Opravdu mě skolila nějaká viróza. Kromě virózy jsem se nemohla ani otočit, jak mi zase ofoukla záda a bolestí jsem ani v noci nespala. Noo a abych toho neměla málo, tak mi dnes všechno sedlo na průdušky. To mě ani nepřekvapuje, protože já jsem vždycky slušně nemocná, když začíná být krásný počasí. Dneska bylo vysloveně letní a o víkendu mají padat teplotní rekordy!
A naše babi je taky nemocná... od pondělka.  A ještě chodí do školy.

Peppa Pig

pondělí 23.4.

Odpoledne jsem vyrazli do Globusu. Prohlížely jsme si s Linduškou hračky... a najednou Linduška uviděla figurky Peppiny a jejích kamarádů. Výbuch radosti ... okamžité přemlouvání, že tu Peppinu chcééééééééééééééééé... a prosila a prosila. Vlastně poprvé si něco vydupávala... bylo mi jí líto. Hlavně kvůli tomu, že je stále nemocná. Navíc dostala od babi ještě kromě krásné chodící, zpívající  drahé panenky,  do přáníčka ještě 500,-Kč. Aby jsme něco Li koupili. Takže říkám Li, babička ti dala korunky k narozeninám, tak ti koupím tedy tu Peppinu s houpačkami... Ale Li ještě chtěla figurky Peppy a Tomáše na kole... brečela a brečela a prosila a prosila.... Prosila tátu, který mezitím přišel... až nás uprosila. Nemohla jsem jí to udělat a nekoupit milovanou Peppa Pig.


sobota 21.4.

Celou sobotu jsem se cítila divně. Pálilo mě v nose, kýchala jsem. Ale nevěděla jsem jestli to mám k alergii. Radši jsem si stříkla Bioparox. Nikam se mi nechtělo, už z toho důvodu, že v pátek když jsme se vrátily z procházky, Li byla opět divná, vztekala se, opět měla skleněný oči... a večer když usínala začala brečet, že jí pálí v krku, když polykááááááá!
Odpoledne přišla babi, hrály si s Linduškou, Li  šťastná jako blecha. Upekly jsme si skořicový šneky a když babi odešla, Li zachvátila "uklízecí" Natáhla si rukavice a šla vyleštit  kuchyň.
Noo a já jsem vzápětí v sobotu v noci poznala, že jsem nemocná. Na 100% zánět nosohltanu.

neděle 22.4.

Tagžééé jsem nemocnáááááááááá! A hlavně hotováááááááá! Rvu do sebe Modafen, stříkám Bioparox a svíjím se obavách, aby mi to zase nešlo na průdušky! Radši voláme babi, aby nechodila. Zbytečně by to mohla chytit, sice má v plánu k nám přijít, že jí to nevadí, ale nakonec stejně nepřišla a s Linduškou od odpoledne skoro do večera "skajpovaly".

ČTVRTÉ NAROZENINKY

Letos slavíme s jednodenním předstihem. Narozeninky vycházejí na pátek. Tatínek v pátek odjíždí na chalupu, takže k radosti Lindušky se slavilo o den dřív.

Li byla už tři dny z nacházejícího JEJÍHO významného dne "úúúúúplně vynervovaná!" Původně jsem měla v plánu, oslavu připravit sama a Li tím, přichystat překvapení. Ale její nervozita byla neskutečná a já si řekla, proč by si jako nemohla připravit, skoro sama oslavičku? A začaly jsme s přípravou a výzdobou. 

Naštěstí Li po poledni, sice s velkým protestem, ale přeci ...usnula na sedačce. Spinkala skoro hodinku. Pak jsme počkali na babi než přijde a oslava mohla začít. Musím říct, že Linduška celou dobu ječela a pištěla radostí při rozbalování dárků. Chodit do školky, tak jsem přesvědčená, že tam okoukala takové  "wow - americké" chování. Největší radost měla ze svítících botiček a chodící zpívající panenky.

