... a-hóój kjááásko!!! a malá hlavička se natahuje směrem ke mně. Ano, moje úúúžasná holčička mi teď začala říkat a-hóój kjááásko! S nadšeným výrazem a v jejích očích vidím, že za tohle oslovení, jsem víc než ochotna plnit, veškerá přání mojí sladký holčičky.
A-hóój kjáásko, mi teď Linduška říká všude. A protože to říká nahlas, vždycky se někde nachází někdo cizí, kdo nenápadným pohledem hledá, a- hóój kjááásku. :D
Musím se smát, jak po mně intonuje, opakuje... co má, slyší ráda. Ví, že mě tím, vždycky obměkčí a já udělám, co chce... např. trochu upadne, nechci jí litovat a utěšovat. Vidím, že se jí nic nestalo, chci to přejít, abych jí svojí přehnanou péčí, spíš neubližovala... upadne, ale spíš snad poklekne... /vím, že chce nosit/ ... vztáhne ke mně ruce a řekne: ...póóójť ke mjěěěěěěěěěěěěě, hojčičko žlatá ... dělám, že neslyším a neodbytná Linduška opět: ... no tááááááááák, póójť ke mjěěěěěěě, hojčičko mojéééééééé, milujuuuuuuuuuu...
Samozřejmě, že neodolám a zvednu Lindu a ona: a-hóóóój kjááááááásko... zlíííbám jí.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.