čtvrtek 29. dubna 2010

Čarodějnice


... před dvěma lety jsem si myslela, že by se mi mohla narodit malá čarodějnička, že by jsme slavily špóólu, ale čarodějničce už bylo deset dní... dneska jsme se vydaly poprvé oslavit čarodějnice... kam jinam, než do MC na zahradu... hlavně bylo super, že s námi šla Lenka s Tomíkem a Adélkou...tak ta naše poseroutka poseroutková, co se bojí dětím zvířat ... a já nevím čeho všeho, si parádně dovolovala na Adélku. Adélce je pět. Je to klidná, hodná a culíkatá holčička, malá Blahuška... nooo a milá Linduška si po hodince Adélku prohlíží, Lenka ještě usměrňuje Tomáška, že na Lindu se musí opatrně, nesmí jí strkat / to dělá z radosti, normální pošťuchování/, kdy Linda vyjeveně a hlavně vyplašeně kouká, tak naše bojácná holčička si začla dovolovat...nejdřív začala nenápadně tahat Adélku za culíky, A. drží a říká néééé, což je pro Li výzva...Li vyskakuje k A., aby na ní dosáhla a zase jí tahá...pak jí začne strkat, škrábat a hlavně se jí snaží chytit za copy a ještě drze vykřikuje kop!:/:/:/a chcechtá se ... nooo, vyčůůůraná, jak vopice. Jakoby vytušila, že je A. hodná, že bude držet, jakoby vytušila, že A. "chápe rozmary miminek" a nechá si "ubližovat".
Nejvíc Li baví tanec :/:/:/ - kolo, kolo mlýnský apd. Vůůbec se nebojí a zapojuje se i s cizími dětmi, buřtíky nepečeme, jen koukáme a Li jí chleba bez buřta :/:/ Jóó i čarodejnice se vyráběly, akorát jsem měla obavy z jejich upalování, aby se to nezvrtlo... prostě strávily jsem příjemnou odpolední dvouhodinku ...super, ale asi kdyby tam nebyla Lenka s dětma, tak nic moc... Linda by se bála a já bych si neměla s kým pokecat:/:/:/



Spinkání, to jsem prostě nemohla odolat ... večer a ráno... ráno, bez červenýho polštáře







Ve čtvrtek jsme byly na ORL, kvůli n.mandli. Takže se potvrdilo, že je zvětšená, velikosti třešně.
Dokonce na jedno ucho Li nedoslýchá. Dr. měřila sluch a stále je hraniční. Zatím bude brát měsíc kapky - na alergii, měla by se zmenšit... no a pak se uvidí. Odpoledne jsme zašly do Atlantisu, bylo krásný počásko, Li by nejradši byla jen v domečku, ale ovšem nesmělo by tam být žádný dítě...





pondělí 26. dubna 2010

Výlet - Svinná


pondělí, 27.4.10

...dopoledne jsme vyrazily na očko, konečně! Už jsem se obávala, že snad ani Li. nebude naočkovaná, protože druhý přeočko je do 25m. Samozřejmě, že jsme měly ráno pěknou honičku, protože Linduška se prospala do 8.30h. Normálně je už většinou toudlééé dobou dvě hodinky vzhůru ... noóóó, dospávala nedělní výlet... Na očku je Linduška neuvěřitelně hodná, sestřička nešetří slovy chvály, jak je Linduška neskutečně statečná a bombarduje mě otázkama, jak je to možný, že je tak hodná ...že je vidět, jak je hodná...atd... a dokonce jí sestřička vypsala diplom za statečnost:/:/:/



neděle 25.4.10

... vydáváme se na výlet do Svinné /asi 6km od Horšovského Týna, kde je evidováno 13 adres a žijí zde trvale 4 obyvatelé/, nádherné malinké vesničky, která je tak zapadlá, že zapadlejší asi nemůže ani být. Do Svinné jezdíme za tetou a strejdou F. Sestra otce F. S tak úžasnými a skvělými lidmi se člověk, málokdy setká. Přes jejich pokročilý věk, jsou naprosto soběstační. Ve všem. Fascinuje mě jejich workoholismus, čistá mysl a stále výborná nálada. Jejich nádherná, čisťounká, stylová chaloupka. Upravená zahrada. Všechno je tak pintlich, že nechápu, kde na to berou síly. Jezdím k nim neskutečně ráda. A jak je vidět, nejen my, ale celé jejich široké příbuzenstvo. A každej si ještě odváží kromě dobrý nálady, plný tašky vynikajích zavařenin a jídla.



