Hlavně bych byla ráda kdyby si Li. trochu pohrála v d. koutku... ale to spíš přes týden, pokud vyrazíme...hlavně ona by si hrála, ale nesměly by tam být, další děti ...jenže... to by zase nesměla být neděle a plno, nudících se rodičů... takže na hrající se děti, kouká dobrovolně přes ohrádku...Ikdyž já se rozhodně mezi nudící rodiče nepočítám, to s Li. nehrozí...
Už doma říká, jak pojede autem...šama vzvzzzzz-tůtůůůů...mama kouu-peí /máma vezme korunky- peníze do autíčka/ a první cesta vede k autíčku...Linda je šťastná jako blecha...jóó a asi před 2m, Li. z toho autíčka vypadla...tatínkovi samozřejmě. Rána jako z děla a řev Lindy ještě silnější...celej Globus se díval, co se děje. Včetně skoro všech otáčejících se pokladních... já samozřejmě nepříčetná...když tatínka upozorním, že musí Li. hlídat, že blablabla...je vzteklej, že z něj dělám ....
...pak přichází na řadu oblíbené vozítko, plné bacilů...ale volant nenápadně postříkám desinfekcí, tatínek v tu chvíli omdlívá a dělá, že k nám nepatří...tedy, teď už ani néé, ale dřív když jsem se vytasila desinfikovat madla nákupních vozíků, tak vždycky nenápadně ode mně poodešel...
....a pojedu přííímo šmykem a nejradši vystupuji za jízdy
...nóóó a samozřejmě ranní pečení ...dneska se nám štrúdlík povedl, jen letělo rozšlehaný vajíčko na zem...
...a ještě máme na řadě špagety....
