Naše každodenní dopoledne

Tento týden je počásko jako od móře...tedy musím si odmyslet, ty nepříjemný ranní mrazíky. Do plavek to odpoledne ještě není, ale už tak je to parádička... každý dopoledne s Linduškou chodíme na zahradu MŠ, pokaždý mám foťák, ale nedovolila jsme si ho zatím vytáhnout, protože jsem musela dooost hlídat Li, aby někde neslítla... když jde po schůdkách, nekouká a málem slítne, na klouzačce dělá blbosti, že mám strach, že se překulí hlavou vpřed... takže skoro po měsíci, kdy už má klouzajdy zmáklý, jsme si troufla fotit....
Každý den, co jsme na zahradě a přijdeme domů, Linduška lehne a během dvou minut spí, jak je utahaná!

... klouzačku už zmákne, ale na houpacím mostě opět málem spadla na zem

Prolejzačka, málem uražená hlavička a vysílená vždycky padne...

Dneska ráno jsme se rozhodla, že trochu zdokumentuju naše vaření. Linduška miluje knedlíky. Tak jsem si řekla, že tvarohový už konečně vyzkouším ve parním hrnci.  Těsto jsem udělala takový vláčný, lepivý. Vyhňácala jsem kuličky a společně s jablkama (jahody jsou vždy neeeeeej!!!) jsem je pařila 20min. Výsledek byť nevzhledný, ale to v PH je vždycky. Chuťově vynikající...  Další výhodou je rychlost a žádný nádobí ... proto PH momentálně doost využívám.
Pak přišla Ly, nabídla jsem jí ten "kompot" z jablek a Linduška ho všechen sama snědla ...necháááápu!??? Tedy ona jablka miluje, denně sní skoro dvě, ale už předtím už snědla jedno jablko, vypila 250ml mléko-kaše, zajídala to tyčkama... a pak se dorazila kompotem.... a po 11h si sama lehnout, že je unavená a chtěla zase mlíko-kaši :D:D:D ...nechtěla jsem jí už nic dát... aby se nepoblila, nenechala se odbýt, a zase vypila 250ml.

P.S. odpolko razíme na kolotoče... záležitost pro mně opět nepopsatelná, se divím, že tam vůbec Li posadím. Dnes je to ovšem naposledy, jen na vláček... a pak se může klidně uvztekat, víc už nemá nárok. Fotit si netroufám, to bych se tu musela hanbou propadnout, škoda jen, že to mám tak nastavený, protože rozvícený očíčka štěstím, jak jede Li ve vláčku, se jen tak nevidí. Snad jen, když jí nechávám řídit Tingo... každý den jedu k Lidlu, tam si jí k sobě posadím, ona točí volantem, jak zběsilá...a jedeme na jedničku k Okay a zaparkujeme. :D

Písek, školka, vaření

25.3. pátek
V pátek jsme se letos poprvé vydaly na písek... radost Lindušky opět nepopsatelná... Moje taky, protože jsme se konečně dočkaly hezkýho počasí. A ke konci příštího týdne má být až 21°C.
Pak k nám ještě šla babi, Lindušku opět popadla krámovací nálada... do koutku nanosila všechny kalhotky, látkový pleny a začala se převlíkat ...: jedu na dovolenou na Mallorku, musím si všechno sbalit... poletim letadlem k moži...těšííím se móóć... vůbec nevím, kde to vzala, protože jsme se o dovolený vůůbec nebavili. A ani, že se poletí k móži. :D

Jinak jsem úúplně zapomněla... Linduška je už zapsaná ve školce! Každý dopoledne se do školky chodíme dívat na dětičky, hrát si na zahradu a v pátek jsme se dokonce byly podívat i vevnitř. Lindušce se ve školce líbí, ikdyž se zatím chodíme jen dívat a pohrát si na zahradu, kde je spousta prolejzaček a klouzaček. Taky doufám, že bude chodit do nový budovy. ŠKOLKA

