středa 5. října 2011

úraz

V neděli jsem si rozepsala pár řádků o dovolené...myšlenky mi zase zaletěly směrem ...někam...někam, o opakujících se věcech, situacích.... zrovna tak okamžitě mi v hlavě blikalo ...něco... jakože je super, že se nic extra neděje, že mám ráda svůj stereotyp... že se pro mě fakt nemusí nic extra dít!
Noo, mé myšlenky nebyly úplně od věci, protože v úterý jsem s Li skončila na Ambulanci v nemocnici.



...dopoledne jsem se vydala s Li do sklepa. Místo, které Linduška miluje. Nechám jí tam, v rámci možností kramařit. Rozhodla jsem se zlikvidovat přebývající krabice od bot, vyházet boty, co nenosím.... ale přesto mi zabírají místo? Nechápu, proč jsem je už nevyhodila dávno, když vím, že je stejně nosit nebudu. Během půl hodinky jsem vytřídila snad 6 tašek krabic, pár bot a několik nepotřebných věcí.
Nechápu, proč se nám ve sklepě furt něco kupí? Linduška mi pomáhala, tašky vynosila ke dveřím sklepa, pak šílela když jsem nechtěla, aby tašky nosila do schodů, ke dveřím u vchodu. Bála jsem se, že jí taška převáží a slítne dolů. Dokonce jsem jí dala na zadek, protože plašila... fakt jsem měla strach, že se jí něco stane. Můj strach a obavy byly velmi opodstatněné. Zbývaly mi dvě tašky, odnést do popelnice, Li říkám: ...zůstaň tady na schodech a nechoď nikam! Rozumíš?!!! Otočím se po ní a ona poslušně stojí... udělám dva kroky dolů ze schodů u vchodu, otočím se a vidím, jak Li dopadá obličejem, s rukama složenými za zády, na drsný asfalt. Letí z druhýho schodu.
Momentálně chci omdlít, zvracet, brečet.... Zvedám Li. Má hluboce sedřeno pod nosem, nos... krvácí z pusy. Má prokouslý jazyk. Na asfaltu po ní zůstává mokrý flek od slin? Jak takhle mohla spadnout? Jsem v šoku, stejně jako Li. Volám kámošce na Záchranku, jak je to s těma zorničkama? Mají být zúžený nebo stažený... dlouho jsme o tom, debatily na koupáku... stále si to nemůžu zapamatovat. A když nastane tahle situace,  mám v hlavě totálně vykouřeno.
Li dám židli do vany a sprchuji jí pusinku ledovou vodou, abych viděla jestli nemá vyražený zoubky. Dásně jsou růžový, jen jazyk má prokouslý.... jedem do nemocnice. Nejdřív na dětskou ambulanci, pak na rentgeny, na chíru. Li na RTG krásně spolupracuje, perfektně zvládne všech šest snímků. Zlomenýho ani vyraženýho nemá nic, jazyk je na šití, ale nakonec se šití nekoná... dnes máme kontrolu. Li je rozmlácená, jako kdyby se rozsekala na kole.
Samozřejmě, že úúúplně ze všeho jsem nejvíc nasraná na sebe ...že jsem Li nevzala z těch schodů, že jsem jí tam nechala stát... protože vím, že neposlouchá.... že je to malý dítě, jsem na sebe nasraná, protože se jí snažím ochránit a tam, kde bych měla, jsem tak lehkovážná a spoléhám se na to, že poslechne! Stejně tak, jako mě na Mallorce vytáčela do nepříčetnosti, když mi furt uplavávala do vln. Kterých se vůbec nebála a já měla chuť jí jí vytáhnout z vody a seřezat.


MOJE momentální pocity:

· Před 22 hodinami prostřednictvím aplikace mobilní telefon

  • Tatra Kopřivnice To se mi nelibi :-((( chudinka mala...
    Před 21 hodinami ·

  • Štěpánka Novotná málem jsem sebou šlehla hrůzou na zem, když jsem jsem jí viděla, jak dopadla... normálně jsem přemýšlela jestli se mám stavit i na psychině, pro nějaký prášky na nervy... jazyk byl na šití... dobitá je pěkně...
    Před 21 hodinami ·