Vyrážíme dopoledne okolo 1Oh, ještě před tím, jsme měli malou slovní rozepři a výměnu názorů, jelikož já jsem chtěla jet až okolo 11h, aby Li. v autě hned zabrala. Nééé, tatínek chtěl vyrazit hned, v Sokolově je uzavírka, tak kdyby jsme chytli kamion nebo ňákýho debila, aby jsme nepřijeli až ve čtyry:/:/:/ a prej silnice budou plný policajtů, že se bude dodržovat /předpisy/...jsem se nabídla, že to jako vodřídím, že předpisy stejně dodržuje furt, narozdíl ode mně...já prostě neumím jezdit 90 nebo 50km/h:/:/. Znechuceně jsem řekla, že mě je to fuk, v kolik přijedeme, že Li. bude v autě otrávená a pak zase přijede brzy a bude ospalá a protivná, já to zase votseru, protože mi bude viset na krku a řvát...taky jak jsem řekla, se stalo, Linda nezklamala... dokonce to bylo ještě horší než jsem předpovídala... po dvaceti minutách jízdy začala Li. dávat najevo svoji nespokojenost, ta se stupňovala... vlezla jsem si k ní dozadu... začala říkat, že jí boí-bi /bolí břicho/... začíná usínat... zachvíli zase kňučet... zase boí-bi... připravuji si radši plenu... Linda začíná zvracet, co zvracet ...blije jako Amina... bliťánky jsou všude... mám radost:/:/:/ si říkám, jak asi F. přežije další cestování, nesnáší smrad zvratek, normálně se mu zvedá kufr když se Li. doma pobleje a není to zdaleka tááák, jako teď v autě:/:/:/
... nastává akce čištění... F. Li. vyndavá Lindu i s autosedačkou, blití je prostě všude ... Linda hystericky ječí mamííííííííííííííííííííí... vyjímečně se nehádáme... mlčím a F. si vychutnávám ...jsem hnusná, ale je to tak... vyčištěno, nasedáme, Li. usíná... během 45min. jsme na místě, jízlivě dodávám: ...nóóó, supééér... nevím, kam jsme pospíchali, Li. by teď potřebovala ještě spát hodinu, protože sotva zastavíme se vzbudí, bude řvát...
F. na mně proč, to jako říkám? ... že jo, proč asi? Aby věděl, kdo měl pravdu, aby nedělal zase blbýho, že nevěděl:/:/:/
... F. dále dodává, že Li. bude určitě ještě spát v autě... a já: jízlivě...ehmmmmm...tak to bych chtěla vidět, to by bylo poprvý v životě... mám chuť rejpat, ale mlčím, nechci si úplně zkazit náladu...
Parkujeme ...Linda je samozřejmě vzhůru... a začíná ječet. Sotva uvidí dědu a babi, dostává hysterický záchvaty breku, bojí se... schovává si oči, ječí nééééééé-boí...vzlyká, visí na mně... Tohle divadýlko, trvá fakt skoro dvě hodiny, jdu se s ní radši projít, to neřve, to je v pohodě, ale nesmím se přiblížit k chaloupce... svačíme v autě, řve a bojí se...je totiž nevyspalá... takže moje prognóza, jaká bude nevyspalá Li., je ještě horší než jsem si představovala. Naštěstí nevykřikuje kop-pedele, kop mama, kop táta ... vždycky když se bojí, tak chce každýho kopnout :/:/:/

Když už je čas, kdy by vstávala, začíná být v pohodě a je v pohodě, milá, nebojí se, nebrečí, jde s tetou a strejdou na procházku, nechá se chovat. Taky dostává dárečky k narozeninám, košťátko se smetáčkem a knížku. Je šťastná a milá... cesta zpátky už byla v pohodě, Linduška spala klasickou půlhodinku, pak už byla vzhůru a dívala se.




sobota, 24.4.10 procházka s Ly a Li do parku






... stále mi nedá nevložit odkaz na F. bratrance, jednoho ze synů tety a strejdy ... prý už od malička byl Indián. F. jezdil jako dítě na prázdniny k babičce a dědovi do Svinné, kterou zdědila právě teta Anežka.