26.3.sobota
Dopoledne jsme uvařily brambory na salát a Linduška je oloupala. S nadšením. Jinak to ani neumí...
Noo a když jsme po obědě došly na písek, začalo pršet... Li se párkrát sklouzla, nemohla jsem jí dostat z hřiště a řekla jsem jí, že půjdeme k babi. Okamžitě poslechla rozloučila se s dětmi :... ahój děti, já jdu k babi, domů... Linduška byla přešťastná, že je u babi... všude jí to chválila... noo a já jsem se jí párkrát zeptala jestli nechce u babi zůstat sama, že jí pak babi přiveze... sice nechtěla, ale já je jsem přesto opustila... byla jsem v klidu, protože Li nijak moc neprotestovala a navíc tam byl i brácha Pé... takže jsem věděla, že bude v stejně v klidu jako jsem byla já. Dorazily s babi až za dvě hodinky. Noooo a večer když už skoro usínala, vyskočila z postele a rozčíleným hlasem, se zvedlým prstíkem a rozkročenýma nohama, ještě rozčílenější mi říká :... pšetstaf si, Lindulka špadla ze židle, Pétovo...néé ze židle, víš? ... židle měla takový malinký kolečka, Péta nedával požor na Lindulku, víš? Lindulka se vůbec neuhodila,  nebrečela jsem, víš? Péta mě bebjě hlídal, víš?
Prostě opět všechno hezky nahlásila...Péťa jí vozil na židli na kolečkách, točil a na hydraulice zvedal.... noo a samože, jak je šikovná, tak to by byl asi zázrak, kdyby nespadla. Bylo mi jasný, že to nic nebylo, že se nic nestalo. Ale rozčílilo jí to pěkně, když si vzpomněla, jak jí Péta bebjě hlídal!

V neděli přijel tatínek a koupil mi květinu, jen tak... dělá to furt...jen já jsem asi nějaká divná, že si toho ani moc nevážím...
Dopoledne jsme s Li spolu obalovaly rybu k obědu ... Li nadšení opět nepopsatelnýýýýýýýýýýýýýý! Linduška prostě potřebuje neustále něco dělat, vytvářet. Musím říct, že i ve strouhance umí obalit jednu starnu ryby...akorát jsem musela být rychlá a rybu vzít ze strouhanky. Jinak Li měla neustálý pokušení seškrábnout nehtama - odloupnout, to obalení. :D

 P:S. ... již přes týden jsem v naprostém šoku. Doslova v šoku, a to ze spaní Lindušky!!! Nedá se popsat můj údiv nad tím, jak Li teď usíná. Za PRVÝ  usíná sama! V poledne usne během dvou minut tzn. že je fakt okamžitě tuhá nebo řekne: jdu ši lehnout, šem už ňáká unavená!?? Za DRUHÝ začínám nenápadně Li sahat na čelo, tělíčko jestli náááááhodou nemá teplotu, nenápadně si jí prohlížím, jestli neuvidím např. nějaký pupínky či jinou vyrážku...je mi to podezřelý...
A večer po koupání si zaleze do postele někdy ani nechce pustit DVD, dnes nechtěla ani svítit a během dvaceti minut spí. ŽASNU, ŽASNU, ŽASNU...  Skoro po třech letech poprvý zažívám normální usínání a celonoční spánek dítěte.

chytrolín

Fefík nezklamal... ráno si to přihasil z chalupy... chvíli jako hledal vhodnou "chvilku" a spustil, že Košek... Kroupa, Švec...Pelc...fšichni říkají, že navigace je k ničemu... A navíc je v angličtině :D.
Nemůžu říct, že by mě neotrávil. Vlastně on mě dokáže otrávit úúúplně vším, stačí málo a cítím adrenalin v krvi. Stačí jeden pohled, jeden tón hlasu a okamžitě cítím, jak se mi vaří krev v těle:D:D:D
Výsledek byl ten, že jí jel vrátit a koupil Lindušce LCD do pokojíku, na zeď.  Já mám úchylku na kabelky, boty, šminky, brýle apd. drobnosti... F. má silnou úchylku na nákup nových, značkových televizí...myslím, že to se u nás nejčastěji obměňuje.

