...šem se žaše šlíkla... ŽÍÍ je nachytaná na spinkání, akorát problém je v tom, že se mi už asi po 6-tý svlíkla
a radostí pak lítá hataná po bytě... hejééé šém hatanáááááá...nechytiš

Kdo je na malý fotce, kterou líbá Linduška?

26.7. pondělí... ráno jsme si volaly s Ly a Mišičkou... Linduška si chvíli povídala s Mišičkou a najednou odběhla a něco žmoulá v ručičce. Někde vyštrachala fotku Míši a začala jí líbat. Měla velkou radost, že slyšela Mišku.

Během týdne bylo docela hezký počasí. A jak jsem správně předpokládala na koupák se už nedá chodit. Celý dny fouká silnej vítr. Ale stále jsou teplý noci, normálně se mi nechce věřit, že je i 21°C ve 23h. U nááás!!!??? Tak to si tedy dlouho nepamatuju. V bytě je stále 26°C.
Každý dopoledne vyrážíme něco nakoupit a hlavně vždycky zajedeme na náměstí. Linduška teď chce pořád jezdit na motorce. Dokonce jsme šli do Sportu, podívat se na nějaký ty kolo-odrážedlo, ale ŽÍÍ se na něm ještě bála. Nooo, já jsem hlavně říkala F., kterej je přesvědčenej, že ŽÍÍ nasedne a hezky v klidu za ním pojede po "lenince"... nééé, že by to nezvládla, ale jaxi natrénovat musí na trvavnatým terénu. Nééé, na betoně, že?:D Myslím, že úúplně bude stačit, když kolo-odstrkávadlo dostane až ke třetím narozeninám...tedy, už vidím, jak s ní každej den klušu dopoledne- odpoledne do parku, aby se projela:D.

V týdnu jsem si šla vyzvednout náušnice, který jsem měla v opravě asi rok, jelikož jsem si nebyla schopná dojít si pro ně. Dorazily jsme k zlatnici Romče a já se ptám ŽÍÍ jesli jde se mnou...ona vůůůbec nechtěla, počkam v autě ... asi pětkrát jsem se ŽÍÍ přeptala jestli nebude v autě brečet, bát se... nééé, di uš, řekla mi. Zdržela jsem se asi 10min., nemohla jsem ze zlatnictví odejít bez nového kousku. Koupila jsem si nááádhernej náramek. Přecházím k autu, už z dálky vidím, kmitající ručičky a nožičky ve vzduchu. Čím jsem blíž, slyším: maminko...Štěpááánkoóóó, de si ?... pomóóc maminkóóóóó Štěpáááááánkoooo... Linda byla uřvaná, oteklá, urvala sluneční clonu, sundala si boty...a řvala... měla úplně hysterickej záchat. Jsem si k ní, miláčíčkovi rychle vlezla a utěšovala jí snad další čtvrt hodiny. Bylo mi jí tááák líto. A to jsem jí vlastně po roce vyfotila u mě v autě, jako bych něco tušila...:D


pátek 27.8 ... dopoledne jedeme opět na motorku a nakoupit, a říkám Linduško, pojď já tě vyfotím pro bráchu Péťu , aby viděl jakou máš novou, krááásnou kabelku na tygra a dudlíka a Linduška zapózovala...

P.S. už vůbec, tedy i normálně bych neměla nic sprostýho před Lindou říkat... ještě než vyrazíme na motorku, chci zavolat Marcele, aby naklusala za náma, dlouho jsem jí neviděla, akorát se se Standou vrátili ze Spojených Emirátů JUGOSLÁFSKÝCH :D  a navíc sotva se vrátili, Standa je v nemocnici, zkolaboval a našli mu cukrovku. Tak říkám, jak se normálně a z lásky oslovujeme : Linduško eště zavolám kjávě:) a ŽÍÍ : Miluš, viť ?
Takhle krásně se nedávno F. vyjadřoval o svý sestře, že tu krávu Miluš už nemusí zase  dlouho vidět :) ... s F. jsme se bavili před 14dny! o Miluš. Linda prostě vnímá všechno.