sobota 30. července 2011

V pátek dopoledne jsme byly s Li objednaný k zubaři. Li se tedy bála a dost ještě brečela... dokonce byla tak vynervovaná, že jí bolelo břicho.
Radši jsem poprosila Petříka, aby jel s námi, kdyby dostala záchvat, aby jí měl, kdo pohlídat. Vyrazili jsme trochu dřív, napadlo mě, že na Masaryčce bude uchvácená fontánkama. Taky že joooooo! Překvapivě byla Li u zubaře hodná a nechala si vyšetřit zoubky. Dr. říkal, že než jí začnou růst druhý zuby, musí jí odstranit uzdičku horního patra. Má jí přirostlou hodně na horním patře a táhne jí to zuby nahoru a proto má velkou mezeru mezi předními zuby. Chudinkáááááááááááááááá... Dr. říkal, že jí to teď dělat nebude, že jí nechce vyděsit, ale tak okolo 4 roku jí to přepálí.
Jinak Dr. Lindušku chválil, že zoubky má kráásnýýý... tak snad jí to dlouho vydrží. Cestou zpátky jsme si udělali všichni krááásný sedánek v nově otevřeném Mekáči. Kromě toho, že jsme si pochutnali, jsme si krásně pokeceli...jednoduše řečeno pohoda, klíííídek.... už se těším, až si to zase zopákneme.


Nooo a odpoledne jsme konečně uskutečnily dlouho slibovanou jízdu autobusem. Projely jsme se směrem Nádraží -Tesco. Lindušku byla šťastná jako blecha.  Cestou domů jsme prošly pár hřišťátek a bylo po 20h.
Narychlo jsem udělala guláš, dala vařit brambory na knedlíky a salát... kdyby nááhodouuuu bylo v sobotu hezký počasí, aby jsme někam v klidu s Li vyrazily. Nooo, počasí je úúúděsný... ale na Mallorce taky... úúplně stejně hnusný, jako pár dní, když jsme tam byli na dovolený. Takže sobotku prozatím trávím pojídáním ovocných čoček, popíjením kafe a myšlenkami, kam vyrazíme... aspoň nachvíli.



pondělí 25. července 2011

procházka


Letos poprvé jsem se vydala s Linduškou kousek za barák... na procházku na rybníky. Nejdřív jsme ovšem byly ve městě, pak doprovodily tátu domů a šup na rybníky.
Linduška byla nadšená. Musím říct, že už si asi rybníky moc nepamatovala a já čuměla, co nových věcí tam přibylo. Dokonce by jsme si mohly i opéct buřty, kdyby jsme chtěly.
Takže zítra bereme chleba a jdeme krmit. Navíc Li bavilo poznávat všemožný rostlinky, zvířátka, brouky.
Přišly jsme domů po 20h, stavily jsme se ještě na hřišti, Linduška se pohoupla a sklouzla ...já ani necítila nohy.
Li celou cestu skákala a ještě skáče teď v obýváku. Je na nohou od 15h a ještě si nesedla. A celou cestu mi k tomu zpívala: Linda, Linda Linduléééééééééééééééééééééééé, sežrala si bambulééééééééééééééééé...

                              

neděle 24. července 2011

Tak pro změnu mi Opera bude dělat takovýhle mezery??? Vím, je to vkládáním obrázků...uvolní si na to místo, ale to jako zase neumí vrátit zpět? Jsem to umazala - prázdnou plochu, uložila a zase mezera... se picnu...výhledově to opravím
Tak tu máme asi opravdu podzim...  a to asi skutečně.
V týdnu jsme s Linduškou byly jen jednou na koupáku a to už jsem si připadala jako členka z kroužku otužilých.


Sice neprší, ale fouká hodně silný a studený vítr, prý od Baltu :D.  Samozřejmě ani meteorolog ze Šindelové nezklamal, cituji idnes:

V Šindelové na Karlovarsku letos v létě už podruhé mrzlo
23. července 2011 17:04
Už podruhé během letošního léta na Karlovarsku mrzlo. Dnes brzy ráno naměřil v Šindelové nulu meteorolog Rudolf Kovařík. Podle jeho slov už se tak pomalu naplňuje známá pranostika o tom, že po svaté Anně, tedy 26. červenci, už jsou chladná rána. Šindelová je na západě Čech chladným klimatem proslulá. Naposledy tu mrzlo minulý týden 15. července, kdy tu na místní klimatologické stanici naměřili minus 1,2 stupně Celsia.

