úterý 30. listopadu 2010

Mikuláš


Ráno jsme si s Linduškou vyrazily do MC na Keramickou dílnu... musím říct, že Li je fakt děěsně činorodá, ráno stačila ještě vyluxovat obývák a pokojík, nooo a pak jsme se vrhly na ometání auta od sněhu. Neskutečně jí to baví... mě taky, protože vidím, jakou má radost, jak je ráda, že se může zapojit, jak je ráda, že něco dělá. Sněhu je až-až, jak říká Li. Včera bylo taky ažaž sněhu, Linduška si asi poprvé úúúžila, správný pocit slasti, válení v sněhových závějích, kopání do sněhových závějí a koulovačky...
Jinak mě dneska v MC pěkně vytočila, že jsem myslela, že jí dám na prdel... chce si jít hrát, ale nechce sama, drží mě za ruku a tahá mě, abych šla (přetahujeme se)... já chci, aby šla sama, ale zároveň jí nechci pustit, protože mám strach, že jí pustím a spadne na zem.. jenže mi jakoby podrazí nohu a obě parádně padáme k zemi, já jí samože strhnu sebou na zem, ona padá na záda a bouchne se do hlavy já na bok a mám i sedřenej loket...parádní podívaná! Mám vztek na Li, ale šílenej, je mi jasný, že za to nemůže, mám vztek, že nechce ode mně vzdálit ani na 2m... noooo, nic.

Dneska jsme dělaly keramickýho kapříka, zdobily apd. a najednou... přijde Mikuláš.
I já jsem byla velmi překvapená...Linduška dokonce sama!, jde k Mikuláši a zazpívá Skákal pes, přes oves. A dostane balíček! ...dokonce - JÁ jsem byla táák pohotová, že si podařilo natočit příchod Mikuláše.

sobota 27. listopadu 2010

První bobování


Tento týden začalo sněžit. Linduška byla samozřejmě nadšená a já taky, spíš jsem měla radost ze sněhu. Mám ráda bílo, ale nééé ty čvachty a plískanice. Dokonce jsem zapátrala v paměti, kdy naposledy jsem měla, táák dlouho kytky za okny. Tedy myslím, stále krásný kytky. Dokonce s květy a zelenými stonky a listy. Nejsem si jistá jestli to bylo ten rok, co jsem čekala Li. Ale tenkrát jsem sundavala kytky z oken na Mikuláše.
V sobotu dopoledne jsme se šly s Li projít, tedy snažím se jí domutit chodit. Bylo krásně sluníčko, ale ráno -8,7°C, takže muškáty zamrzly. :D Došly jsme na hřiště u nás, Li se bála na velkou klouzajdu, tak nakonec se mi podařilo, aby se sklouzla a pokračovaly jsme na malou klouzačku za "Stometrákem", pěšky! :D Tak to by ani nebyla Linda, aby sebou hned nešlehla s řevem na zem...uklouzla na schodech, samože jsem jí jistila, ale dělala blbosti a na schůdkách sklouzla, praštila se do hlavy a ruky. Prej!?:D Řvala, jak pominutá... nakonec jsem jí zase nesla domů...
Odpoledne jsme šly ven a vzaly si boby, bylo hezky namrzlo, takže jsem si říkala, že se Li může svézt na kopečku a zároveň jsem si v duchu říkala a pochvalovala si svoji spořivost, že jsem nevyhodila ty prošouplý boby... hamižnost se opět vyplatila... není skoro sníh, jen tráva je omrzlá a trochu nasněžená a s novýma bobama bych se musela musela tahat - nosit, aby se neprodřely!:D
Linda dnes nezklamala, podruhý... vytáhla jsem jí na kopeček - větší, aby si užila víc tý bobovací slasti, Lybuna dole měla jistit, jenže milá Linda se dole a za jízdy z bobů svalila úplně stejně jako Jaruš Hanušová v Slunce, seno, erotika. Když sebou flákla na dlažbu, po scéně - hod botou na Jaruš.
Takže jsem Li , pro jistotu, aby se nepřizabila - nemáme ještě helmu, přesunala na kopeček, který se dá vyjít 3-mi kroky... a Li se stejně bála viz video...já jsme se pobavila, abych jí mohla natočit musela Ly asistovat .:D