  • Tatra Kopřivnice Ne, ani mi to nerikej..
    Před 21 hodinami ·

  • Štěpánka Novotná





    Takhle, jak jsem jí vyfotila, to není pořádně vidět, ale ona je dobitá kvůli tomu drsnýmu asfaltu, co je před barákem, udělala krok do prázdna a slítla z druhýho schodu, přímým směrem na obličej...sedřela se do hloubky ... nakopala bych se ...nejradši do prdele, že jsem na ní nepočkala, že jsem byla dva kroky napřed a nestačila jí chytit...ty kokoti z baráku, taky nemohli nechat udělat pod zábradlí ještě jedno ,pro děti, podle dnešních norem...jsem tááák nasraná, samože by nespadla kdyby se měla čeho chytit, stejně jako nepadá na schodech jediná Li, ale i další děti... holt u nás bydlí samý starý komunistický kreténi, kterým se vůbec nelíbilo, že se musí platit zábradlí když tam 50 let nebylo a nikomu to nevadilo, pak se obložily schody a najednou byli ty starý komunisti šťastný, že se mají v zimě po čem vyšplhat do baráku, aby si nezlámaly ty svoje hnáty.Zobrazit více

    Před 21 hodinami ·

  • Štěpánka Novotná mám den na píču!
    Před 21 hodinami ·

  • Štěpánka Novotná ale nemůžu to napsat na zeď :D...
  • Před 21 hodinami ·

  • Štěpánka Novotná ráno jsme byly s Li ve sklepě, uklízet... byla v sedmým nebi, že se něco děje, že se krámuje...vyházela jsem asi 5 pytlů krabic, bot co nenosím, Li mi děsně pomohla, všechno nanosila ke schodům a vynosila ke schránkám, nechtěla, abych jí pomáhala a já jsem měla strach, že spadne ze schodů do sklepa,jak šílela,
    Před 21 hodinami ·

  • Štěpánka Novotná





    abych jí nepomáhala, dokonce jsem jí dala na prdel, že mě neposlouchá s střemhlav skáče pro pytle ze schodů.... jako bych tušila, že se něco stane....já jsem nosila pytle do popelnice a ona ze sklepa ke schránkám, už jsem to měla hotový a zbývaly dva pytle, říkám jí, ať na mě počká, že je odnesu do popelnice, otočím se za ní, stojí na schodech a nevypadala, že by nechtěla poslechnout... udělám dva kroky ze schodů, otočím se a vidím jí, jak dopadla na tu pusu.....i pod okem má monokla

  • Hana Pujmanová Malinová Že se vám cpu do dialogu - Štěpo, Jonášek měl taky dnes nehodu. Lítal po tom debilním asfaltu v Atláči, uklouznul na jednom zkurv... klacíku a rána do hlavy!!! Tekla mu krev miláčkovi :-(( Ještěže tam byl zrovna bratránek a zkouknul mu to, jinak bysme taky letěli na pohotovost. Lindušce foukám na bebí a ty si dej paňáka!!!! :-*
    Před 14 hodinami ·
  • Štěpánka Novotná ‎...Hani, v pohodě...ten můj koment je extra výživnej...ale bohužell jediná forma, jak ze sebe dostat ten oooooooooooobr stres...Li dopadla celou váhou na pusu,...bouli na hlavě jak pingpongáč, nos nakřivo,...
    Tak to byl včera nějaký den blbec, Jonáškovi pofoukání a vyřiď mu, ze se těším až se potkáme, jak si pokecame...papa

    Před 3 hodinami ·


P.S. ...a aby toho nebylo málo, tak asi od deseti dopoledne Li záchvatovitě brečí, protože se nemůže vykadit. Má svojí první zácpu. Sedí na záchodě a brečí... dokonce jsem jí dala kousek čípku... to byl tedy výkon, ....brečí, jako když jí zabíjím... brečí bolestí... šílená situace.... takže ani nejdeme na kontrolu, protože je tak vysílená, unavená, že usnula na sedačce...teď se probudila a : maminko deme kakat... zase šílenej řev, zadržování...noo, nakonec se podařilo a má zákaz všeho sladkýho. Včera nejedla nic jinýho než čokobonbóny.

...joo a otec ani nešílel, když přijel z chalupy, Li mu asi okolo 16h volala...táta to nebral a když konečně doběhl k telefonu, Li na něj štěkavě vypálila: klidně ten telefon vyhot z vokna, stejně ho k ničemu nemáš! Jooo, moje slova... nechápu, na co má telefon, když ho furt vypnutej? Takže když tátovi zahlásila, že špadla ze schodů a byly jsme v nemocnici, táta skočil do auta a přijel.... ale žádný drááááma se nekonalo a ještě Li naštval, když jí řekl, že asi neposlouchala... Li na něj zaječela: co to zase kecáááš? Chytrolíne! ... a bylo vymalováno. Oba se urazili.


      Žádné komentáře:

      Okomentovat

      Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.