Dort jsme objednali Paříž...byl skvělej. Vynikající. Tatínek málem omdlel, když za něj vysolil "šescet z místa" ... Prohlížely jsme i fotky s Li když měl Petřík narozeniny a zjistila jsem, že měl taky Paříž.
Joooo a ve čtvrtek jsme slavili bez Péti, jelikož jsem mu pozdě řekla, že se koná změna v oslavě a přijel v pátek. Li dostala automatickou pračku... konalo se další WOOOOOOOOOW!

OSLAVA PŘED 19 LETY

GRATULACE OD PETŘÍČKA 20.4.2012

P.S. když se Linduška chlubila Péťovi s novými SVÍTÍCÍMI botičkami, tak jí Péťa říkal, že on je měl taky. Když mu bylo pět a taky si je prý moc přál. To jsem zapomněla. Vůbec nikdy bych si na ně nevzpomněla. Tedy vlastně vůbec si je nepamatuji...

Dnes jsme s Linduškou zasázely muškáty. Tak doufám, že mi ještě nezmrznou. Li mi hezky pomáhala sázet... je táák roztomilá. Celou noc měla teplotu. Ráno se probudila a byla bez teploty. Ale je taková  unavená, pobolívá jí stále bříško. Má zaslzený oči... ťuk-ťuk-ťuk, snad z toho nic nebude.

...asi rýma

Ráno nás probudilo s -5°C na teploměru. Chystaly jsme se Li k zubaři. Domluvily jsme se s tatínkem, že půjde s námi, aby pak pohlídal Li. Několikrát jsem se ho dotázala, že DOUFÁM!, že se v čekárně nebude divně tvářit, vzdychat a pohekávat.... kdyby měl zubař zpoždění. Na tyto projevy nemám nervy, přenáší na mě nervozitu. Zbytečnou, protože určitě u svého zubaře neremcá, nevzdychá...tiše nevykřikuje, že tohle není možnýýýýýýýý. Zbytečnou nervozitu. I z toho důvodu, že jde s námi kvůli své dceři. Hysterické dceři. Slíbil, že to je snad jasný, že von todle snad nikdy nedělá! Krátká paměť. Jeho samozřejmě. Nechtěla jsem se zbytečně hádat. Myslela jsem si své.
Před návštěvou zubního jsme se stavily za tatínkem v Picolu, na kávičku. Li byla u zubaře perfektní, pan zubař Li chválil, jak má krááásný zoubečky...paráááda! Linduška mě mile překvapila, takže už nikoho nepotřebujeme, aby jezdil s námi. Už se nebála. Jooo a zpoždění bylo hodinu! Otec sice nenápadně protáčel oči... ale šli se projít a pak jsme se ještě stavili, jak to u zubního vypadá a vypadalo. Tak, že jsme absolvovaly s Li zdárně prohlídku. Uzdičku jí doktor přetne okolo 5roku.

u zubaře

Tento obrázek malovala Linduška u zubaře ... rozhodně se u zubaře nebála a byla dost rozverná. Na obrázku (píši přesně, v jakém postupu obrázek vznikal) jsem samozřejmě já a KRÁÁÁSNĚ VYBARVENÁ MAMINKA A SEŠ VESELÁ (slova Li) a SCHVALNĚ MÁŠ JEDNO OKO MENŠÍ A DRUHÝ VĚTŠÍ ( MALÝ SPÍ A VELKÝ KOUKÁ!). Vlevo černý čmárání je PEJSEK, pode mnou mám ZELENOU BRAMBORU, PROTOŽE EŠTĚ NEVYROSTLA A JE ZELENÁ vedle je hnědý ZUB,  a oranžový čmárání je JAK SE JMENUJEŠ -ŠTĚPÁNKA NOVOTNÁ. Jo a samozřejmě jako první, Linduška namalovala veselý sluníčko, ale HNĚDOU, PROTOŽE ŽLUTÁ NENÍ VIDĚT, VÍŠ MAMINKO?

