FA

Linduško, řekni, jak se jmenuje máma? FA. Ano, Štěpa. A Linda? Jak se jmenuješ? Táta, táta... nééé, ty nejsi táta, ty přeci nejsi táta...
A táta? Pepa.
Brácha? Pééé-ťa.
Bába? Ticho...no přeci bábalíba :/ ÚDIV.:/:/
Tak ještě jednou ..jak se jmenuje máma? FA ...nééé, přeci jsem ti říkala, že maminka se jmenuje Štěpánečka nejkrááásnější, nejhodnější ... táta je Pepa, bába Líba, brácha Péťa...jenom maminka je Štěpánka ... úúúúúdiv jako blázen, ale s provokativním úsměvem a nějakou lstí, blýskající se z očí...FA, FA, FA, táta, táta ... ječí Linda a neskutečně se řehtá...

Jinak nás už 3týden klátí viróza a od včerejška máme ATB. Nechápu, proč stále píšu v mn. čísle, vždycky mi šíííííleně lezl na nervy mateřský plurál... jsem se dušovala sama sobě, že k tomu bych se nesnížila, a šup ...je to tu... copak snad my 2 s Lindou bereme ATB??? Jsem fakt trapná...budu se snažit myslet a psát normálně.

Poprvé za 19M je Linda tak dlouho nemocná, nejdřív měla vodnatou rýmu, odsááávala jsem.Minulou sobotu řvala od 3-6h. Nedala vůbec uklidnit, já jsem na ní byla dost vytočená...jsem si říkala, panebožecotomámzadítě.... neměla teplotu, tak jsem si říkala, že nepřekoná ani trochu plnější nos...joooo, velkej omyl...druhý den teploty 39°C, v pondělí píchání ouška. Dr. na ORL perfektní, věnovala nám maximální péči, dost dlouho a opakovaně prohlížela Li. obě ouška než se rozhodla, že jí píchne. I s ATB počkala, jsem se přeptala i na očko. Prevenarem, ale říkala, že je to předčasný, že navíc má Li. zánět virovýho původu.

Ve čt. jsme šly na kontrolu, Linda dostala ATB, tak za prvý mě děsně překvapilo, jak Li. stále celý 4 dny od píchnutí, vytéká z ucha žl. sekret, ale v takový síle, že jsem nevěřila vlastním očím.
Takže zítra začínáme 3 týden marodit, Linda je jedlá a já taky. Nechce vůůůbec spát, pořád pokňourává, chce furt nosit. Ani v noci nespí. Tedy občas zaspí, přes den hodinku, samozřejmě si s ní musím jít lehnout a večer je vzhůru do 22h a do 2h nemůže zaspat, budí se, pobrekává ...ráno vstává okolo 7.30h ...chápu, je nemocná, ale kolikrát mám chuť jí do suspenze ATB rozdrtit Dithiaden. Ještě, že občas zaskočí Ly. Linda jí miluje a je šťastná, že je s ní babi. Nooo a já taky. Škoda, že se Ly. nechce obětovat častěji.:/:/:/

Protože Linda je fakt neskutečnej výýýcuc veškerý energie.

... a tady píše my a péé /Milinda a Peťulinda/ a ve vteřině začne páčit s termoreg. u topení, takže buď z nás leje doma pot nebo se klepeme zimou... Linda je fakt nenápadná, ani postřehnu, že zase něco montuje.

Linduška je neskutečně roztomilá, pořád se oblíká, hlavně čepičky od Ly., těch během 10min. vystřídá celej šuplík...a že jich má hooodně. Občas stačí v nestřeženým okamžiku něco ukrást, jako naposledy můj pilník, se kterým kráásně obrousila stolek...táta se divil, od čeho jsou na něm ty čmouhy:/, neměl brejle.:/:/:/to bude zase blbých keců...

Jsem z ní totálně posraná, obzvlášť když mě chytí ..snaží se mě obejmout, a říká JÁÁÁÁÁÁÁÁÁD, duž-duž...RÁDA, DRŽET, DRŽET...nechce, abych odešla a ještě mě líííbááááá a mazlí. Šmrdolí se mi ve vlasech...prostě kouzelná holčička.