"Velmi chladná rána posledních dní odpovídají chladnému počasí, které přinesl letošní červenec. Sobotní ranní mrazík už podle mne trochu v předstihu naplňuje pranostiku, že po svaté Anně už je po ránu chladno," vysvětlil Kovařík. Podotkl, že například loni v létě měli v Šindelové v těchto dnech i 34 stupňů Celsia.

Podle Kovaříka nejsou ranní mrazíky v Šindelové ničím výjimečným, a to celoročně. "S výjimkou loňského července tu mrzlo za poslední roky každý měsíc alespoň jednou," říká.

Šindelová je podle jeho slov specifická tím, že se nachází v kotlině, do níž se svažuje několik údolí. V prohlubni se pak dlouho drží studený nebo naopak horký vzduch.


...takže i z toho důvodu jsem si nikdy nenašla žádný vztah k Mezihorský a nemám jí ráda... asi proto, že je tam furt kosa a hlavně miluju ranní sluníčko a teplo. Slunce,  které mě tam ráno, nikdy nevítá. Prostě, já k životu, obzvlášť ráno potřebuji slunce, a to od malička... Jakmile je po ránu tmavo, mám pocit, že se asi ten den ani neprobudím, nerozhejbu.
Zrovna tak, jak k mé ranní siestě patří sladký, káva a klid. Dalším důležitým článkem posledních let se stalo i to, že si hned ke kávě zapínám net, abych se pokochala pohledem na pláže Mallorky, bazén u hotelu... a nostalgickou vzpomínkou na dopolední kávičky s Mildou a Lu. Tedy letos přidávám i vzpomínku na snídaně v hotelu, kde se mmj podávaly i palačinky. Tu chuť stále cítím... vynikající... jsem si je fakt úúúžívala... ke dvou kávičkám jsem jich sežrala 5-6 kousků...kdyby mi to nebylo blbý, sežrala bych víc. Tedy jako osobně blbý, vůči svý fikůůůře... jinak, néééé!


 Během týdne jsme se stavily za bratříčkem... Linduška by byla s bratrem pečená vařená. Jakmile dorazíme domů, ihned hlásí tátovi : Víš, kde jsme byly s maminkou? Za bratříčkem Petříčkem... Musím smát, jak to říká... neskutečně ho miluje. Musím říct, že když vidím, jak je u bratra spokojená a klidná, v brzké době využiji jeho služeb na noční hlídání. Protože budu v klidu, že Linda bude v klidu :D Jen nevím, jestli i bratr bude také v klidu. :D:D:D
Nóóó a zrovna v týdnu mě zase Linda pěkně rozesmála. Neskutečně ráda cvičí, skáče... dělá ze sebe baletku. Své baletící umění chtěla ukázat tátovi: ...hele dívej se, jak cvičím, jaká sem baletka ...rozběhne a chce se zatočit ...nepovede se jí to a spadne. Táta se zasměje a Linduška hned, opravdu naštvaně: a můžeš mi říct, proč se tak BLBĚ ŠMĚJEŠ??? To tátu skutečně rozesměje a na Li: ...to se říká tatínkovi? Proč bych se měl blbě smát? Li: ...pěkně blbě se šměješ chlapečku, to se nedělá, to dělaj blbý děti a tátové ... prostě Linda se nedá, s tátou se prostě nepáře, tedy ani se mnou nééé. Ale tátu, tím vždycky vytočí... reaguje na to příliš osobně.:D:D:D
Přesně, jak říká bratr, že všechno, co se okolo děje nasává jako houba a my se pak nestačíme divit.

neděle 17. července 2011

... chlapečkůůůůůůůůůůůůůů

... dneska mě zase dostala Linduška. Ona mě tedy dostává často, hlavně svými odpověďmi. Se mnou, se nepáře. Okamžitě reaguje a tátu nešetří. Dneska nad ní lehce mentoroval, ještě lehčejí ji usměrňoval a drahá Li ihned na tátu zautočí a vyštěkne silným hláskem ... a nejseš ty dneska ňákej opožděnej chlapečkůůůůůůůůůůůůůůů???

Skácí mě záchvat smíchu... vůbec nevím, kam na ty hlášky chodí...  ano, občas sdělím otci Li, když jí počastuje slovem např. chytrolínko apd., že nechápu, proč jí to říká, že by asi chtěl nějaký opožděný dítě a naší drahý Lindušce nic neunikne.


P.S. přestože to ráno vypadalo na koupáček, ... začal se zvedat vítr a zatáhlo se. Takže jsme po dlouhý době vyrazili do Globusu... mám obavy, že nám tak nějak končí léto.