Do akce přimontování TV, přišla chudák Ly popřát Fefíkovi. Zaklepala zroovna, když se F. přesvědčil, že vyvrtal díry nakřivo, ikdyž tvrdil, že von má voko a vodováha je na h....o a oči ostatních, co viděly, jak "to" letí, taky! :D:D:D Samozřejmě, že nakřivo byla první, nepovedená díra jako kráááva, velikosti vlašskýho ořechu :D:D:D ..navíc, my dva spolu už dávno nic dělat nemůžeme, protože by jsme se zabili. Takže atmosféra, přímo dělaná na "návštěvy".
Ly přinesla symbolicky, ale za to překrááásný narcisky s čokoškou. Se vůbec divím, že se obtěžovala...protože já bych se, ze srdce vykašlala, jít někomu přát, když má k tomu, takovej postoj jako F.
...tak Ly přeje F...  F. něco na závěr pronese:..jo-joo... A Linduška, která luxuje neslyšitelným luxem, k tomu na jeho: ... jojo... konstatuje zcela s nezájmem : ...nojóóó ty chytrolíne!  S Ly odpadáme smíchy ...neuvěřitelný!!! To se ani popsat nedá, jak to je trefný!
Když jsem to řekla F., tak se taky ze srdce smál... já se směju ještě teď.
A to když jsme jeli domů, předtím jsme se stavěli u Jirky pro vrtačku, chvíli s Li povídali. V autě skoro doma, Linduška řekně: ale Jijka pěkně mluví! Je mu dobže rožumět!

Jooo a mami promiň za to vřelý přivítání! Akorát jsi přišla, když jsem byla nastartovaná na F. na nejvyšší stupeň s momentální chutí, opustit ho.
A díky za krásný narcisky a čokošku...asi jí F. za to sežeru, když je takovej chytrolín! A že chytrolín, to von zase jééééé!

P.S. když jsem koupala Li všimla jsem si, že má pár pupínků na tělíčku, se obávám neštovic. Přestože je proti nim očkovaná. A teoreticky by je neměla prodělat. A když, tak s mírným průběhem.  Ale ta inkubačka by odpovídala... jako ty bolesti bříška... teplota. No, uvidím zítra.
Jooo a táta taky dostal stejný narcisky :D, říkala Ly. A jsem upřímně ráda. Už proto, že táta nemůže být naštvanej, že F. dostal něco lepčějšího a protože je život spojil ve spoustě podobností.

16. března

16. března


Dnes by táta slavil 80 let. 


Neuvěřitelný, jak čas nekompromisně letí. Je mi nepopsatelně smutno, že si jí nemůžeme oslavit...a vím, že nejsem sama...

Tak tati, všichni ti přejeme všechno nejlepší!!!

Opět se mi v hlavě mísí vzpomínky na tátu...
O to víc, že by slavil výročí, o to víc je mi smutno, že tak brzy odešel...
Nevím proč, ale momentálně mi v hlavě blikají vzpomínky "snad" na jeho 50-ku a skleničky :D, taky na věnce, co visely v garáži. Ale dost jasně si pamatuji, jak visely v Jáchymově na zdi, po předsíni...nebo, ne? Jsem přesvědčená, že jooo! Dodnes nechápu, proč naši skoro nic nefotili??? Vždyť já si nepamatuju žádný jejich narozeniny, ale ani svoje...pár střípků...

18. března
Nooo a za dva dny, tedy 18.3. slavíme 55- tiny Pepy... jako každej dej rok, se opět Fefík cuká, že se slavit nic nebude... Je mi tedy úúplně blbý mu nepopřát, spíš dělat jakoby se nic nedělo. Když vím, že čeká, že mu popřejeme. Ráno jsme mu s Linduškou popřály a šmitec...F. chvíli čekal, jestli je to jako všechno... a pak odjel na chalupu.
Já jsem dopoledne koupila dort a ohňostrojem, navigaci do auta, parfém, kytičku a přáníčko. Tedy navigaci, přání mi pomohl vybrat Péťa. Když se Linduška vyspala, vyrazili jsme mu popřát na chalupu. Samozřejmě všichni tři. I s Petřííčkem...ovšem, před tím jsme se pobavili výběrem přání...dooost dlouho, jsem se tááák nenasmála. Normálně jsem se válela smíchy, při představě, jak by se asi F. tvářil, kdyby takový přání dostal...možná by i uvažoval o rozchodu, když si ho nevážím a dělám si z něj blbý srandičky:D:D:D
F. jsme překvapili.... myslím, že i udělali radost, že jsme přijeli popřát. 

