Červenec 2009

KUK, já jsem tady!!! Sice ještě pořádně nechodím, ale kotrmelce už válím, nejlíp v posteli...

Linduška poprvé maluje křídama a mooc se jí to líbí

Na chatě u Lybuny

Na chalupě, Linduška nejradši háže kamínky do potoka, nejjjjoblíbenější činnost

V hospodě

Mé,drobné přehmatíííčky

Jelikož se z Lindušky stala úžasná cestovatelka, tak jsem se rozhodla, že musím koupit autosedačku i k sobě do auta. Ačkoliv máme autosedačku, kde jedním VELKÝM PLUS +, má být i snadná manipulace, což ve skutečnosti samozřejmě není. Při přehazování z auta do auta, je to značně vysilující manipulace. A navíc se stává, že když P. donutím, aby mi jí přehodil do auta, tak většinou nikam nejedu. A když nutně někam potřebuji vyrazit, tak jí v autě nemám. Takže jsem minulý týden objednala autosedačku, nehodlala jsem investovat víc než 3 tisíce...autsd. dorazila, trochu jsem se obávala, co přijde, ale maximální spokojenost, Linduška v ní trénovala posed v pokojíku, já nadšená, jak se do ní dítě skvěle upoutá, protože v MC Tobi, je to na posilovnu, prostě nemám sílu, dotáhnout bezpečné upnutí. Navíc je super měkká a široká.

NOOO a přišel den D -připevnění do auta, považuji se za technický typ s bonusem, neskutečné inteligentky:/:/, takže připoutat autosedačku, trochu jiným systémem, než máme, bude brnkačka.
Nadšeně jsem naskočila dozadu do auta a začala autsd. přidělávat, mé nadšení začalo pomalu vyprchávat, když se autsd. pořád při zacloumání hýbe… tak jí přehodím na druhou stranu, za řidiče, jsem zoufalá, protože jestli takhle ten šmejd patří, tak na Lindu vůbec neuvidím, jsem otrávená, vzteklá, bez prvotního nadšení, ale výsledek je stejný - autsd. pevně nedrží. Jdu domů pro návod /mimochodem, návody nesnáším, protože popis v nich, mi přijde vždycky složitější než to ve skutečnosti je/, v autě trávím skoro 2 h., jsem značně vyčerpaná… a pořád mi nedrží pevně pravá strana. Proboha, prooooč????? Proč se furt hýbe pravá strana a přihození autosedačky na druhou stranu, zase naopak?????
Nadávám, kopu vzteky kolem sebe a výsledek žádnej… když se zklidním, vydávám se znovu probádat, jak na TO připevnění... autosedačka furt drží nanic. Pomalu začínám přemýšlet, že autsd. zabalím a pošlu zpátky / v hlavě sepisuju peprnou stížnost/, jsem na sebe vzteklá, že šetřím prachy a pak koupím šmejd.

A rozuzlení?
Nechápu proč, ale jakmile jsem naskočila dozadu do auta, tak jsem popadla bezpečnostní pás spolujezdce místo bezp. pásu pro "zadní"cestující:/:/ Záhada "šmejdu" je rozluštěna. Je snad víc než logický, že autosedačku nemohu připevňovat /předními/ bezpečnostními pásy spolujezdce, když Linda sedí vzadu.

… musím se přiznat, že se mi to často stávalo i u vajíčka, jsem Lindu hodila za řidiče, popadla jeho b. pás., Lindu připoutala, přišel P., chtěl se připásat, ale měl smůůůlu. No a co???? Hlavně, že byla Linda v bezpečí. On tedy nikdy nechápal, jak je možný, že i takhle přichycená autsd. drží, se nedivím, že nechápal, když je to, JEN A JEN O ZRUČNOSTI :/:/:

Škoda jen, že jsem hystericky obvolávala známý a kamarády, jaký oni mají systém přichycení autosedaček a přitom jim sáhodlouze a samozřejmě hystericky líčím, co jsem koupila za šmejd a teď každýmu musím přiznat, jaká jsem prudká inteligentka.

Ještě musím dopsat, že jsem si velmi, velmi libovala, jak jdou super a lehce utáhnout b. pásy v autosedačce, jsem tedy Lindušku, dnes při cestě na chalupu, pevně přikurtovala. Po chvilce mrknu do zpětnýho zrcátka a krve by se ve mne nedořezal, Linda vypadala, jakoby se skoro, právě uškrtila /hlavička jí visela nalevo a oči měla - jakoby v sloup/, JENŽE!, ona vyčůraná, se tak nepřítomně tvářila, protože věděla, že jí sleduju, NEBOŤ se nenápadně snažila odkurtovat.