V pátek jsem měla domluvený hlídání s Ly a nákupy s Mi. Nebylo ještě ani půl desátý a ...zvonek a Miška s Mildou. Jsem si říkala, že se chlapeček ani neukáže:D ... dopoledne jsme si všichni krááásně úúúžili, Ly nás fšeckí vyfotila, střídavě s Li. A my s Miškou vyrazily nakoupit. Ještě, že si Miška vzala prachy, já jsem hned první tisícovku utratila za ponožky v Adidasu a v Tommy H. jsem zjistila, že nemám kartu, jen tisícovku v hotovosti... Miška vypomohla, nic pak nemohla koupit, no a já vlastně "nic neutratila", jelikož jsme neměla prachy. Chtěla jsem si koupit boty a kabelku, koupila jsem si mikinu TH a tašku Adidas, po obou jsem počumovala od léta a stále si namlouvala, že ty věci nepotřebuju...samozřejmě potřebuju. :D S Mišičkou jsme si zašly na NAŠÍ pizzu, zavzpomínaly na naše nechutný obžerství, kdy nám nebylo blbý si každá objednat polívku, velkou pizzu, šejkr a zapít to kafem.... pátek byl fááágt úúúžasnej...doufám, že si ho zase zopáknem.

..takhle si Linduška užívá...
P.S. Li je už bez rýmy...ŤUK-ŤUK-ŤUK... tak doufám, že letos nebude moc marodit. V úterý jsme šly na keramiku, Linduška byla opět úúúžasná... dělaly jsme vánoční ozdoby z hlíny ...Li je fááágt šikulka. To nejsou jen má slova, ale slova lektorky... mááám radost.

neděle 21. listopadu 2010

V pátek jsem chtěla zaskočit k Dr. s Linduškou. Ráno jsem jí odsála měla trochu zelený smrkánky, jsem si v duchu říkala a zároveň se přemluvila, že tedy vyrazím a nařizovala si, že vůůůůůůbec nebudu nervní a vnitřně nasraná, že budu dopoledne trávit u Dr.  Tak jsem svý rozhodnutí oznámila Li, ta začala brečet, že se bojí doktojky, píchne mě aši . Během půlhodinky se mi jí podařilo přesvědčit, že si jí Dr. jen poslechne a ona si navíc pohraje s kuchyňkou v čekárně. Li se nadšeně rozvítily oči... pak jsem si to zase rozmyslela, že radši nepůjdeme, aby tam /v čekárně, od ještě víc nemocných dětí/ něco nechytla. Jenže to už zase Li brečela, že čééé k doktojce, že si tam bude hját s kuchyňkou, budu pšeci važit, maminko...seš hlavá dějavá nebo co? A zaťukala si na hlavu, jakože jsem úúúplně blbá, že si vůůůbec nic nepamatuju.:D Nakonec jsem s Li šla k Dr. JENŽE v čekárně bylo asi 30dětí...takže jsem to měla hned vyřešený! Původní myšlenky byly, že vydržím, ty 3-4 děti před námi a nebudu se z toho, nervově hroutit!:D



LEPENÍ

Musím říct, že Linduška je fáááááákt neskutečně šikovná... už se budu zase rozplývat. Absolutně exelentně zvládne nalepování...vystříhneme si nějaký obrázek a nalepíme ho na papír. S Ly dokonce v sobotu vystříhly, sestavily a nalepily žirafu. Linduška už dokáže sestavit zvíře...vím kam patří hlava, noha, ucho apd. Nooo...prostě celááá po mně.

