středa 19. srpna 2009

Předsváteční

Přestože Linduška bude mít svátek až 1. září, včera jsme měli předoslavu jejího svátku. Vlastně Linduška slavila jen s babi, protože Lybuna odlétá na Mallorcu a bude si tam pěkně dlouho užívat.

Linda mě úúúplně vyvedla z míry, jak už dokáže prožívat rozbalování dárků a hlavně vnímat, co dostala a radovat se z toho. Fakt jsem čuměla, protože Linda přímo zářila štěstím a radostí. Pořád se chtěla s babi mazlit.

Linduška dostala do výbavy dalšího tygra, knížku mašinka Tomáš, polštářek s tygrem, přáníčko a prachy...Musela jsem se smát, protože dospělý bratr dostával knížky typu Zuzanka a její přátelé a Linda, lokomotivu Tomáš.:/:/:/...zrovna tak mě vyvedlo z míry, jak byla fascinovaná knížkou a radostí nevěděla, co má dělat když si jí prohlížela.
Při každým listování v knížce dostávala záchvaty radosti. Jsem si myslela, že na takový knížky ještě není dost zralá, že jim nebude rozumět a nebudou jí zajímat, ovšem Linda mě opět překvapila /viz. videa vlevo/.

Oslavička se opět vyvedla, Linduška lítala radostí po bytě, úplně z ní spadla únava, rozmrzelost po nemoci, takže se tímhle překvápkem, úúúplně vyléčila...


středa 12. srpna 2009

Ftipné setkání




Lindušce se přes víkend a následné dva dny, neustále střídaly teploty. V pondělí dokonce začala šíleně chraptit, docela jsem se vyděsila, protože jsem volala Dr. a hlásila reakce na očko. a zmínila se i o chraptu, Dr.mi říká, že kdyby začala kašlat, že by se mohlo jednat i o laryngitidu ... zase se mi udělalo úplně špatně, jsem v tomhle neskutečně hysterická.
Dneska dokonce praskly Lindušce i koutky, takže jsme se vydaly k Dr. Naštěstí jsme ani dlouho nečekaly, přišly jsme včas a Linda si ještě stačila krásně pohrát v hračko-čekárně. Než jsme přišly na řadu, přišla nějaká maminka a začala smrkat, to velmi zaujalo Lindu, vyzývavě upřela na dotyčnou, smrkající maminku pohled a začla na ní :frkat:, velmi intenzivně a velmi gestikulačně, okamžitě jsem věděla, že je zle.
:Frkání: několikrát zopakovala až se ostatní čekající, začali smát ... mě to bylo taky k smíchu, ale nechtěla jsem se trapně smát, ALE hlavně jsem se obávala, že si začne klepat na čelo a říkat BLABLA a kroutit hlavou, tak jsem rychle začala odvádět její pozornost... ještě vymyslela pár blbostí, třeba pro změnu mi nosila k očuchávání gumový, pískací hračky, nejvíc se jí líbilo prasátko a k očuchávání je zkoušela nosit i ostatním čekajícím.
U Dr. : Linduška má jen nějakou virozu, brali jí z prstíku krev, aby se vyloučila infekce. Dr. Lindušce prohlídla i pusinku, takže tím, jak jí rostou stoličky, má hodně krvavý dásně a dostal se jí tam nějakej sajrajt ...jsem si to myslela, aby nééé ... aby se jí tam něco nedostalo, když vypila litry vody v bazénu a pak nenápadně máchala čepici, aby jí mohla cucat...jsem měla obavy, aby to nebyla nějaká plíseň.
Joo a ještě jsem nechala Lindu převážit, netrefila jsem se v odhadu, váží 9,20kg.

A proč Ftipné setkání?


... jelikož, jak píši níže, setkání se známou bylo opravdu ftipné, ...ale, zase až tak VTIPNÉ pro mně, nééééééé ...:/:/:/

...od Dr. jedeme něco málo nakoupit do Lidlu. Málo lidí, pohodička, Linduška se ráda vyváží ve vozíku, nenápadně mi sebere klíč od auta...pro jistotu ho mám na šňůrce, jsem v klidu ...nemůže ho nikam zahodit, abych ho nenašla a spoléhám se na svůj sluch, určitě bych ho slyšela, jak padá...to jsem se ovšem a opět velmi mýlila... po několika minutách zjišťuji, že klíč nikde není!!! Nemůžu ho najít... noóó, paráda, lítám po Lidlu jako splašená a nic...vlastně ani nevím proč jsem se naměrovala k drátěným košům se zbožím a vidím, jak je tam klíč zaháklý /ale přitom jsem pátrala jen po zemi/...uleví se mi...hlavně protože jsem opět sama doma, telefon, klíče od bytu mám v autě, takže fakt nevím, co bych dělala kdybych je nenašla...ještě teď se mnou mává panika, z tý představy, co bych FAKT dělala!?????