BRATRANEC
jejich WESTERNOVÝ PARK

úterý 20. dubna 2010

DRUHÉ NAROZENINY 20.4.2010



HALÓÓÓ, HALÓÓ DNESKA SLAVÍM DRUHÝ NAROZENINY, VLASTNĚ jsou mi DA!!!


Ráno jsem zjistila, že jsem nekoupila narozeninový čepičky a taky mi chyběla ozdobná stužka. Vyrazily jsme s Li. nakoupit. Nejdřív byla rozčílená, že si beru na sebe džíny, co se jí vůbec nelíbí, normálně se vztekala a chvíli dělala jakože brečí, jen abych je ze sebe sundala. Přestože měla narozeniny, neustoupila jsem, nechala jsem si je na sobě a ona mi neustále připomínala, že jsou ee-fůůůj, pope / že jsou hnusný a mám je vyhodit do popelnice/. Čepičky samože nebyly a stužku jsem zapomněla koupit, ovšéééém jsem nezapomněla nakoupit spousty jiných věcí, který jsem vlastně ani dokončení přípravy narozenin nepotřebovala.
V poledne Linduška nemohla zabrat, já jsem byla značně rozladěná, že jsem si zapomněla doma telefon a propásla přání od dospělého , fakt mi to moooc mrzí, Lindušce jsem přečetla zprávičku k narozeninám od a zkusily zavolat, měly jsme štěstí, to vzal... ale Li. byla už protivná a moc si s nepokecala.
Po obědě šla Li s tatínkem na procházku, abych mohla připravit velkolepou pááááárty:/:/: Venku svítilo sluníčko, opět a naštěstí na nás nedopadl prach z Islandský sopky, ale fičel opět vichr. Ani jsem nelitovala, že jsem nešla ven. Li a F. se stavili pro Ly, takže hezky dorazili spolu a mohli jsme hned slavit. Samozřejmě, že s námi slavili i tygři.
Domnívala jsem se, že narozeniny nebude Linduška moc prožívat, ale měla takovou radost, že se to nedá ani popsat... řehtala se, klepala radostí...fááágt... nepřeháním...
Největší radost měla Linduška z bonbónů a žvejkaček na stole... přišlo mi fádní, aby Li dostala jen dort... chtěla jsem, aby měla z dortu radost, proto jsem okolí nazdobila bonbónama a žvejkačkama... ty udělaly Lindušce největší radost a taky marcipánová žabička, motýl, berušky... těm se děsně chechtala, když je viděla na stole...
Chlebíčky jsme nedělali, F. se těšil na dortík a Ly popíjela šťávičku... jak nazývá šampáňo, mně se po půlce skleničky šťávičky motala pjěkně palice...





DRUHÉ NAROZENINY PETŘÍČKA, před 19 lety


Vůbec nechápu, proč jsme narozeniny slavili jen s Lybunou??? Vůbec nechápu, proč jsme tak málo fotili. Vůbec nechápu, kde byl táta a Petr? My byl na vojně? Už asi ne?
A už vůbec nechápu, proč byla oslava taková smutná a chudinná ??? Tedy, alespoň na mě takhle působí fotky. Ale pamatuji si, že košili dostal od Nataši. A letmo se mi vybavuje, že další oslava byla v sobotu, přijeli Novo. z Ch. Možná, že oni mají nějaký fotky...

měl stejně rád dudlíčky jako Linduška





Nooo a to jsem jááááá...prej uřvaná, proto jsem táág vopuchlá... to mi zůstalo doteď... , před skoro 40 lety...a to je fakt hnus... vlastně nic k chlubení...