…mimochodem, ani nevím proč, ale asi díky mé předešlé zručnosti s přichycením autosedačky, jsem si najednou vzpomněla, jak jsem kdysi napsala drobný souhrn, mých stejně drobných a občasných, ale za to velmi intenzivních přehmatů v domácnosti, který se stal v průběhu necelého roku, takže ho sem taky dám… spíš tedy pro ty, kteří ho nečetli…


PEC NÁM SPADLA, rok 2002-2003

Naokraj musím napsat, že jsem si "kdesi" udělala odlehčený psychotest a vyšlo mi, že můj charakter vystihuje píseň Pec nám spadla. Docela stupidní výsledek, mít charakter jako Pec nám spadla, jenže! když se nad tím zamyslím a popřemýšlím, tak to není zase tak, od věci ... viz. níže:

Do určité doby jsem se považovala za člověka zcela praktického a dá se říct, že i šikovného. I když musím přiznat, že bych lhala, kdybych tvrdila, že se i nadále nepokládám za šikovnou praktičku:/:/

Jen ve zcela výjimečných případech jsem něco rozbila nebo poničila. V podstatě si, s čímkoliv poradím, jsem technický typ! Jedinou mojí chybou je to, že s oblibou dělám 10 věcí najednou, ve velkém spěchu a následném stresu. Začalo tím, že jsme se rozhodli, že po celkové rekonstrukci, nově a zcela kompletně zařídíme byt.
To ovšem musím nastínit i situaci, že můj F. je obrovský puntičkář, absolutně nesnesitelný, spíš na zabití. Když je na např. na zdi nový škrábanec nebo odražený roh nebo jakýkoli poničený kus nábytku, samozřejmě myslím drobné poškození, chová se jako smyslu zbavený, okamžitě vyšetřuje, kdo TO udělal, jak se TO stalo, proč a kdy se TO stalo...blablabla.
Byt byl zrekonstruován, nově zařízen.

Všechno začalo jednou tím, že jsem musela rychle odjet na domluvenou schůzku a zjistila jsem, že mám odchlíplý umělý nehet. Velmi pospíchám! Popadnu odlakovač a nad plastovou vanou /v návodu psali, jaké má vynikající užitné vlastnosti, chemicky a já nevím jak všechno, je odolná/… a odlakovávám si nehet, nad tou skvělou vanou. Trochu toho gelovýho nehtu mě spadne do vany. Pak letím do kuchyně pro lepidlo. Neteče. Hrknu s ním. Po chvilce zjišťuji, že na dvířkách od kuchyň. linky zůstal po lepidle obrovský stříkanec.Panika!!! Popadnu znovu odlakovač a vrhnu se vyčistit dvířka od lepidla. Vyleptám na nich velemapu!

Co s tím????

Nakonec jsem se vymluvila na děsnou blbost, že na dvířkách /pravděpodobně z výroby/, byla nějaká vada a stékal JIM??? asi lak při konečné úpravě a já to chtěla vyčistit. Tak na dvířkách, kvůli zakrytí vyleptané mapy, máme dodnes nalepené dřevěné, stupidní berušky.

Tím to ovšem nekončí. V té úžasné vaně, zůstal přileptaný můj gelový nehet, v podobě ostrého hrbolku. F. Si při koupání /…asi se klouzal nebo, co???…/ málem rozřízl zadek ...

Výslech: co to je???… já:… se jako nezblázni, nevím, co to je!!?????? Všechno dramatizuješ!!!!!! F.:…ne, abys jsi s tím něco dělala, odtrhneš to od vany, bude tam díra, vana poteče a já zase nebudu rozkopávat celou koupelnu a dávat novou vanu!!!!!!

Myslím si, aby ses neposral, ty musíš mít prostě FURT NĚCO! No, samozřejmě, že druhý den vezmu obracečku a chci to uhladit, aby ten hrbolek nevystupoval, neškrábal… no a urvu ho z vany… zase panika!!!!
Ten se zblázní!!! Letím pro vteřinové lepidlo a díru lepím. Nedaří se, lepidlo nechce schnout. Fénuju to!!! Usychá to!!!! Ve vaně máme flek jako krááááva!!! Koupelna je měsíc stará. Pokaždý když jde F. do koupelny, tak se skloní nad vanou a nevěřícně kroutí hlavou…to dělá už 7let, protože ví, čím mě vytočí. Ví, že jakmile TO KROUCENÍ HLAVOU ZAHLÍDNU, ZHÁDÁM SE S NÍM, OKAMŽITĚ… Dělá, jako kdyby jemu, se nikdy nic nestalo, samozřejmě, že nestalo, když doma nic nedělá. A já, s radostí pro změnu, vykřikuji a ještě víc kroutím hlavou než on, že: KDO NIC DOMA NEDĚLÁ, NEMŮŽE TAKY NIC ZKAZIT!!!!!