Večer se jde Linduška mrknout na pračku, jak pere... chvíli kouká do bubnu, pak na něj sáhne a říká: máš tam pěknej pach, musim ho učít, ale jdu si po bejle na blízko, abych to videla! (viz. video)
A šla si pro brejličky. Přesně, tak jak to dělá táta. Přesně tak, jak to táta říká, komentuje... Linduška přesně ví, který brýle táta potřebuje na TV a který na blízko. Taky hezky počmárala zeď. No a co, mně to tedy neva... Ale tatínek měl kecy a Li mimochodem taky říkal, že tohle Péťa nikdy neudělal! A já: ...co jako neudělal? Že nečmáral po zdi? Tak to si teda dost blbě pamatuješ! No, nic. P. prohlásil, že si teda nepamatuje, že by Pé někdy mohl malovat po zdech. :D Samozřejmě malovat po zdech nemohl, ale čmáral si po nich, jak chtěl a to nezapomínám jeho vystřihovací manévry se záclonama atd.

Linduška je  táááák roztomilá, vnímavá a šikovnáááá! Takže táta jí ještě chvíli vychovával, ale Li se nedala a hned na tátu: ...nekecej, Péťa pšeci taki maloval!

čtvrtek 18. listopadu 2010

...tak mám obě děti nemocný.:D Nastydly se mi na koupání v Jáchymově.:D

Ano, ano... asi dvakrát jsem minulý týden projížděla blog, kdy loni začala Linda marodit. A tak škodolibě jsem si říkala, že letos okolo už byly všechny děti rýmovatý, kašlající a dokonce s angínama a MY NIC! Jenže chyba! V úterý ráno se mi zdálo, že něco na Li leze. A když  se odpoledne probudila, měla rýmu.
Rýmu má pořádnou, stále se zmítám v obavách, aby z toho nebylo něco víc. Celou středu probrečela, prokňourala. Já jsem z ní už byla jedlá. Během dne spala jen 45 minut a večer v deset, tu ještě lítala a nevypadala, že by chtěla spát. Naštěstí spinkala celou noc bez buzení. Zítra s ní radši skočím k Dr., aby se jí mrkla do krku.


P.S. mimochodem... jsem si v duchu několikrát a hlavně samolibě (to bych snad ani nebyla JÁ) říkala, že letos URČITĚ nebude Linda, tolik nemocná! Protože bude hooodně otužilá z Jáchymova, že jí jen tak nic neskolí....

pondělí 15. listopadu 2010

Sobota třináctýho...

V sobotu bylo sice teplo, ale mrholilo a fičel vichr. Tak říkám: ..."co budem dělat?" Jít na procházku se mi moc nechtělo. Vlastně vůůůbec. Už se opakuju, ale mě NEBA procházky, Linda nechce chodit. Lyba mi poradila, abych nebrala kočár!:D Tedy jako myslela, že mám jít na procházku a nebrat kočár, jako aby Li pochopila, že musí pěšky. Že nemůže jen jezdit v kočáru. Tak to bych chtěla vidět Lindu. Buď jede na kočáru, a když má blbou náladu, vynucuje si nošení... takže bez kočáru, bych jí akorát - tak, mohla nosit... Lyba spíš nepochopila, proč beru na procházky kočár? Abych nemusela nosit Lindu, přeci! Taky jsem jí jednou z Lidlu nesla na zádech! V náručí už mě bolely ruce!
Takže v sobotu jsme byly domluvený s Ly, že vyrazíme do Varů až se Li probudí... Li najezená, vykakaná, oblečená... já se oblíkám...Li je v obýváku u křesla a natahuje se pro foťák...já jsem mezi dveřma mezi ložnicí a obývákem... Linda si naskočí pro foťák na sedačce... nějak se jí podlomí nožka, jakoby brkne... LINDA PADÁÁÁÁÁ, UDĚLÁ NAMÍSTĚ A ANI SE NEHNE, JAKOBY VÝVRTKU CELÝM TĚLEM A ....ZÁTYLKEM UPADNE PŘÍMO NA HRANU STOLU!!!! NESTAČÍM JÍ ZACHYTIT! SKORO OMDLÍVÁM STRACHEM...LINDA BREČÍ AŽ JE FIALOVÁ... já s hrůzou prohlížím Lindušku, co jí je... hlavou mi letí otřes mozku, krvácení do mozku, otok mozku...co mám dělat???? Lindušce se zvedá žaludek...letím s ní do koupelny a při poklusu do koupelny jí praštím hlavou o futro ...chudák ještě brečí víc. Jsem z toho celkem rozhozená.... klepu se. Do toho přichází Ly ... chvíli pozoruju Li, jestli jí není zle, netočí se jí hlava, vyptávám se jí... reaguje normálně, je veselá... stejně mám myšlenky na tragédii. Ano, jsem tragická... jedem do Varů, do Tesca. V T. má být Šmajda, do T. se sjely celý Vary a hlavně přilehlý prdele... Ly několikrát poznamenala, že je dneska třináctýho, že holt máme na všechno smůlu....
Nakonec Lindušce naštěstí nic není, uhodila se do "ještě krku" pod zátylkem. NAŠTĚSTÍ SE JÍ NIC MOC NESTALO, NA TO, JAK HRŮZOSTRAŠNĚ PÁD VYPADAL. Nemá ani modřinu, tedy není to ve vlasech vidět, ale stěžovala si, že jí to tam vžadu bojí, tak jsem jí to namazala Ibáčem.