19. března
Tak jako minulý rok, opět bych mohla psát AŤ ŽIJÉÉÉÉÉÉÉ JOSEF!!!
Ano, prostě se nedá zapomenout, z hlavy vymazat, jak se dřív slavil Josef, jak tátovi chodilo nespočet pohledů s přáním k svátku!
Minulý rok na Josefa  zde
Dnes nebylo tak krásně jako lóóni, tedy svítilo sluníčko, ale dnes bylo nějak chladněji... Dopoledne přišla neplánovaně Ly a Li byla šťastná, o to víc, jak si spolu hezky tvořily.

Tvořily tulipánky a sněženky, tátovi k svátku...Linduška byla neskutečně zapálená. Jako správná dáma, stříhala, lepila... s kabelkou přes rameno!:D Předtím!!! ...si drahá Linduška musela namalovat nehty...babi musela počkat, než se začalo tvořit!
Odpoledne jsem vyrazily ven. Li samože na kočáru, prostě chodit nebude... Nakonec jsme zašly i do Tesca, Linduška byla stejně nejšťastnější doma s Ly, konečně dodělaly kytičky pro tátu.... Li se zase vyhákla a na kabelku samože, nezapomněla.:D

 

FEFÍKAJDA

Minule jsem zapomněla napsat, že Linduška je úúplně celá Fefík, ve všem! Její oblíbený slovo, říká stále s chutí a ráda. Když se jí zdá, že doma nebo kdekoliv jinde, panuje zbytečněj klid, řekne do ticha HOVNO! Řehtá se a je šťastná jako blecha, jak umíme krásně reagovat... že se hned něco děje.
Nebo: jdeme na hřiště plný dětí, samože děti ráda diriguje: ...vem ši rukavičky, dej požor, tet lezu já, dovolenííííím, nelez tam špadneš, nekoukej se...adt... už tím na sebe upoutává pozornost - dětí a jejich maminek, babiček... nooo a drahá Linduš si vyleze na skluzavku... rozhlíží se a zaječí prdéééééééééééééééél. Svíjí se v tichém záchvatu smíchu, ale zároveň dělá, že to ona vůbec neřekla a rozhlíží se, kdo by to jako mohl říct! No, prostě stejná jako Pepa... úúplně ho vidím, jak jemu stačí říct, někde na veřejnosti sprostý slovo a má záchvat smíchu...kdo zná, ví! A jak to nesnáším... a malá Linduše, je celá po něm!

Sladké sny a hovno

Fčerááááá mi Lybuna vyprávěla, jak se jí zdál pšíšernej sen. Jak se ukázalo, ZASE sobecky myslela jen a jen NA SEBE, ikdyž byla přinejmenším vrahem. Její auto, totiž zabilo ňákýho chlapa. :D:D:D Auto jí samo! sjelo z kopečka...žééé...podobnost čistě nááhodná s tím, jak jí skutečně, SAMO auto sjelo z kopečka do plotu, na chatě - a fáágt vopravdicky.
Noo, tagžééé Ly hledala auto, snad za ním i utíkala!!! Ale ňákej kluk jí řekl, že ho viděl, že je dole..totálně rozmlácený a ještě zabilo ňákýho chlapa... Ly byla asi doost nasraná, že má rozmlácený auto kůli ňákýmu debilovi, naštěstí i policat, co jí vyslýchal (Ly byla i u výslechu), jí uklidnil, že to byl ňákej debil, že tam neměl co dělat, tedy jako lézt... kdyby tam nelez, tak by tet nebyl mrtvej...POBAVILA JSEM SE... a na to se mě zdáál sen! A jakej, kam se sere Lybuna...