V tom se míjím se známou, neviděly jsme se delší dobu.


A ona: Ahooooj, jééééé ty TAKY vozíš vnoučátko?????? Vteřinu čumím, jak to myslí. Říkám: Nééé... padá na mně její udivený pohled a ona :NÉÉÉÉÉ, ty si děláš srandu!???? Zvesela odpovídám: Ne, nedělám, sice teoreticky je to možný, ale prakticky jsem šťastná, že je to ještě moje dítě:/:/ Pár vteřin trapného mlčení a pohledů jinam, ze kterýho mě vysvobodí šílenej řev, nespokojený Lindy ... ani už nevím, jak jsme se vtipně rozloučily.
Fakt je ten, že ten její ÚDIV, mě ještě teď rozesměje a pravděpodobně si ho budu dlouho pamatovat. A to zrovna dneska jsem si připadala fyzicky neschváceně, v mysli - s dobrým rozpoložením. Celkově svěží.:/:/

Hned jsem svou příhodu musela napsat dospělému chlapečkovi, aby se pobavil.


Asi se určitě pobavil, ale odpověděl mi, že známá je nějaká drzá ...ho táááááááááááák milujuuuuuuuu!!!!!!!!!!!!!!!!

pátek 7. srpna 2009

KRÁSNÝ, LETNÍ koupákový 15 měsíc


Momentálně, pod tíhou emocí vyšťavenosti z Linduščiných usínacích večerů, začínám opět na téma, usínání - Linda svoje večerní usínání vypilovala k obrazu svému, a to, že se už okolo 20h přesouvám do velký postele, abych měla klid, jelikož po položení do své malé postýlky, dostává hysterický záchvaty vzteku až přestává skoro dýchat. Mám vztek, obrovskej, chtěla bych jí nechat vyřvat, ale to já zase dostávám hysterický záchvaty, ale strachu, že poblije všechno a pak by mě už asi šlehlo.

Ale ani usínání ve velký posteli není jen, tak. To sebou mele, převrací se, dělá kotrmelce, když to na mně nezabírá, začne mě dloubat do očí, nosu, nadzvihávat řasy, tahat za vlasy a já radši dělám, že spím, protože jinak když se začnu smát nebo na ní houknu, že jestli si nelehne, půjde do malý, začne samozřejmě vyvádět a usíná až k 22h. Mezitím jí rozptyluje /v usínání/ venku projíždějící auto, HŮ-HŮ, projíždějící motorka, zaskřehotání strak nebo stačí když někdo, někde zavírá okno, stahuje žaluzie nebo když zaslechne, že se někdo, někde hlasitěji baví. Na všechno reaguje, diví se, co to je???, ťuká si na hlavu, říká BLA-BLA/blázen/ a asi doufá, že mě tím obměkčí a začneme si zase hrát.
Večerní usínání bych tak nedramatizovala, ale musím TO, pořádně zdramatizovat, aby bylo jasný, že tím pádem, nemám šanci něco udělat Jako např. poklidit, dát třeba ještě prát pračku apd. A taky pak v posteli umírám hlady, žízní ..ale nemůžu se vzdálit, protože Linda okamžitě, při zjištění, že NENÁPADNĚ odcházím, začne samozřejmě řvát.


Tento týden, jí to toleruji, myslím to šílený usínání, protože byla na očkování a zdá se mi, že je taková rozladěná a nesvá, tak doufám, že se nepřidají žádný reakce v podobě vysokých teplot.
I když na druhou stranu si ani nepamatuju, kdy usnula normálně večer, bez scén, mého uspávání a podobně.
Tou formulací, normálně usnout, myslím, že si fakt nepamatuji, že bych Lindu večer uložila a ona spala, alespoň do 2h ráno. Rozmrzelost, která jí teď fakt při každým usínání provází, je způsobená, určitě! i tím, že jí pořád rostou stoličky. Dole se jí prořízly úplně, nahoře se prořezávají nastřídačku. Ona prostě táááák blbě, všechno snáší.
Ad. očkování, měla jsem tušení, že to všechno vztekání a nevrlost bude předzvěst k reakci na očko. a měla jsem pravdu...v sobotu měla Linduška zvýšenou teplotu, byly jsme radši doma v klidu, venku bylo šílený vedro, nejdřív jsem si myslela, že by jsme mohly jít na koupák, ale pak jsem si to rozmyslela, obávala jsem se, abych tím Lindu nedorazila...ještě, že jsme nikam nešly, protože tím koupákem bych jí 100% dorazila, jelikož v neděli už má vysoké teploty, je mrzutá, neví, co by ...pořád brečí, ale jinak to vypadá, že už má snad nejhorší, za sebou.



