pátek 24.9. jsme si s Linduškou vysloveně úúúžily. Hlavně, protože nás hned ráno přivítal teplý a slunečný den. Tradičně jsme se vydaly vykoupat do Jáchymova. Musím říct, že se vždycky v J. u Agricoly cítím skvěle. Tentokrát jsem si pocity krásného podzimního dne, vychutnávala ještě víc, protože bylo opravdu nepopsatelně překrásné dopoledne.
...Nikdy se mi nechce věřit, že má voda 28°C, protože se mi napoprvé zdá, doslova ledová. Tedy musím říct, že oceňuji takovou teplotu, jelikož se po pár délkách v bazénu s Li na zádech, se i ve vodě cítím zpocená :D No a po nástupu do vířivky máme s Linduškou obě pocit, že se snad ve vodě opaříme. O tom, že si nadále užíváme luxusního pocitu, že bazén, patří jen nám...nebudu ani psát :) Samozřejmě, že jsem nefotila, přestože jsem nabila baterku, po dvou snímcích, byla vybitá. Takže baterka už asi odchází nebo spíš se občas uvolní, jak Li několikrát týdně spadne šoťák ...stejně mám zálusk na novej /už asi rok/ s videosekvencí v HD rozlišení...
Za to jsem fotila odpoledne na hřišti, odvážnou Lindušku :D ... navíc na hřišti byla paní s malým štěňátkem pitbula a Linduška byla vysloveně v sedmým nebi, že si může hrát se štěňátkem... ani se nedá popsat, jak se řehtala, když na ní pitbul skočil a lízal, kousal... samozřejmě, že celou dobu hypnotizovala ocásek a čekala na vhodnou chvíli, kdy ho pořádně popadne :D Doma se vytasila se škrábancem na dlani, asi od zoubků. Jindy by řvala a teď: ...hejéééé, podyvej, čo to mam, koušanec. Šeňátko mě koušlo, nebojí, nejadí, néééé, je pejšek majinkej, neveděl /asi, že nesmí kousat/ ...dodávala si odvahy, aby při pohledu na malinkej škrábaneček, nezačala opravdu brečet.

Vařeníčko...noo a to byla Linduška, aby nevylila celý kafe... ale říkala,
že kávička je bíbornááá...

V sobotu jsme zůstaly celý den doma. Myslím, že super počásko jsme si dopředu vybrali právě v pátek. Celej den lilo jako z konve. Linduška si krásně hrála na kuchařku, vařila a vařila...
Ráno přijel tatínek, že prej se mu stejskáááloooo...  Aby jsme i v sobotu zůstaly věrný tradici, udělaly jsme si špenátek se smetanou a pravý noky. Musím říct, že když jsem si minule prohlídla blog a fotky halušek...zastydělala jsem se musela se smát ...jelikož, jak jsem jen-tak ledabyle, snad víc než lajdácky nafotila můj výsledek vaření, po týdnu mi halušky spíš připadaly jako zvratky a hned jsem si vzpomněla na mé přívlastky jako luxusní, famózní ... a měla jsem fakt záchvat smíchu. Zamyslela jsem se nad sebou a nebudu už lempl a lajdák, fotit v letu a rychle, ať už to mám za sebou.
Od příště budu pořizovat fotky vkusné a nazdobené... teď to sice ještě není ono, ale myslím, že to vypadá líp ...tak Mišičko, to je pozvánka opět pro tebe. A budu jen ráda když se někdo přidá.

V neděli jsme mysleli, že všichni společně vyrazíme na Michaelskou pouť, ale bohužel lilo a lilo... spíš tedy na vysvětlenou...    klidně bych šla ven i v sobotu, ale jelikož Linda nehodlá dobrovolně opustit kočár, pak se nechá přenášet na různý houpačky, řekla jsem si, že vlastně ani nevadí, že nejdeme  ven... a právě v neděli jsme vyrazili jen nakoupit do Globusu a mašinku. Potkali jsme Krondláky i dětma, tak jsme šli na kávičku. Děti K. vyváděly. Bavily nás, my dospělý jsme se řehtali smíchy a Linduška byla v křeči, neustále ve střehu.        

P.S.sobota ráno, kromě vařeníčka, slyším, jak si Linduška povídá v pokojíku: ahoj Mijošku, jak še máš a čo Péťa, nežlobí? Ahoj Péťo, čo Mijošek,je na Majorce? Nežlobí? Se ptám, co dělá? A ona, že píše dopis Péťovi a Mijoškovi a důležitě sedí u svýho stolečku a dělá, že píše...

...ráno jsem dostala lilie, Linduška s nima stačila zamést schody...
v pozadí je vidět opravdickej podzim...