P.S. musím říct, že Linduška je neskutečně hodná, fakt... hodná. Úplně se vždycky tetelím blahem, když vidím, jak je chytrá, rozumná a hodná. Jak si umí hrát, povídat...myslet. Jsem z ní, totálně posranááááááááá!!!

neděle 14. listopadu 2010

Agricola

V pátek dopoledne jsme se všichni vydali vykoupat do Jáchymova... tedy já, Li a Pé. :D Musím říct, že je pořád nááádherný počásko, žádná zima. V sobotu dokonce padaly teplotní rekordy, u nás bylo 16°C. Dneska v neděli je snad ještě líp. Na sluníčku v 11°°h teploměr ukazoval 28°C!? Ve stínu, strana z kuchyně 12,8°C.

Tak, abych se vrátila k pátku... Koupání bylo úúúúžo, Lindušce byla docela brzy zima, snad během 15 minut měla pusu, jak borůvku. :) Noooo, Péťa pusu modrou neměl, ale radši využil horké vířivky, kde se vířil celou dobu :D Tedy pořád se nevířil, Linduška konečně mohla někoho pořádně postříkat, zlejt ... byla šťastná jako blecha, že bráchu mohla postříkat na hlavě a obličeji... No, prostě plavání jsme si skvěle úúúúžili, tak zase píští pátek :) Jooo a Petříček, nejenže je hubenej, je i pořád krásně opálenej.

P.S. samozřejmě, opět luxusní relax, v bazénu vč. nás ...byli 4 lidi a jeden ve vířivce :D:D:D




středa 10. listopadu 2010

NÁVRAT A KERAMICKÁ DÍLNA

Obtisk nožičky měří 13,5cm... ikdyž nevypadá...

Minulý týden jsme s Linduškou začaly navštěvovat Keramickou dílnu. Nemohla jsem o tom začít psát dřív, protože jsem neměla, žádný foto... toto úterý jsem nezapomněla vzít foťák. A udělala jsem moooc dobře, jelikož paní lektorka byla tak obětavá, že přivezla z Jáchymova první sníh, aby mohly děti tvořit...ale navíc je překvapila sněhulákem z prvního sněhu. Děti si ho mohly malovat vodovkama. A Linduška opravdu velmi svědomitě barvila sněhuláčka.
Lindušce se na keramice líbí. Opravdu je velmi soustředěná, práce s hlínou jí vysloveně baví. Při první lekci jsme si mohli udělat otisky ručiček  nebo nožiček. Paní lektorka Li moooc chválííí, jak je šikovná!
První sněhulák a jeho první vymalovávání


