neděle 19. září 2010

Večer se mazlíme s Lindou v posteli. Dovádíme, muchlujeme se... zlobíme se, lechtáme, štípeme, líbáme... Linda dělá kotrmelce a najednou z ničeho nic, řekne: ...hejéééé, vydyš? ... a natahujeme přede mne ruku. A já: a co tam máš? Hejééé, hejééé mam modžinu. Š: prosím tě a od čeho? ...kecá, nic tam nemá... Li: maminka mě udelala modžinu. Š: já??? Vždyť na ručičce nic nemáš! Li: ...mam podývej, mam modžinu, maminka Lindu uhodyla, žlobila Linda. Nóó....musím říct, že jsem docela vyvalila oči ...hrůzou. Kdyby to někde řekla, myslím, že to znělo tak věrohodně, že by asi nikdo nepochyboval, že jí mlátím až má modžiny :( Nebylo mi moc do smíchu.




Neděle 19.9  v noci tak Linduška strašně chrápala, že jsem si říkala, že snad ani není možný, aby takhle dvouletý dítě chrápalo... a ráno po probuzení ... Linda má opět rýmu. Si myslím, že nastydla včera. Byl takovej vichr, že po půl hodince mi byla zima a chtěla jsem jít domů, ale Linduška trvala na tom, že deme do parku, na žížata nééé,  móóč bojim žížat, bebejch... šrdí ...nakonec jsme ke zvířatům, tedy do Ekocentra šly.  Psala jsem to už Petříkovi, ale musím i na blog. V Ekocentru jsme byli naposledy všichni tři. Táta s náma takový dlouhý procházky dělá zcela vyjímečně, musí být v dobrým rozpoložení. Vymyslel si svoji teorii na chůzi, ta zní: Nerad chodím, zdědil jsem to po tátovi, ten taky nerad chodil.  A já Š. dodávám, že Linda tu nechuť chodit, zdědila zase po svým tátovi. :D
Nóó a sotva jsme dorazily k bráně Ekocentra, Linduška říká a ukazuje ručičkou směrem k lavičkám...hejééé, tam šem papala jogut, š tátou. Š.: já ti nerozumím, co jsi papala? Li: jogut pšeci, š tátou. Táta taki papal. Fakt neuvěřitelný, co si tak malý dítě pamatuje. Já jsem to už dááávno zapomněla, vůůbec jsme si o tom nepovídaly...nic...ani fotky neprohlížely. Musím říct, jsem si nemyslela, že tak malý děti můžou mít takovou paměť. DŮKAZ ... že neke. Dokonce se mi nechce věřit, že jsem to tak přesně uhodla, a to jsem si jen tak, v duchu tipla, že jsem TO určo na blog psala, že jsme s tátou byli v Ekocentru... ale myslela, že jsem na blog dala i nějaký fotky s tátou.

P.S. na tý koláži mi Linda připomíná Miloše, ale strašně moooc ...já vím, zní to asi jako podlejzáctví :D, protože Li je fakt podobná tátovi, ale když se ksichtí, musím se smát, jak jsou si s Mijoškem podobní.

1 komentář:

  1. Odpoledne jsme byli slavnosti Nemocnice O. je to zase zvláštní, že to bylo skoro přesně před rokem. Oslava jako nic moc, minulej rok děsně lilo, zpíval Michal David, letos nelilo, bylo celkem hezky a zpíval J.Uhlíř. Celkem nic zvláštního. Zpívání se Li líbilo...normálně byla živou hudbou neskutečně zaujatá, skoro nevnímala okolí a zpívala...ikdyž slova neznala. zapamatovala si vždycky pár slov z textu a ty opakovala do rytmu :)Jiné než před rokem to bylo v tom, že se Linduška poprvé projezdila snad hodinu v kuse na kolotoči - autíčkách. Dokonce atrakce byly zadáčo a nejdřív jsem tam nechtěla Li ani posadit, protože kolotoč se docela rychle točil...přidali na rychlosti, aby se dětem asi začalo dělat blbě, aby tam nebyly nakýblovaný celej den:D...

    OdpovědětVymazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.