úterý 30. března 2010

SKYPE

Vrcholným, maximálním blahem, největšího štěstí pro Lindušku je komunikace přes Skype. Ani nemusím otvírat noťas... najednou si vzpomene na My a Mi chichi a začne otravovat halo-halo mi chichichi-my ... jakmile se spojíme s My, mívám obavy, že přijdu o pičítač... sahá, líbá obrazovku, leze na stůl, chce duž my-jád /držet My, má ho ráda/. Dělá, že mu sebrala nos, dává mu čichat ocas tygra... klepe se radostí ... a chatuje... mlátí do kláves. V poslední době, si po sobě musím číst, co napíšu, protože mi chybí dost písmen ve větě... nóóó a teď při skajpování, jak ryká naše Ly.:/:/:/ , nadšeně fotí... Linduščiny záběry z minulýho skajpování :/:/:/ Na záběru My s bleskem...je krááásně vidět, zapatlanej monitor od prstíčků... Jinak fotografování se stalo Lindušce, velkým koníčkem, jak může, ukradne foťák a fotí.

Včera jsme dokonce mohli šmírovat, tedy být on-line, My nás hezky propojil do kuchyně a my jsme se mohli dívat, jak se makají v kuchyni a teta Mišička lítá po place. Se na Váááás táááááááááák těšííím!!!!

Takže až budeme slavit druhý narozeniny, nechám on-line webku, aby jste viděli, jak oslavička probíhá a mohli jsme být spolu. Minulej rok mě to dost mrzelo, že mi TODLÉ napadlo až po oslavičce prvního roku Li.





Dnešní odpoledne na námku... ještě máme to náměstí:/:/ sice bá Pé pravil, že to je poprvé a naposledy, co tam s náma byl...kdo tam nebyl, nepochopí. Náměstí, v tyto krásný a slunečný dny, bývá narvaný jako před lety...tedy asi tak jako dřív na Prvního máje. Je narvaný malýma dětma jako je Li., takže je opravdu vidět, že ona se narodila, ve velmi silném ročníku. Já mám, v tomdlé období ráda námko, do parku se ještě nedá chodit, všechno je takový syrový, d. hřiště jsou rozmáchaný a plný psích hoven..noo a na námku, jsou akorát kikáni... a ti, co sedávají vedle nás mě, náááhodou baví...vždycky když jsem tam sama, je poslouchám a dost se bavím...a ty hnusný kikáni...tak těch, je tam jen pár a jsou zalezlý v jednom zapadlým rohu:/:/:/
Dneska dorazila i Ly., neviděli jsme se skoro měsíc, byla nemocná ... Li. byla šťastná, Ly. s ní musela lítat od kašny ke kašně, nechala se nosit... noo a my jsme se s tatínkem kochali pohledem na naší úúúžasnou holčičku, předháněli se v hledání superlativ, naší nééééééjjjjjjj holčičky...