VODOMILKA

Už přes týden chodíme na koupák. Linduška je obrovská vodomilka, hlavně na koupáku, neskutečně hodná. Teď se musím smát tomu, jak není ve svý kůži / po tom očkování/a někdo jí sebere v bazénku hračku, jak na něj zařve NÉÉÉÉÉÉÉ, že dotyčný dítě lekne, pustí hračku a radši se od Lindy vzdálí. Takže koupák si užíváme, protože je fakt hodná a z plavčení nadšená. Skvělý je taky to, že ani nezdrhá, když jí postavím bosou na trávu, tak skoro začne brečet, že jí ta tráva píchá...noo, prostě poseroutka. Poprvé jsem se lekla, že jí něco bodlo, úplně mi, z tý představy bylo zle, ale když jsem prozkoumala její nožičku a posekanou trávou a nic jsem nenašla, tak jí znovu postavím na zem a ona začne pobrekávat a zvedat nohy pryč z trávy. Jsem tedy pochopila, že nechce chodit bosa. Tedy myslím, stát bosa na trávě:/:/





Vody se vůbec nebojí, nebojí se ani ve velkým bazénu, tam si to přímo užívá. Jediný, co mě děsí, je to, že Linduška s chutí popíjí vodu v bazénu a když už rázně zakročím, že pít neeee, tak aspoň cucá, nenápadně čepici. Koupila jsem jí takovej, akorát do ruky kyblíček, aby nebyl moc těžkej po naplnění vody, ale neosvědčil se, pro Lindušku je akorát, ale pouze na to, že se jí z něj výborně pije voda z bazénu.
Jsem tak neskutečně šťastná, že mám Lindu, fakt si to všechno užívám, a vlastně mi ani nevadí, jaká je to jinak vydřiduška.



ZVÍŘATA
K pravidelným procházkám, patří i cesta do Ekocentra. Ale Linda, čím víc, tam chodíme, tím víc, je alergická na zvířata. Normálně se jich bojí. Asi od července jsem se zmítala ve výčitkách, že nejsem schopná s Lindou vyrazit do pořádný ZOO, ale po poslední návštěvě Ekocentra, se mé výčitky, nad mou neschopností, zcela vytratily.
To, že zcela nesnáší morčata, to vím, stejně tak nemá ráda pohled na králíky, na morčata se prostě ani nepodívá, zavírá oči a říká BÉBÉ. Ale normální šok zažila z koz. Malá kozička, vyrazila nadšeně vstříct Lindě, s parádním mečením, a Linda ječela dokud jsme neopustily areál EKO.
A to jsme se na kozičky samozřejmě dívaly z pořádný vzdálenosti, jako bych tušila, že se bude NĚCO zvláštního dít.
Už dřív jsem si všimla, že se Linduška bojí zvířat. Když jsme třeba byly ve Zverimexu, tak se odtahovala, sice jí zvířata lákají, ale pořád převažuje strach. Jsem si říkala, že na ní třeba blbě působí to prostředí ve Zverimexu, stísněnost, klece atd., ale bojí se i v Eko.
Cvičně jsem minulý týden Lindušku přeměřili a měla 81cm, váhu odhaduji, tak na 10,20kg.
Taky ještě sama nechodí, tedy chodí, často se zapomene a vyšlapuje si sama po obýváku, ale jakmile to zjistí, jde na kolena. Vždycky když se zapomene a sama si najednou vykračuje, tak po sobě s Pepou, významně a hrdě mrkáme, jakože jsme oba zaregistrovali, její chodící talent.
Ale zase krásně žvatlá, ukazuje na sebe a říká TA /Linda/, ale neznamená to osobní zájmeno, ale koncovku :da:, vlasně skoro všechno se snaží opakovat.
Linduška před rokem, srpen 08