čtvrtek 18. června 2009

Usínání


Na jedno nesmím zapomenout, a to - na spánek a libůstce Lindušky, když usíná. Od narození nechce spát, jsem přesvědčená o tom, že na to mají velký podíl koliky, kdy probrečela celý den, takže jsme nosili, chovali a zase nosili. Přišlo mi, že nošení nemá konce.
Do 7 měsíce jsem jí uspávala na míči, a to v jakoukoliv denní či noční hodinu. V kočáru nechtěla nikdy být, takže jsme jí nosili i venku a vedle sebe vláčeli kočár. Už jsme z toho byli dost unavení a nervózní. Skoro do roku se budila v noci po 2h, sice neplakala, ale chtěla pochovat...se divím, že jsem to vydržela, obzvlášť když vstává v 6h. Teď už se raduji, protože je víc nocí, co dokáže spát bez buzení až do rána. K ránu /3h/ se posadí v posteli, a volá ŤAJ-ŤAJ, se trochu napije a dospí se . To už si jí přenáším k sobě. Ale beru si jí velmi nerada, protože se pořád převaluje, skáče a já se bojím, že spadne na zem, ikdyž jsem druhou polovinu postele obložila polštáři.
A protože je pořád v pohybu, hystericky se bojím blicích večerů, kdy po jídle skáče s takovou radostí v postýlce, že pak pozvrací kompletně všechno, včetně mě. To většinou, když jsem sama a mám, tak o zábavu postaráno až do půlnoci.
U nás prostě neexistuje položit dítě do postýlky a ono si hezky hajne a usne, většinou k Lindě jdu 20x, pochovám, pomazlím, položím a zachvíli stojí, nebo mlátí do zdi, olizuje a rýpe dudlíkem do zdi - se jí líbí, jaký to dělá hezký rýhy. Pak začne ramplovat postýlkou a zahryzává se do ní, že už má odštíplý růžek přední 1čky. A to máme borovici...mít dub, už nemá dávno zub.:/:/.Když už jsem hoodně vytočená a rozhodnutá, že do ložnice nejdu, že jí nechám pořádně vyřvat, protože bych jí fakt už musela trochu přidusit polštářem, aby byl chvíli klid:/...ovšem Linda je, tááák chytrá, že začne tlouct hlavičkou o zeď, a to 100% ví, že přijdu. Navíc na ní neplatí zvýšený hlas nebo nepříjemný tón hlasu, protože pak je to ještě horší, začne lítostivě a neutišitelně plakat, je mi jí líto a jdu se s ní mazlit. A když se mi jí konečně podaří zpacifikovat, tak se stejně okolo 21h probudí a kolotoč začíná znovu. Navíc ke svému usínání potřebuje naprostý klid, stačí když zaslechne z TV hudbu a já slyším TATA /tany, tany/, jdu se nenápadně podívat škvírou ve dveřích a vidím, jak Linda sedí nebo stojí a tancuje.

..nakonec jsme s P. usoudili, že Linda ví, že by jsme se nudili u TV nebo jinak neplodně trávili večery, tak nás vlastně, tímto baví a zajišťuje nám bezkonkurenční večerní show, plnou překvapujících, neopakujících se zážitkůůůůůůů:/:/

Usínání
... Linduška je absolutně nejúúúúžasnější, největší miláček když usíná...to bych jí sežrala...
P. jí koupil plyšovýho tygra asi když jí byly 4měsíce, od té doby jinak neusne, než s ním. A od té doby, taky nejvíc miluje hru na tygra UÁÁÁÁÁÁÁÁ.
Usínání, rituál s tygrem... v jedný ručičce si drží tygra a druhou drží ocásek a šolíchá pod nosánkem a intenzivně tygra očuchává. To dělá i v noci, když se probudí, sedne si, koukne, kde je tygr, sedí a šmudlínkuje se, brouká si než sebou zase plácne do postýlky.


...projevem její obrovské náklonosti je, když vezme tygra a vrazí nám ho, pod nos a chce, aby jsme k němu čichali a šolíchali se jeho ocáskem...to ovšem máme záchvaty smíchu a říkáme si...kdyby nás, tak někdo viděl, co děláme :/:/

Na závěr bych chtěla napsat to nejdůležitější, a to že po těchto nespících nocích, kde se neustále zvedám, abych uložila Lindu, tím myslím i v hluboké noci a před tím, kdy provozovala buzení po 2h, má nesporné výhody - v tom, že se ráno probudím a nemám zmuchlaný, oteklý, přeleželý obličej po vydatném spánku:/:/:Takže nemusím spát VSEDĚ jako některé mé vrstevnice, abych neměla vráščitý xicht. Lindiny noci, mi nedávají šanci.