SEM SE VDÁVALA...
....................SVATBA BYLA VELIKÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ!!!...............................................
...akorát Fefík byl ňákej nasratej... já jsem měla zase děsný výčitky svědomí, že TO všechno s tou svatbou dělám asi blbě...esli nemám jako počkat... cítila jsem v sobě zvláštní pocit, pocit obrovskýho jako-by provinění. Byla taková nervózní, svíral se mi žaludek i ve snu!!!
NOO, ABY NÉÉÉÉÉÉÉ.... BRALA JSEM SI BARKOCIHO :D.D.D...jooooooooooooooooooooo pšesněěěěěěěě, toho cikána, býv. policajta, co měl zase nástup trestu! Normálně necháápu... vůůbec jsem nikoho neviděla, koho bych mohla spojit s Barkocim... TEDY nechápu, proč se mi todlé zdálo.
Noo, svatba byla fakt veliká, měla jsem tam i Lindušku, Barkoci byl v obleku a děsně důůležitej ...a já byla nervozní z F., že je na mně nasranej....TO SOU SNY, CO??? Jsem byla ráda, že už jsem vzhůru. A ani mi neva, že bylo teprve 6h.
Pamatuju si, že jako dítěti se mi furt zdálo, něco válečnýho. Pořád jsem utíkala před fašisty... byla jsem vždycky v odboji. Pak se mi taky často zdálo, že někam utíkám a utíkám a pak padám do hrozně hluboký jámy, nebo spíš propasti...

Nooo a jinak, tento týden si Linduška zamilovala slovo hovno. Hovno tento týden říká za každým slovem... když už toho mám plný zuby, moje ignorance na to slovo končí, tak "hovno" si šeptá a děsně se směje... když vlítnu do pokojíku, že i to slyšííííííííííím!!! ... tak řekne: já nežíkám hovno, špívám si Hopy-hopy-hopy -hop... a zpívá. Ale jinak je vyčůůůrá, jak mraky....když už nechci slyšet ani Hopy... ječí HÓ...HÓ...HÓ
Venku  vykřikuje a opakuje samože, kde zavětří, že by i eventuálně mohla něco takovýho říct... tak začne: hovnóóóó, heléééééééé vidýýýýš, hovínka vot pšů... viz. video

Dnešní sobotu sobotu meteo slibovali kráásný a jarní den. Jsem se táák těšila... jenže už včera večer se Li stále budila, pobrekávala a ráno to bylo jasný, zvýšená teplota, unavený a skleněný oči. Já dnes ráno těžce kantáááre, jak po slušně proflámovaný noci.
Nakonec jsem ráda, že se Li probudila s teplotou... V týdnu měla Linduška několikrát silný bolení bříška, úplný křeče až byla celá zpocená. Takže jsem byla dost nervózní, co to je???  ... už jsem se rozhodla, že nedá se nic dělat, ale budu muset s Li někam na vyšetření, aby se zjistilo, co se jí v bříšku děje... Bříško jí bolelo, i když nebyla po jídle. A můžu říct, že dneska mi spadl kámen ze srdce, že má nějakou virozu, bolení bývá k nacházející virózce nebo angíně...a další příčiny nebudu psát, to už se pak hroutím.
Protože Linduška měla jenom 37°C a nevypadala schváceně, šly jsme i Ly ven. Lindušku jsem vozila na kočárku, ostatně jako vždy. Šly jsme do parku a Ekocentra... na klouzačkách vyváděla a k večeru doma se i rozkejchala... dnešek jsem si fááákt užily. Kráásněj den. Hlavně Li byla šťastná, že je s náma i Ly a ještě jde na kávu. Do cukrárny... a ještě přitom stačila Li fotit... jooo, hlavě s sebou na prochajdě jsem neměla foťák ani mobil, jelikož obojí Linduška nutně počebuje, strčí si to svých taštiček, pokaždý ovšem někam jinam a já pak ani jedno nenajdu... tedy zapomenu se zeptat Li, kam to zase šoupla, to ona si pamatuje, kde co dá.... joo a umí taky krásně skládat prádlo, tohle sama sundala ze sušáku a složila...milááček... teď jsem jí šoupla ibáč a spí už od 19.30h.

