Zadělat těsto a pak už to jde vše samo. Odpoledne jsme se s Li rozhodly, že až se vrátíme z procházky, upečeme první várku rohlíčků.
Jinak do každý den, do kalendáře zapisuji, jak silné a v kolik hodin Li bolí bříško. Musím říct, že teprve dnes byla Li normální. Tzn., že lítala, skákala a do vět vkládala sprostá slova. Ale odpoledne zase pobrekávala, že jí bolí bříško a dožadovala se léku proti bolesti. Nevím, co si mám myslet. Bolesti nemá po jídle, nemá je ani, že by byla hladová. Nemá je, že by nebyla vykakaná, není nafouklá...NEVÍÍÍM???
LINDUŠKA LETOS NAPEKLA KRÁSNĚ ROHLÍČKY ! Divím se, že jí to pečení dneska bavilo. Těsto jsme měly moooc ztuhlé, takže se s ním špatně pracovalo, pak těsto zase rozhňácala, že teklo. Ale tvrdošíjně pracovala. Šikulka. V té malé misce jsou rohlíčky Li. První misku jí snědl tatínek. Byla dost naštvaná, přilítla ke mně a: ...noooo a mám to sežraný!
...nejen povídání pro známé, kamarády a "priscuzné" :-) ... a zároveň ...PEVNĚ VĚŘÍM, ŽE NÁS NIKDY NEOPUSTÍ HUMOR, NEMUSÍME SE PŘÍMO VÁLET SMÍCHY, ALE ÚPLNĚ STAČÍ, KDYŽ SE BUDEME MÍT ČEMU SMÁT!
pátek 14. prosince 2012
Začínáme péct
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.