Ani dopoledne, na náměstí jsem si neuvědomila, že už jede pryč. Ani pořádnej oběd jsem neuvařila, jen jsem uhňácala smažák... Petříček nám přinesl na rozloučenou dárečky, Peťulko, móóóc ti děkujeme, móóóc. Fááágt. Vždyť víš, že jsem stěží zamáčkla slzy, přestože vím, jak nesnášíš sentiment...ale nedá se nic dělat, vždyť mě znáš!:/:/:/
Tak doufám, že čas rychle poletí, aby jsme mohli zase spolu, v klídku debatit. Na dovče, v červnu, kdy se chystáme... na to asi nebude čas... ale už se tááák těšíííííím. A snad už budeš mít i háro! Petříček se totiž před odjezdem nechal ostříhat dohola, z úsporných důvodů a praktických :/:/:/... Když ho viděla Linduška byla dóóóst překvapená, chvílema jsem si myslela, že bude brečet, jak se tvářila... myslím, že chyběl kousííííček a brečela by... ještě druhý den byla rozčílená, že pé va do má /že má Péťa vlasy dole/...moc se jí v tom nelíbil.
Ráno bylo doma podezřelý ticho ... Linduška se šla podívat jestli mám korunky v kapse, na tůtůtů...autíčko... no a 5Kč jsem jí musela nechat, jinak by se asi zbláznila a já taky !