P.S. nooo a moje dieta je tento týden taky úúplně na hovno...dnešní den beze předešlýho spánku, ještě víc než  na HÓÓÓÓ... kromě rybí polívky, Kinder Buena, vajíčkovo- bramb. salátu, žitnýho chlebu s maratoncem, rajčatový šťávy, mých sušenek, jsem sežrala ještě kus kuřecího salámu a F. kus tureckýho medu s mandlema, kus fr. plísňovýho sýru... dobrý kombinace, néééééé??? :D:D:D A vypila asi pět litrů kafe.

Helma a rukavičky

Tento týden je vysloveně jarníííííí a meteo hlásí, že v sobotu přijde jaro...teploty 16°C. Nooo, není to parádička?! Dokonce jsme byly s Linduškou v úterý i dneska v MC.  Párkrát jsme se taky byly s Li podívat  na zahradu MŠ, kam jí chci přihlásit. Dětičky si hrají na zahradě a my je pozoruje. Linduška by chtěla za nimi na zahradu, ....do domečku, na houpačku, na klouzačku.... takže se už i těší, že bude taky chodit do školky.

Minulý týden jsem se dívala na net, abych získala přehled o nějakých kolo-odrážedlech. Li není na svůj věk malinká, ale na hoodně odrážedlech nedošlápne na zem, tedy na všech, co jsme vyzkoušeli. Jen se opírá o špičky, různě se pak na něm kýve a tudíž se bojí. Výběr je obrovský.
Kromě toho jsem pročetla všechny možný testy, doporučení ve výběru odrážedel. Zarážející je, kolik jich neprošlo zátěžovými testy. A když už prošly, tak zase obsahují ftaláty. Takže jsem pátrala a patrála až jsem vypátrala. Jediný, čeho se obávám, je objednat ho bez předchozího vyzkoušení. Vyhlídla jsem si jedno a dokonce jsem měla štěstí, že jsme ho viděli LIVE. Myslela jsem, že mám rozhodnuto. Zbavila jsem se obav, naopak obavy vystřídaly nadšení. Přechodné, jelikož to byl opět a pouze vjem vizuální. Stejně se mi ho moc nechce objednávat, prostě radši bych ho viděla, tedy viděla Lindušku, jak se jí bude jezdit...musíme se vydat někam do Sportu.  Radši.
Dnes jsme byli vybrat helmičku a rukavičky. Radost Lindušky nepopsatelnáááááááááá.... Původně jsem si naivně myslela, že jí to vyzkoušíme a dáme k narozeninám, protože jí to stejně ani nebude zajímat. Helmičku dokonce vybral brácha!
Ani večer nemohla usnout... musela si několikrát přezkoušet, jak jí sedí rukavičky a helmička.

Jarní sobotka

Tak dnešní sobotka byla vysloveně jarní. Sluníčko a teplo. Skoro bezvětří. Nebe doslova ažůůůro. Ale ráno -7°C, inverze, takže docela šok, když po 11h vyleze sluníčko a v obýváku na slunné straně je 15,8°C, v kuchyni 3°C.  Že by konečně dorazilo jaro???
Dokonce se nám povedlo vyrazit po 14h.Táta odjel na chalupu, tak jsme šly s Ly.
Dopoledne si Linduška kráásně a hlavně sama hrála, ale má vzácnej dar, vykrámovat všechno možný. ....Si fakt nepamatuji, že by TOHLE dělal Petříček. Z každýho pokoje udělá  každý den, místnost, jak po výbuchu granátem. Tedy, jak se říká. Ale zcela systematicky vyndavá vše, co momentálně souvisí s tím, s čím si právě hraje. Tak jsem to tak trochu nafotila, aby bylo zřejmý, jak to u nás vypadá. I když zdaleka na fotkách, to není tak strašný, jak to ve skutečnosti je. Samozřejmě, že Linduška velmi intenzivně pečuje o své děti, všechny mimina, nosí, krmí, svlíká, oblíká, nosí čůrat, kakat, přebaluje... skládá, rozkládá kočárky, vaří, smaží, peče, maluje, stříhá, pere prádlo, skládá puzzle, maluje... prostě neskutečně činorodá. Noo a dneska např. nutně! počebuju voloupat pastelky ..pšinesu si pytlík, aby maminka nenadávala, za bordel z papirků a eště mušim pro nůž, mušim šloupnout papir, moč mi to nejde... a přilítne s voskovkama a začne loupat papírový obaly a seřezává je nožem. Noo a pšetstafte si, že už umí i kráásně uklízet. Fakt a nekecám a naprosto vážně, celej rozbordelenej obývák, naprosto a dokonale uklidí.

