Pak jsem opět zajely na námko, bylo nááádherně slunečno, bezvětří, teploučko ...prostě parááádička... ani jsem si neuvědomila, že je pondělí :/:/:/ Lindušce jsem koupila barevný křídy a malovaly jsme, pak za námi dorazil Petříček a tatínek.
BERUŠKA ... po obědě jsem s Linduškou prožila ÓÓÓBROFSKÉ dráááma... Linduška miluje malilinkou keramickou berušku... všude si jí nosí, spí s ní občas pod polštářem, prostě jí miluje od malička... a vždycky jsem si říkala, že se divím, že je beruška ještě celá, po tolika pádech... slyším, že něco spadlo na dlažbě v chodbě, slyším, jak to Linduška zvedne... si říkám, tak to beruška nebyla, to by Li. určo přilítla celá rozčílená, že se něco stalo... jdeme do obýváku, Linduška má berušku v ručičce... něco spadne na zem...a je to jedna půlka berušky... Linda vyjeveně kouká na jeden díl v ruce a jeden na koberci ... najednou spustí srdceryvnej a usedavej pláč,úplně se zalyká neštěstím... tečou jí slzy jako hrachy a nudle má až na zem. Je mi jí tak neskutečně líto, že kašlu na slunnou prochajdu a hledám lepidlo, aby jsem vše napravila a Linduška přestala plakat. Ale už mi bylo jasný, že má Linduška zkaženej den, že bude protivná a mrzutá.... brečela asi 20minut! Taky, že jsem se nespletla... byla pěkně rozladěná celou prochajdu...
Co se vlastně divím, když je to blbý pondělí?...
Večer když jsem si šla lehnout... nemohla jsem neodolat a vrátila se pro foťák... chci si lehnout, zhasnout lampičku a co nevidím v posteli??? Ani jsem nevěděla, že si Li. berušku vzala do postele...určitě s ní usnula a měla jí v ručičce... a ta se jí pak vykutálela...
Odpolení procházka
Při cestě domů, skládám kočár do auta a Li. si to užííívááááá ... tatínek už vůbec neprotestuje, nenapomíná, že Li. skáče v autě...tedy v mým autě...v jeho, to by se posral.... a to teď nemyslím v novým autě... už se vůbec neudivuje, že mi neva zapatlaný okna od ručiček... pro Lindušku je to od malička děsnej zážitek ...pak jí nemůžu dostat z auta ven...
