V sobotu jsme opět s Linduškou vyrazily na koupák.  Musím říct, že už snad bude podzim... úplně jsem měla takový pocit. Sluníčko, teplo... ale slunce už tak nepálí, je jakoby vzdálený, nemá takovou sílu a mám pocit, že na mě fouká podzimní větřík.
Ve čtvrtek koukám z okna a málem odpadnu, jsem v šoku... zvednu hlavu a jeřabiny jsou normálně uzrálý! A to bývají takhle zabarvený ke konci září. Neskutečný. Nooo a dneska už dokonce začaly opadávat ze stromu.  Taky mi pomalu odcházejí muškáty, do obýváku jsem zasázela mojí milovanou levanduli... tak jen doufám, že mi pár měsíců vydrží, aby nezačlo mrznout :D ...mmch na Šindelový vč. ráno naměřili -1,2°C ...
 dobrý ne???

Na koupáku jsme pobyly tři hodinky, mě byla docela zima, tedy i Li se klepala, ale ve vodě nám bylo krásně teplo. Jen se fakt nesmělo vylézt ven... V závěru Li spadla.. to by snad nebyla ani ona, samože se honí s dětma na trávě... furt na ní pokřikuji, ať nelítá, že si namele. Néééé, paní splašená. Hlavně jí po miliontý upozorňuju, aby se vyhnula zámkový cestičce a proč. Vyhýbá se... zakopne...letí. Půlkou těla se rozplácne na zámkovku... narazí si kolena, těma zabrzdila o rantl a narazí si bok... To, jak vydržela řvát... to snad ani nebudu popisovat.  Brečela a brečela, ječela... skoro dvě hodiny... a pěkně nahlas...

Pak se jí doma zvedla nálada, dopoledne jsem jí koupila velkýho svítícího hopíka... radost nepopsatelná... takový štěstí se fakt vidí jen v dětských očích.... není nic krásnějšího...
Montálně slyším z ložnice : ŠTEPÍÍÍÍÍÍ, ŠTĚPINKO, KDE JSI POJŤ SE POMUCHLÍNKOVAT...  není to úúúžasný, krásný??? Jdu si užívat....