Jarní sobotka

Tak dnešní sobotka byla vysloveně jarní. Sluníčko a teplo. Skoro bezvětří. Nebe doslova ažůůůro. Ale ráno -7°C, inverze, takže docela šok, když po 11h vyleze sluníčko a v obýváku na slunné straně je 15,8°C, v kuchyni 3°C.  Že by konečně dorazilo jaro???
Dokonce se nám povedlo vyrazit po 14h.Táta odjel na chalupu, tak jsme šly s Ly.
Dopoledne si Linduška kráásně a hlavně sama hrála, ale má vzácnej dar, vykrámovat všechno možný. ....Si fakt nepamatuji, že by TOHLE dělal Petříček. Z každýho pokoje udělá  každý den, místnost, jak po výbuchu granátem. Tedy, jak se říká. Ale zcela systematicky vyndavá vše, co momentálně souvisí s tím, s čím si právě hraje. Tak jsem to tak trochu nafotila, aby bylo zřejmý, jak to u nás vypadá. I když zdaleka na fotkách, to není tak strašný, jak to ve skutečnosti je. Samozřejmě, že Linduška velmi intenzivně pečuje o své děti, všechny mimina, nosí, krmí, svlíká, oblíká, nosí čůrat, kakat, přebaluje... skládá, rozkládá kočárky, vaří, smaží, peče, maluje, stříhá, pere prádlo, skládá puzzle, maluje... prostě neskutečně činorodá. Noo a dneska např. nutně! počebuju voloupat pastelky ..pšinesu si pytlík, aby maminka nenadávala, za bordel z papirků a eště mušim pro nůž, mušim šloupnout papir, moč mi to nejde... a přilítne s voskovkama a začne loupat papírový obaly a seřezává je nožem. Noo a pšetstafte si, že už umí i kráásně uklízet. Fakt a nekecám a naprosto vážně, celej rozbordelenej obývák, naprosto a dokonale uklidí.

Po spinkání vyrážíme... původní plán je k Bachurovi na dortíček. Nějak jsem se narozeninovým dortem - Petříkovým, rozežrala a hlavně jsem litovala své rozdávačnosti. Jakože jsem zakrojila takovej kusanec Ly - s sebou. Jelikož dort se rozležel a byl vynikající... a neměla ani druhej den na snídani :D:D:D Jsem si pohrávala s myšlenkou, že zavolám Ly, ať ho zase hezky dotáhne zpátky! :D
U Bachury narváno. Nevadí, aspoň si nezkazím dietku. Navíc je fakt kráásně teplo. Jdeme do Zámeckýho parku. V parku je už spousta lidí na prochajdě, dětí na hřisti. Linduška se klouže na nový klouzajdě, pak chci jít pryč, ale překvapuje vzteklým a hysterickým řevem. Zrovna tak, jako když vykřikuje na klouzačce, ši dam asi na držku. Je neskutečně rozdováděná a odvázaná. To mě znepokojuje, aby z ní nevypadlo ještě něco lepšího. Má neskutečně vyvinutej radar na to, když znervózním z nějakýho jejího slova... nedávám to na sobě znát, neupozorňuju...ale ona správně vycítí, že právě "strefila" a je ještě víc odvázaná.
Pak jsme to vzaly ještě do Ekocentra, bylo ještě zavřeno- zimní období, zpět směrem přes park a domů.  Píšu to hlavně protože, opět mladá dáma, nechodí. Pouze se vozí v kočárku, takže se krásně odpočatá a svěží a já si za odměnu, lehce ucaprtaná kupuju u nás perník.:D Jelikož zase tak dietu neporuším. Stejně už 14dní stojím na stejný váze. Demotivující  a tím pádem, dovolující vopčas hřešit.