii a ta chytla. A dost slušně.To jsem ovšem nevěděla. Ráno mráz, nikam se mi nechtělo, v duchu si říkám, že si uděláme odpočinkový dopoledne, nikam se nebudu honit, vlasy si dělat nebudu, vezmu si stejně ven čepici. Nic mě nebaví, jen tak se popincávám nenamalovaná, oteklá s přeleželými vlasy. Říkám si, aspoň vyluxuji stříhánky po Li, který jsou všude po bytě rozházený. Jsem právě v chodbě a silně zacítím smrad z jakoby pálící se elekriky. Vylítnu, odhodím vysavač. První, co mě napadlo, že hoří v koupelně ventiláror. Ale rychle si uvědomuji, že jsem ho vypnula, letím k lednici. Očuchávám jí, je kupovaná asi před měsícem, ta by snad nehořela... Otvírám okno, abych se přesvědčila, že nic nehoří venku. Vidím sousedku před domem a právě přijíždějící Polici ČR. Jdu na chodbu, dům je plný zplodin...otvírám okna, dveře... zachvíli přijíždí dva vozy hasičů. 

 Požárníci přijeli až když už všechno hezky hořelo a doutnalo... Sklepy se odvětrávaly přes dvě hodiny. Smradu všude... náš sklep je celej černej... Pokryt dvoucentimetrovou vrstvou sazí a nasáklý smradem dehtu. Ve sklepě máme kočárek, boty, kufry, rakety ...sezónní věci, který např. půl roku nepotřebuji

.... Všechno zničený. Čekám na likvidátora od pojišťovny, tohle bych neuklidila ani za tři měsíce, ani to uklízet nehodlám. Hlavně vůůůbec nevím, co mám dělat s těmi zničenými věcmi??? Na všem je ten mazlavý prach... Náš sklep vůbec nehořel, takže nechápu, proč je naprosto, ale úúplně plnej sazí, který jsou ve vrstvě na stropě. Chápu, odvětrávání požárníků ... ale sklep je zděnej, uzavřenej, jen má laťkový dveře, pobitý dřevotřískou, aby tam nebylo vidět a já jsem dveře ještě dala silný igelit, jako neprodyšný závěs proti prachu.

Máme tam drahý boty... moje boty, mě ovšem žerou nejvíc.  Možná to bude znít jako velká blbost, ale sklep byl čistej jako obývák. Moje paranoia z prachu a špíny (abych si  pak špínu, prach a zápach z věcí ze sklepa, nepřenesla do bytu ... jak těžké jsou pro mě dovolené, jak těžké a nepřekonatelné pro mě bývá, smířit s pocitem, ze musím přebývat někde, kde pře mnou byl kdokoliv.. blééééééééééééééééééééééé). Ano, paranoia mě donutila, se o sklep postarat, aby byl ve stavu "exkluziv". I koberec jsem tam měla... Sušený stohy levandule, voňky. Po výměně plastových oken, jsem ho uvedla do stavu, přímo k mé hrdosti. Logicky, slouží nám jako dočasná úschovna, ne jako skladiště harampádí.

Jelikož jsou mrazy, nemůžu ho ani pořádně větrat, ani nechci, stačí vymrzlej barák. Takže jsem zvědavá, jak to všechno dopadne. Myslím, s pojišťovnou. To hlavně.