P.S. úúúplně bych zapomněla na závěr oslavy... nic tragickýho, ale původně by se ve mně krve nedořezal, co jsem zase udělala...
Li dostala od Ly velikánskou Fanynku z Kouzelný školky, přáníčko. Kyblík na písek H.Kitty, pastelky, vodou vybarvovatelný omalovánky, omalovánky, knížku mašinku Tomáše, žehličku /mega radost/, brejličky, dudlíky/mega radost/, modelínu /megamega radost/ a donebevyzvihovaný PRSTÍKOVÝ BARVIČKY... a tady to začalo... vím, jak se s nima všechno zmastí, ale nedalo mi to, abych nemázla Li prstík... do modrý barvy a ještě jsme udělaly pár otisků ručiček na papír ...nastává okamžik O ... jdeme se umýt... Li omatlá vanu a já jí ještě pomáhám mydlit rukama po hraně a obvodu vany!!! NÉÉÉÉÉ...NEJDE TO UMÝT... panika... pocit malýho, provinilýho dítěte, který chce zahladit stopy... CO MÁM DĚLAT??? Volám na F.... "hele, nejde to z vany" ...slyším jeho odporně jízlivý "ehmmmmmmmm" /100% si mě vychutnává, že to mám ...ta to, že furt kupuju takový fíčoviny/... "ehmmmm, to je jasný, že už to nepůjde dolů"... leju na vanu olej, mám chuť to polejt benzínem, savem ...nevím, čím ještě ...jen aby to pustilo... celá zpocená, vynervovaná drbu vanu.... půl hodiny práce... nakonec po oleji a písku modrá barva pouští z vany... přemýšlím, komu věnuji barvičky ...tedy, kterýmu dítěti dám barvičky, abych se pomstila rodičům?:/:/:/: .
Asi je vezmu do Radošova až pojedem ke Krondlům:/:/:/, už jsme tam dlouho nebyli a děti budou mít určo radost:/:/:/

neděle 18. dubna 2010

Setkání

..ještě, abych se vrátila k tématu JAK HLÍDÁ CHLAP :/:/:/... F. byl ze mně tááák zmatenej, když jsem mu říkala, jak jsem dlouho doma, co všechno jsme s Li. dělaly, dost vyjeveně na mě vejral, jakože si dělám srandu... nevěděl jestli nekecám... proto je mi jasný, že regulérně chrápal v křesle /což u něj není nic vyjímečnýho/. Nejenom, protože byl neskutečně zmatenej a nenápadně oťukával situaci, aby se mohl zorientovat, co a jak... ale neměl šanci... takže se tvářil a dělal, jakože jsem úplně trapná a asi i blbá, když si myslím, že chrápal. A protože jsem možná trapná, ale nééé blbá, s chutí jsem mu položila pár kontrolních otázek, ...neodpovídal, byl uraženej:/:/:/


Setkání
V sobotu byla naprosto náááádherná. Konečně teplo, sluníčko a hlavně bezvětří. Vyrazily jsme s Li a Ly na Starák, aby jsme zahájily sezónu, první kávičkou a roládičkou u Bachury. Ale u cukrárny je ještě zima, příjemný posezení je tam vysloveně když jsou pařáky, jinak mi zachvíli byla zima.
Pak jsme pokračovaly směrem do parku, Linduška si pohrála na kamínkách u Galerie, vydržela by sedět a hrabat klidně půlku dne, ale bála jsem se, aby neprostydla a nalákala jsem jí na houpajdy ...
U klouzačky jsem cítila, že na mně někdo kouká...cítila jsem takovej zvláštní pohled... otočím se vidím malou holčičku s její maminkou, je mi povědomá ...nevím, kam jí mám zařadit... nechci se znovu otáčet a blbě očumovat... nedá mi to, otáčím se... uvědomuji si, že malou holčičku znám z fotek ...a vlastně její i její maminku. Poprvé se setkávám se Štěpánkou, Šárkou a jejich tatínkem. Znám je z blogu. Osobně je vidím poprvé. Přijeli do O. na výlet. Zvláštní... do parku jsme vyrazily po půl roce a ještě zvláštní je na tom i to, že jsme se neminuli. Většinou chodíme obráceně, nejdřív jdeme na houpačky a pak směrem ke Galerii. Zvláštní náhoda.
Už několikrát se mi potvrdilo, že Svět je fááát malej.
Štěpi, jsem ráda, že jsme se potkaly, viděly Live :/:/ a super pokecaly, tak doufám, že to nebylo naposledy.


