Jóó a jinak jsem se dnes dozvěděla toto, samože myšleno na Lindu a její nástup do školky:
...pokud Ti dítě na emoční stres reaguje akutní nemocí a ještě k tomu s vysokou horečkou, máš jistotu, že jde o hodně zdravý dítě! Slabší jedinci si stres převedou třeba do deprese, nebo apatie.


P.S. ráno byla pro změnu Li skoro bez kašle, ale dvakrát mi řekla, že jí bolí ucho...tak nevím, jestli nááhodou nekecela, protože ráno jsme hodně odsávaly, vysvětlovala jsem jí, proč se musí všechny smrkánky odsát ...se jí dostanou do ucha a bude jí bolet nebo na průdušky a bude hoodně kašlat.
K večeru přišel dospělý bratříček. TO, co Linduše radostí předváděla, ani nebudu popisovat. Nezapomněla mu hezky kousnout do mobilu, ještě se přeptala, kde má bejle? Měl štěstí, že se naučil všechno dávat z dosahu Li, jelikož si myslím, že mu chtěla bejle sebrat. Na 100%  měla v úmyslu, s nimi udělat. Nemohla najít dudlík a tygra... myslela, že jí to schoval bratříček a hned se sháněla po bejlích...
Šamý naškvály mi dělá ten Péťa, je to stejně jenom chlap. Řekla malá feministka.

A štejně mi bolí ucho. Š vyplašeně: .. a kde prosím tě? Li značně podrážděně a uštěpačně odpoví a strčí si prst do červenýho ucha: Kde asi? Tady, jak mam ten bubínek.
Tak jsem jí radši preventivně vykápla ucho.
Jóó a stále vaříme, příště doplním nějaký foto a video.