Už ráno se mi Li pozdávala divná. Nesnídala, jen se napila. Moc jsme se na to nesoustředila, přikládala jsem nesnídání, návštěvě zubaře. Když jsme přijeli z Varů, nechtěla ani obědvat a tajně mi do ucha pošeptala že jí včera škrábalo v krku. Nechtěla mi to říct, protože se bála, že by jsme šly k doktorce. Okolo třetí jsme vyrazili ven, Li se mi zdála stále divná, už tím, že stále brečela, byla dost pobledlá, bez nálady. Měla kruhy pod očima, skleněný oči... nechtěla chodit. Jen se vezla na kočáru. Když jsme přišli domů byla opět ledová. Tedy nohy a ruce, sáhnu jí na čelo a hoří... naměřila jsem jí skoro 38°C. Večer začala smrkat... volal nám Petřík, já jsem byla v koupelně a Li ječí: Peťánek volááááááááááá, milovanej ...děléééj!

Park

Od rána krásně svítilo sluníčko. Což vypadalo velmi slibně. Od rána jsem se tedy těšila na procházku. Ale z okna jsem viděla, jak fouká vítr, stromy a keře se ohýbaly, takže mě radost pomalu přecházela. Obávám se stále, aby Li ještě neomarodila, přestože je v kočárku nabalená i přikrytá, je vždycky šíleně ledová. Dnes i pobíhala, vlastně šla až do parku a měla táááááááááág ledový ruce, že se mi ani nechtělo věřit. A to měla tílko, tričko, bavl. rolák, svetr, přes něj ještě flessový rolák a zimní bundu. A kozačky! Na sluníčku bylo 17°C, ale fičel vichr. A opravdu Li ledová. Tedy ruce měla ledový... 

S babi jsme šly hezky prochajdou do parku. Dokonce už zahnízdili čápi. Prý 1.4. Nejdřív to vypadalo, že je prázdné hnízdo. Sedly jsme si na naší oblíbenou lavičku a pochvíli čápi přilétli. Když dosedli do hnízda, začali hlasitě klapat zobáky. Myslím, že tento nádherný zvuk jsem poprvé v životě slyšela na vlastní uši. Zašly jsme i do Ekocentra, potkaly se s dvojkama. Li trochu nakrmila kozičky, mrkla na želvy a krokodýla.

Musím říct, že mě dnes dost bolely nohy, byla jsem ráda, že jsem si to v klidu došmajdala domů a sedla si. A hlavou mi prolítlo, jak je to s Li už fajn, jak je pohodová. Jaký psycho by mě čekalo před dvěma lety! To bych přišla domů, schvácená... a Li by brečela a vytrapovala až do 22h, bez mého vydechnutí...to vogooooo, to byly galeje... šííííííííííílenýýýýýýýýýýýýýýýýýýý....

Joo a Li dostala od babi novou čepičku, má jí na hlavě... tu jí babi uháčkla za dopolko!

                                   

DUBEN PŘED ROKEM  ...JOO minulý rok už první dubnový víkend padaly teplotní rekordy, které se doposud nikdy nezaznamenaly :D... a o čápech také píši! 

Studené Velikonoce

Dnešní Velikonoční pondělí nás přivítalo s teplotami -7°C. Na Jizerce dokonce klesly teploty na -22°C. Nevadí! Hlavně, že Linduška začíná být zdravá. Dnes byla úplně bez průjmu, teplot. Dokonce snědla trochu rohlíku, jablka a celý jogurt! Ale je stále unavená, polehává. Okolo poledního zabrečela, že chce jít ven. Svítilo sluníčko, takže nevypadalo, že by bylo tak chladno. Li jsem oblíkla, stejně jsme počítali, že pojede jen na kočáru.Vzali i deky na přikrytí a šlo se. Ale fičel táááák odporně silnej vichr, že jsme se po pár metrech sebrali a vrátili se domů. Bála jsem se, aby se Linduška nenastydla.
Musím říct, že Linduška je neskutečně hodná. Neotravuje, nekňourá a trpělivě leží. Tedy pouze za předpokladu, že po ní nebudu chtít, aby snědla nějaký lék. Nebo vypila Smectu. To neexistuje. Kdyby jí vypila, tak je mi jasný, že má hned po bolestech v bříšku. Na to si ještě stěžovala, ale myslím si, že to má z toho, jak odmítala jíst. Taky zhubla kilo.
Občas už měla náladičku, vyskočila a pohráli jsme si trochu a zase byla rychle unavená.  Doufám, že bude brzy fit.