V neděli bylo opět krásně. Ale už foukal vítr. Vyrazili jsme si s tatínkem do Ekocentra. Pěšky! Tedy jako myslím, pěšky s tatínkem.
Linduška se stále se bojí zvířat... má zavřený oči, aby nic neviděla a ještě si k tomu zacpávala i uši, aby nic neslyšela. Si myslím, že i tohle má po F., že se jako dítě bál zvířat, proto má takovej zvláštní vztah ke zvířatům. Nééé, že by jim jako něco dělal, ale nemám pocit, že by je nějak extra miloval.


neděle, Li. nejvíc baví házek kamínky do jezírka... ráno si pochutnávala na melounku...pak jí začalo bavit škrábat s vidličkou po dlažbě, ani jsem netušila, že TO dělá tak hnusný zvuky...

sobota, Linduška se nechce fotit... schovává se za křeslo a z jejího výrazu je jasně vidět, velký protest.






V pátek jsem jsem byla velmi namlsaná sluncem, ovšem doma za oknem. Venku to vypadalo, že je nádherně a já měla v úmyslu, nedávat Li. punčocháčky, jelikož jsem se v duchu svíjela ve výčitkách svědomí, jak jsem nemožná a úzkostná, jak díky tomu navlíkám Lindu. Jenže! byla taková kosa, tedy tááák ledovej vítr, že sama Li. říkala, že čé-kapu-ží /chce kapucu, je jí zima/. Tak jsme zašly i s Ly. jen na houpačky a rychle mazaly domů...





úterý 13. dubna 2010

.... jen tááág

... ještě se trochu protáhnu :/:/:/ před spinkáním...


JAK HLÍDÁ CHLAP

...vlastně bych úúplně zapomněla napsat, že v tom, jak hlídá dítě chlap, jsem se nespletla...
Zcela vyjímečně odjíždím od Lindy když nespí. Většinou to mám načasovaný, abych se stačila vrátit než se probudí... po jedné, drobnější roztržce s otcem Li. jsem se sebrala a odjela, jelikož nesmíííírně miluju Lindu, nemohla bych jí udělat, abych se vrátila až večer, ikdyž popravdě, otci Li. bych to udělala s chutí, na několik nééé večerů, ale týdnů.
...nóóó a po výše zmiňovaném odjezdu jsem se během hodinky vrátila... vždycky dělám to, co F. nesnáší...rachtám a mlátím klíčema od zámku, boty od dveří letí k botníku...nezdravím HO a nastává ignorace nejvyššího stupně. F. sedí / vyjímečně/v křesle a dělá mrtvýho brouka ...
Hlasitě se vítáme s Linduškou, hlasitě jí líbám , hlasitě muchluju...pak chce Li. kakat, poté si zmáchá rukávy od tríča, převlíknu jí a rovnou jí dám i nový trička, co jsem jí právě koupila. Li. nadšeně letí za tátou, aby mu ukázala, co dostala... slyším, jak jí nepříjemným tónem oznamuje, aby okamžitě trika uklidila a nekrámovala zase...teď pro změnu vlítnu do obýváku já a ječím na F. estli je jako normální, že je takhle na Li. hnusnej... mi odpovídá, že myslel, že to vyndala ze skříně! Že nemohl vědět, že jsem jí to dala! VON TOTIŽ VŮŮBEC NEVĚDĚL, ŽE JSEM SE UŽ VRÁTILA, VON NORMÁLNĚ CHRÁPAL V KŘESLE! Nechápu, doma jsem nejmíň 3/4h! Takže Linda se vlastně hlídala asi sama...



... Linda

Linda mě stále neskutečně dojímá. Dojímá mě prostě úplně vším. Naposledy v sobotu večer, když už jsem se konečně dostávala hezky do limbíčku, se Li. ke mně stočí / spím k ní zády, na boku/, jednu nohu si přehodí přes mně a rukou mě obejme okolo krku ...a začne mi chrápat na záda... tím, že už pomalu zabírám, jsem naštvaná na F., že zase musí začít chrápat, když už-už usínám... jenže nebyl to F., byla to Linduškááááá... není fááágt úúúžasnáááááááá??????