Listopad 2008, SOUTĚŽÍME S CHICCO

ÚÚÚÚÚÚPLNĚ BYCH ZAPOMNĚLA.... ke konci listopadu minulýho roku, jsem chtěla Lindušce koupit usínáčka od Chicco, novinka. Nikde ho v obchodě neměli, tak jsme začala šmejdit na jejich stránkách... a koukám, že tam byla vyhlášená Velká fotografická 2008 soutěž s názvem:
Chicco hračka zaručí, pohyb, smích a bezpečí. Teď po roce jsem se byla podívat na stránkách Chicco a soutěž je tam stále archivována. A Linda se tam směje dááááál.
Zpět k soutěži, podmínkou bylo poslat fotografii usmívajícího se dítěte s hračkou Chicco. Takže jsem TO četla chlapcům doma, nahlas a oba :...POŠLI TAM LINDU... se mi vlastně vůůůbec nechtělo, k takovým typům soutěží jsem víc než skeptická, navíc mi připadají trapný..takže všechno tohle, co píši, jsem zase já tlumočila, chlapcům nahlas. Hučeli do mně tak dlouho, že i přes věškerou mojí původní nechuť, jsem Lindušku vyfotila a fotku poslala... stejně jsem byla přesvědčená, že můj mail skončí v "koši".

Mimo to uzavírka se zasíláním fotografií končila za 2dny. Pokud by Lindu vybrali, tak by byla na http://www.chiccocz.cz/ měsíc vyvěšena její fotka a hlasovalo by se....

SOUTĚŽNÍ FOTO


Druhý den nám hned přišel mail, že Linda byla vybrána ... mezi nejjjjjkrááásnějšíííí úsměv dětiček ČR :/:/:/:// TO JE PŘECI JASNÝ, ŽE LINDUŠKA JE NEJKRÁSNĚJŠÍ DÍTĚ NA SVĚTĚ!!!!!! Do ledna se hlasovalo na netu, pak ve vybraných obchodech...noooo, nevyhráli jsme. Nevadí vyhrála jsem přeci Lindu.
Lindušce od Chicco přišla v prosinci pozornost, kačenky do vany... to už bylo asi jasný, že nic nevyhraje:/:/
Nakonec jsem stejně byla ráda, že jsme se neumístili, protože při představě, že bych se musela někde s Lindou vystavovat a fotit, mi není moc dobře. To, co je mi bytostně cizí, bych musela strpět. Noo, tak to se svojí povahou...???? Nevím, nevím...

listopad 08, s krásnou, hodnou tetičkou Mišulindou

... ještě jedno videooooooooo, Linduška 7 měsíců

VELKÝ BÁÁÁ-PÉÉÉ

6.11. SE NÁM KONEČNĚ VRÁÁÁTIL NÁŠ MILOVANÝ VELKÝ BÁÁÁ- PÉÉÉ.
Neskutečně jsem se těšila a nemohla dočkat. Obzvlášť posledních 14dní, co jsem se dozvěděla Petříčkův přesný návrat. Poslední dny se neskutečně vlekly a já byla nervózní jako prase. Tentokrát to bylo opravdu dlouho, co jsme se neviděli. Sice jsme si hoodně psali, viděli se přes Skype, tak se mi to tolik nezdálo dlouhý, ale přes to, mi to nestačilooooo....
Původně jsme plánovali, že se pojedeme na Petříka a strýčka s tetičkou...tedy na Milindu a Mišulindu s Peťulindou podívat, ale Linda nám překazila plány. Svojí příšernou kázní a vášnivou nechutí, cestovat.

Velký den návratu nastal, Petříííček se vrátil pohublý o 12kg, dodnes nechápu, proč ten kluk nežere a nežere...ale pořáád stejně krááásný a úúúžasnýýýýý...jsem tááááák neskutečně šťastná, že ho mám doma...Ly. si ho teď pořádně vykrmuje, ale pořád mám pocit, že se tomu žrádlu brání...co by maminka dala ...aspoň pět kilínek dolůůůů....ale maminka žere a žere ... a má velmi kladný vztah k žrádlu, jako takovému.