Ranní telefonování... Li je šťastná jako blecha, když si může povídat s babi, která se jí fakt věnuje. Taky je mi už jasný, proč Li dnes v noci tak bláznila, vykřikovala a stále se něčeho bála... včera večer si s babi vyprávěly o medvědovi, jak sežral nohu... komu, nevím. Jak to přesně bylo, taky ne. Ale vím, že prostě a jednoduše medvěd utrhl a sežral nohu. To vyprávěla Li... jak dál babi podněcovala její fantazii nevím.

Minulou neděli jsme si udělali výlet do Lokte... taky si dali oběd a užívali si.

Zázrak modré orchidee odhalen. Spočívá v tom, že před rozvinutím květu, se inj. stříkačkou do orchidee vpraví modré barivo... takže slušnej podvod, pokud se nejedná o modrou orchidej  Vanda.

Linduška je bez teplot, bez zvracení. Ale s průjmem. Není sice úplně akutní, ale je stále unavená, bolí jí bříško a stále pospává. Odpoledne přišla babi, tak Li rozptýlila a večer si holky hezky pokecaly na Skype. Musela jsem se smát, jak byla Li důležitá a debatila s babi.

Předvelikonoční marodění

Ze středy na čtvrtek Li začala zvracet. Nejdřív jsem si myslela, že jí nesedlo Nestee, zelený čaj. Ale když šla zvracet potřetí obávala jsem se, že to nebude jen takový zvracení... Do rána zvracela nejméně 7x a to už neměla ani co.  Naše Dr. opět ordinovala v Hroznětíně, tam se mi vůbec nechtělo. Obzvlášť se zvracející Li, která stejně a zdravá, zvrací při vzdálenosti delší než je deset kilometrů. Telefonicky jsem se spojila s Dr., jak postupovat s léčbou Li a mimo jiné jsem se obávala, aby neměla volno, jelikož budou Velikonoce. Naštěstí ordinovala bez volna. V poledne se přidaly vysoké teploty, které jsem nemohla vůbec srazit. Li odmítala jakýkoliv lék proti zvracení, bolesti... a průběžně zvracela.

