Tak tu máme asi opravdu podzim...  a to asi skutečně.
V týdnu jsme s Linduškou byly jen jednou na koupáku a to už jsem si připadala jako členka z kroužku otužilých.

Sice neprší, ale fouká hodně silný a studený vítr, prý od Baltu :D.  Samozřejmě ani meteorolog ze Šindelové nezklamal, cituji idnes:

V Šindelové na Karlovarsku letos v létě už podruhé mrzlo
23. července 2011 17:04
Už podruhé během letošního léta na Karlovarsku mrzlo. Dnes brzy ráno naměřil v Šindelové nulu meteorolog Rudolf Kovařík. Podle jeho slov už se tak pomalu naplňuje známá pranostika o tom, že po svaté Anně, tedy 26. červenci, už jsou chladná rána. Šindelová je na západě Čech chladným klimatem proslulá. Naposledy tu mrzlo minulý týden 15. července, kdy tu na místní klimatologické stanici naměřili minus 1,2 stupně Celsia.

"Velmi chladná rána posledních dní odpovídají chladnému počasí, které přinesl letošní červenec. Sobotní ranní mrazík už podle mne trochu v předstihu naplňuje pranostiku, že po svaté Anně už je po ránu chladno," vysvětlil Kovařík. Podotkl, že například loni v létě měli v Šindelové v těchto dnech i 34 stupňů Celsia.

Podle Kovaříka nejsou ranní mrazíky v Šindelové ničím výjimečným, a to celoročně. "S výjimkou loňského července tu mrzlo za poslední roky každý měsíc alespoň jednou," říká.

Šindelová je podle jeho slov specifická tím, že se nachází v kotlině, do níž se svažuje několik údolí. V prohlubni se pak dlouho drží studený nebo naopak horký vzduch.

...takže i z toho důvodu jsem si nikdy nenašla žádný vztah k Mezihorský a nemám jí ráda... asi proto, že je tam furt kosa a hlavně miluju ranní sluníčko a teplo. Slunce,  které mě tam ráno, nikdy nevítá. Prostě, já k životu, obzvlášť ráno potřebuji slunce, a to od malička... Jakmile je po ránu tmavo, mám pocit, že se asi ten den ani neprobudím, nerozhejbu.
Zrovna tak, jak k mé ranní siestě patří sladký, káva a klid. Dalším důležitým článkem posledních let se stalo i to, že si hned ke kávě zapínám net, abych se pokochala pohledem na pláže Mallorky, bazén u hotelu... a nostalgickou vzpomínkou na dopolední kávičky s Mildou a Lu. Tedy letos přidávám i vzpomínku na snídaně v hotelu, kde se mmj podávaly i palačinky. Tu chuť stále cítím... vynikající... jsem si je fakt úúúžívala... ke dvou kávičkám jsem jich sežrala 5-6 kousků...kdyby mi to nebylo blbý, sežrala bych víc. Tedy jako osobně blbý, vůči svý fikůůůře... jinak, néééé!

 Během týdne jsme se stavily za bratříčkem... Linduška by byla s bratrem pečená vařená. Jakmile dorazíme domů, ihned hlásí tátovi : Víš, kde jsme byly s maminkou? Za bratříčkem Petříčkem... Musím smát, jak to říká... neskutečně ho miluje. Musím říct, že když vidím, jak je u bratra spokojená a klidná, v brzké době využiji jeho služeb na noční hlídání. Protože budu v klidu, že Linda bude v klidu :D Jen nevím, jestli i bratr bude také v klidu. :D:D:D
Nóóó a zrovna v týdnu mě zase Linda pěkně rozesmála. Neskutečně ráda cvičí, skáče... dělá ze sebe baletku. Své baletící umění chtěla ukázat tátovi: ...hele dívej se, jak cvičím, jaká sem baletka ...rozběhne a chce se zatočit ...nepovede se jí to a spadne. Táta se zasměje a Linduška hned, opravdu naštvaně: a můžeš mi říct, proč se tak BLBĚ ŠMĚJEŠ??? To tátu skutečně rozesměje a na Li: ...to se říká tatínkovi? Proč bych se měl blbě smát? Li: ...pěkně blbě se šměješ chlapečku, to se nedělá, to dělaj blbý děti a tátové ... prostě Linda se nedá, s tátou se prostě nepáře, tedy ani se mnou nééé. Ale tátu, tím vždycky vytočí... reaguje na to příliš osobně.:D:D:D
Přesně, jak říká bratr, že všechno, co se okolo děje nasává jako houba a my se pak nestačíme divit.