Linduška se zrovna rozhodla den návratu prospat...takže to jsme nebyla moc ráda, protože je bázlivá a protivná když jí musím vzbudit a i na svého otce, se dívá, jakoby ho viděla poprvé v životě...ale Linda překonala veškerý mý obavy... rychle se okoukala a líbala, hladila Petříka, obzvlášť si ho zamilovala když jí půjčil svůj noťas, ten slastnej pocit štěstí v jejích očích se nedá popsat...a taky P. parádně zlobí, pokouší a provokuje...pořád na něj řve, ale ona řve, že zalíhá v uších báááááááááááááááá-péééééééééééé /brácha Péťa/ A když není doma, tak furt lítá do ložnice a kouká na fotky, nebo říká halohalohalopééééé - chce volat Péťovi.

JSEM TÁÁK ŠŤASTNÁ, ŽE UŽ MÁM CHLAPEČKA DOMÁÁÁÁÁ...oslava zatím žádná nebyla, vlastně bylááá...Ly. udělala vynikajííící chlebíčky s pravým uherákem, sežrala jsem na posezení skoro celý plato, sváteční guláš, řízky, salát, buchtu ...naplnila lednici, špajz ...celý říjen vyrážela s batohem na zádech na nákupy ... a stále něco vláčela na zádech, když se vracela z obchodů...a když měla asi pocit, že je to pořád málo, vyrážela na vyjížďky přímo autem:/:/...Petříček se má jako v bavlnce:/:/

Chodíme do MC - listopad 09

Po delším váhání jsem se rozhodla, že začnu UŽ konečně chodit do MC. Nejdřív jsem nechtěla, aby se zbytečně nenakazila od dětí různými /hlavně skorosmrtelnýma/nemocemi apd. Stále jsem nevěděla jestli mám začít chodit nebo nééé...hlavně jsem se bála nemocí, pak jsem si řekla, že stejně Lindu nemůžu uchránit a šlo se.





Rozhodlo, i to že Linda miluje děti ... ale jak jsem byla překvapená...
Sotva jsme překročily dveře MC, Linda spustila šíílenej řev. Bála se, asi si myslela, že jsme u doktora... Linda se nedala uklidnit. Docela mě to překvapilo, že je tak vyplašená. Ovšem ještě větší překvapení mě čekalo, když jsem zjistila...to fakt nebylo vůůbec těžkýho...jak se Linda bojí dětí... A to jsem měla neskutečný štěstí, že jsem se trefila do termínu, kdy chodí vesměs stejně starý děti jako je Linduška... opravdu výhoda, nepopsatelná...
Poprvé jsem ani nestačila nic vyfotit, jak jsem byla vyprdlá, že se Linda, tááák příšerně bojí.
Takže foto a video je z druhé návštěvy. Kdy se už Linduška zapojila i do hrátek a zpívání.
První návštěvu MC víceméně prostála v plastovém domečku, bedlivě pozorujíc okolí a když se nějaké dítko přiblížilo, šíleně ječela.


Druhý týden: ... Linduška ... doprovází zpěv a pozoruje divadlo, to se dokonce osmělila a šla si na maňásky sáhnout.
Zvědavost, překonal strach. Dokonce se sama zapojila i do cvičení, plazila se po lavičce, pokoušela se skákat na trampolíně... i při hře občas zapomněla na strach a nabízela hračky ostatním dětem.







A nakonec se i kráásně nasvačila... několikrát si obděhla pohrát a zase se vrátila... a ikdyž se k ní děti přiblížily nebo dokonce si na Li. sáhly, neřvala...ale byla napjatá, ve střehu začít řvááát. A to měl štěstí, že jí ještě žádný dítě nemajzlo něčím po hlavě nebo se po ní neohnalo, protože to si fakt nedokážu představit, co by pak dělala...ale myslím, že na odrazení dětí, platí stále Lindino NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ!!!! Okolo hrající děti jsou z ní, táák vykulený, že si přestávají hrát a koukají, co se děje:/:/




Nooo a já jsem se rozhodla, že budeme chodit 2x týdně, aby si Li. zvykla na děti, super výhodou je i to, že ve středu chodí hooodná a milá teta Hanka s Jonáškem.