Asi za 2 měsíce zapálím aroma lampu v kuchyni na sporáku, kdysi nám málem hořel obývák kvůli gelové svíčce na stole, od knotu v ní, chytil anýz, skořice a hřebíček, jsem už tak opatrná, na sporáku nic nechytne!!!!!!!!!! Nasávám uklidňující vůni z vonného oleje. Najednou se ozve rána, jako když se sešlápne plastová láhev, tou dobou jsem v obýváku a na lampu jsem zapomněla. Jdu do kuchyně, odkud zvuk vyšel. Skoro omdlívám!!

Vyvařila se voda v mističce od aroma lampy a ten zbytek toho vonného oleje, bez vody explodoval. Po celý, žlutě vymalovaný kuchyni jsou všude i na sádrokartonovým stropě, pro změnu vymalovaný odporný, černý mastný skvrny!!!!! Trochu jsem to uklidila, jsem před zhroucením, Petřík mi vydatně pomáhá s uklízením, pohroma odklizena a F. přijel.

Když viděl tu spoušť, tak se udělalo špatně a odjel trucovat, na týden, na chalupu se slovy, že je zvědavej, kdo to tu vymaluje!!!!

Fakt je nesnesitelnej a zbytečně hysterickej, co by jako dělal, kdyby přijel dřív a viděl pravou skutečnost, myslím tím, tedy opravdovou spoušť, ze který bylo mdlo i mně a to už je co, říct! Což ovšem nekončí!!!

Petřík v pokoji odrazí kousíček malby na zdi, nad postelí, P. je v té době 13 let… Než měl nově udělaný pokoj, dělal si v něm, co se mu zlíbilo, maloval všude a vším, kam dosáhl….stříhal a vystřihoval kytičky ze záclony, pokoj vylepoval až ke stropu vším, co uznal za vhodné, vodovkami maloval až na cihlu, ...koberec - tak na něm byly vydrápaný dálnice, silnice. Jeho pokoj připomínal skladiště....No, spíš bych řekla, že smetiště, jelikož k tomu všemu sbíral, co se dalo. Od zrezlých pivních víček, větviček, kamínků...
Na tom by nebylo, ovšem nic tak hrozného, kdybych se nerozhodla po jeho činu zahladit stopy!!! S pocitem uměleckého nadání, chodila jsem přeci do LŠU na výtvarku, jsem na zdi vytvořila NĚCO, co se nedá ani popsat. To člověk i s 15 dioptriemi, by poznal, co to je za hrůzu. Hlavně můj výtvor připomínal silně pozvracenou zeď.

S Petříkem jsme se tomu strašně smáli, hlavně tomu, jak se bude F. tvářit, až to zjistí, ovšem jen když nebyl doma!!!!! A můj pavýtvor, prozatím, než na něco lepšího přijdeme, jak HO skrýt, zakrývali polštářem.
Provalilo se to!!!! Pokaždé když F. vstoupil do pokoje, tak si Petřík letěl sednout na postel, aby svým tělem zakryl můj výtvor a ani se nehýbal, natož, aby mu odpovídal na otázky. Pokaždé F., velmi vytočený, odcházel z pokojíku se slovy, ať s klukem skočím na psychiatrii, že už není možný, jak se chová.
Po odhalení mého činu v dětském pokoji, utírám keramickou misku /v kuch./, ta mi nějak vyklouzne z ruky, při letu prorazí kus linky, dopadem rozštípne dlažbu v kuchyni a stačí ještě odštípnout dlažbu v koupelně, kde jsem se právě přiznala k uštíplýmu umyvadlu, nějak mi vypadl parfém a ten byl zrovna, tak těžkej!!! Odštíplý kus umyvadla jsem utajila 3 měsíce, zdárně jsem svůj čin, ukrývala pod zubní pastou.

Pokaždé když si F. vyčistil zuby, tak jsem po něm, šla dát IHNED pastu na správné místo, abych předešla zbytečnému odhalení!!! Což ovšem F. velmi špatně nesl, říkal, že už mě má plný zuby, jak po něm furt něco přerovnávám, ale copak jsem se mohla přiznat, když vím, jak příšerně reaguje????
Právě nám dovezli a smontovali novou ložnici!!!! Jdu vysát!!! Vyklouzne mě, ta odporná kovová část trubice a prorazí, asi 10 minut staré dveře skříně ložnice!! F. už rezignoval, nemá prý?slov!!!! :/:/

Joo, v tom testu mi taky vyšlo, že náš vztah vystihuje píseň Knoflíky lásky!