JÓÓ A NAŠE LY, JE ZCELA POHLCENA SVÝM MOBILEM ... je maximálně moderní a nezávislá. Tedy momentálně se z ní stal, závislák mobilního internetu. Těěěěěžkáááá frajerkáááá... je na chatičce a zahlcuje mě předlouhými maily, což nechápu... tedy tu výdrž, např. ťukat maily s diakritikou. Noo a my jí na oplátku zahlcujeme aktuálními foto Li, co právě dělá, co se děje...
Noo, vlastně i já jí poctivě odepisuji, jelikož jsem se pro změnu naučila psát na klávesnici tahem jednoho prstu. Dost mě pobavilo, jak mám slušnej telefon... jsem chtěla napsat slovo poseru...a nemohla jsem ho napsat...stále mi to vyhazovalo slovo pršet :D... nakonec jsem telefon udolala a to slovo, si můj tel. nakonec zapamatoval... to jsem samo, pro svojí zábavu zkoušela napsat všechny možný varianty sprostých slov ...dost jsem se pobavila... ani  slovo " že jsem se přežrala" nechtěl napsat. A nepíše ani nespisovná slova a koncovky... jaká já tet budu hinteligentka...ale myslím, že ten svůj přízemní styl, telefon přeci jen naučím.
Nu což, infantilní zábava... ale aspoň jsem se pobavila... a dost mi to připomnělo, jak jsme se s Milošem dokázali předlouuze válet smíchy, nad jmény v telefonním seznamu :D:D:D

sobota 16. července 2011

V sobotu jsme opět s Linduškou vyrazily na koupák.  Musím říct, že už snad bude podzim... úplně jsem měla takový pocit. Sluníčko, teplo... ale slunce už tak nepálí, je jakoby vzdálený, nemá takovou sílu a mám pocit, že na mě fouká podzimní větřík.
Ve čtvrtek koukám z okna a málem odpadnu, jsem v šoku... zvednu hlavu a jeřabiny jsou normálně uzrálý! A to bývají takhle zabarvený ke konci září. Neskutečný. Nooo a dneska už dokonce začaly opadávat ze stromu.  Taky mi pomalu odcházejí muškáty, do obýváku jsem zasázela mojí milovanou levanduli... tak jen doufám, že mi pár měsíců vydrží, aby nezačlo mrznout :D ...mmch na Šindelový vč. ráno naměřili -1,2°C ...
 dobrý ne???



Na koupáku jsme pobyly tři hodinky, mě byla docela zima, tedy i Li se klepala, ale ve vodě nám bylo krásně teplo. Jen se fakt nesmělo vylézt ven... V závěru Li spadla.. to by snad nebyla ani ona, samože se honí s dětma na trávě... furt na ní pokřikuji, ať nelítá, že si namele. Néééé, paní splašená. Hlavně jí po miliontý upozorňuju, aby se vyhnula zámkový cestičce a proč. Vyhýbá se... zakopne...letí. Půlkou těla se rozplácne na zámkovku... narazí si kolena, těma zabrzdila o rantl a narazí si bok... To, jak vydržela řvát... to snad ani nebudu popisovat.  Brečela a brečela, ječela... skoro dvě hodiny... a pěkně nahlas...

Pak se jí doma zvedla nálada, dopoledne jsem jí koupila velkýho svítícího hopíka... radost nepopsatelná... takový štěstí se fakt vidí jen v dětských očích.... není nic krásnějšího...
Montálně slyším z ložnice : ŠTEPÍÍÍÍÍÍ, ŠTĚPINKO, KDE JSI POJŤ SE POMUCHLÍNKOVAT...  není to úúúžasný, krásný??? Jdu si užívat....

středa 13. července 2011

vemem kufry a jedéém...

VEMEM KURFY A JEDEME NA MALLORKU, ZA MILOŠEM. ŽE JOO???

