Protože Li. znám, jak nechodí...tak jsem si řekla, že půjdeme do Tesca, aspoň nám ta sobotní prochajda uteče... cestou zpět, Linduška překvapila :/:/:/:/ od Tesca šla sama domů... cestou si hrála se sněhem, házela ho mně, válela se v závějích, dělala koule, občas táhla sáněčky... NECHÁÁÁPU ... cesta domů nám trvala 2,5h ... až kousek před barákem se mi Li. podařilo, za úplatu - žvejka.... přemluvit a jízdu z kopce si nenechala ujít... akorát pro změnu jsem byla vymrzlá já a Li. zcela vyjímečně zpocená... se oblíkám málo, když s Li. na sáňkách utíkám, stačí mi pod kabát jen tríčo...
Lindušku jsem fotila mobilem, sama jsem zvědavá, jak budou f. vypadat...
...a náklad je naložen, můžeme vyrazit... možná, že chápu, proč Linda dneska mastila po svých...možná se jí líbila nová trasa, možná jí byla příjemná a působila na ní klidně ... cesta bez aut a různých rušivých elementů... ničeho se nebála ani volně puštěnýho, spíš zaběhlýho vlčáka...jsem se pro změnu bála a Li. radši popadla do náručí a změnila směr... sice kretén vlčák vypadal vstřícně...ale čovek nigdy neví, kdy se to může zvrtnout... jakoby těch hrůzných případů, mírumilovných pejsánků, bylo v TV mááálo... eště, že jsme v tašce netáhly žádnej šalam...
...včera si Linduška zabaletila...
...škoda, že se mi nepodařilo vyfotit, jak tačila se šátkem, který právě mačká...
...a nožičky bude mít kráásný po mamince...
... k obědu jsme si uvařily Linduščinu oblíbenou polívčičku... občas nechápu diskuze, kde se řeší, že zavářky musí být vařeny zvlášť, jinak je polívka kalná... já jí nemám nikdy a to játrová rýže je spíš jen ze strouhanky...
