Zrovna jsem si říkala, že minulý rok začala marodit v listopadu a sotva jsem na to pomyslela, šup v neděli kejchání jako bláázen, pondělí rýmička z nosu. Trochu kašle, to už jsem začala být lehce hysterická, aby se to nezvrtlo v zánět průdušek nebo naopak na píchání uší. Jelikož Li přestalo téct z nosu a rýma byla hustá. Jeden den jsme radši byli doma, abych Li nedorazila, aby se z toho trochu dostala a dokonce jsme šly spolu i do MC. Který mě už začíná vysloveně srát (pardóóón) ...protože tam bývá klidně 50 lidí a to už je fakt síla...asi se všechny vostrovskí matky rozhodly, že budou chodit ve čtvrtek. Nooo, už v zářijovým O. měsíčníku jsem četla, že každý úterý je keramická díla, tak jsem si právě říkala, že by se to Li mohlo líbit, je děěěsně tvořivá, ale nejtvořivější je s nůžkama v ruce...stříhá i modelínu, odstřihuje ze všeho cedulky, samože v nestřeženém okamžiku, ...aby náš to neškábalo.
Dneska je pátek a Li je skoro bez rýmy, za to mně začlo bejt blbě...blééééé A to si dávám preventivně Echinaceový kapky.
Ráno jsme mluvily s Mijoškem a Miškou. Li za mnou přílítla (akorát jsem šla míchnout špenát) dělééééj, honéééém, Mijošek vojá ž Majorki... měla jsem puštěnej PC a Li pořád sleduje :D... Brzy se už dočkáme a budou tadííííííí ...se táááááááááááák těšíme...
Pak jsme vyrazily do Lídlu-pídlu ... tam si Li vydupala rohlík se sýrem, nerada jí ho dávám, sýr je dost tvrdej, mám strach, aby jí nezaskočilo. Nóó a dneska jí zaskočilo a všechno poblila... zakuckala se, vidím, že se se jí zvedá žaludek...přikládám jí pytlík k puse, praští mi do ruky se slovy : nebudu peči blejt, ty Jajko a hodí šavli. Doma předtím vypila asi půl litru minerálky, takže je fakt echtovně zblitá vč. bot a mě.
Noo a jaká je Li ve dvouapůl letech?
Doma kouzelná, drzá, vytrvalá a neskutečně aktivní. Musím říct, že krásně mluví. Přemýšlí, spojuje a skloňuje.
V cizím prostředí a mezi dětmi zakřiknutá a bázlivá. Když se zbaví strachu z dětí, má tendenci děti hladit. Dává jim tak najevo svoji přízeň.
Jinak nadále spíme spolu, jinak by ani neusnula. Miluju to, ani já bych bez Lindušky neusnula. Nejkrásnější jsou rána, kdy mě pokaždý vítá : ahóój miláčku, jáááskooo... a vrazí mi pod nos ocucanej dudlík: nááá, čuchni...šlinečki, voný...žejóó. A hned chce pomazlit. :D
Chodit se jí taky moc nechce, chce stále a nejlépe stále nosit. Když jdeme na procházku, zááásadně se vozí na kočáru a pak by jsme jí mohli, laskavě přenést např. na houpačky. Pokud tedy dorazíme na hřiště. Doma, to je ovšem jiný. To stále někde pohopsává, leze po sedačce, zahákne si nohy o stůl a hejééé, cičím, to je hojubička. Helééé, škáču na tampolíně! ... hopsá na posteli nebo sedačce ...furt někde šplhá :)
Jóó a je děsně chytlavá na všechny sprostý slova :)...děs ...normálně už nic sprostýho říct, protože Li se pak s tím nepáře a klidně suše zkonstatuje v MC když vidí, že nějaký dítě vyvádí a neposlechne: nepošlouchá, viť, bebec je to, aši. To je ovšem, v tom lepším případě. Jinak běžně používá idiot. :D ...přicházíme k baráku, Linduška mrkne na zaparkovaný auta a : vidýš? Tanta, idijot bebjě žaparkoval! Bázen. Asi postřehla můj nevraživej pohled na modrou felicii, přilepenou na dveře mého vozu :D. Prostě komentuje všechno ...
Odpoledne nečekaně pišla Ly :) Přinesla Lindušce dárečky k malým narozeninám. Mimochodem opět ucho :D, proto se neozvala! A pochlubila se až dnes :) Linduška byla přešťastná. Nejen kvůli dárečku, ale že Ly přišla. Takže si dnešní odpoledne krááásně úúúžila.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.