A moje příhodičky zručnosti, tento rok skoro skončily, ještě jsem udělala pár drobných změn, v řádném stavu naší domácnosti, ale netrápím se svojí nešikovností! Už se ani nerozepisuji, o mnou prořízlé kožené sedačce, na kterou jsme čekali asi půl roku, lžičkou - proražené desce konferenčního stolku, skvrnách na koberci po Savu, kdy jsem čistila rozlitou kávu, proseklé desce na lince, kdy jsem minula plátek masa a k tomu měla velmi špatnou náladu, takže rána na ten plátek masa, byla vedena velkou silou...
No, je toho dost, co stalo během jednoho, ani ne roku a já s úsměvem vzpomínám na dětství, ve kterém jsem získala velkou praxi a bohatou zkušenost,v zahlazování stop místa činu, aby naši nepřišli na to, co jsem dokázala spáchat... A pak, že píseň nedokáže odhalit charakter :/:/

Pec nám spadla!

Lokomotiva Tomáš

ukázka tance a zpěvu na znělku mašinky Tomáše, ale tentokrát byla Linduška fascinovaná příběhem, dávali asi něco, kde se často objevovalo jméno James, to její nejoblíbenější slovo z celé znělky, který se snaží opakovat a dneska ho zařvala :/:/:/... takže tanec i zpěv flákala ...jóó a přidejte si trochu zvuk


17.červenec 2008, před rokem
už před rokem se ukazovalo, že Linda bude muzikální, jedině hudba jí dokázala zklidnit, když propadla neutuchajícímu kolikovýmu řevu

Velká změna

14 měsíc

ani se mi nechce věřit, jaký óóóbrovský pokrok Linda udělala, co se týče cestování. ... z absolutně příšerný cestovatelky, se snad zázrakem, ze dne na den, stala naprosto nejúúžasnější spolucestující, která nás po dobu jízdy velmi baví, řehtá se, pošťuchuje, vykřikuje, aby jsme se smáli, pozoruje a je naprosto v klidu.
Sotva dosedneme, začne zpívat - broukat, kývat sebou, jakože tancuje- chce pustit rádio. Je fakt úúúžasná a srandovní.
Ještě sama nechodí, jen s oporou...bojí se. Naše Lybuna se nechala slyšet, že za to můžu já?, že nechodí, protože jí pořád říkám, pozor ať nespadneš, neuhodíš se apd., nóó nevíím!??? Tak hlavně, že vím, proč Linda ještě sama nechodí.




Sice nechodí, ale o to větší je parádnice a šašek v jednom. Nejradši by pořád krámovala ve skříních, obvazovala se opasky, na hlavu si s chutí natahuje tátovo boxerky nebo moje tanga /proč zrovna tyhle kousky ??, fakt nevím/.
Taky klidně vydrží mít doma na hlavě celý dopoledne nějakou čepici, nejradši z dob novorozence...ale jakmile vyrazíme ven, na hlavě nic nesnese.
Jejím favoritem a největší zábavou zůstává tanec a zpěv, nejvíc ze všeho miluje mašinku Tomáše, takže do melodie mašinky, vkládám různá slova a vyprávění ..to by vydržela poslouchat pořád, stejně jako mě tahá do "velký" postele, abych vzala noťas a přehrávala jí na YouTube mašinku pořád dokola, líbí se jí i ve španělštině, tomu se děsně řehtá.

Další její velkou zálibou se stala pračka...dokázala by u ní sedět hodiny, točit s progamátorem, mlátit s dvířky od bubnu, do kterýho pořád něco nosí a dává. Když nemůžu NĚCO najít, tak vím, kam mám jít hledat.
Jóó a má další zub, stoličku vlevo nahoře, vpravo se klube a další spodní 3-ka. Zuby jí tedy mooc trápily, proto ten neklid a řev v noci. Takže poslední skoro dva měsíce jsem praktikovala, přenos Lindy do velký postele okolo 21h, vždycky ožila a rozdováděla se, že usínala až 23h ...ale na druhou stranu, jsou to naprosto nejkrásnější okamžiky, vidět, jak je Linda šťastná a veselá. Na blbosti je jako dělaná.



Naprosto fascinující je, jak tak malý dítě dokáže tvářit, přistiženo při zakázané činnosti, že neprovádí nic, co by nám mělo vadit, že naše výtky se ho vůůůbec netýkají, s přidaným pohledem na nás, že co to zase chceme, jestli nejsme nááhodou trochu padlý na hlavu. A to nemluvím o rafinovanosti a vytrvalosti, jak se k zakázané věci, dostat.

..nóó a další změna? ...

neodolala jsem a koupila Lindušce dalšího tygra /tentokrát skoro stejné velikosti jako je ona/, poté, co ho vyrvala z regálu, začla ho pusinkovat, mazlit a HLAVNĚ očuchávat. Tomu pohledu na očuchávající a mazlící se Lindu s tygrem, se fakt, nedalo odolat.
Akorát jsem se bála, abych pak neomdlela z ceny u kasy, protože cenovka chyběla.