Tak tuhle větu slýcháme v poslední době, dá se říct, že pořád. A Linduška stále dokola vypráví, jak mooc se jí na Mallorce líbilo a jak se tam zase těší... Ráno mi říká: ...deš do sklepa? Já: ...proč? Nejdu. Li: ...ale joo, deme do sklepa pro kufry. Š: ...prosím tě, já nejdu do sklepa pro kufry. Li: ...ale co to kecáš? Di do sklepa pro kufry, aby sme jeli na Mallorku. :D:D:D
Kolikrát večer se stane, že už ležíme, a Li najednou vylítne ven a jde za tátou a zeptá se: pojedeme na Mallorku? Slyším: ...to ti říkala maminka, aby jsi se zeptala? Š zcela vztekle: ...to teda jako nevím, proč bych jí to měla říkat, když je mi srdečně jedno, co jí odpovíš! :D:D:D
Prostě a jednoduše, Lindušce se na Mallorce líbilo a moooc líbilo, všude o tom vypráví a hlavně stále si chce o dovolený vyprávět, ukazovat fotky ...volat Miloškovi a Lůce :D:D:D... a Andee Sedmikráskový... jsem zírala, že když viděla její fotku, říká: ...hele andea sedmikrásková... Jsem jí to říkala, jaký má A. nový příjmení a dávala jí příklady, jak by to měla ona. A ona, tak já budu Linda Sněženková :D

Samozřejmě, že stále vaříme :D...Li nevíc miluje obalování řízků nebo plácat játrový hovínka :D... tentokrát jsem jen fotila přípravu na obalování, jelikož Li byla dost rozdivočená a strouhanka lítala všude... a já kromě řízků s bramborem, pekla kýtu na způsob roštěnky s rýží a nestačila jsem Li hlídat, vařit a fotit :D



Jinak tento týden chodíme na koupák, včera bylo parádní pažák! Jsem si sežehla zádíčka... škválně jsem zašmejdila na netu, jak bylo loni... a to byly super pažáčky, to miluju...ikdyž na druhou stranu musím říct, že nic nedělám, ale jsem stále schvácená, jako bych někde fyzicky dřela celý dny.
Ale takový krásný počasí, jako loni nebude. A zatím ani není.
Linduška se už otrkala, nebojí se tolik, sama chodí do bazénků, dokonce i za dětmi... jsem ráda, že s námi chodí kámošky se staršími dětmi, protože Li se díky tomu, přestala bát. I kluků. Samozřejmě, že je stále ve střehu, ale už nemá hysterický záchvaty pláče.
Nejradši ovšem běhá v bazénku... když jí vidím, jak běží mám chuť jí zmučit, když vidím tu její malou prdelku a ty nožičky, zmítají se mnou záchvaty lááásky.

koupák 2011

Noo a když nechodíme na koupák, tak za námi chodí Ly... Li u ní dokonce byla v sobotu dopoledne, šla jsem na melír a Li byla šťastná jako blecha, že je u babi... pořád tam chce chodit. Ly koupila Li puzzle a pak u nás stavěly.
Dneska jsem jí koupila prdící modelínu, včera jí viděla u jedněch holčiček, tak se šla zeptat, co to je... jak se dneska smála, to se nedá popsat...smála se, až jí tekly slzy a měla od nich mokrý tričko.

úterý 5. července 2011

návštěva

Dnes odpoledne k Ly přijela návštěva. A musím říct, že jsem se po dlouhé době opět na něco těšila. Přijela teta Věra z Nejdku se svým mužem.
Musím říct, že setkání bylo úúúžasný, skvělý. Teta snad vůbec nestárne. Je stále kočka a šik. Štíhlá, perfektně oblečená. Prostě dáma. Přesně tak, jak jí mám vrytou v paměti. Navíc neztratila svůj humor a veselou povahu. Doufám, že mě jednou bude osud nakloněn a já v jejích v letech, budu vypadat, tak úžasně jako ona.
Musím říct, že jsme si báječně popovídali, všechno probrali, zavzpomínali.
Akorát mě teď mrzí, že jsem nefotila... přišlo mi to takový hloupý...hned fotit, ani jsem nevěděla jestli by to tetě a jejímu muži nevadilo. Tak příště...budu fotit jako o závod.

sobota 2. července 2011

...úvaha posledních dnů...

... svoji radost musím zaznamenat extra příspěvek, abych ho měla furt na očích...


JESTLI SE ZASE SCHVÁTÍM DEBRÉÉÉSÍ Z VĚKU :D, FIKŮŮŮRY A JÁ NEVÍM, ČEHO JEŠTĚ FŠEHÓÓÓ... VZPOMENU SI NA NARVANÝ KOUPALIŠTĚ A NÁFŠTĚVNICE... A MÁM HNÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉD VÝÝÝÝÝÝÝÝÝBORNOUUUUU NÁÁÁÁÁÁÁLADU!!!!!!!

štípanec, koupák ...