...dnes Li tvořila i keramickou misku - na stole v popředí

NÁVRAT / skoro jako před rokem/
Nooo a minulý týden, ve čtvrtek se vrátil bácha Péta, Mijoš a Miška... celý předchozí týden jsem byla velmi nervózní, protože jsem věděla, kdy se přesně všichni vrací a nemohla jsem se dočkat. Linduška opět dostala spousty dárečkůůůů, od Mijoška s Miškou Helou Kittynkovou mističku, sponky, talířek, skleničku, samolepky, omalovánky. Od bráchy supééér parááádní kabelku... musela s ní spát a všude jí nosí. Je fakt krááásnááááááááááá... já jsem taky dostala spousty dárečků... viz. foto i v galerii... MÁÁÁM TAKOVOU RADOST, děkujůůůůů...ještě jednou.
Jediný z čeho nemám radost, je fakt, že všichni přijeli odporně pohublý. Mijoš o 30kg, Peťulka o 12kg. Miška je samozřejmě furt hubená, navíc jim to všem seklo... takže to je fakt silně demoralizující, takovýhlééé vjěci...mi dělat... závislačce na Kinder Bijeno :D

středa 3. listopadu 2010

...táta?


Vracíme se z nákupů s Linduškou, sedíme v autě a Li najednou: ... Mijoš je táta? Š: ...nééé, Miloš není táta. Protože nemá děti, víš? Chvilka ticha, přemýšlení. Vážná Li: ... A Mijoš je muj táta? Fakt mě to rozesmálo: ...néé, Miloš není tvůj táta! Rychlá odpověď Lindušky a zároveň mi skáče naprosto vážně do řeči: ... aje Mijoš je pšeci taki muj táta? S úměvem říkám: ... prosím tě, Miloš přeci není tvůj táta. Ty nevíš, kdo je tvůj táta? Miloš nemůže být tvůj táta, protože každej máme jenom jednoho tátu, víš? Li přemýšlivě: ...aje má jád taki Lindulku, že jo? Š: ... to je jasný, že tě má rád, ikdyž není tvůj táta. Li: ... a miluje Mijošek Lindulku? Š: ...jasně, že miluje Lindulkůůůůů!!!
Nooo a dál to pokračovalo skoro až k baráku. Li pokládala otázky typu, jestli Mijoš miluje Péťu a Mišku a jestli je Péťa dítě Mijoška a Miška jestli je taky naše dítě ... prostě musím se smát, co všechno ...zničeho nic se začne honit v hlavičce tak malýho dítěte. Jen by mě zajímalo, jestli v tom nááhodou nemá, tak trochu guláš!?