pátek
V pátek ráno jsem jí naměřila 40,4°C, to už jsme se mírně klepala strachy, co z toho bude. Řádí střevní virózy, takže Linduška měla fakt štěstí, že zase nějakej sajrat chytila. Linduška přestala zvracet, ale za to jí stihl šííílenej průjem... s vysokými teplotami. Měla jsem všeho plný zuby, protože Linda je absolutně příšerná pacientka od malička, která bojkotuje všechno, co se dá. Brečí, odmítá, nadává... nechtěla pít, nechtěla jíst, nechtěla žádný léky. Dostává hysterický záchvaty ze všeho, co vyslovím. Je taková od malička... už v roce a půl neexistovalo, abych do ní dostala ATB suspenzi, kterou milujou všechny děti... vyváděla vždycky takovým způsobem, že bych jí musela zlámat ruce, aby mi ATB nevyrazila z ruky. Ani ve spánku jsem je do ní nedostala, a to jsem jí je aplikovala inj. stříkačkou. Vždycky se probudila, vyplivla je a řvala až do zvracení a hlavně až do rána. Takže i nyní odmítá všechno... a to nám Ly obětavě donesla coca-colu, minerálky... prostě si ani necucne. Okolo 17h přijel Péťa, dovezl nám velikonoční dárečky. Mně Rafaelo a Lindušce velikánský Velikonoční Kinder vajíčko. Linduška se trochu rozradostnila. Ani když jí babi donesla dárečky Kouzelnou školku, kartičky Šmouly. Krásný velikonoční vajíčko... byla smutná, vůbec nic jí nezajímalo. Jindy by ze všeho skákala radostí do stropu.
Ještě než přijel Petřík, stále jsem přemýšlala, co s Lindou??? Nepije, nejí, má silný vodový průjem... už ráno byla dehydrovaná, měla v moči aceton. A co teď když se přidal tak šílenej průjem??? Když do ní nacpu trochu pití, hystericky ho hned vybleje!? Stále má teploty okolo 39°C i přes 39° a nemůžu je srazit??? Mám jet do nemocnice? Nebo ne? Co když se jí v noci udělá blbě a něco se stane??? Budu si vyčítat, že jsem tak neschopná a seděla jsem jako trubka doma a čekala na zázrak. Tak jsme to probírali s Péťou a já sbalila věci a jelo se do nemocnice. Musím říct, že jsem neskutečně ráda, že jel Péťa s námi, že nám tak pomohl. Li ho miluje, poslechne ho a cítí se líp když je s námi. Já samozřejmě taky. Dr. vyšetřila Li, promluvila jí trochu do duše, stejně jako ráno naše Dr., že pokud nebude pít a trochu jíst skončí v nemocnici na kapačkách. Myslím, že to měla dost výchovný efekt, Li se začala trochu snažit pít a dnes dokonce i jíst. Já jsem tedy byla rozhodnutá, že pokud bych Li nezvládla, aby se napila a najedla, tak jí znovu odvezu do nemocnice. Lepší varianta než jí nechat zkolabovat.
Okolo půlnoci jsem Li vzala a udělala jí koupel, abych srazila teplotu.... díky teplotám nemohla usnout, neustále se budila a hořela... po koupeli jí opravdu teplota klesla a Li v klidu spinkala až do 4h, než jí probudil další silný průjem... pak spinkala až do sedmi. Než se to celé opět opakovalo.


sobota
Ráno přijel tatínek z chalupy. Bylo mi jasný, že se celej klepe hrůzu, co je Li. A to naštěstí nevěděl, že jsme byli v nemocnici a má průjem. To je mi jasný, jak by šílel. Li byla šťastná, když na ní padne splín, tak brečí, že chce tátu ... je k neudržení. Ale když táta dorazí, hned jí splín přejde a začne ho zlobit, kdy už zase pojede na chalupu, aby jsme měly klid apd.
Linduška ráno zase zlobila s jejím odmítáním, opět schvalně vyblila pití...musela udělat trochu scénku, aby konečně přestala šílet a trochu se snažit spolupracovat. Naštěstí byla Li od rána bez teplot...to jsem šťastná jako blecha. Dokonce se mi do ní podařilo dostat  Smectu, po lžičkách s odporem, řvaním, scénama... taky začala pít a řekla si o trochu rohlíku a teď večer i o jablko. Snědla pár kostiček jablka a 2 piškoty. Dobrý skóre od středy. Takovej apetit bych potřebovala já.
Začala dělat blbosti, říkat sprostá slova a hlavně je veselá...

Odpoledne nám Ly donesla překrásné tulipány. Velikonoční. Miluji tulipány. Takže děkujeme, moooc. A babi nám ještě přinesla upečenou kačenku se zelím a knedlíky. Lehce jsem se přežrala, nejen kačenkou. Ly ještě včera donesla mazance a Li beránka.  Mazanec do mě hezky zahučel...


Jooo a už mám krásně kvetoucí orchidee... akorát si musím vygůglit záhadu modrých orchideí... teď jsou totiž květy bílé. Tak by mě fááágt zajímalo, čím to naši pěstitelé napíchají... pochybuji, že by vykvetlé květy ještě zmodraly?

P.S. Ještě ve středu jsme byly s Li na odrážedle... nebylo úplné teplo, ale taky nebyla nesnesitelná zima. Kromě ledového větru se od čtvrtka přidalo slušný chladno. Dnes i sněžení... tagžéééé zima jako prase!