středa 2. září 2009

1.9. LINDA

LINDUŠKA oslavila svůj druhý svátek.

Na její sváteček byl nádhernej, přímo tropickej den. Docela jsem litovala, že jsme nešly na koupák. V TV se zmínili, že před 2 lety, na 1.9. sněžilo.
Další podoby a některé velmi oblíbené podoby jména Lindušky: Adelinda, Belinda, Dietlinda, Ermelinda, Gerlinda, Melinda, Rosalinda, Sieglinda a Siglinda.
Gerlinda je nejjjjjooooblíbenějšíííííííí:/
...óóvšem neeeej ...favoritem bývá ...štěpulinda, pepulinda, peťulinda a nesmím zapomenout na bukalindu :/:/:/:/:/


Linduška dostala pouze mrkací panenku s vlasama, obyčejnou. Měla radost, spíš se divila, co se to zase děje. Takže vlastně měla radost z toho, že se zase něco děje. Panence hned začala vyškubávat vlasy, vydloubávat oči a smála se tomu. Taky dostala jako PRVNÍ!, krásnou SMS s přáním k svátku, od svého dospělého bratra Petříka.

Jinak Linduška začala sama chodit asi před 14 dny, tím sama chodit, myslím, že v pohodě přejde naše velké náměstí cik- cak a bez pádů!
Ikdyž !?? si vzpomenu na sobotu, tak je mi ještě teď zle. Z toho, jak blbě upadla, díky mně. Šly jsme na hřistě a houpajdy, samože novodobý jí nezajímají, bezhlavě se vrhá na ty pravý komunistický, kovový, tedy zrezlý... Linda mi utekla, jaxi jsem neodhadla doběh a viděla jsem Lindu padat přímo na TO kovový, zrezlý madlo od houpačky, jak jsem jí chtěla chytit, ale přitom jsem jí nechtěla silně drapnout za ruku, abych jí nevyškubla ramínko, jsem jí blbě chytila a ona se mi vysmekla a padla na bok, já na omdlení...viděla jsem Lindu se zlomenou rukou, rameno nebo nohu...Linda řvala jako tur, naštěstí jí nic nebylo ani modřinu neměla, ale ten pád byl fakt hnusnej...


Minulý týden jsme se zastavily v Globusu, Linda je šťastná jako blecha když si může hrát v dětským koutku. Většinou máme štěstí, že tam nejsou děti, tak si krásně vyhraje, celý koutek je jí k dispozici. A já jsem víc v klidu, že se nic nestane, že do ní nikdo nešťouchne apd.
Děti Linda ovšem miluje, chce je pusinkovat, hladí je a říká MA, MA- malá, ale na takových místech, jako je dětský koutek se spoustou zajímavých hraček, jí děti zatím vůbec nechybí.
Tentokrát, tam byly 3 děti.
2 větší kluci cca 10let a jeden prcek, robusnější dvouročák s drsným, navztekaným a nesmlouvavým pohledem. Jsem si říkala, že půjdu radši dovnitř hlídat Lindu, když jsem toho protivně vyhlížejícího, nesympatickýho, vzteklýho prcka viděla. Taky jsem se v chlapečkovi nemýlila, jen co zblejskl Lindu, hnal se za ní se zvedlou rukou, že jí praští... letěla jsem Lindu zachránit ... jsem si říkala, že taková drobounká, křehoučká holčička, po pleskanci od robusního hošíka, sebou nespíš plácne na zem nebo poletí na druhou stranu.
JENŽE !!! Linduška zahlídla jeho zvedlou, přibližující ruku ... otočila se, zvedla svojí ručičku a několikrát zařvala NÉÉÉÉÉÉÉÉ a při nééé, mávala svojí ručičkou proti klukovi, ten se lekl a začal utíkat na druhou stranu.
Ale chlapec měl smůlu, za tohle si totiž nepohrál, protože jakmile se přiblížil k Lindě obklopené erárníma hračkama, Linda se postavila a zaječela na něj NÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ a řvala tak dlouho, dokud chlapec nebyl dostatečně daleko, akorát se musím smát, když si vybavím, jak poslušně couvá s vyjukaným výrazem v očích.
Takže další úsměv ve tváři, mám pokaždé, když si vzpomenu na svoji obavu z toho, že drobounký Lindě bude někdo větší, silnější ubližovat, ale nemusím se obávat, Linduška v ohrožení, se jeví jako bitkárka. Své NÉÉÉ a mávání ručičkou, že bude plácat, zdárně uplatňuje i na hřišti když má pocit, že jí někdo zbytečně přeháží.
Např. v Atlantisu, si oblíbila plastový domeček, do kterýho nemá šanci se dostat nikdo jinej, každýho svým NÉÉÉÉÉÉ,vyštípe. Větší děti, které za ní přijdou a Linda začne se svým zvučným NÉÉÉ, raději mizí, aby to nevypadalo, že jí ubližujou a malinký vrstevníčci, z domečku odcházejí s vystrašeným pohledem.