P.S. právě před dvěma lety jsem se zmítala v hysterickém záchvatu, z toho, že jsem zůstala v porodnici...

a právě přesně před rokem bylo táák nádherně, že Li. byla jen nalehko v kočárku...





sobota 10. dubna 2010

DUBEN

S blížícími se narozeninami Lindušky, na mě padá véééélká nostalgie, ale krááásnááá... proto koláž, jak to bylo přesně před rokem...Linduška se ksichtí pořád stějně, pořád stejně se probouzí omačkaná, stejně jako na fotkách...
Vlastně je pořáád stejná, dneska mi děsně připomínala Pepu, jindy se v ní vidím já :/:/:/... stejná je stále ve všem, nejen podobou...




Během tohoto týdene bylo nádherný počásko, ve čtvrtek dokonce nefoukal vítr a na sluníčku bylo 25°C. Ly. říkala, že měla na teploměru 30°C, což je tedy možný ... jinak by už bylo celkem fajn počasí, ale fouká neskutečně studenej vítr.
Linduška je bez rýmy, ale pořád pokašlává, většinou večer, občas jí zaslzí oči, tak mám obavy jestli to nebude i alergie. Nóóó a pííští týden má bejt zase kosa a samože pršet!
Jóó a na fotkách Li. poprvé papá tvrdý sýr. Ten jí vůůbec nejede, teď ho dokonce jedla a neplivala.




pondělí 5. dubna 2010

Velikonoce

... na dnešní Velikonoční pondělí, Linduška dopoledne, svátečně usnula v křesle...kecááám... sice usnula v křesle, ale vůůbec svátečně...
Ráno koukala, když se tatínek vytasil s pomlázkou a hody, hody doprovodýýýý.... nóó, o sobě mlčím, protože jsem málem spadla v šoku, ze sedačky na zem... Všichni jistě chápou, ...tatínek neuznává tyto, mírně řečeno, přiblblý tradice :/:/
Velikonoční počasí je celkem příjemný, skoro 10°C, skoro jasno /mé meteorologické okénko, abych se vyhnula dohadům, jak bylo na velikonoce lóóni/... jinak, nám je to stejně fuk, protože jsme stále nachcípaný, Lindě večer vylítly teploty k 38°C, tak nám stejně nezbývá než se povalovat doma. Ale náladičku má perfektní, hlavně večer, ale nesmím po ní chtít, aby šla spát...to je konec. V noci zase táááák ječela, že jsem jí pleskala 3x přes prdel, aby přestala... Prostě nechce být v posteli, vzbudí se a začne ječet, že chce míko, nebo že už nechce spát... nic nezabírá. Vysvětlování,nošení, hlazení, vyprávění pohádek /samozřejmě, že nevadí, že je jedna, dvě nebo tři ráno/, vůbec se jí nesmím dotknout, aby nedostala hysterák vzteku, dokáže pak řvát klííďo hodinku ...chápu, je nemocná, ale tohle mě už vyvádí z míry...nesmím jí vůbec napomenout, tedy MÍRNĚ napomenout nebo začne tááák ječet vzteky, že mám strach, že se poblije...:/:/:/ tak v noci dostala 3 facáčky - bacáčky přes prdel. Lehla a spala až do 6h :/:/: A ani jsem neměla výčitky svědomí, tagžéééé...táááglééé karásně Li. přivítala velikonoční savátki ... ona je fáágt celej tatínek, svý nepohodlí, dá okamžitě najevo... a nezastaví jí nic...

Taky se vždycky musím smát a hlavně jsem musela vyfotit, jak Linduška uklízí - postaví š. a ž.
...jsem si všimla, že šneka a želvu vzdycky staví kolmo ... a špa néé :/:/: nespadnou




Velikonoční pláž, Mallorca 12°°



Velikonoční neděle...