Po spinkání vyrážíme... původní plán je k Bachurovi na dortíček. Nějak jsem se narozeninovým dortem - Petříkovým, rozežrala a hlavně jsem litovala své rozdávačnosti. Jakože jsem zakrojila takovej kusanec Ly - s sebou. Jelikož dort se rozležel a byl vynikající... a neměla ani druhej den na snídani :D:D:D Jsem si pohrávala s myšlenkou, že zavolám Ly, ať ho zase hezky dotáhne zpátky! :D
U Bachury narváno. Nevadí, aspoň si nezkazím dietku. Navíc je fakt kráásně teplo. Jdeme do Zámeckýho parku. V parku je už spousta lidí na prochajdě, dětí na hřisti. Linduška se klouže na nový klouzajdě, pak chci jít pryč, ale překvapuje vzteklým a hysterickým řevem. Zrovna tak, jako když vykřikuje na klouzačce, ši dam asi na držku. Je neskutečně rozdováděná a odvázaná. To mě znepokojuje, aby z ní nevypadlo ještě něco lepšího. Má neskutečně vyvinutej radar na to, když znervózním z nějakýho jejího slova... nedávám to na sobě znát, neupozorňuju...ale ona správně vycítí, že právě "strefila" a je ještě víc odvázaná.
Pak jsme to vzaly ještě do Ekocentra, bylo ještě zavřeno- zimní období, zpět směrem přes park a domů.  Píšu to hlavně protože, opět mladá dáma, nechodí. Pouze se vozí v kočárku, takže se krásně odpočatá a svěží a já si za odměnu, lehce ucaprtaná kupuju u nás perník.:D Jelikož zase tak dietu neporuším. Stejně už 14dní stojím na stejný váze. Demotivující  a tím pádem, dovolující vopčas hřešit.

KOMENTÁŘE

ZÁHADA, PROČ NEMOHU VKLÁDAT KOMENTÁŘE JE VYŘEŠENA!
FAKTEM ZŮSTÁVÁ TO, ŽE GOOGLE SE ROZHODL ŠMÍROVAT VŠUDE A VŠECH SVĚTOVÝCH STRANÁCH....BLÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ

Máte-li ve svém prohlížeči nastavenu vysokou úroveň ochrany osobních údajů, zřejmě nebudete mít k Účtům Google přístup. Tento problém vyřešíte, když do seznamu povolených serverů svého prohlížeče přidáte adresu www.google.cz.

Postup přidání povolených stránek v prohlížeči Microsoft Internet Explorer (IE):
1.Přejděte do nabídky Nástroje a zvolte položku Možnosti Internetu.
2.Klikněte na kartu Osobní údaje.
3.Klikněte na tlačítko Servery... a do pole Adresa webového serveru zadejte adresu www.google.cz.
4.Klikněte na tlačítko Povolit.
5.Klikněte na tlačítko OK.

... A NENÍ, CO DODAT! Pouze to, že mě to nijak nepřekvapuje. JEDINÝ, CO JE MI JASNÝ, ŽE GOOGLE ZASE VYPILOVAL ŠMÍRÁCTVÍ, protože já jsem neměnila nastavení ochrany a ani nemám nový antivirák.

Jinak mám velkou radost, že se tu Mildovi líbí, fááákt!
A děkuji za to.
Děkuji za milý komentáře.
Jsem za ně neskutečně ráda, protože skvěle dotváří blog.
Jsem za ně mooc ráda, protože pak mi nepřijde blog "mrtvej".
Tagžéééé, fakt díííky mooooc!!!
Jooo a občas když vylovím nějakou fotku nebo mě zase něco napadne. Něco mě občas osvítí ...přidávám to do starých, tedy již napsaných příspěvků. Bez aktualizace. Naposledy jsem  přidávala 2 fotky do Lhoty a snad do srpna fotky P. když byl malej...