Předminule jsem si dělala legraci z toho, jak Lindušku něco ...tedy ... vím, CO A KDO jí štíplo. Taková malá dvoumilimetrová píďala, stejná mě kdysi kousla na chalupě do stehna a bolelo to jako čert. A ona chodila s rukou, jakoby si vykloubila rameno. Musím říct, že po týdnu jsme změnila názor, že to taková sranda není a rychle naklusla k Dr.
Poté, co jsem si na http://www.borelioza.cz/ přečetla, že nejen klíště přenáší borelii. Jsem zpanikařila a urychleně nabrala směr Dr.
Vpich má více než po týdnu oteklý. Cca 2x2cm podebraný červený flek, tedy zcela jiný než popisují na uvedených stránkách, tedy dnes už vím, jak vypadá skvrna po klíštěti, napadená borelií.
Musím říct, že ten špípanec vypadá fakt hnusně. Pokud se to bude dál podebírat, mám mazat nějakou protizánětlivou mastí... taky dobrý, ale jakou? Asi nesmrtelným Framykoinem. Jinak musím říct, že dneska tj. středa 29.6 se Li udělala, tááák hnusná skvrna, ohraničená, naběhlá, kroužkuje, ale ve tvaru čtverečku. Hlavně mě znepokojuje to kroužkování. Takže v pátek jdu k Dr. radši... a radši mažu Framykoinem. Fáákt nechápu. Nebýt a přímo nevidět tu malou, hnusnou píďalu, co se přisála na Li, myslím si, že tam přeci jen bylo klíště.
Byla jsem z toho štípance opět lehce hysterickááááááááá....


Jinak musím říct, že poslední červnový víkend pro Li,začal úplně tragickýýýýýýý... ráno se probudila lehce rozladěná. Jdeme vařit, jsem z ní nervozní, jak se všude motá, vzpupně trvá na svém místě a já zase vařím na 20cm. Když omývám maso, musím Li obcházet... přenášet mokrý maso, spíš letí vzduchem... ostřím nůž. Milionkrát přeříkávám, že se ke mně nesmí ani přiblížit...sekám česnek..lup a málem fiknu Li, tedy dotknu se jí nožem, nic tam nemá...záááchvat. Já taky, vidina useklýho prstu ...hodinový utěšování, pokračujeme a Li mi zase strká prsty pod nůž... Jasně, je to tříletý dítě... ale ona, nenápadná si stejně dělá co, chce.
Den před tím se 2x doslova práskne do hlavy o předsíňovou stěnu, že odletí. Pak spadne zády z postele... a ve finále se nakopne na klouzačce... Nic se jí ani nestalo, ale zase je to tragédie. A pro mě ještě větší, protože venku byla zima jako prase a sobota mi připomínala  minimálně říjen.




Od pondělka chodíme na koupák. Linduška je naprosto skvělá, užííívám si to. Chodíme samy, jelikož tatínek dělal okapy a teď "opravuje zámkovku. Asi, aby s námi nemusel chodit. Tedy on sám tvrdí, že je rád, jak si to spolu užíváme, že nám to nechce kazit. To užívání. A nedělá si legraci.
Dnes jsem Li vzala i princeznovský stan. Původně jsem se obávala, jak jinak... už to fakt zní úplně trapně, jak se furt něčeho obávám, ale bohužel, to je moje povaha. Váha. Váhavá... stále obáááávanááá... balancujííícííí....
Tagžéééé sem se vobávala toho, že se Li ve stanu upaří. Ale byla jsem velmi mile překvapená, že opak je pravdou. Navíc po Li nelezly žádný svině, co by jí zase chtěli kousnout... se těším na období vos. To ve stanu budu asi sedět, pro změnu Já :D  Stejně jsem  s sebou vzala i sprej proti lezoucímu hmyzu a okolí vyvraždila...sprej je samo eko, netoxický a dětem nezávadný.
Koupák s Li je opravdu skvělej... Li miluje vodu, tak jsme furt v bazénu...paráádička...a chce jen do velkýho.

P.S. musela jsem Li nalakovat i nehty na nohou... je k sežráááníííííííííííííííííííííííííííííí... a klobouk si samože vybere vždy sama. A kabelka s rtěnkou, kalhotkama, náhradníma botičkama, jí nikdy nechybí. A já vždy odpadám údivem, když obsah kabelky vybalí na dece...

fakt nemááááám čas...

Mám tu trošku skluz...nestíííhááám ... absolutně nemám čas... :D:D:D

KOUPILA JSEM SI NOVEJ MOBIL...takže mám lepší zábavu... a Ly jsem dala ten svůj... a myslím, že Ly už nebude mít vůůbec čas! :D:D:D