pondělí 1. listopadu 2010

TINGO

Minulý týden jsem vezla Tingo do servisu. Jen na první! výměnu klínovýho a rozvodovýho řemene. Pak mi nešel displey ... tedy neukazoval již dlouuuhou dobu km, ujetý km a teď i spotřebu. Takže jsem asi před měsícem hezky visela na obchvatu, jelikož mi došel beňoš! JÁÁÁ, která zááásadně jezdím s plnou nádrží...Jenže!!! Asi by na mě asi platilo: Kdo jinému jámu... F. mi chtěl aktivně jet umejt auto...a já si v duchu říkám, to víš, žejóó ...zaseaktivníavyjedešmizasebenzínu... si radši zajedu na myčku, ale pro jistotu jsem netankovala, kdyby nááhodou chtěl jet... nooo, a taky jsem hezky dojela. Bez displeje km a spotřeby jsem TO jaxi neodhadla! Paráádní zážitek, hodinu na obchvatu s ječící Lindou na ruce. Bála jsem se zůstat v autě, aby nás někdo nerozstřelil.
Ale to jsem odbočila... pak mi F. stejně jel přezout gumy a umejt auto a když Linduška zjistila, že nemám auto u baráku, brečela a brečela : ...de je Tingóó??? Číí tingóó Fááágt!!!  Š: ...táta mi jel umejt auto na chalupu, víš? Aby jsme ho měly čistý a nechal nám tu svoje, kdyby jsme někam chtěly jet. Li: ...táta má šoje auto, nešmí bját mamince kjááásný Tingóóó!!! Škalně budu bečet a požááát... Tingo je čistýýýý, nešrdííí a tohle furt mlela dokola a brečela.  Když jsem to F. vyprávěla, čuměl na mě, divně. Nevěděl, co si o tom myslet, jestli si vymejšlím nebo nééé (on se zase drží pořekadla: Podle sebe, soudím tebe).
Nóó a teď se přesvědčil, jak Li miluje Twingo. Jeli jsme ho odvézt do servisu. Linda chtěla jet samože se mnou, původně jsem chtěla jet napřed a ještě se někde stavit na nákup... ale Li začala vyvádět: ...š tátou nepojedu, má bebý auto, budu bečet po mamince... tak jsme vyrazily spolu. V servisu předáváme Tingo, pásám Li do F. auta a vidím, jak brečí... vůbec mě nenapadlo, že brečí po Tingu. Ale jááááák!!! Brečela snad hodinu, že chce Tingo... Nenechala si ani za nic vysvětlit, proč je tam auto, co pohádek jsem na to vymyslela... byla jako smyslů zbavená. Po tvářích se kutálely slzy, jak hrachy. Úplně se zalykala... Tím ofšééém velmi nahrála Fefíkovi, hned mi srdečně s úměvem na tváři sdělil, že bych stejně ani nemohla kvůůůli Lindě, jak miluje Twingo, pořídit jiný auto! :(


V sobotu jsem od Ly dostala dárečky k svátku. Tak ještě jednou děkuji, udělala jsi mi radost! Si myslím, že by dospělý ani svátek slavit neměli, děti jooo... i F. mi v neděli hezky popřál. Já: takový blbý jméno se ani neslaví! F.: ...co to povídáš? Vždyť víš, že se mi mooc líbí, je to krásný jméno, vždyť víš, že jsem moooc chtěl, aby se tak Linda jmenovala, ale ty jsi nechtěla!"
Dárečky od Ly a malování viz. video


Já osobně, to jméno nemám ráda, nikdy jsem ho neměla ráda. I holčičky, s tímhle jménem jsou mi protivný a dělá mi problémy, je oslovit Štěpánko. Vadí mi, ta automatická zdrobnělina. Tak samože, mohla jsem vyfásnout i horší jméno. Že jo? Vždycky jsem se svým jménem cítila...  Doost divně... tedy myslím, když jsem byla malá. Nikoho, s takovým jménem, kromě Štěpánky Haničincový, jsem neznala. Všechny holky byly Lenka, Hanka, JANA...ovšem taky jsem mohla dopadnout jako Angelika Dzindzielová. TO JE KOMBINACE! CO??? Milá Angelika, se Angelice, ani vzdáleně nepodobala a už ani nebude. Vždycky byla tlustá a pro děti, svojí povahou protivná, pro píčetelky rozumově podprůměrná. A hlavně jsme ani nevěděli, tedy myslím jako ve škole na základce, proč jsou na jméno Angelika, píčetelky ...tááák alergický. Pak jsme se jednou Angeliky zeptali, proč se tak jmenuje a ona nám převyprávěla příběh, že máma viděla film... blablabla... samozřejmě v tý době, kdy jsem byla malá, byl zakázanej. Poprvé jsem ho viděla po revoluci a vlastně tak pochopila :D  Pochopila chování učitelek.
Noo a na zemědělce zase Jindřiška Chroustová. Tak to je taky skvělá kombinace.:D Takže já jsem na tom, vlastně byla ještě báááječně! A doufám, že s výběrem jména Lindušky jsem se nesekla, že jí nikdy nebudou provázet tyhle blbý pocity se jménem, jako mám já.
Podepsaná: ŠTĚPÁČKOVÁ.:D:D:D