sobota 3. dubna 2010

...a zase rýma

Včera odpoledne se Linduška doma, rozkýchala...pčíííkala pořád. Jsem si říkala, že to bude asi z toho prachu venku...omyl... večer jí začalo téct z nosu a očí. Teď nevím, jestli to chytla ode mně nebo taky nachladla. Tak, ... snad se to zase nezvrtne a nebude z toho, něco víc. Večer nemohla usnout do půlnoci, jak měla plnej nos, pak byla unavená a pobrekávala. Cóóóó, pobrekávala!, ječela. Jelikož mě to lezlo mírně na nervy, jak to její ječení...jsem na ní zahučela, ať je už zticha...to jsem totiž vůůůbec neměla dělat... to jí tááák nasééére, že začne ještě víc. Vlastně pak vydrží řvát na plný pecky třeba hodinu...dokud jí ten vztek nepřejde. Pak si vyřvala mlíko...nechtěla jsem jí ho dát, protože mi bylo jasný, že bude plná a po zakašlání se pozvrací. Taky že jooooooo...ve dvě se vzbudila s pláčem, zakašlala a všechno poblila... postele, mně, sebe... tak jsem musela ještě všechno povlíct, vymejt postele... nevšimla jsem, že i něco málo bliťánků je polštářku a hodila jsem ho směrem ke skříním :/:/:/ Li. začla ječet ee-ee a ukazovala na zrcadlo...jí říkám...nóóó, zase jsi ho zapatlala, viď...nééééééééééééé ...se tedy otočím směrem, z čeho je tááák rozčílená ... a málem mě šlehlo... je asi jasný, že jsem ještě uklízela dál :/:/:/


...dopoledne papání jablíčka, po spaní jsem Li. navlíkla do čepice, šla jsem pověsit prádlo... a dnešní polední spánek

čtvrtek 1. dubna 2010

Apríl


A je tu duben... neskutečně to letí... jsem táák ráda... ještě pár dní a Lindě budou dva. Ráno jsme vyrazily do MC, čekalo nás tam velikonoční překvápko. Teta lektorka převlečená za velikonočního zajíce...ale nééé, plejboj zajíček:/:/:/.... nóóó a dětičky různě soutěžily a vyhrávaly dobroty. Tagžééé Li. měla dnes lízátkovou premiéru. Dokonce hned věděla, co má s lízátkem dělat...ale moc jsem nefotila, jelikož přišla profi fotografka, která byla hoodně v akci... pak její foto přefotím...


Jinak včera jsem šla zaplatit tu vakcínu. Už jsem se, tak nějak uklidnila, jak mě vytočila sestra, po oznámení do telefonu, že jí mám naklusat zaplatit. Nikam jsem nespěchala, šly jsme nakoupit do Tesca, Li. si vždycky pohraje s hračkama atd. a pomalu jsem vyrazila k Dr. Přišly jsme v 10.58h a ještě nebylo zamčeno a v čekárně pouze 2 děti. Tak jsem si řekla, že nechám ještě Li. poslechnout, protože v noci stále kašle až se dáví. Protože mi to prostě nepřijde normální, aby takhle furt pokašlávala.
Dr. Li. prohlídla a řekla, že má zvětšenou nosní mandli, proto ty rýmy, chrápání v noci a noční kašel. Vlastně se divím, že mě to nenapadlo dřív. Linduška dostala doporučení na ORL, jestli je mandle na vyndání. Z čehož jsem velmi rozladěná. I kdyby byla mandle doporučená na vyndání, stejně jí vyndat nenechám. Zatím...zatím mi přijde Li. malinká a počkám ještě příští rok, jak bude nemocná. Pak bych o tom, mooožná uvažovala. Naštěstí se dnes vytrhnutí provádí v celkový anestezii nebo laparoskopicky. Nééééééééééééé jako před lety byl Petřík... to kdybych tenkrát věděla, co to je hnusně drastickej zákrok, tak vůůbec nevím, jak bych se chovala. Jenže u Petříka, to tenkrát nebylo - jen opakovaný rýmy, ale začal špatně slyšet, jak mu mandle tlačila do uší...
Tygří válčení... a bojí se fousů tygra hada...a pak ho za to párkrát hryzla do čumáku...

P.S. kromě toho, že už jsem zdravá bez kašle, jsem neskutečně spokojená, vysmátá, krásná, mladá, štíhlá, příjemná, inteligentní,...svěží a plná nových nápadů, ...dobrou náladu mám na rozdávání a neposlední řadě bývám neodolatelně vtipná... APRÍÍÍÍÍÍL!!!!!!!!